Když má komora sílu jednoho slona, stát má sílu deseti tisíc slonů – rozhovor s JUDr. Michalem Žižlavským
Michal Žižlavský hovoří o významu České advokátní komory, ochraně advokátů před zásahy státní moci i o tom, jak by se měla advokacie přizpůsobovat technologiím a proměně právního trhu.
Silná stavovská organizace není pro advokacii pouze otázkou profesního komfortu. Podle Michala Žižlavského je Česká advokátní komora především důležitou pojistkou nezávislosti advokátů a jejich ochrany před případnou svévolí státní moci. Advokát totiž podle něj často představuje poslední brzdu mezi úředníkem a klientem. „Ten advokát je taková poslední pojistka, často poslední pojistka mezi svévolí státu a tím klientem,“ říká Michal Žižlavský. Právě proto považuje za zásadní, aby komora měla dostatečné prostředky a mohla plnit úkoly, které na ni stát přenesl.
Téma ochrany advokacie se podle Michala Žižlavského výrazně projevilo také při debatě o návrhu zákona o ochraně ekonomických zájmů státu a pravomocích Finančního analytického úřadu. Původní návrh umožňoval za určitých okolností pozastavit advokátovi výkon činnosti kvůli nedodržování povinností v oblasti AML. Česká advokátní komora proti takovému řešení vznesla připomínky a podle Michala Žižlavského se podařilo problematické části návrhu odstranit. Obdobně upozorňoval na případy takzvaného goldplatingu, kdy se při transpozici evropských pravidel přidávají další povinnosti, které původní evropská úprava neobsahuje.
Komora se podle něj musí zároveň přizpůsobovat technologickému a společenskému vývoji. Jedním z příkladů je umělá inteligence. Představenstvo již schválilo výkladové stanovisko k jejímu používání advokáty, které má přispět k předvídatelnosti profesních pravidel. „Úplně nejhorší je, když by Advokátní komora kárně postihovala advokáty za něco, co vůbec nečekají,“ zdůrazňuje Michal Žižlavský. Podobnou změnu vidí také v oblasti reklamy a získávání klientů, kde podle něj současná regulace ne vždy odpovídá realitě právního trhu a možnostem, které nabízejí moderní technologie.
S proměnou advokacie souvisí také debata o náboru klientů. Michal Žižlavský připouští větší otevřenost pravidel, pokud budou současně zachovány základní principy advokacie – svobodná volba advokáta klientem, absence nátlaku a ochrana mlčenlivosti. Inspiraci přitom vidí v zahraničí, například v Německu, Francii či Nizozemsku. Zároveň zdůrazňuje význam srozumitelné komunikace. Zkušenosti z velkých insolvenčních a restrukturalizačních kauz podle něj ukazují, že i velmi složitý případ potřebuje pravdivý a srozumitelný příběh, který veřejnosti umožní pochopit jeho podstatu.
Právě komunikace a schopnost naslouchat jsou podle Michala Žižlavského důležité i pro samotnou advokátní stavovskou debatu. Česká advokacie podle něj prochází názorovými střety mezi různými skupinami advokátů a důležité je hledat prostor pro dialog. „Konflikty nebo střety, názorové střety posouvají věci dopředu,“ říká Michal Žižlavský. Za jednu z nejdůležitějších lekcí své dlouhé profesní dráhy proto považuje schopnost poslouchat i názory, se kterými člověk nesouhlasí. Inspiraci vidí zejména u mladší generace advokátů, která přichází s odlišným pohledem na současný svět právních služeb.
Sledujte epravo.cz.
Podívejte se na rozhovor
