
Dne 30. května 2012 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 169/2012 Sb., který novelizuje zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. Tato novela je jedním z mezikroků směřujících k plánovanému snížení administrativní zátěže podnikatelů – fyzických osob, a to v souladu s usnesením vlády ze dne 6. dubna 2011 č. 238, kterým stanovila ministrovi průmyslu a obchodu snížit tuto zátěž podnikatelů do konce roku 2012 o 25%. Novela nabyde účinnosti dne 30.6.2012.
![]() |
Ke snížení administrativní zátěže podnikatelů má dle důvodové zprávy dojít zejména změnami následujících povinností:
1. povinnosti označovat provozovny podnikatele identifikačním číslem provozovny a povinnosti tento údaj běžně používat,
2. povinnosti oznamovat změny údajů podnikatele, které oznámil vůči správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce a zdravotní pojišťovně, prostřednictví centrálního registračního místa (CRM),
3. povinnosti oznamovat změny adresy místa podnikání při současné změně jeho bydliště, jedná-li se o totožné adresy.
K povinnosti označovat provozovny podnikatele identifikačním číslem provozovny
Podle novely odpadne podnikatelům povinnost označovat své provozovny identifikačním číslem provozovny a povinnost tento údaj v běžném podnikatelském styku používat. Provozovnám podnikatelů sice bude identifikační číslo provozovny i nadále živnostenským úřadem přidělováno a bude zároveň uvedeno v živnostenském rejstříku, ale to pouze jako důsledek požadavku Českého statistického úřadu na statistické sledování počtu a identifikaci provozoven nejrozšířenější formy podnikání v České republice. Minimalizace administrativní zátěže tkví v tom, že bude jen a pouze na uvážení podnikatele, zda přidělené identifikační číslo provozovny v praxi použije či nikoli. V budoucnu tedy bude podnikatel povinen zajistit pouze to, aby byla provozovna způsobilá pro provozování dané živnosti a aby byla trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a identifikačním číslem podnikající osoby.
Touto změnou se zároveň odstraňuje znevýhodněné postavení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění oproti subjektům podnikajícím na základě jiných právních předpisů, jako jsou notáři, advokáti, tlumočníci, lékaři, znalci, architekti apod., na něž se povinnost mít a používat identifikační číslo provozovny podle stávající právní úpravy nevztahuje.
K povinnosti oznamovat změny údajů podnikatele úřadům
Prostřednictvím obecního živnostenského úřadu, jakožto Centrálního registračního místa (CRM), mohou osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění dle současné právní úpravy učinit podání i vůči dalším orgánům státní správy a institucím jako např. správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce nebo zdravotní pojišťovně. Prostřednictvím CRM může tedy podnikatel podávat nejen přihlášku nebo činit i jiná oznámení, ale i oznamovat všechny změny dokladů či údajů uvedených v přihlášce či oznámení. Podle novely tato možnost oznamovat změny údajů podnikatele dalším orgánům státní správy nebude nadále podmíněna současným podáním vůči živnostenskému úřadu podle živnostenského zákona. Podnikatel tak nebude muset navštěvovat různé orgány a instituce, které často sídlí na různých adresách, ale naopak bude moci využít CMR v rozšířené podobě. Dojde tím k odstranění další nadbytečné administrativní zátěže podnikatele, a to zejména s ohledem na to, že dostupnost živnostenského úřadu bývá obecně snazší než dostupnost dalších úřadů.
K povinnosti oznamovat změny adresy místa podnikání při současné změně jeho bydliště, jedná-li se o totožné adresy
Povinnost oznamovat změny adresy místa podnikání při současné změně jeho bydliště, jedná-li se o totožné adresy, je další administrativní zátěží, která znepříjemňuje život podnikatele. Na základě novely tedy tato povinnost odpadne za současného splnění podmínky, že podnikatel projeví svou vůli ohledně změny místa podnikání v budoucnu, a to tím způsobem, že požádá živnostenský úřad, aby při změně bydliště bylo automaticky změněno i místo podnikání na stejnou adresu, na které je adresa jeho bydliště. Tyto situace jsou v rámci častého přemísťování běžné. Bude ovšem opět záležet na vůli podnikatele, zda této možnosti využije či nikoli. Tento postup ve výsledku zároveň zajistí i aktuálnost a správnost údajů vedených v živnostenském rejstříku.
Změny v pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele
Novela dále upravuje možnost pokračování v živnosti při úmrtní podnikatele. Cílem zůstává i nadále zajištění plynulého pokračování chodu podniku po úmrtí podnikatele. Nově se definuje okruh osob oprávněných k pokračování v živnosti až do skončení dědického řízení, jimiž jsou správce dědictví, dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti nebo také insolvenční správce, a současně se srozumitelnější formou definuje jejich postavení. Cílem je zajistit, aby byly v živnostenském rejstříku řádně a včas vyznačen zánik živnostenských oprávnění v důsledku úmrtí podnikatele. Nově se také stanoví povinnost soudu poskytnout na žádost živnostenského úřadu údaj o tom, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o skončení dědického řízení o dědictví po zemřelém podnikateli.
Návaznost na zákon o správních poplatcích
Dosud byl podnikatel povinen oznamovat změny některých údajů jak rejstříkovému soudu, tak i živnostenskému úřadu. Z tohoto důvodu byl také povinen hradit dva správní poplatky za oznámení jedné a téže věci. Vzhledem k tomu, že změnu údajů, které jsou vedeny v jiných registrech, již podnikatel živnostenskému úřadu nebude nucen oznamovat, ruší se i předmětná právní úprava zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

Mgr. Martin Holub,
advokát
Petra Juhaňáková,
právní asistentka
Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář
Revoluční 1082/8
110 00 Praha 1
Tel.: +420 296 785 411
Fax: +420 296 785 421
e-mail: office@safra-advokati.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Autor: Mgr. Martin Holub, Petra Juhaňáková ( Šafra & partneři ) | pošli emailem | vytiskni článek | 29.6.2012




Jednou z dalších změn, které přinese rekodifikace soukromého práva, tedy nový občanský zákoník (NOZ) a související zákony, je právní úprava dopadající na oblast tzv. neziskového...
eFocus Začátky své advokátní praxe jsem trávil v advokátní poradně v Českých Budějovicích. Setkal jsem se tam s řadou výborných právníků a především báječných lidí. Od nich...
S příchodem nového zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byl do českého právního řádu zaveden zcela nový institut oddlužení jako jeden ze...
K napsání tohoto krátkého příspěvku mě přiměl poměrně vysoký počet dotazů ohledně možnosti uzavřít rozhodčí doložku v pracovněprávních vztazích, a to zejména s ohledem na...
Vzdělávací akce Mezinárodní poradenská kancelář Rödl & Partner si Vás dovoluje pozvat na seminář, jehož cílem je poskytnout jak základní věcné informace o dopadech nové právní...
Tisková zpráva Ve středu 15. května 2013 uspořádal časopis Elektro, který vydává nakladatelství FCC Public, a Asociace rozvoje invencí a duševního vlastnictví (ARID) konferenci...
Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení,...
Vůle účastníka právního úkonu má právem předpokládané (sledované) účinky jen tehdy, jestliže byla projevena. Není-li projev vůle sám o sobě jednoznačný, neboť není...
Funkci soudce nelze redukovat jen na pracovní vztah. Protože součástí výkonu funkce soudce jsou i další činnosti, lze rozumět "nevykonáváním funkce" soudce ve smyslu ustanovení § 35...
Protože poučení vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) o. s. ř. lze považovat za poučení o otázce hmotného práva (vydražitel z vlastní vůle přijímá závazek k úhradě...
Lze-li námitku promlčení úspěšně uplatnit jen vůči existujícímu právu na plnění (pohledávce), potom pohledávky, které zanikly splněním před jejím vznesením, nelze zpětně...