„Bez pohlavků“: jasná hranice výchovy v českém právu
Tělesné trestání dětí představovalo v České republice dlouhodobě tolerovanou praxi, která se v právu pohybovala v šedé zóně mezi „výchovným usměrňováním“[1] a nepřípustným násilím. O to větším paradoxem je skutečnost, že tělesné tresty jsou výslovně zapovězeny například ve školství či zaměstnání a násilí je postihováno i mezi partnery.[2] Právě…





























