Návrat odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání do těla zákoníku práce

Novelou zákoníku práce publikovanou dne 17. srpna 2015 ve Sbírce zákonů pod č. 205/2015 byla navrácena hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zpět do části jedenácté zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Nabytím účinnosti této novely tak skončí téměř celé desetiletí trvající provizorní stav řešení této významné pracovněprávní problematiky.

Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání nalezneme v současné době sice také v zákoníku práce, avšak toliko provizorně v přechodných ustanoveních v § 365 až 393.

Tato právní úprava spočívající v provizorním uspořádání vznikla již v roce 2006 v souvislosti s přijetím zákoníku práce jako zcela nového kodexu. Podle zvažovaného konceptu měl být tento předpis doplněn zákonem č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců“), který měl původně nabýt účinnosti společně se zákoníkem práce k 1. lednu 2007. Již ale v průběhu legislativního procesu bylo rozhodnuto o odkladu účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců k 1. lednu 2008. Nastala tak situace, kdy by hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání již neměla být upravena v zákoníku práce a zároveň ji ještě nereguloval samostatný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Pro toto přechodné původně jednoroční období proto bylo potřeba vytvořit provizorní úpravu, která by zachovala práva zaměstnanců v oblasti odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Dalším opakovaným odkládáním účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se tento provizorní stav zachoval po více jak osm let.

Na úrovni tripartity však došlo na konci července tohoto roku ke shodě a přijetí jednoznačného politického rozhodnutí o tom, že by právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání měla být nedílnou součástí pracovněprávní úpravy, tedy zákoníku práce. Měla by být zařazena do části jedenácté zákoníku práce, která nově ponese název „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“ (dříve „Náhrada škody“). Dále dle názoru tripartity tak již nepřetrvává žádný důvod pro to, aby mezi platnými předpisy nadále figuroval zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců a tento by měl být proto do budoucna zrušen.

Podle novely tedy v přechodných ustanoveních zákoníku práce zůstanou zachována ustanovení, která upravují odpovědnost za škodu ve zvláštních případech (žáci, studenti, dobrovolní hasiči, dárci krve apod.), tedy ta, která se týkají osob, které nejsou v pracovněprávním vztahu. Tato problematika není svou povahou pracovněprávní, a tak se nabízí její zařazení buď do zvláštních právních předpisů upravujících problematiku právních poměrů těchto osob, nebo pod obecnou úpravu v občanském zákoníku.

Novela dále cílí na sjednocení terminologických rozdílů mezi pojmy užívanými v oblasti pracovněprávního a občanskoprávního odškodňování (např. odpovědnost – povinnost k náhradě škody aj.). Prostřednictvím novely budou také provedeny potřebné systematické změny jednotlivých ustanovení o náhradě majetkové a nemajetkové újmy v celé části jedenácté zákoníku práce.

Nová úprava nabude účinnosti dne 1. října 2015.