ostatní právní obory

Dopravní nehody a škody způsobené dopravním prostředkem jsou na denním pořádku. V této souvislosti je samozřejmě nutné zohlednit aktuální úpravu této problematiky v novém občanském zákoníku. Je důležité rozeznat, zda se opravdu jedná o tento druh objektivní odpovědnosti.

V rámci řešení sporů vyplývajících z porušování práv k ochranné známce se v nedávné době objevila rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, která vzbudila kontroverze. Byla totiž v protikladu se zaběhnutou praxí. Podívejme se na jejich reálný dopad.

V diskusi nad nedostatky nového občanského zákoníku se objevuje i téma přechodu rizika vzniku náhodné škody na zboží dodávaném spotřebiteli při zásilkovém prodeji s využitím dopravce. Kdo má odpovídat za náhodné poškození, zničení nebo i ztrátu věci objednané po internetu, z katalogu nebo po telefonu na cestě od prodávajícího ke…

Pojetí trestního procesu, které je založeno na zahájení řízení ex offo, se značným způsobem odlišuje od pojetí civilního procesu. Tyto rozdíly se dotýkají mimo jiné i samotné podstaty nákladů trestního řízení a způsobu jejich úhrady. Dle ustanovení § 151 odst. 1 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen jako „TŘ“), totiž platí…

V souvislosti s jednotnou Evropou a celkovou globalizací se dnes každý advokát aspoň z času na čas setkává s dokumentem, který byl vyhotoven nebo podepsán v zahraničí a má být použit na území České republiky, a to zejména v řízení před tuzemským správním či soudním orgánem. V dané situaci se pak naskýtá otázka, jak musí být předmětný dokument…

Dne 1. dubna 2015 nabude účinnosti zcela nový zákon o zdravotnických prostředcích, který v mnohém změní praxi subjektů, které na českém trhu se zdravotnickými prostředky obchodují nebo s nimi jinak nakládají. Vzhledem k tomu, že stát má zájem o větší kontrolu nad tím, jaké konkrétní výrobky jsou na místní trh dodávány, bude jednou z podstatných…

Převod ochranné známky z vlastníka na nabyvatele je projevem vůle stran, resp. dispozičním právem vlastníka ochranné známky. Převod jako takový vychází z principu volnosti převodu, čímž se liší například od převodu firmy (obchodního jména), který se váže na převod podniku. Jedná se o soukromoprávní akt, kdy Úřad průmyslového vlastnictví („ÚPV“)…

V českém právním řádu neexistuje žádný zákonný požadavek nutnosti právnického vzdělání[1] osoby rozhodce, nicméně tyto dva pojmy jsou běžně spojovány. V některých situacích je dokonce žádoucí, aby rozhodce disponoval právním vzděláním a vykazoval tak určitou míru odbornosti v této oblasti. Naopak v některých případech je to méně vhodné, především…

Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…

Institut ceny zvláštní obliby (praetium affectionis) je v současné době upraven v § 2969 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“)[1] tak, že: „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.“

Trestní právo je v právní teorii považováno za ultima ratio, tedy za jakýsi poslední způsob řešení, který je přípustný až v případě, kdy ostatní způsoby selžou. Tato zásada je v českém právu označována jako subsidiarita trestní represe a je vyjádřena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, podle kterého trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní…

Na vnitrostátním i mezinárodním poli v současnosti stále více vystupuje do popředí tvorba právních nástrojů na ochranu předmětů duševního vlastnictví. Je to dáno zejména tím, že předměty duševního vlastnictví, jakými jsou mj. ochranné známky a průmyslové vzory, jsou využívány podnikateli ve všech oblastech v každodenním obchodním styku na odlišení…

Prokázání příčinné souvislosti neboli kauzálního nexu je v případě sporů o náhradu škody či újmy zcela zásadní otázkou. Nicméně termín příčinná souvislost není nikde v českém právním řádu definován. To umožnilo českým soudům zejména ve zdravotnictví přehodnotit ve své judikatuře výklad „způsobení škody“ a „příčinné souvislosti“, čímž se zvýšily…

V souvislosti s provedením exekuce přikázáním pohledávky dochází k velmi rychlému zablokování bankovního účtu povinného. Z logiky věci se o tomto způsobu provedení exekuce dozví povinný jako poslední a často až při pokusu o výběr hotovosti z účtu. Při přikázání pohledávky mohou být exekučně postiženy i peněžité dávky, které nepodléhají výkonu…

V posledních letech se množí případy, kdy jsou trestně stíháni členové zastupitelstev měst a obcí v souvislosti s výkonem svých funkcí. Ne vždy je přitom lehké rozlišit, kdy je stíhání zastupitele důvodné, a kdy by měla být jeho odpovědnost ponechána v rovině politické. Obzvláště ožehavou se jeví otázka, zda a za jakých podmínek trestně stíhat…

Dokazování je stěžejní součást trestního řízení, která umožňuje orgánům zjistit skutečnosti rozhodné pro jejich rozhodnutí. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o základních zásadách, které dokazování v trestním řízení ovládají.

Každý, kdo provozuje vozidlo na pozemní komunikaci, musí mít pojištěnu povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. „povinné ručení“). V případě, že dojde k dopravní nehodě, pojišťovna uhradí za pojištěného poškozenému zákonem stanovená plnění. V některých případech má pojišťovna proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za…

Na osobu rozhodce v českém právním prostředí jsou kladeny zákonné podmínky, které je nutné splnit, aby tato funkce mohla být vykonávána. Těmito obecnými zákonnými podmínkami v České republice, výslovně uvedenými v právním předpisu, konkrétně v ustanovení § 4 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení jsou pak: (i) občan České republiky, (ii) zletilost…

Nový občanský zákoník vnesl do právní úpravy započítávání jednu celkem zásadní novinku, když z možnosti jednostranného započtení vyloučil pohledávky „nejisté nebo neurčité“. Interpretace této nové právní normy je ovšem značně nesnadná, a to už proto, že pojem „nejisté nebo neurčité pohledávky“ je sám o sobě dosti neurčitý. Jisti si tedy můžeme být…

Tento příspěvek se zabývá nedávným rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp.zn. 33 ICm 3169/2019 a navazuje na širší diskusi o úloze rozhodčího řízení v justici, pravomoci rozhodců, resp. o optimálním rozsahu soudní kontroly nad rozhodčím řízení.[1]