
Výhrada zpětné koupě představuje tradiční druh vedlejšího ujednání při uzavírání kupní smlouvy. Pro prodávajícího znamená způsob, jak získat prodávanou věc zpět do svého vlastnictví. Do jaké míry lze tuto výhradu v současnosti využít v případě nemovitostí? A jaké změny přinese nový občanský zákoník?
celý článek »
Autor: Mgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek17.5.2012
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4946/2009 ze dne 23.2.2011 vyjádřil k možnosti převodu akcií, jež dosud nebyly vydány. Do té doby byla tato otázka převážně tématem akademických diskuzí.
celý článek »
Autor: Mgr. Ondřej Huml ( DVOŘÁK & SPOL. )pošli emailemvytiskni článek16.5.2012
V dubnu tohoto roku předložila vláda Poslanecké sněmovně ke schválení návrh nového zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob. Cílem tohoto návrhu, jak vyplývá z důvodové zprávy, je vyloučit možnost existence akcionářských struktur, kdy by identita akcionářů společnosti nemohla být ze strany státních orgánů ověřena a umožnit jako alternativu „volného oběhu“ akcií na majitele větší využití tzv. imobilizace cenných papírů.
celý článek »
Autor: Monika Kajánková ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek11.5.2012
Účelem tohoto článku je popsat a shrnout konkrétní případy, kdy mají skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku účinky konstitutivní či deklaratorní, spíše než přinést inovativní výklad ustanovení obchodního zákoníku („ObchZ“) týkajících se účinků zápisů do obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že pravidla rozlišování povahy zápisů rozličných skutečností do obchodního rejstříku jsou roztroušena na různých místech ObchZ, považuji za účelné jejich sepsání do uceleného textu, neboť okolnost, zda účinky té které skutečnosti nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, nebo ještě před tímto zápisem, má zásadní vliv na právní postavení nejen samotné společnosti, jejích společníků či orgánů, ale také na postavení třetích osob, zejména věřitelů společnosti. Tento článek rovněž přináší shrnutí jednotlivých změn v zápisech do obchodního rejstříku v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
celý článek »
Autor: Mgr. Pavel Janků ( ŘANDA HAVEL LEGAL )pošli emailemvytiskni článek9.5.2012
Dne 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb., která přinesla v souvislosti s právní úpravou obchodního rejstříku pro praxi řadu nikoli zanedbatelných změn, které se týkají především sídla podnikatele a rejstříkové agendy. Autor ve stručnosti shrnuje hlavní změny a přínosy této novely v návaznosti na zvolené téma a to především v režimu de lega lata.
celý článek »
Autor: Mgr. Ondřej Stehlíkpošli emailemvytiskni článek2.5.2012
Nejvyšší soud ČR pokračuje v trendu nastoleném průlomovým rozsudkem velkého senátu, vydaným pod sp. zn. 31 Cdo 3986/2009. Soud v tomto zevrubně okomentovaném rozsudku [1] přestal lpět na dodržování formálního postupu v rámci jednoho z nejvíce diskutovaných ustanovení obchodního zákoníku - § 196a - a přiklonil se k výkladu upřednostňujícímu jeho účel a smysl, tedy ochranu společnosti a jejích věřitelů. V aktuálním usnesení ze dne 28. března 2012, sp. zn. 29 Cdo 253/2010 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda na valné hromadě schvalující transakci podle ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. musí mít akcionáři k dispozici vypracovaný znalecký posudek, stanovující hodnotu převáděného majetku.
celý článek »
Autor: JUDr. Zuzana Tučková ( DVOŘÁK & SPOL. )pošli emailemvytiskni článek27.4.2012
Finanční krize roztočila, mimo jiné, spirálu dvou na sobě úzce závislých světů: procentní nárůst toxických bankovních úvěrů, ať již spotřebitelských nebo korporátních nejen v České republice resp. střední Evropě, ale i celosvětově, je stíhán stále se zpřísňující regulací obezřetného podnikání bank. Nová pravidla stanovování rizikové váhy aktiv a důraz na jejich poměr ke kapitálu banky, Tier 1 ve výši devíti procent, to vše staví bankovní sektor před nutnost přizpůsobit procesy, systémy a způsoby řízení rizik „nové éře“ a nové dynamice na trhu poskytování finančních služeb. Otázka, jak naložit s nesplácenými úvěry se tím stává čím dál aktuálnější.
celý článek »
Autor: Mgr. Miroslav Gejdoš ( Schönherr ) pošli emailemvytiskni článek27.4.2012
Evropská komise s příchodem roku 2012 výrazně zvýšila kontrolu pravidel veřejné podpory v oblasti letecké dopravy, což dokazuje zahájení (resp. rozšíření předmětu) dvanácti formálních šetření od počátku roku s letišti v Rakousku, Německu, Francii, Belgii a Švédsku.[1] Specifickým rysem všech těchto řízení je regionální povaha předmětných letišť, která jsou s oblibou využívána především nízkonákladovými leteckými dopravci, jako jsou Ryanair, Air Berlin či TUIfly. Pokud bych měl shrnout obecné příčiny zahájení těchto formálních setření, je nezbytné uvést, že Evropská komise v těchto případech vyjádřila pochybnosti, zda u investičních dotací, provozních dotací a kapitálových injekcí provozovatelům letišť, ale i při poskytování různých forem slev leteckým dopravcům nedochází k porušování pravidel veřejné podpory.
celý článek »
Autor: Mgr. Tomáš Ehrenbergerpošli emailemvytiskni článek27.4.2012
1. 4. 2012 nabyla účinnosti tzv. „velká novela“ zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), která poměrně zásadním způsobem mění některé zavedené postupy zadávacího řízení, na které byli jak zadavatelé, tak uchazeči zvyklí. Podstatným způsobem zákonodárci zasáhli mimo jiné i do průběhu zjednodušeného podlimitního řízení. Tento zadavateli hodně využívaný druh zadávacího řízení prošel proměnou a bude velmi zajímavé sledovat, jak se provedené změny odrazí a zejména osvědčí v zadavatelské praxi. Ač byly tyto změny zřejmě motivovány snahou urychlit a zjednodušit tento typ zadávacího řízení, mají v řadě případů zásadní dopad na práva uchazečů. Je navíc otázkou, na kolik byly některé dopady záměrem autorů, a kde došlo spíše k nechtěné formulační nepřesnosti. Pojďme se na některé změny a jejich důsledky podívat podrobněji.
celý článek »
Autor: Mgr. Jan Galář ( MT Legal ) pošli emailemvytiskni článek26.4.2012
Smluvní převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (společnost) je v obchodní praxi běžnou a velmi častou transakcí. Méně časté jsou případy odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (smlouva o převodu) některou z jejích stran. Odstoupení od smlouvy o převodu, jeho platnost a následky mají dopady do právní sféry jejích stran samotných. Velmi zásadně se však odstoupení od smlouvy o převodu týká i společnosti. Předmětem tohoto příspěvku je úvaha, jak se společnost může či musí zachovat v různých (typických) situacích, které mohou v souvislosti s odstoupením od smlouvy o převodu nastat.
celý článek »
Autor: Mgr. Martin Peckl, JUDr. Jakub Vaněk ( Vejmelka & Wünsch )pošli emailemvytiskni článek20.4.2012
Obchodní zákoník přinesl počátkem letošního roku několik zásadních změn. Jedna z nich umožňuje vzdát se přímo ve smlouvě práva na náhradu škody vzniklé v budoucnu. Jak se tato změna projeví v tak komplikované oblasti, jako distribuce a implementace software?
celý článek »
Autor: JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. ( e|n|w|c Advokáti )pošli emailemvytiskni článek20.4.2012
V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na zcela nový pohled Nejvyššího soudu ČR na požadavek zajištění znaleckého posudku za účelem stanovení kupní ceny převáděného majetku a absolutní neplatnost právního úkonu učiněného v rozporu s ustanovením § 196a odst.3 obchodního zákoníku.
celý článek »
Autor: Iva Valová ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek18.4.2012
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
celý článek »
Autor: Mgr. Jan Mandát pošli emailemvytiskni článek12.4.2012
Dne 1.4.2012 nabývá účinnosti podstatná část zákona č. 55/2012 Sb. novelizujícího zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, jejímž hlavním cílem má být dle důvodové zprávy zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a posílení možnosti kontroly vynakládání veřejných prostředků.
celý článek »
Autor: Vladislav Jirka, Ph.D., Mgr. Ján Gajdoš, LL.M. ( MSB Legal, v.o.s. )pošli emailemvytiskni článek4.4.2012
K upevnění jistoty podnikatelské veřejnosti v oblasti nájmu nebytových prostor přispěl nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 660/2010 (ze dne 11.1.2012), který potvrdil, že smlouva o nájmu nebytových prostor, která se týká podnikatelské činnosti smluvních stran, podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy režimu zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a ve všem ostatním platí obchodní zákoník (obecná ustanovení daná pro obchodní závazkové vztahy).
celý článek »
Autor: JUDr. Isabela Pátá, Ph.D. ( bnt - pravda & partner )pošli emailemvytiskni článek29.3.2012
Novelizace obchodního zákoníku provedená zákonem č. 351/2011 Sb., kterou někteří právníci optimisticky označili za poslední „technickou“ novelu obchodního zákoníku před velkou rekodifikací soukromého práva, přinesla několik významných a praxí již dlouho požadovaných změn. Jednou z těchto změn, nevelkou co do rozsahu novelizovaného textu, ale zásadní svým významem pro praxi, je novelizace ustanovení § 386 odst. 1 obchodního zákoníku („ObchZ“). celý článek »
Autor: Jana Buršíková ( Havel, Holásek & Partners )pošli emailemvytiskni článek28.3.2012
Nejvyšší soud České republiky se v jednom ze svých rozhodnutí z nedávné doby opětovně zabýval povahou ručení společníků veřejných obchodních společností za závazky těchto společností. celý článek »
Autor: Mgr. Ing. Michal Růžička ( DVOŘÁK & SPOL. )pošli emailemvytiskni článek20.3.2012
V současnosti jsou prakticky jen pouhou historií názory hlásající, že internet je prostředím extra legem, vyjmutým z působnosti právní regulace. Je zcela evidentní, že se nemůže jednat o prostor bez odpovědnosti za obsah zveřejňovaných a šířených informací. Na druhé straně je zřejmé, že aplikace obecné odpovědnosti známé z „off-line světa“ na online prostředí není dost dobře možná bez zohlednění specifik na internetu. K institutu odpovědnosti na internetu je nezbytné přistupovat diferencovaně podle druhu činnosti, kterou jedinec vykonává. Například subjekt, který prostřednictvím sítě šíří vlastní elektronická data, by měl být shledán zcela odpovědným za své konání podle občanského nebo obchodního zákoníku z titulu odpovědnosti za škodu, kterou může způsobit jiným subjektům.[1] Na druhé straně se jeví jako žádoucí omezit právní odpovědnost subjektu v situaci, kdy pouze přenáší cizí data nebo např. poskytuje prostor pro umístění informací, jejichž obsah ani reálně nemůže znát.[2] Právě poslední skupinou osob, tj. internetovými providery v širším slova smyslu, se z pohledu vybraných aspektů jejich odpovědnosti budeme zabývat v tomto příspěvku. celý článek »
Autor: Mgr. David Mareš, Ph.D. ( MT Legal ) pošli emailemvytiskni článek16.3.2012
Od účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem. celý článek »
Autor: Mgr. Jiří Zrůstek ( AK Zrůstek, Lůdl a partneři )pošli emailemvytiskni článek14.3.2012
Podvody tzv. katalogových společností jsou v praxi zaměřeny zejména na malé a střední podnikatele. Podstata katalogového podvodu spočívá v tom, že katalogová společnost rozesílá registrační formuláře, které na první pohled vypadají jako výzvy k bezplatné registraci, aktualizaci či doplnění údajů v katalogu podnikatelů. U adresáta je tak vyvolán mylný dojem, že nabízená služba bude zcela bezplatná. Nicméně formulář zároveň obsahuje nenápadné ustanovení (často drobným písmem) o tom, že se ve skutečnosti jedná o úplatnou službu. Kromě toho není výjimkou, že formulář obsahuje rozhodčí doložku, ujednání o volbě cizího práva nebo příslušnosti cizího soudu. I proto se katalogovými podvody již několikrát zabýval také Evropský parlament[1]. Na úrovni Evropské unie však zatím žádná legislativní opatření proti katalogovým podvodům přijata nebyla. Níže uvádíme nástin právních možnosti obrany proti tomuto nekalosoutěžnímu jednání podle českého práva. celý článek »
Autor: JUDr. Barbora Dubanská, LL.M., Ph.D., František Neuwirth ( CMS Cameron McKenna ) pošli emailemvytiskni článek8.3.2012