Elektronický platební rozkaz

Předkládaná novela občanského soudního řádu spočívá v zavedení institutu elektronického platebního rozkazu. Rozkazní řízení je upraveno v ustanovení § 172 (platební rozkaz) až § 175 (směnečný (šekový) platební rozkaz) občanského soudního řádu (dále jen OSŘ). Platební rozkaz i směnečný platební rozkaz jsou právními instrumenty značného významu, s jejichž pomocí jsou řešeny výhradně spory o peněžité pohledávky. Rozkazní řízení je zkrácené, probíhá bez jednání a dokazování, a ochrana žalovaného je odsunuta do stádia po rozhodnutí, kdy záleží na žalovaném, zda proti rozhodnutí podá odpor či námitky nebo rozhodnutí přijme. Platební rozkaz není zákonem samostatně upraven jako zvláštní druh rozkazního řízení, má formu rozhodnutí ve věci samé. Oproti směnečnému platebnímu rozkazu, který lze vydat jen na návrh, v případě rozhodnutí o žalobě platebním rozkazem je na uvážení soudu, zda po splnění podmínek vydá platební rozkaz, nebo nařídí jednání k projednání žaloby. Soud v tomto případě není vázán návrhem žalobce a zároveň platebním rozkazem může rozhodnout i bez návrhu žalobce.

Ustanovení § 42 odst. 1 OSŘ připouští učinění každého podání, tedy i návrhu na vydání platebního rozkazu či směnečného (šekového) platebního rozkazu, i v elektronické podobě za podmínky, že podání bude následně ve lhůtě tří dnů písemně doplněno. V případě, že k písemnému doplnění nedojde, soud k podání nepřihlíží. Zákon přitom nerozlišuje mezi elektronickým návrhem opatřeným zaručeným elektronickým podpisem a prostým elektronickým návrhem.

V současné době je tak výhoda elektronického podání limitována nutností jeho písemného doplnění. Současně z praxe vyplývá, že soudy nepostupují v otázce doplňování elektronických podání jednotně, neboť některé soudy podání podepsaná zaručeným elektronickým podpisem přijímají jako originály, jiné soudy požadují jejich písemné doplnění bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2006, č.j. IV. ÚS 319/05, jímž Ústavní soud judikoval, že doplnění v třídenní lhůtě není nutné, je-li návrh podepsán zaručeným elektronickým podpisem.

Zmíněný vládní návrh novely OSŘ sleduje dosažení shody úpravy v OSŘ s citovaným rozhodnutím Ústavního soudu. Jelikož lze v současné době pozorovat významný nárůst množství nesporných pohledávek, o jejichž existenci ani výši nepochybuje žádná ze stran, a přesto jsou žalovány z důvodu zajištění exekučního titulu a následné exekuce, lze konstatovat, že institut elektronického platebního rozkazu, který zrychlí soudní řízení a ulehčí práci soudu, je mnohými netrpělivě očekáván.

Elektronický platební rozkaz počítá se zavedením elektronického formuláře na elektronické adrese věcně a místně příslušného soudu, jehož vyplněním a odesláním žalobce podá návrh na vydání platebního rozkazu. Podmínkou podání návrhu bude uznávaný elektronický podpis. Základními charakteristickými rysy elektronického platebního rozkazu mají být: rychlost, dálkový přístup, ulehčení břímě soudů (administrativní úkony soudu vykonává operační systém) a nepochybně též pozitivní dopad na platební morálku společnosti. Elektronický formulář, který nebude řádně vyplněn, nebude vůbec možné odeslat. Elektronický platební rozkaz bude třeba žalovanému doručit do vlastních rukou, náhradní doručení bude vyloučeno. Žalovaný bude moci ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu podat odpor.  V takovém případě soud platební rozkaz zruší a  nařídí jednání. V případě, že odpor nebude podán, bude mít elektronický platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku, stejně jako dnešní platební rozkaz.

Vedle elektronického platebního rozkazu má paralelně dále existovat i písemný platební rozkaz a směnečný (šekový) platební rozkaz, které budou fungovat stejně jako v současné době. Bude tak na volbě žalobce, který ze způsobů použije, aby se domohl svého práva. V případě schválení navrhované novely OSŘ tak česká justice převezme funkční institut, který se již v řadě evropských zemí (např. v Německu či Rakousku) osvědčil a přinesl zrychlení soudního řízení v případě nesporných pohledávek.

Radka Štočková
WEINHOLD LEGAL