Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. Vkladovou povinnost je možné splnit splacením v penězích (peněžitý vklad) nebo vnesením penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad).
Stejně jako doposud může mít kapitálová společnost (tedy společnost s ručením omezeným či akciová společnost) jediného zakladatele/společníka. Identifikace jediného společníka se (i u akciové společnosti) nadále zapisuje do obchodního rejstříku.
Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou (v případě jediného zakladatele zakladatelskou listinou), která musí mít u kapitálových společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným) formu veřejné listiny (tj. notářského zápisu).
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) stanoví lhůtu 2 let, do kdy se mohou korporace vzniklé před jeho účinností zcela podřídit úpravě ZOK (namísto již zrušeného obchodního zákoníku).
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) stanoví, že ujednání společenských smluv (tzn. i zakladatelských listin či stanov), která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona, se zrušují dnem nabytí jeho účinnosti.
Nový zákon o obchodních korporacích („ZOK“) komplexně upravuje postavení a fungování obchodních společností a družstev (souhrnně nazývaných „obchodní korporace“).
Speciálním přechodným ustanovením týkajícím se pozemků a staveb byly věnovány příspěvky č. 21 a 22.
Novým kodexem se obecně řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Nestanoví-li zákon jinak, řídí se jím i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných (např. společné jmění manželů, vlastnické právo), nicméně vznik těchto právních poměrů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před 1. 1.
Nový kodex zvlášť upravuje rozsah náhrady ve specifických případech. Tak například při poškození věci stanoví, že se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození, ovšem zohlední se i to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (tedy poškozenému by měly být nahrazeny veškeré účelně…
Zákoník stanoví, že majetková újma (škoda) se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Pokud to není možné, anebo žádá-li to sám poškozený, hradí se škoda v penězích.
Zákoník zvlášť upravuje případy, kdy někdo použije při plnění své povinnosti vadnou věc – v takovém případě nahradí poškozenému škodu způsobenou vadou věci.
Nový kodex specificky upravuje situaci, kdy škodu způsobí zvíře. V takovém případě škodu nahradí vlastník zvířete, a to bez ohledu na to, zda v okamžiku vzniku škody bylo zvíře pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo zda se zvíře zatoulalo nebo uprchlo.
Nový kodex přináší několik nových skutkových podstat škod. Níže zmiňujeme některé z nich.
Povinnost k náhradě škody je stanovena v případech škody vzniklé (i) úmyslným porušením dobrých mravů, (ii) zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem (zde zákon stanoví zákonnou domněnku nedbalosti na straně škůdce) a (iii) – objektivně, bez ohledu na zavinění – porušením smlouvy (povinnost k náhradě v tomto případě vzniká ve vztahu k druhé…
Zákoník nově nestanoví obecnou prevenční povinnost neomezeně, nýbrž pouze v situaci, kdy to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života.
Nový kodex rozlišuje dva druhy újmy, a to škodu coby újmu na jmění (jež je definováno jako souhrn majetku a dluhů), a nemajetkovou újmu.
Kodex nově rozlišuje mezi tzv. zajištěním a tzv. utvrzením dluhu. Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo je-li věřiteli nebo ve prospěch věřitele poskytnuta majetková jistota, že dlužník svůj dluh splní.
Obecně platí, že závazek lze vypovědět v případě, že se tak strany dohodnou, nebo pokud tak stanoví zákon. Nový kodex ovšem zakládá možnost soudní ingerence do smluv uzavřených na delší časové období.
Kodex v podstatě přejímá úpravu dříve obsaženou v obchodním zákoníku (vycházející z práva EU), pokud jde o splatnost vzájemných závazků podnikatelů spočívajících v úplatném dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Zákoník se vrací k pojmu kvitance a dlužní úpis. Kvitance je potvrzení věřitele o splnění dluhu; odmítá-li věřitel vydání kvitance, je dlužník oprávněn plnění věřiteli odepřít, aniž by se octl v prodlení.
Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...
Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...
Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...
Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
