Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší značné uvolnění v oblasti regulace vnitroskupinových transakcí. Nově tato regulace dopadá jen na akciové společnosti a nikoli i na společnosti s ručením omezeným, jako tomu bylo dříve.
Právní úprava tzv. squeeze-outu, tedy postupu umožňujícího „vytěsnění“ minoritních akcionářů ze společnosti hlavním akcionářem držícím alespoň 90 % akcií, doznala v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“) významného zpřísnění v neprospěch hlavního akcionáře.
Kromě tradičního dualistického systému orgánů akciové společnosti (představenstvo a dozorčí rada) připouští zákon o obchodních korporacích („ZOK“) uspořádání orgánů společnosti do monistického systému, který však (přes svůj název) předpokládá zřízení dvou orgánů - statutárního ředitele a správní rady jako kontrolního…
Dle zákona o obchodních korporacích („ZOK“) je valná hromada („VH“) usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší zásadní novinky v oblasti úpravy svolání a průběhu valné hromady akciové společnosti („VH“). Pozvánku na VH je třeba uveřejnit na internetových stránkách společnosti a současně (má-li společnost akcie na jméno) ji zaslat akcionářům.
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) rozšiřuje okruh samostatně převoditelných práv spojených s akcií. Nepůjde tak pouze o práva stanovená ZOK (např. právo na výplatu podílu na zisku), ale i o další majetková práva uvedená ve stanovách společnosti. Samostatně převoditelné právo lze též vtělit do samostatného cenného papíru odlišného od…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) poskytuje akciové společnosti širokou míru svobody ohledně volby různých druhů akcií. Je tak možné, aby společnost vydala akcie se zvláštními právy, přičemž ZOK stanoví pouze demonstrativní výčet zvláštních práv (např. akcie s pevným podílem na zisku či akcie s rozdílnou váhou…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší některá dílčí zjednodušení při založení akciové společnosti.
Podobně jako u společnosti s ručením omezeným přináší zákon o obchodních korporacích („ZOK“) větší liberalizaci úpravy akciových společností. Nově tak byla zrušena například povinnost udržovat rezervní fond, již není stanovena maximální délka funkčního období členů volených orgánů, či povinnost volit část dozorčí rady…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) stanoví, že se každý společník může domáhat za společnost náhrady újmy proti jednateli a v těchto řízeních může společnost zastupovat. Žaloba může být podána i proti jednateli, který již není ve funkci, ale byl v ní v době vzniku újmy.
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) částečně mění kompetence valné hromady, do nichž např. již automaticky nepatří změna společenské smlouvy a tato je ze zákona možná jen dohodou všech společníků (ledaže společenská smlouva změnu společenské smlouvy do působnosti valné hromady výslovně svěřuje).
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) opouští pojem „obchodní podíl“ a nově označuje účast společníka na společnosti s ručením omezeným (a z ní plynoucí práva a povinnosti) pouze jako „podíl“. Stejně jako doposud se výše podílu společníka určuje podle poměru vkladu připadajícího na jeho podíl k základnímu kapitálu společnosti. ZOK umožňuje, aby…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) vyžaduje, aby před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku bylo splaceno celé vkladové ážio a nejméně 30 % peněžitého vkladu. Zbytek vkladové povinnosti musí společník splnit ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak do 5 let ode dne vzniku společnosti (či případně ode dne převzetí…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) přináší do úpravy společnosti s ručením omezeným některé vítané změny směřující k větší flexibilitě a volnosti. Předně ruší zákaz řetězení a i společnost s ručením omezeným, která má jediného společníka, může být sama jediným zakladatelem/společníkem další společnosti s ručením…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) zcela opouští dosavadní koncept smluvního koncernového práva. Účinnost všech dosavadních ovládacích smluv a smluv o převodu zisku automaticky zanikne ke dni specifikovanému v přechodných ustanoveních ZOK. Výhod, které tyto koncernové smlouvy přinášely, bude nově možno dosáhnout i bez nich, tzv. přiznáním…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) podrobně upravuje schválení a obsah smlouvy o výkonu funkce, kterou uzavírá korporace se členem svého voleného orgánu. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí ji schválit nejvyšší orgán korporace (tj. valná hromada/jediný společník). ZOK klade zvláštní důraz na stanovení principů odměňování člena…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) nově upravuje pravidla při střetu zájmů člena voleného orgánu (statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) a korporace. Pokud se člen orgánu o možném střetu zájmu dozví, je povinen o něm informovat ostatní členy orgánu, kontrolní orgán (dozorčí radu), a pokud není zřízen, tak…
Odpovědnost člena voleného orgánu obchodní korporace (tj. statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) je vymezena jak v novém občanském zákoníku („NOZ“), tak v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“). Člen orgánu je obecně dle NOZ povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře (tedy s nezbytnou loajalitou…
Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou musí schválit nejvyšší orgán korporace. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Na výplatu podílu na zisku lze nově poskytnout zálohu, avšak pouze na základě mezitímní účetní závěrky, ze které plyne, že korporace má dostatek prostředků na rozdělení…
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Kromě akciové společnosti, kde se účast společníka na společnosti rozpadá do jednotlivých akcií, může mít nově společník více podílů i ve společnosti s ručením omezeným, pokud to dovoluje společenská smlouva.
V případech škody vzniklé v důsledku nadměrné délky řízení je prokazování příčinné souvislosti mezi nadměrnou délkou řízení a vznikem majetkové újmy, jakož i přesné výše...
Jakkoliv nesprávné (nezákonné nebo neústavní) odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může představovat porušení základních práv či svobod, není tomu tak vždy...
Právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod je zachováno i v případech, je-li proti procesním úkonům správního orgánu, které nemohou dotčenou osobu...
Jedním z klíčových opatření zajišťujících rovnocenný přístup ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním (zejména psychosociálním) postižením podle čl. 13 odst. 1 Úmluvy o právech...
Ve sporu o určení pravosti nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem, v němž insolvenční správce není vázán důvody svého popření, a který mohl vyvolat (coby...
Jednatelé jako statutární orgán společnosti s ručením omezeným musí při vedení společnosti plnit celou škálu povinností. Tento článek nabízí jejich praktické shrnutí, které se...
Prezident republiky podepsal dne 8. 1. 2020 zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) (dále jen „Realitní zákon“).[1]...
Největší novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění zákona č. 458/2016 (dále jen „ZOK“) od roku 2012 byla dne 21. ledna 2020 přijata Poslaneckou...
Ústavní soud (ÚS) je klíčovým prvkem demokratického právního státu, to ví dnes i naši středoškoláci. Jak říkají např. francouzští právní teoretici,bez ústavního soudu si „L...
Elektronický podpis neboli „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá...
