I když se podobné případy nevyskytují, tak často jako v minulé době, přesto se s nimi v pracovněprávní praxi setkáváme. Jedná se o právní důsledky platební neschopnosti zaměstnavatelů. Řada podniků totiž řeší svoji platební neschopnost tím, že neposkytují zaměstnancům mzdy. Jde sice o porušení práv uvedených v Listině základních práv a svobod a v…
Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.
Je pozoruhodné, jaké obtíže činím některým soudům jasná právní úprava toho, kdo a jak určuje, zda se v případě zaměstnancovy nepřítomnosti v práci jedná o neomluvené zameškání práce, účinná již od 1. 1. 2012, a ještě starší a zažitější judikaturní výklad toho, zda takové posouzení podléhá nebo nepodléhá soudnímu přezkumu. Připomeňme si proto…
Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit ne jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek…
Podle zákoníku práce (dále ZP) zásadně platí, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel. Existují však případy, kdy její nástup si určí sám zaměstnanec.
Při sjednávání pracovního poměru jsou pracovní výsledky budoucího zaměstnance velmi důležité kritérium. Toto kritérium je hodnoceno již ve fázi před uzavřením pracovního poměru, typicky hodnocením životopisu, úvodním pohovorem apod. Z hlediska zaměstnance očekávané pracovní výsledky pak představují nároky, které bude muset v pracovním poměru…
Mladiství mají s ohledem na svůj věk právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Tomu odpovídá povinnost zaměstnavatelů vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých. Tak především, pokud jde o zaměstnávání mladistvých, smějí jim zaměstnavatelé ukládat pouze takové…
Co je whistleblowing?
Výdaje na výzkum a vývoj, jejich rozsah a uplatnění jako odpočtu, patří u odborné veřejnosti mezi dlouhodobě probíraná témata, která často přináší názorový střet mezi daňovými poradci a finanční správou. Aktuální rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2019, č. j. 31 Af 23/2016 – 76, přináší odpověď na subsumpci náhrad za dovolenou…
Pro úvod dnešního článku jsem si vzal příklad z mé advokátní praxe.Zaměstnankyně jednoho úřadu měla neustále konflikty s klienty. Nejednala s nimi korektně, někdy se k nim chovala i hrubě. Klientka si např. stěžovala na to, že „ nebyla řádně poučena o možných důsledcích nepředložení některých písemností.“ Jiná občanka si stěžovala, na „ její…
Dne 1. července 2019 nabývá účinnosti novela zákoníku práce publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 32/2019 Sb., která ruší tzv. karenční dobu, neboli dobu prvních 3 dnů pracovní neschopnosti, za které zaměstnancům podle § 192 a násl. zákoníku práce nenáleží náhrada mzdy nebo platu při pracovní neschopnosti.
Při současné situaci na trhu práce se v praxi velmi často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci neovládají český jazyk a nejsou tak objektivně schopni porozumět textu uzavírané ryze české pracovní smlouvy[1]. Byť by se mohlo zdát, že tento nedostatek jazykových schopností v zásadě ničemu nebrání, opak je pravdou.
Přinášíme již šesté pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, v oboru pracovního práva z loňského roku 2018.
Velký senát Soudního dvora Evropské unie v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, a to ve věci C-193/17, ze dne 22. 1. 2019, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podané rakouským Nejvyšším soudem v řízení Cresco Investigation GmbH proti Markusovi Achatzimu, řešil otázky, zda vnitrostátní právní úprava odporuje unijní…
Ministerstvo spravedlnosti předložilo 18. 2. 2019 vládě k projednání návrh zákona o ochraně oznamovatelů[1]. Tématem oznamování protiprávních jednání, o kterých se oznamovatelé dozví v souvislosti se svým zaměstnáním (známé také pod anglickým pojmem „whistleblowing“), se zákonodárce zabýval opakovaně. Žádná komplexní úprava, která by toto téma…
Dvě judikatorně významná rozhodnutí Nejvyššího soudu ze závěru loňského roku 2018 se vyjadřují k výkladu pracovněprávních norem při použití základních zásad pracovněprávních vztahů, jakož i výkladu pracovněprávních jednání činěných účastníky pracovněprávních vztahů a určení, kdy jsou neplatná absolutně a kdy jen…
Na stránkách epravo.cz se v poslední době hned dva autoři věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, který se týká nároku na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Zatímco Jan Peřinka rozhodnutí ve svém příspěvku vítá,[1] Adolf Maulwurf se k němu staví…
Někdo pro zaměstnavatele vykonává více různých prací - druhů práce. Co když ztratí kvalifikaci jen pro jeden z více sjednaných druhů práce nebo odpadne potřeba některého z druhů vykonávané práce nebo jej už nechce vykonávat? Jak je to s možností rozvázání pracovního poměru, a to zejména výpovědí, ať již ze strany zaměstnavatele nebo…
Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1561/2018 zabýval níže specifikovanými otázkami z oblasti pracovního práva, které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, ve vztahu k vysílání zaměstnance na pracovní cestu v zahraničí, a to konkrétně v kamionové…
Soudní dvůr Evropské unie (dále jen ,,SD EU“) rozhodoval v roce 2018 zajímavý spor týkající se výkonu pracovní pohotovosti zaměstnancem. SD EU v této souvislosti řešil otázku, zda doba, kdy zaměstnanec nevykovává práci, ale zdržuje se na místě odlišném od svého místa výkonu práce a čeká na pokyn zaměstnavatele k výkonu práce, může být považována…
Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...
Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...
Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....
Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...
Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...
