epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 5. 2008
    ID: 54315upozornění pro uživatele

    Zřizování stálých rozhodčích soudů v České republice

    Rozhodčí řízení upravuje v České republice zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále též jako Zákon). Jeho § 13 odst. 1 hovoří o zřizování stálých rozhodčích soudů. Je překvapivé, že existují velmi rozporné názory na výklad tohoto ustanovení, přičemž právě tento je klíčovým pro zhodnocení, zda v České republice mohou nebo nemohou být zřizování tzv. soukromé rozhodčí soudy.[1]

    Paragraf 13 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení zní: „Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona.“ Zásadní výkladový problém vyvolává překvapivě v normativních aktech hojně užívané slovní spojení „pouze na základě zákona“. Možnosti jeho výkladu jsou v zásadě dvě:

    a)  Na základě zákona znamená zákonem, resp. zvláštním zákonem. Musí tedy existovat nějaký další zákon kromě samotného zákona o rozhodčím řízení, který se bude týkat zřízení stálého rozhodčího soudu. Do jaké míry bude tento zvláštní zákon zřizování rozhodčích soudů upravovat – zda obecným mechanismem nebo bude sám rozhodčí soudy zřizovat, to nelze v tuto chvíli určit.

    b)  Na základě zákona znamená, že Zákon umožňuje, aby vznikaly stálé rozhodčí soudy na základě úkonu soukromoprávní povahy podle nějakého – jakéhokoli zákona. Musí tedy být zřízeny zákonným způsobem na základě nějakého zákona a budou potom vykonávat činnosti stálého rozhodčího soudu podle zákona o rozhodčím řízení. Kupř. na základě obchodního zákoníku vzniká akciová společnost, společnost s ručením omezeným atd. a ty budou fungovat jako stálé rozhodčí soudy.

    Přijmeme-li výklad ad a), tedy tvrzení, že pouze zákon může zřídit stálý rozhodčí soud, pak můžeme s jistotou tvrdit, že pokud takový zákon nebude schválen, nemůže u nás existovat žádný stálý rozhodčí soud a jakékoli rozhodčí řízení musí probíhat nutně pouze na bázi ad hoc rozhodčího řízení.

    Přijmeme-li výklad ad b), pak v České republice existuje zcela volný systém zřizování stálých rozhodčích soudů. Stálý rozhodčí soud potom může provozovat v podstatě kdokoli. Stačí si jen vybrat nějaký zákon, na základě kterého bude založena nějaká právnická osoba, která bude posléze jako rozhodčí soud fungovat.

    Výklad § 13 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení

    Při výkladu § 13 zákona o rozhodčím řízení je nutno uvažovat jak o jeho smyslu, důvodech jeho znění, zavedené praxi, tak o jeho historii. Současně je třeba prozkoumat mechanismus jeho působení v současnosti i v minulosti.

    Začněme historií. Podíváme-li se do předchozí úpravy rozhodčího řízení, tedy zákona 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, zjistíme, že v době jeho účinnosti zněl jeho § 8 odst. 1 a 2, týkající se stálých rozhodčích soudů, takto: „Strany mohou v rozhodčí smlouvě též ujednat, že o sporech mezi nimi (§ 3) má rozhodovat stálý rozhodčí soud. Zřízení stálých rozhodčích soudů upravují zvláštní předpisy.“ Toto ustanovení tedy říká, že zákon o rozhodčím řízení sám o sobě zřizování stálých rozhodčích soudů jinak neupravuje a nechává toto na zvláštních zákonech, které budou vydány později. Neříká se zde nic o tom, že by stálý rozhodčí soud měl být zřízen pouze zákonem, ale pouze to, že způsob zřizování stálých rozhodčích soudů bude upraven ve zvláštních zákonech.

    Zákon 98/1963 Sb. byl zrušen až zákonem 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení. Posuňme se nyní ke stávající úpravě v § 13 odst. 1 zákona 216/1994 Sb.: „Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona.“ Co je jejím smyslem?

    Důvodová zpráva k Zákonu[2] ohledně stálých rozhodčích soudů uvádí: „Cílem navrhovaného zákona, který upravuje rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů a má tedy povahu procesního předpisu, není zřizovat stálé rozhodčí soudy nebo upravovat mechanismus jejich zřizování. Osnova proto jen vyjadřuje, že stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona. Tím také petrifikuje legislativní praxi r. 1992. Bude pak záležet na těchto nových zákonech, do jaké míry připustí státní ingerenci v otázce např. statutů a řádů nově vznikajících stálých rozhodčích soudů.“[3] Cílem Zákona tedy není zřizovat stálé rozhodčí soudy ani upravovat mechanismus jejich zřizování, Zákon nechává tuto otázku na nových zákonech – v tomto nový Zákon kopíruje ten předešlý, i když to ve svém textu vyjadřuje jinými slovy.

    Důvodová zpráva hovoří o petrifikaci legislativní praxe z roku 1992. A ta byla následující. Na základě stále platného zákona 98/1963 Sb. došlo k vydání zákona 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zákona 229/1992 Sb., o komoditních burzách, a zákona 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Tyto zákony jsou těmi „zvláštními předpisy“, jejichž vydání předvídal zákon o rozhodčím řízení z roku 1963. Rozebereme nyní jednotlivá ustanovení obsažená v těchto zvláštních zákonech, která se týkají zřizování stálých rozhodčích soudů.

    Zákon 214/1992 Sb. v § 30 odst. 1 ve znění z roku 1992 stanoví: „Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze.“

    Zákon 229/1992 Sb. v § 28 odst. 1 ve znění z roku 1992 stanoví: „Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými rozhodci.“

    Zákon 301/1992 Sb. ve svém znění z roku 1992 v § 19 odst. 1 ustanovuje: „Hospodářská komora a agrární komora mají právo po vzájemné dohodě zřídit rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.“

    Jaký je mechanismus zřízení stálých rozhodčích soudů dle těchto zvláštních předpisů? Rozhodně to není zřízení zákonem. Ani jeden z těchto zákonů sám o sobě nezřizuje žádný stálý rozhodčí soud. V zákoně 301/1992 Sb. se zřízení dává do rukou komorám, které mají právo stálý rozhodčí soud zřídit. Podle zákona 214/1992 Sb. nezřizuje burzovní rozhodčí soud zákon, ale burzovní komora. A dle 229/1992 Sb. při komoditní burze může, nikoli musí působit nebo působí rozhodčí soud.[4]

    Pokud měl tedy Zákon petrifikovat stav z roku 1992, znamená to, že jeho cílem bylo zakotvit a navázat na legislativní praxi z roku 1992. Úprava zřizování stálých rozhodčích soudů v novém zákoně je tedy v podstatě stejná jako úprava v zákoně z roku 1963, jen je vyjádřena jinými slovy, což dnes působí tak zoufalé interpretační potíže.

    Přijetí zákona o rozhodčím řízení z roku 1994 mělo vliv pouze na změnu zákona 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a to vzhledem ke sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky. Tehdy se změnil § 19 tohoto zákona hovořící o stálém rozhodčím soudu následujícím způsobem: „Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení.“ Tuto změnu ovšem nemůžeme považovat za zřízení stálého rozhodčího soudu zákonem. Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře existoval již od roku 1949.[5] Zákonem 223/1994 Sb., o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, se pouze tento rozhodčí soud stal tím stálým rozhodčím soudem, který dle § 19 zákona 301/1992 Sb. působí při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR.[6]

    Závěr k výkladu § 13 odst. 1 zákona

    Sám zákon o rozhodčím řízení tedy nemá za cíl zřizovat rozhodčí soudy, tuto pravomoc předává „novým zákonům“, jak důvodová zpráva podotýká. Zákonodárce možná předpokládal, že některý z těchto nových zákonů vytvoří obecný mechanismus zřizování stálého rozhodčího soudu. V teoretické rovině by tak mohly existovat zvláštní zákony, které samy budou zřizovat stálé rozhodčí soudy, zákony, které budou pověřovat nějakou instituci ke zřízení stálého rozhodčího soudu, a zákony, které budou umožňovat osobám soukromého práva za určitých podmínek zřídit stálý rozhodčí soud. Bohužel, žádný takový zákon prozatím vydán nebyl. V platnosti zůstává pouze zákon 229/1992 Sb., o komoditních burzách, na základě kterého je možné zřídit rozhodčí soud při komoditní burze. Druhým dnes platným zákonem, který hovoří o možnosti zřízení rozhodčího soudu, je zákon 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který umožňuje zřídit burzovní soud při burze cenných papírů.[7]

    Na základě výše uvedeného, tedy znění důvodové zprávy, historie úpravy tohoto institutu, legislativní praxe a logických argumentů, se přikláníme k výkladu § 13 odst. 1 v tom smyslu, že stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zvláštního zákona. A jakým způsobem tento zvláštní zákon týkající se zřizování rozhodčích soudů toto bude upravovat, je zcela na samotném zákonodárci. Ovšem žádný zákon upravující obecně zřizování rozhodčích soudů po účinnosti zákona o rozhodčím řízení vydán nebyl.

    Z toho jednoznačně plyne, že je vyloučeno zřizovat soukromé rozhodčí soudy jako právnické osoby podle obecných zákonů upravujících zřizování právnických osob (občanský zákoník, zákon o sdružování občanů, obchodní zákoník apod.), aby vykonávaly funkce stálého rozhodčího soudu podle zákona o rozhodčím řízení.

     

    Simona Trávníčková

     

    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Soukromým rozhodčím soudem rozumějme instituci, která je zřízena jakou soukromá právnická osoba a vykonává činnosti dle zákona o rozhodčím řízení, které jsou vyhrazeny stálému rozhodčímu soudu. 
    [2] PČR, PS 1993–1996, tisk 1136000 [citováno dne 28. 1. 2008]. Dostupné z:  http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t113600.htm.
    [3] Zvýrazněno autorkou.
    [4] Konkrétně v tomto případě je mechanismus poněkud složitý, protože v zakladatelské smlouvě komoditní burzy musí být prohlášení, zda se zakladatelé dohodli na zřízení burzovního rozhodčího soudu. To je první krok. Druhým krokem je potom získání státního povolení ke vzniku burzy. Stálý rozhodčí soud tak tedy není v žádném případě zřízen zákonem, ale jsou k tomu potřeba dva úkony: nejprve soukromoprávní akt – rozhodnutí zakladatelů o jeho zřízení při komoditní burze – a poté správní akt – vydání státního povolení.
    [5] Ve stanovách Československé obchodní komory, které byly schváleny výnosem ministerstva vnitra ze dne 24. 12. 1948, se počítalo s vytvořením rozhodčího soudu. Ministerstvo zahraničního obchodu vydalo 1. 6. 1949 výnos, jímž se schvalují Statut a Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory (č. 128/1949 II část Ú. l.). Informace přejaté z Raban, P. Alternativní řešení sporů, arbitráž a rozhodci v České a Slovenské republice a zahraničí. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 150.
    [6] § 3 odst. 1 zákona 223/1994 zní: „Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se dnem účinnosti tohoto zákona stává stálým rozhodčím soudem působícím při Hospodářské komoře České republiky a jeho označení se mění na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.“
    [7] Tento nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu 256/2004 Sb., kde se opět objevuje úprava zřizování stálých rozhodčích soudů u burzy cenných papírů, byl vydán po účinnosti Zákona. Ovšem možnost zřízení rozhodčího soudu burzou existovala již podle zákona 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. Proto tento zákon nepovažujeme za nový z hlediska možnosti zřizování stálých rozhodčích soudů.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Simona Trávníčková
    2. 5. 2008

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Odměna advokáta
    • Odměna obhájce
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • 10 otázek pro ... Moniku Novotnou
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby

    Soudní rozhodnutí

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...

    Smluvní pokuta (exkluzivně pro předplatitele)

    Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.