V rámci ustanovení o změně závazků, konkrétně změně v osobě dlužníka, přináší kodex novinku v podobě tzv. převzetí majetku. Jde o situaci, kdy jedna osoba (nabyvatel) převezme od druhé osoby (zcizitele) veškerý její majetek či jeho poměrně určenou část.
Zákoník upravuje novinku v podobě možnosti postoupení celé smlouvy na třetí osobu. Stanoví, že kterákoli strana může jako postupitel převést svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě (postupníkovi), pokud (i) s tím postoupená strana (zbylá strana smlouvy) souhlasí, (ii) pokud nebylo dosud splněno a (iii) nevylučuje-li to…
Zákoník nově nestanoví požadavek písemné formy smlouvy o postoupení pohledávky. Smlouvu, na jejímž základě věřitel (postupitel) postupuje celou svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), lze tedy nově uzavřít i ústně. Obecně lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, nevylučuje-li to dohoda smluvních…
Podle nového kodexu platí, že pokud není stranami sjednána výše úroků, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem (takovým předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. týkající se úroků z prodlení).
Kodex specificky upravuje smlouvy, jejichž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana (viz příspěvek č. 5) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (tzv. adhezní/formulářové smlouvy).
Kodex zvláště upravuje institut tzv. lichvy, jenž reaguje na situace, kdy někdo při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Jde o nový institut řešící situace, kdy se strany zaváží k vzájemnému plnění, přičemž plnění jedné ze stran je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Až na zákonem stanovené výjimky může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena (a to se zřetelem k…
Obecně platí, že změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. Nicméně dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (i) buď neúměrným…
Pokud je smlouva uzavřena v jiné než písemné formě, mohou se strany rozhodnout, že si obsah smlouvy následně v písemné formě potvrdí.
Kodex nově výslovně upravuje tzv. předsmluvní odpovědnost, jež je aktuálně dovozována judikaturou z ustanovení o obecné prevenční povinnosti.
Kodex přináší možnost jednostranné přiměřené změny obchodních podmínek. Může tak učinit strana, která v běžném obchodním styku uzavírá s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější…
Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (mezi podnikateli lze také pouze odkázat na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi).
V souladu s novým kodexem platí, že smlouva je obecně uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Smlouva je uzavřena i za situace, kdy strany ve skutečnosti neujednaly nějakou její náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, nicméně strany smlouvu považují za uzavřenou a chovají se dle ní.
Obecné pojetí rodinného práva zůstává v novém zákoníku nezměněno, dochází však k dílčím změnám a zavedení nové terminologie.
Úprava dědického práva se v novém kodexu značně rozšiřuje oproti stávající právní úpravě a je založena na větším respektu k projevu vůle zůstavitele. Nově zůstavitel může o svém majetku pro případ smrti pořídit (i) závětí, (ii) dědickou smlouvou či (iii) tzv. dovětkem. Pokud takto zůstavitel nepořídí, dědí jeho dědicové ze…
Zákoník nově upravuje tzv. svěřenský fond (trust), jenž se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (např. závětí) a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
Kodex přináší novinku v podobě úpravy institutu správy majetku. Definuje osobu správce cizího majetku, jímž je každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (tzv. beneficienta).
Zákoník obecně stanoví, že ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.
Vedle dispozice s tzv. uvolněným zástavním právem (viz příspěvek č. 60) zákoník nově umožňuje vlastníkovi věci dispozici se zástavním právem v podobě jeho záměny.
Kodex nově umožňuje vlastníkovi věci dispozici s tzv. uvolněným zástavním právem. To se stává uvolněným v případě, že se zástava uvolní zánikem zástavního práva (viz příspěvek č. 59), avšak ještě nedojde k výmazu zápisu o zaniklém zástavním právu ve veřejném seznamu.
Ujednání, podle kterého právo na vypořádací podíl při splnění určité podmínky zaniká, není per se v rozporu se zákonem a není z tohoto důvodu neplatné.
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů,...
Není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 19d zákona o pozemních komunikacích vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a § 45 odst....
Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité...
Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního...
