
Když Lisabonská smlouva vstoupila dne 1. prosince 2009 v platnost, Evropská unie získala novou výlučnou pravomoc v oblasti přímých zahraničních investic. Tuto pravomoc do té doby sdílela se svými členskými státy, nicméně v praxi role členských států výrazně dominovala. Ochrana zahraničních investic byla, a zatím stále je, upravena dvojstrannými investičními dohodami. celý článek »
Autor: Ivo Janda, Magdalena Ličková ( White & Case )pošli emailemvytiskni článek3.9.2010
Zákon č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, přinesl s účinností od 1. 8. 2010 mimo jiné i nenápadné leč podstatné změny v ustanoveních občanského zákoníku, která upravují základy soukromoprávní ochrany spotřebitele. V tomto článku se nebudu dopodrobna zabývat vhodností provedených změn a důvody, které k nim zákonodárce vedly.[1] Pokusím se spíše analyzovat dopady této právní úpravy a jejich praktický význam pro právnické osoby-nepodnikatele, pod kterými si lze v praxi představit zejména nejrůznější občanská sdružení a charitativní organizace nebo například církevní právnické osoby. Vzhledem k tomu, že jde o novou právní úpravu, neexistuje samozřejmě zatím žádná judikatura, která by nově vyvstávající otázky soukromoprávní ochrany právnických osob-nepodnikatelů řešila. Může se tedy stát, že budoucí právní praxe se bude od některých názorů vyjádřených v tomto článku lišit. celý článek »
Autor: Karel Carbolpošli emailemvytiskni článek1.9.2010
Opční (akciové) zaměstnanecké programy jsou jedním z méně častých zaměstnaneckých benefitů určených většinou jen vybraným vedoucím zaměstnancům globálních nebo regionálních společností. Určení zaměstnanci mohou zakoupit za výhodných podmínek akcie či opce na akcie společnosti zaměstnavatele, případně zahraniční mateřské společnosti zaměstnavatele. V praxi se účast na opčních zaměstnaneckých programech obvykle realizuje přeměnou roční nebo jiné mimořádné odměny manažera na akcie nebo opce na akcie, za které je možné po přesně stanovené době akcie nakoupit. celý článek »
Autor: JUDr. Ladislav Smejkal, Kristýna Vondráčková ( White & Case )pošli emailemvytiskni článek27.8.2010
Téma soutěže o návrh a na tuto soutěž navazujících zadávacích řízení, tj. zejména jednacích řízení bez uveřejnění (dále rovněž jen „JŘBU“), se v poslední době stala předmětem intenzivnějšího zájmu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Je tomu tak zejména proto, že došlo jednak k výraznému navýšení počtu realizovaných soutěží o návrh, jednak (a to je pravděpodobně podstatnějším důvodem) zadavatelé začali využívat institut soutěže o návrh (a na ní navazujícího JŘBU) rovněž v oblastech, kde takové využití není tradiční, ba co víc legitimní.[1] celý článek »
Autor: Mgr. David Mareš, Mgr. Miroslav Hoša, Mgr. Tomáš Machurek ( MT Legal )pošli emailemvytiskni článek24.8.2010
Cílem tohoto příspěvku není rozbor novely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“) a koncesního zákona, provedené zákonem č. 179/2010 Sb. (dále jen „Novela“), o které již bylo mnohokrát a na různých místech pojednáno, ale cílem je upozornit na jeden praktický problém z Novely vyplývající. Jedná se o poměrně citlivou problematiku prokazování splnění kvalifikačních předpokladů – citlivou zejména ze strany dodavatelů podávajících nabídky nebo žádosti o účast, kteří jsou při nesprávném či nedostatečném prokázání splnění kvalifikace vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Náš příspěvek se pak zaměřuje na otázku prokázání základních kvalifikačních předpokladů dodavateli zapsanými v seznamu kvalifikovaných dodavatelů; níže uvedené poznámky se vztahují kromě zadávacích řízení vedených podle Zákona i na koncesní řízení. celý článek »
Autor: Jan Turek ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek18.8.2010
Dne 28.7.2010 byl na tomto webu publikován článek JUDr. Bohumila Havla, PhD. nazvaný „Ústavní soud o zrušení části insolvenčního zákona a chyba systému“. Dovolím si, jakožto advokát jednoho ze stěžovatelů, na něj v krátkosti reagovat a Ústavního soudu se tak trochu zastat (aniž by to vzhledem ke kvalitní ústavněprávní argumentaci potřeboval). celý článek »
Autor: Mgr. Martin Jasenský ( CESTR & PARTNERS )pošli emailemvytiskni článek17.8.2010
Již několik měsíců je v médiích i mezi odbornou veřejnostiíintenzivně diskutován průběh insolvenčního řízení vedeného proti největšímu tuzemskému výrobci oděvů – společnosti Oděvní podnik a.s., více známé jako OP Prostějov. Tyto diskuze byly v nedávné době oživeny usnesením insolvenčního soudu ze dne 26. dubna 2010, jehož důsledkem by mohlo být významné oslabení postavení velkých věřitelů i v dalších obdobných insolvenčních řízeních. celý článek »
Autor: JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., Mgr. Jan Vařecha ( PRK Partners )pošli emailemvytiskni článek6.8.2010
Český Ústavní soud ve svém rozhodnutí Pl.ÚS 14/10 rozhodl o tom, že se ke dni 31.3.2011 zrušuje zákaz věřitele popírat pohledávky jiného věřitele (§ 192 odst. 1). Svou argumentaci opřel o porušení práva na spravedlivý proces, když insolvenčního správce popsal jako veřejnoprávní orgán, který autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů. Ústavní soud se jen okrajově zabýval samotnou podstatou insolvenčního práva, když zkušenost s přihlášením enormních pohledávek opřel o nahodilou citaci z odborně irelevantního článku otištěného v časopise Daně. Ostatně zmatenost ukázal Ústavní soud i v tom, že se jinde opřel o citaci důvodové zprávy, která však byla v Poslanecké sněmovně podávána k jinému zákonu… celý článek »
Autor: JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. ( PRK Partners )pošli emailemvytiskni článek28.7.2010
V případě neshod s obchodními partnery nebo za situace, kdy jsou obchodní partneři nekontaktní či nečinní, je někdy jediným řešením zrušení společnosti soudem. Dovolte mi proto krátce shrnout, kdy a za jakých podmínek přichází v úvahu tato možnost, oprávnění či povinnosti soudu a kde úpravu zrušení společnosti hledat. celý článek »
Autor: Mgr. Dagmara Mišutková ( ŠACHTA & PARTNERS, v.o.s. )pošli emailemvytiskni článek21.7.2010
Institut elektronického platebního rozkazu byl do právního řádu České republiky zakotven s účinností od 1. července 2008 zákonem č. 123/2008 Sb., kterým byl novelizován občanský soudní řád, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním a konečně i zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. celý článek »
Autor: Mgr. Michal Ševčíkpošli emailemvytiskni článek20.7.2010
Počátkem druhé poloviny května, kdy vrcholily přípravy voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, se dolní komora parlamentu opětovně zabývala vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“). celý článek »
Autor: Mgr. Jan Mráz ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek15.7.2010
Obchodní společnost jako právní subjekt vzniká až zápisem do obchodního rejstříku, ale jejím jménem může být jednáno už před jejím vznikem a společnosti tak zároveň vznikají náklady. Obchodní zákoník dnes, na rozdíl od znění účinného do 31. 12. 2000, připouští, aby jménem doposud neexistující společnosti jednal kdokoli, nikoli pouze její zakladatelé. Zákon už také opustil původní omezení na jednání související se vznikem společnosti. celý článek »
Autor: Mgr. Šárka Gregorová ( Schaffer & Partner Legal )pošli emailemvytiskni článek14.7.2010
Datum 7. července 2010 lze považovat za mezník v evidenci cenných papírů a vypořádání obchodů s nimi na českém kapitálovém trhu. Počínaje tímto dnem končí pomyslné čekání na Godota a dochází k zavedení vícestupňové evidence cenných papírů a sloučení vykonávání funkce evidenční a vypořádací do jednoho subjektu. Emise doposud zaknihované na účtech v Středisku cenných papírů (SCP) budou nově vedeny na účtech v Centrálním depozitáři, který bude plnit i funkci vypořádací ve vztahu k obchodům na regulovaných trzích. celý článek »
Autor: Julius Kišš, Luděk Chvosta ( White & Case )pošli emailemvytiskni článek8.7.2010
S účinností od 1. července 2010 se mění způsob výpočtu zákonných úroků z prodlení (ZÚZP). Tato změna se projeví jak v občanskoprávních, tak v obchodněprávních vztazích a bude vyžadovat obezřetnost věřitelů při vyčíslování jejich nároků z titulu úroků z prodlení v závislosti na době vzniku prodlení. celý článek »
Autor: Mgr. Richard Novák ( Norton Rose )pošli emailemvytiskni článek1.7.2010
V posledních letech se objevil nový způsob, jak ochránit majetek společnosti při sporech mezi jejími společníky. Soud totiž může dané společnosti do doby vyřešení sporu ustanovit opatrovníka. celý článek »
Autor: Mgr. Alexandr Vališ, JUDr. Michaela Šerá ( HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář )pošli emailemvytiskni článek30.6.2010
Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. prochází zatěžkávací zkouškou v tisících případů jeho aplikace. Jedná se bezesporu o moderní normu, která znamená značné zlepšení proti původnímu zákonu č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. Některá ustanovení nového zákona však vyvolávají řadu otázek a diskuzí. celý článek »
Autor: JUDr. Ing. Richard Myslil ( Bubník Myslil & Partners )pošli emailemvytiskni článek14.6.2010
PPP je v poslední době v důsledku hospodářské krize opět velmi často diskutovaným pojmem. Ne vždy jsou však správně chápány výhody a nevýhody tohoto způsobu zajišťování veřejných potřeb. PPP bývá často mylně chápáno jako řešení problémů v případě, kdy veřejné rozpočty nedisponují dostatkem finančních prostředků. V tom případě sice může PPP částečně pomoci, nicméně hlavní výhoda PPP spočívá v možnosti přenést na soukromého partnera rizika, která on dokáže řídit lépe než veřejný sektor. Soukromý sektor obecně disponuje lepší schopností řízení a má rovněž know-how, jak zajistit poskytování veřejných služeb ve vyšší kvalitě za nižší náklady. Pokud by jediným důvodem pro použití PPP byl nedostatek finančních prostředků, je třeba zvážit, zda vhodnějším a levnějším řešením není standardní úvěr. celý článek »
Autor: Mgr. David Dvořák ( MT Legal )pošli emailemvytiskni článek2.6.2010
Dne 21. dubna 2010 schválil Senát Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Návrh novelizuje mimo jiné zákon o ochraně spotřebitele, občanský zákoník, zákon o České obchodní inspekci, zákon o technických požadavcích na výrobky, zákon o metrologii a živnostenský zákon. Cílem navrhované úpravy je redukce povinností podnikatelů, které se v dosavadní praxi ukázaly jako nadbytečné, a tím i zlepšení podmínek pro provozování jejich podnikatelské činnosti. Tento příspěvek stručně shrnuje nejpodstatnější změny, které navrhovaná úprava přináší, a to zejména ve vztahu k zákonu o ochraně spotřebitele, zákonu o České obchodní inspekci a živnostenskému zákonu. celý článek »
Autor: Mgr. Martina Strnadová ( Schaffer & Partner Legal )pošli emailemvytiskni článek1.6.2010
Ačkoli právní literatura 1) a na jejím základě i aktualizovaná soudní judikatura 2) již poměrně dlouho přesně vystihují právní následky uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva nahrazením projevu vůle soudním rozhodnutím či soudním smírem, právní praxe včetně rozhodování katastrálních úřadů o vkladu vlastnického práva je doposud zcela nesprávná. celý článek »
Autor: JUDr. Luboš Chalupapošli emailemvytiskni článek28.5.2010
Nejasně formulované ustanovení § 183k obchodního zákoníku vyvolávalo výkladové problémy od samého počátku zavedení institutu práva výkupu účastnických cenných papírů (tzv. squeeze-outu) do českého právního řádu. Uvedené ustanovení zakládá právo akcionářů (vlastníků účastnických cenných papírů) požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, které mají minoritní akcionáři obdržet výměnou za své akcie po jejich přechodu na hlavního akcionáře. Dosud bylo považováno za sporné, zda je žalobu akcionáře podle § 183k obchodního zákoníku třeba považovat za žalobu na plnění [podle § 80 písm. b) občanského soudního řádu] nebo za žalobu na určení [podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu]. V řešení této otázky nebylo dosud v odborné literatuře shody a neexistoval ani autoritativní soudní výklad. celý článek »
Autor: JUDr. Tadeáš Petr,JUDr. Ing. Jan Zrzavecký, Ph.D. ( HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář )pošli emailemvytiskni článek26.5.2010