Kodex zakotvuje právo vlastníka nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Kodex detailněji upravuje případy omezení vlastnického práva.
Zákoník zakotvuje právo toho, kdo byl v držbě rušen, domáhat se, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.
Podle kodexu je držba řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu.
Podle zákoníku je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.
Kodex stanoví, že nemovité věci jsou (i) pozemky, (ii) podzemní stavby se samostatným účelovým určením, (iii) věcná práva k nim, (iv) práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.
Zákoník nově zakotvuje ochranu poctivého nabyvatele práva k věci.
Kodex přináší zásadu materiální publicity údajů zapisovaných do veřejného seznamu, do kterého se zapisují práva k věcem (obdoba dnešního katastru nemovitostí).
Zákoník přináší novou možnost obnovení již promlčeného nároku. Stanoví, že bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta, a to ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.
U obou institutů platí obecná tříletá subjektivní promlčení lhůta. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se pak promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (objektivní lhůta).
Obecná promlčecí lhůta je dle zákoníku tříletá a počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (subjektivní lhůta). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
Zákoník nově výslovně rozlišuje promlčení (ztrátu nároku) a prekluzi (zánik práva). Právo se promlčí a dlužník není povinen plnit, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě; plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
Právní jednání se zásadně posuzuje podle svého obsahu. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle…
Institut relativní neúčinnosti právních jednání obsahově odpovídá stávajícímu institutu odporovatelnosti. Jde o právo věřitele domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné, a to v případě, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení věřitelovy vykonatelné…
Kodex preferuje relativní neplatnost oproti absolutní. O relativní neplatnost jde ve všech případech, kdy zákoník jako následek vady právního jednání stanoví neplatnost a přitom nejde o některý z případů zákonem stanovené neplatnosti absolutní.
Zákoník stojí na obecné zásadě preference výkladu právního jednání jako platného než jako neplatného.
Kodex namísto stávajícího pojmu právní úkon používá nový pojem právní jednání. Stanoví, že právní jednání vyvolává právní následky, které (i) jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze (ii) zákona, (iii) dobrých mravů, (iv) zvyklostí a (v) zavedené praxe stran.
Podle přechodných ustanovení zákoníku platí, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákoníku, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má zároveň předkupní právo k pozemku.
Podle přechodných ustanovení zákoníku platí, že stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti zákoníku samostatnou věcí a stává se součástí pozemku za předpokladu, že v den nabytí účinnosti zákoníku měla vlastnické právo ke stavbě i k pozemku táž osoba (zatěžuje-li…
Kodex stanoví, že součástí pozemku jsou (i) prostor nad povrchem i pod povrchem, (ii) stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále společně jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
Ujednání, podle kterého právo na vypořádací podíl při splnění určité podmínky zaniká, není per se v rozporu se zákonem a není z tohoto důvodu neplatné.
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů,...
Není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 19d zákona o pozemních komunikacích vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a § 45 odst....
Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité...
Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního...
