abeceda zákona

Zákoník rozděluje věci na hmotné a nehmotné. Hmotnou věc definuje jako ovladatelnou část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotnou věcí jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.

Kodex stanoví, že nemovité věci jsou (i) pozemky, (ii) podzemní stavby se samostatným účelovým určením, (iii) věcná práva k nim, (iv) práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.

Kodex stanoví, že věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věc určená k obecnému užívání je definována jako veřejný statek.

Zákoník namísto dosavadního pojmu podnik přináší nový pojem obchodní závod. Definuje jej jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti.

Zákoník stanoví, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s takovým povoláním nebo stavem spojena.

Kodex stanoví, že ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je se zřetelem k této činnosti považován za podnikatele.

Zákoník dělí soukromé právnické osoby na korporace, fundace a ústavy. Korporace je obecně tvořena společenstvím osob, nicméně může být tvořena i jediným členem.

Zákoník stanoví, že členové orgánů právnické osoby za právnickou osobu rozhodují a nahrazují její vůli, jde tedy o koncepci zastoupení právnické osoby členy jejího orgánu.

Podle zákoníku je právnická osoba organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.

Osoba blízká je definována jako příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství.

Zákoník upravuje několik podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého člověka jednat, rozlišených v závislosti na stupni zdravotního postižení či závažnosti jiného důvodu, jenž člověka omezuje nebo mu brání při právním jednání.

Kodex obsahuje výslovnou úpravu institutu změny pohlaví člověka, která nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Podle zákoníku má člověk právní osobnost (v dnešním pojetí právní subjektivitu) od narození až do smrti, plně svéprávným (v dnešním pojetí způsobilým k právním úkonům) se stává zletilostí, tj. dovršením věku 18 let

Zákoník rozděluje osoby na fyzické a právnické. V oblasti postavení obou kategorií osob zavádí nové pojmy právní osobnost (dnes známe jako právní subjektivitu) a svéprávnost (dnes známe jako způsobilost k právním úkonům).

Jednou ze základních zásad kodexu je zásada ochrany slabší strany, jež se prolíná celým zákoníkem. Slabší stranou, jež je zákonem tradičně silně chráněna, nejsou jen děti, osoby se zdravotním postižením či spotřebitelé.

Zákoník stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že nikdo nesmí těžit (i) ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani (ii) z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

V situaci, kdy nelze právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení zákona, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

Kodex preferuje teleologický (účelový) výklad. Stanoví, že ustanovení zákona má takový význam, jenž plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce, avšak že nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

Zákoník představuje komplexní úpravu soukromého práva, jež definuje jako ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob. Zdůrazňuje, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.