
Dne 1. května 2011 otevřou Německo a Rakousko po sedmiletém přechodném období své pracovní trhy pracovním silám z osmi zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko), které v roce 2004 přistoupily do EU. To znamená, že občané těchto zemí mohou začít pracovat v Německu a Rakousku, aniž by si museli vyřídit zvláštní pracovní povolení. Dle německého zákona o volném pohybu občanu EU bude v Německu vystavovat příslušný cizinecký úřad pouze z úřední povinnosti deklaratorní potvrzení o právu k pobytu.

To vše platí při vyslání zaměstnanců do Německa i pro poskytovatele služeb v následujících oborech:
Pro stavební podniky ze zemí, které přistoupily do EU to znamená například následující: I po termínu 1. května 2011 jsou tito zaměstnavatelé povinni platit svým zaměstnancům minimální mzdu, poskytovat dovolenou a účastnit se systému dovolené dle Fondu pro vyrovnání dovolené a mzdy pro zaměstnance ve stavebnictví (Soka-Bau) dle všeobecně závazných německých kolektivních smluv. Platí stejné závazné právní předpisy, které je nutno dodržovat pro německé zaměstnavatele, zejména předpisy týkající se pracovní doby, dovolené, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany před výpovědí. Pokud ale mzda z důvodu absence všeobecně závazné kolektivní smlouvy je sjednána individuální dohodou, nesmí její výše odporovat dobrým mravům, to znamená, že musí činit minimálně dvě třetiny mzdy vyplácené dle kolektivních smluv sjednávaných běžně v daném sektoru a daném hospodářském regionu. Dle německého zákona o vyslání zaměstnanců musí být minimální mzdy dle všeobecně závazných kolektivních smluv vždy dodržovány.
Pracovní vztahy mezi zaměstnavatelem se sídlem v zahraničí a jeho zaměstnanci vyslanými dočasně do Německa za účelem plnění zakázky podléhají zpravidla právu státu původu zaměstnavatele, pokud se smluvní strany nedohodly na volbě jiného práva dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I). Zaměstnavatel je však povinen i v takovém případě se řídit předpisy německého zákona o vyslání zaměstnanců.
Hovoři-li se v německém a evropském právu o sociálním zabezpečení, zahrnuje tento pojem vždy i zdravotní pojištění. Pokud je uchazeč zaměstnán německým zaměstnavatelem v Německu, je směrodatné německé právo sociálního zabezpečení. Je-li zaměstnanec vyslán do zahraničí nebo je zaměstnán u dvou či více zaměstnavatelů ve dvou či více členských státech a jeho trvalé bydliště se nachází v jiném členském státě EU, pak platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Dle tohoto nařízení je jako dosud rozhodující úprava státu, ve kterém se práce vykonává. U příslušného úřadu české Okresní správy sociálního zabezpečení je však možno podat žádost o pokračování platnosti předpisů českého sociálního zabezpečení, kterou tato potvrdí na tiskopise A1 (dříve E 101) („Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na jeho držitele).
Pro přístup k regulovaným řemeslným povoláním jako stavbyvedoucí popř. jako osoba samostatně výdělečně činná provádějí řemeslné komory řízení o uznání dosažené kvalifikace a vzdělání. Jinak není uznání zahraničních dokladů o složení učňovské zkoušky k tomu, aby mohla osoba vyučený obor v Německu vykonávat právně předepsáno, a zatím – s výjimkou vysídlenců německé národnosti– ani upraveno. Rozhodující je uznání dokladu německým zaměstnavatelem. Aby byl migrujícím osobám usnadněn nástup na německý trh práce přiměřený jejich odbornému vzdělání, vypracovává v současné době Spolková vláda zákon o uznání dosažené kvalifikace a vzdělání, který má obsahovat rozsáhlé právní nároky na zkoušku a porovnání zahraniční dosažené kvalifikace a vzdělání s německou referenční kvalifikací.
Rovněž je od 01.05.2011 možné přijmout práci u některé německé agentury práce. Mimo to mohou agentury práce z jiných členských zemí EU propůjčit občany EU v rámci mezinárodního pronájmu pracovní síly, pokud mají příslušné povolení německého centrálního úřadu práce dle německého zákona o agenturním zaměstnání. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že se v současné době diskutuje o začlenění sektoru agentur práce do německého zákona o vyslání zaměstnanců, aby v tomto oboru platily jednotné pracovní podmínky v rámci celé spolkové země, a to zejména ohledně minimální výše mzdy. Pokud by se tento sektor začlenil do zákona o vyslání zaměstnanců, musely by tyto podmínky dodržovat všechny německé i zahraniční agentury práce, které zaměstnávají agenturní zaměstnance v Německu.

Thomas Britz
Advokát/Rechtsanwalt
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Česká Republika
Tel.: +420 236 163 111
Fax: +420 236 163 799
e-mail: prag@roedl.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Autor: Thomas Britz ( Rödl & Partner ) | pošli emailem | vytiskni článek | 7.4.2011




Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován zákonem č. 472/2011...
eFocus Nedávno jsem si vzpomněl na rok 1971, kdy v rámci přednášek na právnické fakultě v Brně profesor římského práva doktor Jiří Cvetler (1902-1992) prohlásil, že svět je čím...
Současná soudní praxe je v otázce ukládání náhrady nákladů řízení v rámci řízení o soudním prodeji zástavy dle § 200y an. o.s.ř. ovládána v zásadě dvěma judikáty –...
Snaze klientů získat nazpět poplatky, které svým bankám zaplatili v souvislosti s poskytnutím úvěru, se již dostalo široké mediální pozornosti. Po opatrných ohlasech na rozhodnutí...
V polovině loňského roku bylo schváleno nařízení EMIR[1] ("EMIR"), které představuje jeden z úhelných kamenů reakce EU na finanční krizi. Jedná se o rámcové nařízení, které bylo...
S účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) dojde k rozštěpení právní úpravy převzetí do zdravotnického zařízení bez souhlasu umístěného do...
Pro určení počátku běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst.1 písm.h) občanského soudního řádu není významné, kdy ten, kdo podává...
Je-li v rozhodčím řízení žalována určitá pohledávka, musí mít žalovaný v rozhodčím řízení právo uplatnit proti této pohledávce veškeré námitky, které mohou mít dopad na...
Požadavkem, aby poradě senátu nebyl přítomen nikdo jiný než členové senátu a zapisovatel, jsou sledovány zejména dva cíle. Prvním z nich je objektivní (vnější) zajištění...
Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí jménem zaměstnavatele, který je právnickou osobou, její statutární orgán, osoby jím pověřené, jiní zaměstnanci zaměstnavatele,...
Dohoda o vypořádání dědictví nenabývá své právní účinky již uzavřením, ale až tehdy, byla-li schválena pravomocným usnesením soudu o dědictví. K vypořádání dědictví na...