Má-li odvolací soud jiný názor na věrohodnost výpovědi účastníků nebo svědků než soud prvního stupně, nesmí z toho vyvodit jiný závěr, než soud prvního stupně (a ani závěr, že tyto výpovědi jsou z hlediska výsledků dokazování irelevantní), jestliže dané důkazy sám neopakoval, popřípadě řízení jinými důkazy sám …

Objektem trestného činu výtržnictví je občanské soužití. Předmětem ochrany tedy primárně nejsou individuální zájmy jednotlivých občanů (např. jejich zdraví, majetek, čest apod.), nýbrž šířeji pojatý komplex vztahů, jimiž je uspořádána koexistence v určité lokalitě. Z této povahy chráněného zájmu vyplývá, že má-li být nějaké jednání pokládáno za…

Přivolení k výpovědi z nájmu konkrétního bytu podle § 711 odst. 1 písm. a/ obč. zák. z důvodu bytové potřeby pronajímatele není vyloučeno ani tehdy, bylo-li již dříve – z důvodu bytové potřeby pronajímatele – přivoleno podle citovaného ustanovení k výpovědi z nájmu jiného bytu v témže domě.

Na vyčleněné družstvo ze zákona nepřechází podle § 29 odst. 3 zákona pozemek, na němž stojí budovy, kterých se vyčlenění týká.

Týrání je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří; přitom trvalost je nutno posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání, nevyžaduje se, aby šlo o jednání soustavné. Nevyžaduje se ani, aby u svěřené osoby vznikly následky na…

Spoluvlastník domu má vlastní byt (ve smyslu § 706 odst. 1 věty první obč. zák.) tehdy, má-li právní možnost užívat byt v tomto domě. Vzhledem k tomu, že většinoví spoluvlastníci rozhodují i o užívání bytu ve společném domě, mohou se – na základě svého rozhodnutí – domáhat i vyklizení menšinového spoluvlastníka z bytu nacházejícího se ve společné…

Přeměna obecního bytu na byt družstevní je doprovázena takovými právně významnými skutečnostmi jako je založení bytového družstva, vznik členství v tomto družstvu (spojeného s majetkovou účastí v družstvu) a následné nabytí vlastnického práva k předmětnému domu družstvem. Jde o kvalitativně nové (jiné), svým významem natolik zásadní skutečnosti…

V otázce dodržení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze nalézt obecný model řešení, neboť každý konkrétní případ musí být hodnocen individuálně v závislosti na jeho okolnostech. Nápravu porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě zastavením trestního stíhání sice nelze absolutně vyloučit, ale na takové rozhodnutí je třeba…

Neplatí automaticky, že teprve dnem právní moci trestního rozsudku se poškozený (případně pojišťovna po přechodu práva podle § 813 odst. 1 obč. zák.) dozvídá o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Datum právní moci rozhodnutí je závislé na procesních okolnostech, které nastaly v průběhu řízení, a s vědomostmi poškozeného o škodě a škůdci…

Smyslem ustanovení § 24 odst. 3 zákona o Policii České republiky je umožnit osobě, která je podezřelá z trestného činu nebo přestupku spáchaného pod vlivem alkoholu, dosáhnout provedení objektivního důkazu o tom, zda tu ovlivnění alkoholem skutečně je a jaká je jeho míra. Jestliže však dojde k tomu, že podezření na vliv alkoholu je rozptýleno…

Nesprávným úředním postupem podle zákona č. 58/1969 Sb. může být jakákoliv činnost, spojená s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu.

Pojem událost, z níž škoda vznikla, ve smyslu ust. § 106 odst. 2 obč. zák. zahrnuje nejen protiprávní úkon, či právně kvalifikovanou událost, které vedly je vzniku škody, ale i vznik škody samotné. Nelze tedy ztotožnit událost, z níž škoda vznikla ve smyslu ust. § 106 odst. 2 obč. zák. pouze s protiprávním úkonem či událostí, vyvolávající škodu…

Právní úkon, učiněný starostou, který směřuje k „ukončení nájmu“ nemovitostí, aniž tomu předchází rozhodnutí obecní rady o ukončení nájemní smlouvy, je právním úkonem absolutně neplatným podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Oprávnění rozhodnout o skončení nájemní smlouvy je vyhrazeno obecní radě a teprve poté je starosta oprávněn smlouvu…

Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Žaloba na vyklizení pozemku je jednou z vlastnických žalob, které…

Byla-li cesta od nepaměti veřejně užívána z naléhavé komunikační potřeby, jde o účelovou komunikaci. Účelová komunikace může vést přes pozemek v soukromém vlastnictví; nejde-li o pozemní komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, který slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu, je účelová komunikace veřejně…

Společný nájem bytu podle ustanovení § 704 odst.1 občanského zákoníku nevznikne, jestliže manželé, kteří nezaložili společnou domácnost, prokazatelně vstoupili do manželství s úmyslem trvale žít odděleně nebo jestliže jejich záměr (zákonem předpokládaný) trvale spolu žít nebyl nikdy uskutečněn v důsledku toho, že - aniž by spolu vůbec někdy začali…

Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. K převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy třeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli převést i příslušenství; nebyla-li vůle převést i příslušenství věci hlavní právně významným způsobem…

Návrh na nařízení exekuce pro vydobytí pohledávky (její části), která je již vymáhána v soudním výkonu rozhodnutí, může oprávněný proti témuž povinnému podat bez zřetele na to, kdy byl výkon rozhodnutím nařízen a jak úspěšně se realizuje; pro posouzení, zda takové exekuční řízení není postiženo překážkou rei iudicatae, je určující obsah exekučního…

Zákonným předpokladem součásti věci, že nemůže být od věci oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila, znamená fyzickou neoddělitelnost součásti, ale také neoddělitelnost a znehodnocení funkční. Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní. Tak tomu je i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení stala součástí věci hlavní…

Oprávnění vystupovat jménem obce navenek přísluší výlučně starostovi a proto také pouze starosta obce (města) může jménem obce plnou moc udělit. Starosta obce však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat.