Časový poplatek aneb elektronická dálniční známka
Časový poplatek, byť jej má prakticky každý motorista využívající dálnici uhrazen, není příliš známým a rozšířeným pojmem. Časový poplatek, veřejnosti známý jako „dálniční známka“, jehož uhrazení se od 1. 1. 2021 přestalo prokazovat dvojdílným kupónem, jehož jedna část byla vylepena na předním skle vozidla, neboť systém časového zpoplatnění přešel na tzv. elektronickou dálniční známku. Na místo právně správného termínu veřejnost každoročně „kupuje dálniční známku“, ostatně není se jí co divit, jelikož se jedná o vžitý pojem, se kterým se pojí nejedna historka při odstraňování původní neelektronické verze z předního skla vozidla.
Pojem elektronická dálniční známka a její kupování je používán z důvodu obecné rozšířenosti a srozumitelnosti pro širokou veřejnost. Používají jej média, oficiální eshop, přes který lze časový poplatek uhradit, a rovněž také třetí osoby, které jsou pověřeny výběrem časového poplatku (síť čerpacích stanic a Česká pošta, s.p.). Pro veřejnost je snazší používat zmíněné zjednodušení, avšak jako každá jednodušší cesta, i toto zjednodušení má svoji cenu. Jedná se o cenu, kterou si běžný uživatel může dovolit do chvíle, kdy vše funguje, jak má. Vyskytnou-li se potíže, pak bude onen uživatel překvapen nad faktickou podobou a povahou časového poplatku, oproti předpokladům, které měl, když si kupoval elektronickou dálniční známku.
V právní praxi není možné zaměňovat pojmy a v případě časového poplatku a elektronické dálniční známky to platí nejinak, jelikož záměna reálně vede až k soudním sporům.
Problematická se jeví zejména mylná očekávání, která mohou být asociována při „koupi elektronické dálniční známky“. Tento článek si klade za cíl poukázat na podstatné rozdíly mezi očekáváním a právní úpravou.
Co tedy bývá často předpokládáno a vyvozováno při koupi elektronické dálniční známky?
- Uzavření kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) mezi kupujícím a prodávajícím.
- Elektronická dálniční známka je věcí, zbožím.
- Kupující se může považovat za spotřebitele.
- Kupující, provedl-li nákup online, může do 14 dní odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení peněz dle § 1829 a násl. OZ.
- Elektronická dálniční známka může mít vady a lze tak uplatňovat práva z vadného plnění, například slevu z kupní ceny.
Všechny shora uvedené předpoklady mají jedno společné, a to sice, že nejsou pravdivé. Jedná se o poměrně zásadní předpoklady, které určují další postup uživatele, který se cítí být na svých právech dotčen. Nyní se pojďme zaměřit na skutečnou povahu časového poplatku (elektronické dálniční známky), která nám ozřejmí, proč shora uvedené předpoklady neobstojí.
Co tedy je časový poplatek a k čemu slouží?
Časový poplatek je upraven v § 21 zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPK“). Uhrazením časového poplatku vzniká možnost užití zpoplatněné pozemní komunikace motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo“). Časový poplatek lze uhradit v hotovosti i bezhotovostně prostřednictvím samoobslužného automatu nebo dálkového přístupu (eshop), nebo na základě údajů zadaných osobou pověřenou výběrem časového poplatku při úhradě na místě určeném k úhradě časového poplatku (tj. fyzicky na distribučním místě). Časový poplatek lze uhradit pouze na jeden rok, 30 dnů nebo 10 dnů. Počátek období, na které se časový poplatek hradí, nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady[1] a musí následovat nejpozději tři měsíce po provedení úhrady časového poplatku[2]. Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají SPZ[3] vozidla, údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen, údaj o tom, zda je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem, datum a čas provedení úhrady a adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny. O úhradě časového poplatku je vystaveno potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla[4]. Časový poplatek se váže k vozidlu, pro jehož SPZ byl časový poplatek uhrazen. Časový poplatek je obecně nepřenositelný na jiné vozidlo. V případě nevyužití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v době, pro kterou byl časový poplatek uhrazen, se peněžité prostředky nevrací. Toto z důvodu, že se jedná pouze o možnost využití zpoplatněné pozemní komunikace a ke skutečnosti, že této možnosti nebylo využito vůbec nebo jen v minimálním rozsahu se nepřihlíží. Naopak vozidlo může využívat zpoplatněnou pozemní komunikaci nepřetržitě po celou dobu, po kterou má uhrazený časový poplatek.
Výběr časového poplatku dle § 21a odst. 1 ZPK zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“), který může na základě veřejnoprávní smlouvy pověřit výběrem časového poplatku třetí osobu. V praxi tak došlo k uzavření takové smlouvy mezi SFDI a Českou poštou, s.p. a ČEPRO, a.s. Výběr časového poplatku představuje výkon veřejné správy, z čehož lze dovodit, že vztah mezi SFDI a osobou, která uhradila časový poplatek, není možné považovat za spotřebitelský, kdy rovněž nedochází k uzavření kupní smlouvy. Po uhrazení časového poplatku distančním způsobem proto není možné uplatnit právo na odstoupení od smlouvy dle § 1829 a násl. OZ a požadovat vrácení peněz, a to z důvodu, že takové právní jednání je nicotné, když osoba, jež uhradila časový poplatek, odstupuje od nevzniknuvší kupní smlouvy,, pročež nemůže docílit vrácení peněz, o které usiluje. SFDI dále v souladu s § 21a odst. 3 ZPK stanovuje podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem. Toto SFDI činí v „Podmínkách úhrady časového poplatku“[5], s nimiž osoba uskutečňující úhradu časového poplatku vyslovuje souhlas ještě před provedením samotné úhrady.
Časový poplatek slouží k výběru peněžních prostředků na výstavbu, modernizaci, opravu, údržbu nebo správu dopravní infrastruktury a je jedním z příjmů rozpočtu SFDI.
Pokud bychom chtěli časový poplatek vymezit negativně, pak můžeme konstatovat, že časový poplatek není zbožím, výběr časového poplatku není podnikatelskou činností a uhrazením časového poplatku nedochází k uzavření kupní ani jiné smlouvy.
Specifická povaha časového poplatku neznamená, že by se osoba, která časový poplatek uhradila, nemohla úspěšně domáhat vrácení peněžních prostředků vynaložených na úhradu časového poplatku. Typicky se bude jednat o situace, kdy osoba uhradila časový poplatek pro jiné vozidlo, než zamýšlela, uhradila časový poplatek vícekrát, nebo pro vozidlo, které je od hrazení časového poplatku osvobozeno. Tato problematika bude rozebrána v navazujícím článku.
Závěr
Časový poplatek lze pro jeho srozumitelnost v každodenním životě nazývat elektronickou dálniční známkou, avšak v případě nejasností, potíží či sporných situací je zásadní seznámit se s právní úpravou časového poplatku a pouze na základě ní vznášet požadavky.
JUDr. Ondřej Chovanec,
vedoucí Právního oddělení
Státní fond dopravní infrastruktury
e-mail: ondrej.chovanec@sfdi.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
