Zástavní právo obecně zanikne v případě, kdy zanikne zajištěný dluh (např. zaplacením, započtením atd.). Zástavní právo též zanikne (aniž by však zanikla pohledávka jím zajištěná) v následujících případech:
Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit ze zástavy způsobem, na němž se písemně dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem. Není-li takové dohody, uspokojí se zástavní věřitel z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle speciálního…
Zákoník obecně stanoví, že zástavní dlužník je povinen se zdržet všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. V této souvislosti výslovně zakotvuje právo věřitele na výplatu pojistného plnění v případě pojistné události týkající se pojištěné zástavy.
Obecně platí, že zastavit cizí věc je možné jen se souhlasem jejího vlastníka. Dá-li však zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.
Podle kodexu jsou obecně zakázaná ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. Do dospělosti (splatnosti) zajištěného dluhu je pak zakázáno ujednat, že:
Kodex stanoví, že při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato výše ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.
Reálné břemeno k věci zapsané do veřejného seznamu zatěžuje tuto věc tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat (např. udržovat studnu pro jinou oprávněnou osobu).
Služebnost zatěžuje věc jako věcné právo tak, že vlastník zatížené věci musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Přitom platí, že vlastník může zatížit svůj pozemek služebností i ve prospěch jiného svého pozemku.
Právo stavby je právo stavebníka mít dočasně (maximálně na dobu 99 let) na povrchu nebo pod povrchem cizího pozemku stavbu; právo stavby lze zřídit k již zhotovené stavbě, jakož i ke stavbě plánované, budoucí.
Zákoník obsahuje tento taxativní výčet věcných práv k cizím věcem:
Zákoník nově upravuje tzv. přídatné spoluvlastnictví. Jde o spoluvlastnictví věci, jejímiž spoluvlastníky jsou vlastníci samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, přičemž tato společná věc slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře…
Při převodu jednotky platí mimo jiné následující nová pravidla:
Bytové spoluvlastnictví je kodexem definováno jako spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek, které může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci (pozemku) dům alespoň s dvěma byty.
Zákoník výslovně stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků tak může kdykoli žádat (i) o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo (ii) o zrušení spoluvlastnictví.
Podle kodexu platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Nicméně jejich rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky (myšleno interně mezi spoluvlastníky) pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě (neodkladná…
Kodex nově stojí na zásadě, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, tedy může svůj podíl i volně převést; takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků.
Kodex stanoví, že osoba, která získala věc, jež není zapsána ve veřejném seznamu a byla vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, se stane vlastníkem věci, pokud k nabytí došlo: (i) ve veřejné dražbě, (ii) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného…
Podle zákoníku platí, že pokud někdo užije cizí věc pro stavbu na svém pozemku, stane se stavba součástí pozemku a vlastník pozemku nahradí vlastníku užité věci její hodnotu (nebyl-li však vlastník pozemku v dobré víře, nahradí vlastníku užité věci i ušlý zisk).
Podle zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu (u movitostí 3 roky, u nemovitostí 10 let), vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
Kodex rozlišuje tyto způsoby nabytí vlastnického práva
Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...
Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...
Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...
Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
