Blížící se termín pro uplatnění nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA): Úvod

Dalším důležitým evropským právním předpisem v oblasti kybernetické bezpečnosti je druhá směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS2), která na rozdíl od nařízení DORA zavádí harmonizovaný rámec pro dohled a dozor nad řízením rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií v dalších různých kritických odvětvích, od energetiky až po výrobu a distribuci potravin.

DORA, která doplňuje další regulační rámce uplatňované ze strany EU, zavádí jednotný soubor standardů pro digitální provozní odolnost, které musí regulované finanční subjekty začlenit do svých strategií řízení rizik po 17. lednu 2025.

Tento článek slouží jako úvod pro nadcházející sérii článků týkajících se regulace kybernetické bezpečnosti v rámci finančního sektoru, jejímž cílem bude v prvé řadě seznámit čtenáře se základními parametry nařízení DORA a z něj vycházejících povinností.

Na koho se nařízení vztahuje?

V zájmu zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti ve finančním systému EU se evropští zákonodárci rozhodli zahrnout pod nařízení DORA velký počet různých finančních institucí, které budou muset – ve větší či menší míře – uplatňovat pravidla a normy zavedené tímto nařízením. Seznam povinných subjektů podle nařízení DORA zahrnuje, mimo jiné:

• úvěrové instituce;
• investiční podniky (obchodníky s cennými papíry);
• pojišťovny a zajišťovny;
• platební instituce a instituce elektronických peněz;
• správce alternativních investičních fondů;
• správcovské společnosti (SKIPCP);
• poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;
• poskytovatele crowdfundingových služeb; či
• poskytovatele služeb IKT z řad třetích stran.

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Subjekty podléhající nařízení DORA jsou považovány za zásadní pro infrastrukturu a bezpečnost finančního systému EU, a proto se od nich očekává, že budou udržovat vysokou úroveň digitální provozní odolnosti za účelem ochrany finančních trhů i jejich účastníků.

Povinnosti podle nařízení DORA

Subjekty, na které se vztahuje nařízení DORA, budou muset splňovat řadu požadavků, které nařízení ukládá, zahrnujících různá technická, organizační a právní opatření. Mezi základní povinnosti, které mají příslušné subjekty plnit, patří:

1. řízení rizik v oblasti IKT;
2. hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů příslušným orgánům, včetně zřízení komunikačních kanálů;
3. pravidelné testování digitální provozní odolnosti;
4. pravidelné školení zaměstnanců a vedoucích pracovníků; a
5. řízení rizik spojených s poskytovateli služeb z řad třetích stran (včetně nastavení klíčových smluvních ustanovení s těmito poskytovateli).

Kromě výše uvedených základních povinností se mohou finanční instituce také (za určitých podmínek) účastnit ujednání o sdílení operativních a jiných informací o kybernetických hrozbách, což by mělo dále posílit povědomí o bezpečnosti a kybernetických hrozbách v rámci celé EU prostřednictvím sdílení zkušeností s různými kybernetickými útoky a jejich praktickými řešeními.

Co bude dál?

Jelikož se datum použitelnosti nařízení DORA pomalu blíží, měly by všechny (potenciálně) dotčené instituce posoudit, zda a do jaké míry se jich nová pravidla budou týkat. Vzhledem k tomu, že nařízení pro regulované subjekty představuje řadu nových povinností a dosažení souladu s ním si vyžádá vynaložení značného množství času a různých zdrojů, doporučujeme včas alokovat dostatečné množství těchto zdrojů a adekvátní podporu jak technického, tak právního charakteru.


Sebastian Špeta


Martin Svoboda

Schönherr Rechtsanwälte GmbH, organizační složka
Jindřišská 937/16
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 225 996 500
Fax:    +420 225 996 555
e-mail: se.speta@schoenherr.eu
e-mail: ma.svoboda@schoenherr.eu