Měsíčník Rekodifikace & Praxe: Otázky – odpovědi

Zaměstnavatel mi nevyplatil mzdu, tudíž jsem nemohl poslat splátku na úhradu svého dluhu, následkem čehož se mi dlužná částka navýšila o úrok z prodlení. Je možné od zaměstnavatele žádat, kromě dlužné mzdy, také finanční náhradu za takto navýšený dluh, i když jsem jej ještě fyzicky neuhradil, čili škoda jako taková doposud nevznikla?

Na dotaz odpovídá: Zdena Pinkavová, AK Čejna, Kliment, Mach

Do konce roku 2013 bylo možné žádat pouze náhradu škody, která měla buď podobu skutečné škody, čili toho, o co se Váš majetek reálně zmenšil ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody nebo ušlého zisku, čili toho co Vám v důsledku vzniku škody ušlo. Požadováním náhrady škody, která de facto ještě fyzicky nevznikla, neboť dlužná částka představující úrok z prodlení doposud nebyla splacena, byste se pouštěl na velice tenký led, kdy úspěch by byl (mírně řečeno) dost nejistý. 

Nový občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014, však tuto možnost přímo zakotvuje, a to v § 2952 NOZ, který stanoví, že záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Domnívám se tedy, že tento případ lze pod zmiňované ustanovení bez problému podřadit. Nevznikl Vám sice další nový dluh, ale celková částka již existujícího dluhu se Vám zvýšila, a to jen v důsledku nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, na kterou máte zákonný nárok. Je však třeba na tomto místě zdůraznit, že povinnost tvrdit a dokázat tíží Vás, proto bude třeba příčinnou souvislost mezi nevyplacením výplaty a navýšením částky o úrok z prodlení při nezaplacení splátky skutečně prokázat.

Nicméně je pravdou, že NOZ vymáhat náhradu škody, která má podobu dluhu, přímo umožňuje, i když de facto ještě v danou chvíli ke skutečné škodě nedošlo. Ač lze toto ustanovení hodnotit vesměs kladně, neboť na první pohled lze rozpoznat jeho opodstatnění, přesto jistě bude skýtat dlouhou dobu mnoho ať praktických či teoretických problémů, kupř. si můžeme položit otázku, odkdy počíná běžet promlčecí doba? Od vzniku dluhu či od data, kdy můžeme na škůdci požadovat regresivní náhradu?

Jaké specifické náležitosti musí mít stanovy akciové společnosti při jejím založení?

Na dotaz odpovídá: Petr Hampel, místopředseda Krajského soudu v Ostravě

Akciová společnost se zakládá podle § 250 odst. 1 ZOK přijetím stanov (neuzavírá se žádná další smlouva). Stanovy musí obsahovat jednak náležitosti uvedené v § 123 NOZ a jednak náležitosti uvedené v § 250 odst. 2 ZOK. V obou případech jde o náležitosti, které musejí být jejich trvalou součástí. Při založení a. s. musí navíc stanovy obsahovat další náležitosti předpokládané § 250 odst. 3 ZOK.

První z nich je údaj o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje (akcie musí být přesně individualizovány, tento požadavek klade § 250 odst. 3, písm. a ZOK) a za jaký emisní kurs [emisní kurs (tento pojem definuje § 15 odst. 4 ZOK), jaké je případně emisní ážio (pojem definuje § 248 odst. 1 ZOK, emisní ážio při nepeněžitém vkladu pak § 249 ZOK)]. Nadále platí, že emisní kurs nesmí být nižší než jmenovitá hodnota, popř. účetní hodnota, jde-li o kusové akcie (pojem definuje § 247 ZOK). Další náležitostí je, jakým vkladem bude emisní kurs splacen (peněžitým nebo nepeněžitým – definici přitom § 15 odst. 3 a § 17 odst. 3 ZOK, postupné započítávání na splacení emisního kursu jednotlivých akcií, jak stanoví § 248 odst. 2 ZOK). Další náležitostí je způsob splácení emisního kursu (nepeněžité klady definují § 19 až § 22 ZOK, peněžité pak § 23 odst. ZOK), lhůta pro splácení emisního kursu (nepeněžité vklady musí být splaceny před zápisem do obchodního rejstříku, jak uvádí § 23 odst. 2 ZOK, z peněžitých vkladů musí být před zápisem do obchodního rejstříku splaceno emisní ážio a 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty každým zakladatelem, zbytek do jednoho roku od vzniku společnosti – problematiku upravuje § 253 a § 344 odst. 1 ZOK).

Další náležitostí je údaj o tom, v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti (upravuje § 253 ZOK. V § 253 odst. 2 ZOK je chybný odkaz na § 26 téhož zákona, správně má být odkazováno na § 23 odst. 2  ZOK).

§ 250 odst. 3 písm. c) ZOK ukládá – bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady – povinnost uvádět ve stanovách jméno vkladatele [legislativní zkratka je obsažena v § 98 písm. c) ZOK)], popis nepeněžitých vkladů, počet, jmenovitou hodnotu (jen nejde-li o kusové akcie – problematiku upravuje § 257 odst. 4 ZOK), druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich forma nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu (znalce si vybírají sami zakladatelé ze seznamu znalců – normuje tak § 251 ZOK, mělo by být správně užito minulého času, tedy „znalce, který provedl“, nikoli „provede“).

§ 250 odst. 3 písm. d) ZOK ukládá povinnou náležitost stanov, a to určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti (ocenění může být nižší než je cena určená znalcem – toto kritérium vyplývá z § 251 ZOK). Povinnost uvádět alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, zůstala zachována (vyžadoval ji obch. zák.). Vyžaduje ji § 250 dost. 3 písm. e) ZOK.

Povinnou náležitostí je dále údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou [zákonodárce měl nepochybně na mysli též podle zákona, neboť ve stanovách to být nemusí, nejde totiž o jejich obligatorní náležitost – stanoví tak § 250 odst. 3 písm. f) ZOK]. Stanovy musí obsahovat také uvedení prvních členů statutárního orgánu, i když nemají být voleni valnou hromadou (stanovy určují, že představenstvo má být voleno dozorčí radou nebo statutární ředitel správní radou). Tato povinnost plyne z § 123 NOZ.

Povinnou náležitostí stanov při založení a. s. zůstalo určení správce vkladů [§ 250 odst. 3 písm. g) a též § 18 odst. 1 ZOK]. Může jím být zakladatel nebo třetí osoba.

Pro případ, že mají být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, musí stanovy obsahovat čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány [stanoví tak § 250 odst. 3 písm. h) ZOK].

Novinku v povinných náležitostech při založení a. s. přestavuje povinnost uvést každou zvláštní výhodu poskytnutou jakékoli osobě, která se zúčastnila založení společnosti a označení této osoby (§ 254 odst. 1 ZOK). Otázkou zůstává, kdo takovou osobou je. Může to být např. notář či advokát, kteří se na založení účastní? Nebo znalec či osoba jím sjednaná k faktickému získání podkladů ke zpracování posudku? To ukáže až praxe.

Nepochybně může být ve stanovách uvedena zvláštní lhůta pro podání návrhu na zápis založené a. s. do obchodního rejstříku, jak normuje § 9 odst. 2 ZOK (obecnou lhůtou je šest měsíců od založení – schválení stanov a přijetí účasti na úpisu akcií).

Je zřejmé, že všechny uvedené náležitosti stanov musí zakladatelé projednat a rozhodnout se pro konkrétní variantu, zejména jde-li o tvorbu a splácení základního kapitálu.  Společnost je může po vzniku a splacení vkladů ze stanov odstranit. Půjde v tomto případě samozřejmě o jejich změnu, tedy rozhodovat o odstranění musí valná hromada (formou notářského zápisu), případně může být tato změna přijata také dohodou všech akcionářů také ve formě notářského zápisu. 

Na webových stránkách časopisu Rekodifikace & Praxe lze najít všechny otázky, které čtenáři do redakce zaslali a které byly následně zodpovězeny vybraným týmem předních českých odborníků na dané oblasti práva. Máte-li tedy i vy konkrétní dotaz, napište nám jej, stejně jako další náměty a podněty k zpracování dalších témat, na e-mailovou adresu rekodifikace-dotazy@wkcr.cz.

Časopis Rekodifikace & Praxe může objednat >>> zde.
nakladatelství Wolters Kluwer

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz