Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší značné uvolnění v oblasti regulace vnitroskupinových transakcí. Nově tato regulace dopadá jen na akciové společnosti a nikoli i na společnosti s ručením omezeným, jako tomu bylo dříve.
Právní úprava tzv. squeeze-outu, tedy postupu umožňujícího „vytěsnění“ minoritních akcionářů ze společnosti hlavním akcionářem držícím alespoň 90 % akcií, doznala v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“) významného zpřísnění v neprospěch hlavního akcionáře.
Kromě tradičního dualistického systému orgánů akciové společnosti (představenstvo a dozorčí rada) připouští zákon o obchodních korporacích („ZOK“) uspořádání orgánů společnosti do monistického systému, který však (přes svůj název) předpokládá zřízení dvou orgánů - statutárního ředitele a správní rady jako kontrolního…
Dle zákona o obchodních korporacích („ZOK“) je valná hromada („VH“) usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší zásadní novinky v oblasti úpravy svolání a průběhu valné hromady akciové společnosti („VH“). Pozvánku na VH je třeba uveřejnit na internetových stránkách společnosti a současně (má-li společnost akcie na jméno) ji zaslat akcionářům.
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) rozšiřuje okruh samostatně převoditelných práv spojených s akcií. Nepůjde tak pouze o práva stanovená ZOK (např. právo na výplatu podílu na zisku), ale i o další majetková práva uvedená ve stanovách společnosti. Samostatně převoditelné právo lze též vtělit do samostatného cenného papíru odlišného od…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) poskytuje akciové společnosti širokou míru svobody ohledně volby různých druhů akcií. Je tak možné, aby společnost vydala akcie se zvláštními právy, přičemž ZOK stanoví pouze demonstrativní výčet zvláštních práv (např. akcie s pevným podílem na zisku či akcie s rozdílnou váhou…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší některá dílčí zjednodušení při založení akciové společnosti.
Podobně jako u společnosti s ručením omezeným přináší zákon o obchodních korporacích („ZOK“) větší liberalizaci úpravy akciových společností. Nově tak byla zrušena například povinnost udržovat rezervní fond, již není stanovena maximální délka funkčního období členů volených orgánů, či povinnost volit část dozorčí rady…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) stanoví, že se každý společník může domáhat za společnost náhrady újmy proti jednateli a v těchto řízeních může společnost zastupovat. Žaloba může být podána i proti jednateli, který již není ve funkci, ale byl v ní v době vzniku újmy.
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) částečně mění kompetence valné hromady, do nichž např. již automaticky nepatří změna společenské smlouvy a tato je ze zákona možná jen dohodou všech společníků (ledaže společenská smlouva změnu společenské smlouvy do působnosti valné hromady výslovně svěřuje).
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) opouští pojem „obchodní podíl“ a nově označuje účast společníka na společnosti s ručením omezeným (a z ní plynoucí práva a povinnosti) pouze jako „podíl“. Stejně jako doposud se výše podílu společníka určuje podle poměru vkladu připadajícího na jeho podíl k základnímu kapitálu společnosti. ZOK umožňuje, aby…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) vyžaduje, aby před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku bylo splaceno celé vkladové ážio a nejméně 30 % peněžitého vkladu. Zbytek vkladové povinnosti musí společník splnit ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak do 5 let ode dne vzniku společnosti (či případně ode dne převzetí…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší do úpravy společnosti s ručením omezeným některé vítané změny směřující k větší flexibilitě a volnosti. Předně ruší zákaz řetězení a i společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, může být sama jediným zakladatelem/společníkem další společnosti s ručením…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) zcela opouští dosavadní koncept smluvního koncernového práva. Účinnost všech dosavadních ovládacích smluv a smluv o převodu zisku automaticky zanikne ke dni specifikovanému v přechodných ustanoveních ZOK. Výhod, které tyto koncernové smlouvy přinášely, bude nově možno dosáhnout i bez nich, tzv. přiznáním…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) podrobně upravuje schválení a obsah smlouvy o výkonu funkce, kterou uzavírá korporace se členem svého voleného orgánu. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí ji schválit nejvyšší orgán korporace (tj. valná hromada/jediný společník). ZOK klade zvláštní důraz na stanovení principů odměňování člena…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) nově upravuje pravidla při střetu zájmů člena voleného orgánu (statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) a korporace. Pokud se člen orgánu o možném střetu zájmu dozví, je povinen o něm informovat ostatní členy orgánu, kontrolní orgán (dozorčí radu), a pokud není zřízen, tak…
Odpovědnost člena voleného orgánu obchodní korporace (tj. statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) je vymezena jak v novém občanském zákoníku („NOZ“), tak v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“). Člen orgánu je obecně dle NOZ povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře (tedy s nezbytnou loajalitou…
Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou musí schválit nejvyšší orgán korporace. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Na výplatu podílu na zisku lze nově poskytnout zálohu, avšak pouze na základě mezitímní účetní závěrky, ze které plyne, že korporace má dostatek prostředků na rozdělení…
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Kromě akciové společnosti, kde se účast společníka na společnosti rozpadá do jednotlivých akcií, může mít nově společník více podílů i ve společnosti s ručením omezeným, pokud to dovoluje společenská smlouva.
Odvolací soud je oprávněn přezkoumat povahu uloženého trestu a posoudit otázku, zda byl správně uložen trest souhrnný, i když odvolatel napadající výrok o trestu v tomto směru...
Ustanovení § 40a části věty za středníkem insolvenčního zákona se uplatní (a osobní majetek insolvenční správce bude postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí), jestliže v...
Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším...
Družstevní podíl ve smyslu § 595 z. o. k. představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu, každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl. Družstevní podíl je...
Odvolání z funkce je jednostranným právním jednáním adresovaným zaměstnanci, pro které je zákonem z hlediska jeho formy předepsána forma písemná. Z hlediska jeho obsahu školský...
Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro...
Nejvyšší soud ČR vydal koncem roku 2017 poměrně přelomový rozsudek ve sp. zn. 25 Cdo 347/2016[1], který by rozhodně neměl uniknout pozornosti nikoho, kdo v České republice poskytuje...
Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.
Nejvyšší soud dosud zastával ve své judikatuře názor, že dojde-li k zániku pohledávky vzniklé z titulu smluvní pokuty započtením, není možné smluvní pokutu moderovat, neboť...
Dnes předkládaný nález Ústavního soudu není nijak průlomový. Naopak, spíše jen upozorňuje na skutečnost, že snaha vyhrát za každou cenu a odmítání smírného řešení mohou vyjít pěkně draho.
