epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 12. 2017
    ID: 106705upozornění pro uživatele

    Falešná daň aneb Jak zcela jistě nepočítat výši škody

    Nejzákladnější principy, jak vypočítávat škodu v trestním řízení, převrátilo letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu. Obáváme se však, že šlo spíše o omyl na straně soudu, než o promyšlený zásah do doktríny.

     
    Dvořák Hager & Partners 
     
    Podle obžaloby obviněný poskytoval služby svým firemním zákazníkům a na vystavených fakturách uváděl cenu včetně domnělé DPH. Ve skutečnosti však plátcem DPH nebyl a falešnou daň si ponechával. Firemní zákazníci obviněného platili fakturované částky v domnění, že si budou moci domnělou DPH uplatnit na vstupu.

    Soudy tento skutek pokládaly za trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku a za výši škody vzaly součet domnělé DPH, jak byla nepravdivě uváděna na fakturách. Jiným slovy výše škody měla být totožná s částkou, o kterou se zákazníkům obchod prodražil nad rámec původní dohody s obviněným. Tento právní názor – dle nás nesprávný – potvrdil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 15. 2. 2017 sp. zn. 8 Tdo 1601/2016 o odmítnutí dovolání obviněného.

    Abychom vysvětlili, proč je takový právní názor nesprávný, se musíme obrátit ke zmiňovaným základním principům.

    Co to je výše škody? Výše škody je peněžní vyjádření rozdílu mezi dvěma stavy. Tedy je to výsledek srovnání dvou stavů. Jakých dvou stavů?
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Protože počítáme škodu způsobenou trestným činem, musíme srovnat stav s trestným činem a stav bez trestného činu.

    Zanedbáme-li vliv jednání poškozeného a vlivy externí, které by mohly působit během páchání trestného činu, případně škody, které se nastanou až se zpožděním, pak lze tento rozdíl zjistit úplně jednoduše tím, že zjistíme hodnotu majetku poškozeného těsně před začátkem trestného činu a hodnotu majetku poškozeného těsně po dokončení trestného činu:

    • 1) stav před trestným činem
    • 2) okamžik zahájení trestného činu – hodnota majetku poškozeného činí X Kč
    • 3) průběh trestného činu (pachatel rozbíjí věci, ukládá lup do batohu, převádí peníze z banky, …)
    • 4) okamžiku dokončení trestného činu – hodnota majetku poškozeného činí Y Kč (platí Y < X)
    • 5) stav po trestném činu
    Výše škody způsobené trestným činem spáchaným během intervalu 3) je dána peněžním vyjádřením rozdílu mezi stavy 2) a 4). Jinými slovy je to částka X minus Y.

    Předpokládáme, že o tomto schématu bude panovat všeobecná shoda. S tímto schématem je však v rozporu popsaný judikát sp. zn. 8 Tdo 1601/2016, jakož jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Tato rozhodnutí totiž nesrovnávají stav před trestným činem a stav po trestném činu. Místo toho tato rozhodnutí srovnávají stav po trestném činu (firma zaplatila falešnou DPH a nemohla uplatnit daň na vstupu) s nějakým třetím stavem (jak by obchod dopadl podle představ zákazníka, tedy kdyby firma mohla uplatnit daň na vstupu).

    Srovnávat reálný koncový stav s fiktivním koncovým stavem však není cesta, jak vyčíslit škodu. K tomu je nutné, jak jsme osvětlili výše, srovnávat reálný počáteční stav s reálným koncovým stavem. Domníváme se, že soudy se v daném případě nechaly zmást tím, že DPH se jednou platit má a jednou nemá, a automaticky se bez hlubšího rozboru podstaty problémy chytily tohoto čísla. Tím však porušily obecně platný postup, jak se vypočítává škoda.

    Soudy tak operovaly s jakousi fiktivní škodou, která se však nerovnala škodě skutečně způsobené. Přitom v jiných případech, kde není matoucí prvek falešné DPH, se soudy k této fiktivní škodě vůbec neuchylují. Námi kritizované rozhodnutí je tak v rozporu s ustálenou judikaturou ve všech ostatních případech podvodů.

    Představme si klasický podvod s výměnou valut: američtí turisté mají u sebe tisíc dolarů, které mají aktuální hodnotu 22.000 Kč. Falešný pouliční směnárník osloví turisty a nabídne jim domněle výhodnou výměnu kurzem 30 Kč/dolar. Turisté však dostanou místo bankovek o hodnotě 30.000 Kč svazek nastříhaných novin. Jak se vypočítá výše škody?

    Výše škody se samozřejmě spočítá klasickým způsobem:

    • 1) stav před trestným činem (turisté se procházejí)
    • 2) okamžik zahájení trestného činu – majetek turistů zahrnuje 1000 USD v hotovosti (=22.000 Kč)
    • 3) průběh trestného činu (turisté dávají dolary a dostávají obálku s nastříhanými novinami)
    • 4) okamžik dokončení trestného činu – majetek turistů zahrnuje 0 USD v hotovosti a obálku v hodnotě 0 Kč
    • 5) stav po trestném činu (turisté otevřou obálku a falešný směnárník mizí v davu)
    Každý bude souhlasit, že výše škody přepočtená na koruny činí 22.000 Kč jako rozdíl stavu v okamžiku zahájení trestného činu a stavu v okamžiku dokončení trestného činu. Předpokládáme, že málokoho by napadlo brát falešný slib „výhodného kurzu“ jako základ pro výpočet skutečné škody.

    Kdyby však platila úvaha podle judikátu 8 Tdo 1601/2016, pak by se musel porovnávat reálný koncový stav (0 USD a 0 Kč) s fiktivním koncovým stavem, který byl podvodníkem slíben (0 USD a 30.000 Kč). Výše (fiktivní) škody by v takovém případě činila 30.000 Kč.

    Tím jsme se dostali do sporu: pokud vyjdeme z určitého předpokladu (platí právní úvaha z 8 Tdo 1601/2016), pak dospějeme k nepravdivému závěru (jiný způsob určení a jiná výše škody, než se všeobecně pokládá za správné). Podle zásad klasické logiky z toho plyne, že daný předpoklad je nepravdivý (důkaz sporem).

    Pro popisovanou kazuistiku to znamená, že nelze jako výši škody brát výši falešné DHP. Výše škody způsobené daným typem trestného činu je jako vždy daná porovnáním počátečního stavu a koncového stavu:

    • 1) stav před trestným činem
    • 2) okamžik zahájení trestného činu – hodnota majetku poškozeného činí X Kč v hotovosti
    • 3) průběh trestného činu (falešný plátce DPH poskytuje zboží a zákazník je odebírá)
    • 4) okamžik dokončení trestného činu – hodnota majetku poškozeného činí Y Kč v hotovosti (platí Y < X) plus hodnota zboží
    • 5) stav po trestném činu
    Výše škody se pak vypočítá takto:

    výše škody = úbytek na majetku poškozeného v důsledku trestného činu
    výše škody = zaplacená cena včetně falešné daně MINUS hodnota dodaného zboží (!!!)

    (neboli jako vždy rozdíl stavů 2) a 4); pro služby to samozřejmě platí analogicky)

    Je dokonce teoreticky možné, že žádná škoda zákazníkovi nevznikla a zákazník naopak vydělal! Představme si následující situaci: falešný plátce DPH nabízí zdánlivě velmi výhodně suroviny v běžné ceně 100 Kč/kg bez DPH za prodejní cenu 80 Kč/kg plus 16,8 Kč/kg falešné DPH při sazbě 21%. Kupující tak nakupí zboží v hodnotě 100 Kč/kg reálně za 96,8 Kč/kg (nemůže uplatnit na vstupu falešnou DPH) a realizuje zisk 3,2 Kč/kg oproti nákupu z normálního velkoobchodu.

    O žádné škodě už na první pohled nelze mluvit, když kupující na tom ještě vydělal i bez možnosti uplatnit DPH na vstupu. Ano, kupující se domníval, že vydělá ještě více, to už však je jen nesplněný slib a není to škoda způsobená trestným činem.

    Pokud bychom přijali chybnou úvahu z judikátu 8 Tdo 1601/2016, pak bychom buď vyrobili nepříjemnou nekonzistenci v základním právním institutu (jednou se počítá škoda takovou logikou, jindy zcela jinou logikou), nebo bychom museli od nynějška ve všech případech úplně změnit naše chápání pojmu škoda.

    Z tohoto pohledu je smutné, že se v dané kauze všechny soudy včetně Ústavního soudu (usnesení sp. zn. IV.ÚS 1824/17) bez hlubšího rozboru situace shodly na údajném spáchání trestného činu podvodu ve třetím odstavci, aniž se hlouběji zabývaly logikou, o kterou je výpočet údajné škody opřen. Pokud se nezjišťovala hodnota poskytnutého plnění, pak přísně vzato nelze vyloučit ani variantu, že obviněný poskytoval služby přesně v té hodnotě, jakou reálně inkasoval v penězích, a tím pádem žádná škoda nevznikla. Možná tak nebyl spáchán vůbec žádný trestný čin.

    Výši falešné DPH by bylo možné ztotožnit s výší škody jen v těch vzácnějších případech, kdy by ve skutkovém ději objednávky předcházely okamžiku počátku trestného činu. Tedy jen v těch situacích, kdy objednávky probíhaly s plnou vědomostí zákazníka o pravém stavu (ne-)registrace dodavatele k DPH. Až později by dodavatel uvedl odběratele v omyl nebo využil omylu o registraci k DPH a neoprávněně by vyfakturoval zboží/služby včetně falešné DPH. Za těchto okolností by součástí trestného činu byla jen podvodná fakturace. Zjednodušeně řečeno, podvodník by vyvolal omyl jen při placení, nikoli při objednávání za zkreslenou cenu.

    V našem schématu by tyto vzácnější případy vypadaly takto:

    • 1) stav před trestným činem (zákazník odebírá zboží a nejedná v omylu)
    • 2) okamžik zahájení trestného činu – majetek poškozeného zahrnuje zboží plus hotovost X Kč, závazky zahrnují povinnost uhradit kupní cenu Y Kč bez DPH
    • 3) průběh trestného činu (prodejce uvede zákazníka v omyl o povinnosti zaplatit s kupní cenou i DPH a neoprávněně inkasuje navíc falešnou DPH)
    • 4) okamžiku dokončení trestného činu – majetek poškozeného zahrnuje zboží a hotovost X Kč minus Y Kč minus zaplacená falešná DPH
    • 5) stav po trestném činu
    Pouze v těchto případech by výše škody zjištěná jako rozdíl stavů 2) a 4) byla rovná výši falešné DPH.

    V případě judikovaném pod 8 Tdo 1601/2016 měl obviněný vystavovat daňové doklady s falešnou DPH za různé služby kontinuálně od srpna 2008 do prosince 2010 a měl nepravdivý údaj o registraci k DPH opakovaně uvádět i ve smlouvách („… opakovaně deklaroval v nájemních smlouvách …“). Je tedy zjevné, že minimálně u části žalovaného jednání nemohlo přijít uvedení v omyl až někdy dodatečně. Proto v souladu s výše uvedeným rozborem nemohla být výše škody určena prostým součtem falešné DPH. Popsaný judikát je nesprávný a dost možná nespravedlivý, neboť vůbec nevíme, zda vznikla škoda a jaká.

    V typově shodných případech se má škoda zjišťovat tak, že se nejprve určí obvyklá cena dodaných zboží/služeb. Ta se odečte od zaplacené kupní ceny včetně falešné DPH. Pokud je výsledek záporný, je škodou z pohledu trestního řízení.


    Jan Vučka,
    advokát


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8

    Tel.:    +420 255 706 500
    Fax:    +420 255 706 550
    e-mail:    praha@dhplegal.com



    __________________________________
    [*] autor nebyl v popisovaném případu nijak angažován


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jan Vučka (Dvořák Hager & Partners)
    6. 12. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.