Promlčení
Za účelem naplnění požadavku jistoty v právních vztazích nalezneme v českém právním řádu množství institutů, které tento požadavek napomáhají realizovat. Jedním z nich je promlčení jako velmi významný občanskoprávní institut, který odstraňuje nejistotu v déle trvajících právních vztazích, ve kterých není jasno, zda strana oprávněná projevuje zájem o realizaci svých práv pramenících z právního vztahu a strana povinná se tak ocitá v nejistotě.
Za účelem naplnění požadavku jistoty v právních vztazích nalezneme v českém právním řádu množství institutů, které tento požadavek napomáhají realizovat. Jedním z nich je promlčení jako velmi významný občanskoprávní institut, který odstraňuje nejistotu v déle trvajících právních vztazích, ve kterých není jasno, zda strana oprávněná projevuje zájem o realizaci svých práv pramenících z právního vztahu a strana povinná se tak ocitá v nejistotě.
Podle § 100 občanského zákoníku se právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené v občanském zákoníku. K naplnění těchto podmínek je tedy třeba, aby uplynula lhůta stanovená v občanském zákoníku a aby toto právo nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno. I když došlo k promlčení, právo v tomto případě nezaniká, ale pouze se stává podmíněným. Následkem toho pokud povinný uplatní u soudu námitku promlčení, soud k této námitce přihlédne a promlčené právo nemůže straně oprávněné přiznat.
Lze tedy říci že u promlčení můžeme rozlišit dvě stádia. První stádium nastává v okamžiku, kdy uplyne promlčecí doba a právo nebylo uplatněno. Tímto okamžikem se právo oprávněné strany stává podmíněným a závisí na tom, zda strana povinná využije možnosti, která jí uplynutím promlčecí doby vznikla a dovolá se u soudu námitky promlčení. Samozřejmě pokud povinný tuto možnost nevyužije a splní povinnost, která pro něj z právního vztahu vyplývá, nejde o bezdůvodné obohacení.
Druhá fáze nastává pokud oprávněná strana uplatní své právo u soudu. Zde mohou nastat dvě situace. Povinný subjekt nevznese námitku promlčení a vzhledem k tomu, že soud k promlčení přihlíží pouze dovolá-li se ho dlužník, právo se oprávněné straně přizná. Pokud je však vznesena námitka promlčení, pak soud nemůže právo přiznat, protože nárok zaniká a právo se stává nevynutitelným a trvá dále jako tzv. naturální právo. I v tomto stádiu může povinná strana plnit bez toho, že by šlo o bezdůvodné obohacení na straně oprávněného.
Ne všechna práva podléhají promlčení. Podle současné úpravy podléhají promlčení všechna majetková práva kromě těch, které jsou výslovně vyloučeny (vlastnické právo, práva ze zástavní smlouvy, pokud trvá zajištěná pohledávka, práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá). Promlčení nepodléhají osobnostní práva, osobní práva a práva osobně majetková.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz









