epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    31. 1. 2018
    ID: 107017upozornění pro uživatele

    K diskriminaci státu na sportovních soutěžích – kauza izraelských judistů ve Spojených arabských emirátech

    V nedávné době byla poměrně hojně medializována kauza možné diskriminace státu (potažmo sportovců státu) Izraele, a to na prestižní judistické soutěží Grand Slam Abu Dhabi. V tomto článku spíše populárnějšího charakteru shrnujeme některé právní aspekty související problematiky.

     
     BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Skutkový stav

    Kauza se týká prestižní judistické soutěže Grand Slam Abu Dhabi, která se konala ve Spojených arabských emirátech v říjnu 2017. Izraelským sportovcům nebylo umožněno startovat pod vlajkou Izraele, tj. např. nesměli mít izraelské vlajky na kimonech ani zkratku svého státu na nášivce na zádech kimona. Sportovci z některých států dále odmítli podat izraelským judistům po zápase ruku (což však nebude předmětem tohoto článku). Izraelský judista Tal Flicker jednu z váhových kategorií vyhrál, na vyhlášení mu však nebyla zahrána izraelská hymna ani nebyla vyvěšena izraelská vlajka. Z českých médií informovala o kauze např. České televize.[1]

    Grand Slam Abu Dhabi je každoroční říjnová soutěž a je pořádána v rámci kalendáře mezinárodní federace International Judo Federation (dále jen „IJF“), která je (jedinou) spolupracující federací Mezinárodního olympijského výboru pro sportovní odvětví juda a faktickým představitelem mezinárodního juda. To mimo jiné znamená, že body z dané soutěže se započítávají do světového žebříčku a v letech před olympijskými hrami též do olympijské kvalifikace.

    Pravidla pro reprezentaci státu

    Důležité dokumenty v dané oblasti upravují příslušná pravidla povětšinou dosti obecným způsobem. Z čl. 1.2 stanov IJF[2] např. plyne, že IJF je nepolitickou organizací, která nesmí diskriminovat na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo politického názoru. Z Olympijské charty např. plyne zákaz jakékoliv formy diskriminace, jako je diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnosti nebo společenského původu, majetku, původu nebo jiného postavení.[3] Obdobná je úprava i v etických kodexech obou subjektů či jiných dokumentech.

    Zajímavé v tomto ohledu je, že ač zákaz v obou citovaných dokumentech je pravděpodobně nutné vnímat jako obecný zákaz diskriminace, není demonstrativně uveden zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti.[4] Důvodem dle našeho názoru může být i nejasné vymezení pojmu stát.

    Ač právní nauka mezinárodního práva samozřejmě vypočítává některé znaky státu, nelze přesně vymezit hranici mezi útvarem, který je již státem a útvarem, který jím není. Z hlediska praxe mezinárodního práva je pak stěžejní, zda určitý stát je uznán jiným určitým státem. Za předpokladu uznání spolu dva státy naváží diplomatické styky apod. Pro základní orientaci, které útvary lze považovat za státy, lze vycházet z toho, zda je konkrétní „stát“ členským státem OSN. Není však výjimkou, že jeden členský stát OSN neuznávají jiné členské státy OSN (a tento stát pro takové jiné státy pak fakticky není státem), stejně tak není výjimkou, že řada členských států OSN za stát uznává útvar, který není členským státem OSN. Jinými slovy, z mezinárodního práva veřejného neplyne povinnost žádného státu uznávat stát jiný. Lze se domnívat, že stanovit takovou povinnost nebylo ani účelem Olympijské charty, stanov IJF či ani jiných dokumentů na poli sportovního práva. To lze dovozovat i z definice pojmu „Country“ v čl. 1.5 stanov IJF, která považuje za jeden z definičních znaků tohoto pojmu uznání mezinárodním společenstvím. Pokud by bylo cílem jednoznačně určit, které útvary pod definici spadají, mohla by být přirozeně stanovena jasná definice (např. by mohlo být stanoveno, že se jedná o členské státy OSN či o státy uznané Mezinárodním olympijským výborem).

    Právě Spojené arabské emiráty přitom nikdy neuznaly stát Izrael. Z českého pohledu se to může zdát neadekvátní, nejedná se však o příliš odlišnou situaci od Kosova (které není uznáno např. Ruskem či Srbskem, proti uznání Kosova vystupovala i řada českých představitelů).

    Obecně se tak domníváme, že povinnost státu umožnit jinému státu na sportovní akci prezentovat své symboly nelze považovat za jednoznačnou, a to právě v důsledku absence jednoznačné úpravy na poli mezinárodního sportovního práva. Z opačného úhlu pohledu by bylo možno poukázat na projev suverenity Spojených arabských emirátů neuznávajících stát Izrael, spočívající např. v zákazu jeho symbolů. V podstatě se tak jedná o obdobný problém, který se vyskytuje na poli českého sportovního práva, tedy nejasnost právních vztahů v důsledku absence či přílišné obecnosti právní úpravy.[5]    

    Domníváme se přitom, že obdobně jako v případě českého sportovního práva, i zde tkví možnost řešení v nastavení konkrétních pravidel příslušnými subjekty. Zde považujeme např. za zcela zřejmé, že IJF může nastavit pravidla pořádání soutěží takovým jednoznačným způsobem, aby k podobným situacím nedocházelo, zde stanovit jasnou povinnost tolerovat vlajky či hymnu určitých států. Jestliže by konkrétní pořadatel soutěže nebyl ochoten této povinnosti dostát, pak mu přirozeně IJF nemusí svěřit pořádání konkrétní soutěže.

    Na tomto místě je přitom vhodné připomenout, že k obdobné kauze nedošlo poprvé. Jen ve vztahu k judu lze příkladmo uvést hned několik kauz obdobného charakteru, např. hrozba totožného problému u kosovských sportovců na Mistrovství Evropy 2016 v Rusku[6] či problematika startu kosovské judistky Majlindy Kelmendi na Olympijských hrách 2012, kde s ohledem na nemožnost startu pod kosovskou vlajkou startovala pod vlajkou Albánie (nikoliv tedy např. pod vlajkou Srbska, které území Kosova považuje za součást svého státu).[7] Co je však ještě pozoruhodnější, je skutečnost, že k zákazu zobrazení izraelských symbolů došlo již při Grand Slamu Abu Dhabi před dvěma lety, nedošlo pouze k „vyvrcholení“ v podobě vítězství izraelského judisty spojeného s absencí státní hymny.[8] Je tak zjevné, že IJF na tyto předchozí kauzy nereagovala tak efektivně, aby nedošlo k jejich opakování.

    Nezbývá nám tak než konstatovat, že v tomto ohledu se nejednalo o nijak překvapivou kauzu, kterou zúčastněné subjekty musely očekávat. Bez konkrétněji nastavených pravidel či bez důslednějšího vymáhání obecných pravidel (které by nadto v rámci možného přezkumu mohlo vést k vyjasnění, zda jde v daném případě o diskriminaci či pouze o projev suverenity Spojených arabských emirátů neuznávajících stát Izrael), lze stěží očekávat změnu stavu. Domníváme se přitom, že jasnější nastavení pravidel není z legislativně-technického hlediska cestou složitou.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Související problematika

    Se shora uvedeným souvisí i další problematika, a to samotná možnost účasti sportovců jakožto občanů určitých států na sportovních soutěžích v jiných státech. S ohledem na možný vízový styk může dojít k situaci, kdy se sportovci z určitých států nebudou moci účastnit soutěží v jiných státech. V možnostech získání bodů apod. tak mohou být znevýhodněni oproti sportovcům z jiných států. Konec konců právě judistického turnaje v Abu Dhabi se sportovci z Izraele účastnili poprvé až v roce 2015. Tato problematika, jakkoliv je nepochybně zajímavá z hlediska rovných podmínek všech sportovců, nicméně již přesahuje rámec tohoto článku.

    Závěr


    Shora uvedená kauza se může z českého pohledu zdát rozporná se zásadami zákazu diskriminace či fair play. Přesto se domníváme, že povinnost státu umožnit jinému státu na sportovní akci prezentovat své symboly nelze považovat za jednoznačnou, a to v důsledku absence jednoznačné úpravy na poli mezinárodního sportovního práva. Z pohledu konkrétního (pořádajícího) státu totiž nemusí být konkrétní útvar považovaný za stát.

    Domníváme se, že podobným kauzám by bylo možné předcházet, pokud by došlo ke konkrétnějšímu nastavení pravidel na úrovni jednotlivých mezinárodních sportovních svazů, které nevnímáme jako legislativně-technicky složité, případně k důslednějšímu vymáhání obecnějších pravidel. To platí o to více, kdy daná kauza dle našeho názoru byla předvídatelná, neboť v zásadě navazovala na řadu minulých obdobných kauz.  


    JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D

    JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D.
    ,
    advokát

    Mgr. Lukáš Dušek,
    advokát


    BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Rubešova 162/8
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 224 247 215
    e-mail:    info@akbrodec.cz

     
    __________________________________
    [1] Viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [3] Kapitola „Základní principy olympismu“, bod 6 – viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] Na tomto místě je též třeba jen velmi zjednodušeně odlišit od státní příslušnosti pojem národnost. Pojem národnost je v právní rovině chápán jako určitá sounáležitost s určitým národem (odlišeným od jiných národů např. jazykem, kulturním vývojem apod.), ať již takový národ žije na území určitého tzv. národnostního státu či nikoliv, přičemž tato sounáležitost (národnost) nemusí mít žádné oficiální pouto. I občan České republiky se tak např. může svobodně rozhodnout, že je národností Čech (cítí sounáležitost s českým národem), Rom (cítí sounáležitost s romským národem), Švéd apod. Takové právo vyplývá z čl. 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
    [5] Viz např. náš článek dostupný na www, k dispozici >>> zde.
    [6] Viz např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [7] Viz např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [8] Viz např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D., Mgr. Lukáš Dušek (BRODEC & PARTNERS)
    31. 1. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • České správní soudnictví – aktuální glosa
    • Jaká je budoucnost právníků? Sledujte živě mezinárodní konferenci Legal Disruptors
    • Časový poplatek a institut bezdůvodného obohacení
    • DEAL MONITOR
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022
    • Nový ústavní soudce s příchutí diskriminace?
    • Limit energetické pravomoci Evropské unie aneb „energetická práva“ členských států
    • Pochvala pro soudce
    • Právní svět není konzervativní. Inovovali jsme vždy

    Související produkty

    Online kurzy

    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    • Mlčenlivost a ochrana osobních údajů ve zdravotnictví
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Náhrada nákladů řízení s ohledem na příslušenství a úspěch ve věci
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nabytí podílu od nevlastníka v aktuální judikatuře
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční správce

    Usnesení, jímž insolvenční soud poté, co určí jedinou celkovou odměnu insolvenčních správců pro celé řízení, ukládá insolvenčnímu správci dlužníka, aby z takto určené...

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.