Základní přehled obchodních korporací v Polsku se zaměřením na založení společnosti s ručením omezeným
Tento článek se věnuje základní charakteristice druhů obchodních společností upravených v polském právním řádu a dále přibližuje proces založení společnosti s ručením omezeným („spółka z ograniczoną odpowiedzialnością“) v Polské republice.
Čím dál více subjektů působících na území České republiky se rozhoduje pro svou expanzi do Polské republiky, a to právě prostřednictvím založení obchodní korporace na jejím území. Polská republika jako jeden z největších států Evropské unie s vnitřním trhem s téměř 40 miliony obyvatel totiž nepochybně nabízí mnoho obchodních příležitostí a také možnost dalšího podnikání na území neustále se rozvíjejících sousedících pobaltských republik.
Polská právní úprava obchodních společností
Polská právní úprava, zejm. zákon o obchodních společnostech ze dne 15.09.2000, ve znění pozdějších předpisů (Kodeks spółek handlowych z dnia 15 września 2000 r. Dz.U. z 2022 r. poz. 1467, dále jako „KSH“), upravuje ve srovnání s českým právním řádem zásadně více typů obchodních korporací, čímž poskytuje podnikatelům na polském území více možností ke zvolení formy podnikání téměř „na míru“ jejich záměrům.
Na území Polské republiky je tak možné podnikat v rámci následujících typů obchodních společností:
osobní společnosti[1]
- veřejná obchodní společnost (spółka jawna),
- partnerská společnost (spółka partnerska),
- komanditní společnost (spółka komandytowa),
- komanditní-akciová společnost (spółka komandytowo-akcyjna),
kapitálové společnosti[2]
- společnost s ručením omezeným (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością),
- jednoduchá akciová společnost (prosta spółka akcyjna), a
- akciová společnost (spółka akcyjna).
I přes to, že základní charakteristika jednotlivých typů polských obchodních společností je blízká jejich českým ekvivalentům, existují v polské právní úpravě určité rozdíly. Některé druhy polských obchodních společností navíc český právní řád vůbec nezná, jednou z nich je partnerská společnost, která je založena společníky primárně za účelem vykonávání svobodného povolání v rámci této společnosti.[3] Členství jakož i působnost v rámci této společnosti vyžadují obzvláště vysokou odbornou kvalifikaci a zkušenosti společníků.[4] Další zajímavou formou osobní společnosti, která nemá obdoby v českém právním řádu, je komanditní-akciová společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za dluhy společnosti vůči jejím věřitelům neomezeně (komplementář) a minimálně jeden společník je akcionářem.[5]
V rámci kapitálových společností v Polské republice je poměrně novým institutem (od 01.07.2021) jednoduchá akciová společnost. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se o zjednodušenou formu akciové společnosti, kdy základním principem jejího fungování je primárně zjednodušení některých mechanismů a procedur týkajících se klasických akciových společnosti. Tato forma obchodní korporace se jeví jako ideální volba např. pro startupy či další subjekty, které hodlají zkombinovat výhody akciové společnosti s jednodušší strukturou jejího založení a fungování ve formě právě jednoduché akciové společnosti, když minimální výše základního kapitálu činí 1 PLN a stanovy jednoduché akciové společnosti mohou být sepsány online s využitím vzoru vyhotoveného v rámci on-line systému a také v podobě notářského zápisu.
Nad rámec výše uvedeného nutno dodat, že vzhledem k členství Polské republiky v Evropské unii se rovněž nabízí možnost založení evropských subjektů obchodního práva.
Založení společnosti s ručením omezeným v Polsku
Vzhledem ke skutečnosti, že i v Polské republice je společnost s ručením omezeným jednou z nejčastějších forem obchodní korporace, přičemž je pravidelně využívána i zahraničními subjekty vstupujícími na polský trh, považují autoři tohoto článku za vhodné alespoň rámcově přiblížit proces jejího založení v Polské republice.
Stejně jako v českém právním prostředí je i před založením tohoto typu společnosti v Polské republice doporučeno nejprve vyjasnit základní parametry týkající se společnosti jako jsou její název a sídlo, výše základního kapitálu, počet a nominální hodnota podílů, určení, zdali společník může vlastnit více než jeden podíl, organizační struktura společnosti, předmět podnikání a další.
V návaznosti na výše uvedené se však již na počátku procesu založení společnosti s ručením omezeným setkáváme s jedním podstatným omezením oproti českému právnímu prostředí, a to se zákazem řetězení společností s ručením omezeným, který spočívá v tom, že společnost s ručením omezeným v Polské republice nemůže být založena jinou společností s ručením omezeným, která má pouze jediného společníka.[6] Předmětné omezení se vztahuje na zakladatele, který je společností s ručením omezeným a který má jediného společníka, bez ohledu na to, na základě jakého právního řádu (polského či zahraničního) byl zakladatel založen[7] a sleduje především ochranu zájmů jednotlivých věřitelů společnosti.[8]
Firma společnosti s ručením omezeným musí klasicky obsahovat označení právní formy – „spółka z ograniczoną odpowiedzialnością“, které může být nahrazeno zkratkou „spółka z o.o.“ nebo „sp. z o.o.“.[9] KSH na rozdíl od české právní úpravy stanoví přísnější pravidla pro určení výše minimálního základního kapitálu polské společnosti s ručením omezeným, který činí 5 000 PLN. KSH dále upravuje také minimální nominální hodnotu podílu, jež nemůže být nižší než 50 PLN.[10]
Mezi orgány společnosti s ručením omezeným pak KSH stejně jako česká právní úprava řadí nejvyšší orgán společnosti, kterým je valná hromada („zgromadzenie wspólników“) a dále statutární orgán, tj. tzv. radu jednatelů („zarząd“) skládající se z jednatelů („członek zarządu“), kteří jsou zodpovědní za obchodní vedení společnosti.
Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným
Jednou z hlavních podmínek pro založení společnosti s ručením omezením je uzavření společenské smlouvy, která dle polské právní úpravy může být vyhotovena ve formě notářského zápisu anebo online prostřednictvím vzoru společenské smlouvy dostupného v příslušném on-line systému (tzv. „systém S24“).
Založení společnosti prostřednictvím předmětného on-line systému přináší pro zakladatele výhody jako např. podání návrhu na prvozápis společnosti do příslušného obchodního rejstříku prostřednictvím totožného on-line systému, nižší soudní poplatky a další.
Jednou z nevýhod založení společnosti s ručením omezeným prostřednictvím předmětného on-line systému jsou však jistá omezení při tvorbě a nastavení obsahu společenské smlouvy, např. povinnost splacení základního kapitálu pouze peněžitými vklady. S ohledem na možnost založení společnosti tzv. on-line způsobem je potřeba počítat také s dalšími dodatečnými úkony, jako je založení polského kvalifikovaného elektronického podpisu, registraci v systému S24 a další. Z naší dosavadní praxe pak vyplývá, že dobu založení společnosti tímto on-line způsobem nelze vždy považovat za zrychlenou. Vzhledem k tomu, že se jedná o založení právnické osoby v cizím státě, je potřeba vzít v úvahu vyšší stupeň administrativních úkonů, které se s tímto pojí.
Klasická podoba společenské smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu dává oproti on-line způsobu založení větší možnost svobody formulování některých ustanovení společenské smlouvy; tento způsob založení však předpokládá vyhotovení notářského zápisu přímo na území Polské republiky a vyšší soudní poplatky.
Uzavřením společenské smlouvy společnosti vzniká tzv. společnost s ručením omezeným „v organizaci“ (tj. spółka z ograniczoną odpowiedzialnością „w organizacji“), což znamená, že již takováto společnost má ze zákona přiznanou způsobilost k právním jednáním.[11] Společnost „v organizaci“ tak může vlastním jménem nabývat práva, přijímat závazky, žalovat a být žalována.[12]
Mezi další podmínky pro vznik společnosti s ručením omezeným patří:
- splacení vkladů společníků na úhradu celé výše základního kapitálu, a v případě převzetí podílů za vyšší cenu, než je jejich nominální hodnota, také splacení celého vkladového ážia;[13]
- určení prvních členů statutárního orgánu („zarządu“);
- zřízení dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud to vyžaduje zákon nebo společenská smlouva.
Posledním krokem v rámci založení společnosti s ručením omezeným v Polské republice je pak podání návrhu na zápis do příslušného obchodního rejstříku v zákonné lhůtě, přičemž v případě založení společnosti prostřednictvím online systému S24 činí tato lhůta 7 dnů ode dne uzavření společenské smlouvy, zatímco v případě společenské smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu činí tato lhůta 6 měsíců.[14]
Společnost s ručením omezeným pak finálně vzniká dnem zápisu do příslušného obchodního rejstříku („Krajowy Rejestr Sądowy“).
Závěr
Závěrem dodáváme, že samotný vznik společnosti s ručením omezeným se pojí rovněž s mnoha jinými povinnostmi, které musí nově vznikající společnost splnit v poměrné krátkém čase po zapsání do příslušného rejstříku. Jedná se zejména o zápis do evidence skutečných majitelů („Centralny Rejestr Beneficjentów Rzeczywistych“), založení bankovního účtu a zároveň i řada daňových povinností, které však doporučujeme předem konzultovat s polskými daňovými poradci.
Vzhledem k různosti forem obchodních korporací upravených v polském právním řádu ale i samotnému procesu založení společnosti s ručením omezeným v Polské republice lze konstatovat, že polská právní úprava je dosti odlišná od české právní úpravy. Ačkoliv je možné společnost s ručením omezeným založit online, je proces založení a správné nastavení složitější než pouhé vyplnění několika políček formuláře. S ohledem na tuto skutečnost proto doporučujeme projednat strukturu společnosti, předmět podnikání a další zásadní záležitosti s advokátem se znalostí polského práva, aby nastavení společnosti bylo optimální a vyhovovalo společníkům řadu let.
.png)
Mgr. Patrik Sikora
právník
Mgr. Jolanta Niedoba
právník
Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Růžová 1416/17
110 00 Praha
Koliště 1912/13
602 00 Brno
tel.: +420 222 544 201
e-mail: office@dolezalpartners.com
[1] Čl. 4 § 1 odst. 1 KSH.
[2] Čl. 4 § 1 odst. 2 KSH.
[3] Čl. 86 § 1 KSH.
[4] Prawo spółek (W. Pyzioł, A. Szumański, I. Weiss) 3. Wydanie, Wydawnictwo C.H.BECK Warszawa 2019, str. 89.
[5] Čl. 125 KSH.
[6] Čl. 151 § 2 KSH.
[7] Komentáře A. Szumański, Pr. Sp. 1998 č. 1, s. 69 a násl, M. Litwińska, PPH 1998, č.2, s. 38 a násl. J. Frąckowiak, OSP 1998, č. 4 pol.87 a násl., k Usnesení Nejvyššího soudu Polské republiky ze dne 28.04.1997 r., II CKN 133/97, OSNC 1997, č. 10, pol. 154.
[8] Kodeks spółek handlowych, Komentarz, Wyd. 26, red. Zbigniew Jara.
[9] Čl. 160 §1 a 2 KSH.
[10] Čl. 154 §1 a 2 KSH.
[11] Čl. 161 KSH.
[12] Prawo spółek (W. Pyzioł, A. Szumański, I. Weiss) 3. Wydanie, Wydawnictwo C.H.BECK Warszawa 2019, str. 285.
[13] V případě společnosti, jejíž společenská smlouva byla uzavřena ve vzorové formě, se na úhradu základního kapitálu poskytují pouze peněžité vklady. Základní kapitál společnosti musí být splacen nejpozději do sedmi dnů ode dne jejího zápisu do rejstříku.
[14] Čl. 169 KSH.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
