25. 2. 2002
ID: 15829upozornění pro uživatele
Komoditní burza
Komoditní burza, (zák.č 229/1992 Sb., o komoditních burzách) je právnická osoba zřízená k organizování burzovních obchodů se zbožím, které není předmětem burzovních obchodů podle zákona o cenných papírech. Není tedy vyloučeno, aby se na komoditní burze obchodovalo i s cennými papíry, které nemohou být předmětem obchodu na burze cenných papírů (např. nepřevoditelné cenné papíry).
Komoditní burza, (zák.č 229/1992 Sb., o komoditních burzách) je právnická osoba zřízená k organizování burzovních obchodů se zbožím, které není předmětem burzovních obchodů podle zákona o cenných papírech. Není tedy vyloučeno, aby se na komoditní burze obchodovalo i s cennými papíry, které nemohou být předmětem obchodu na burze cenných papírů (např. nepřevoditelné cenné papíry). Na rozdíl od burzy cenných papírů, představuje komoditní burza zvláštní právnickou osobu svého druhu, blízkou společnosti s ručením omezeným, bez vztahu k ustanovením obchodního zákoníka o obchodních společnostech. Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, přičemž její členové (kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek) odpovídají do výše svého nesplaceného vkladu, v souladu se statutem burzy. Zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.
Vznik a zánik komoditní burzy. Komoditní burza může být založena na základě dohody nejméně tří osob, zapsaných do obchodního rejstříku (tedy osob fyzických i právnických). Spoluzakladateli nemohou být proto stát, zájmová sdružení apod. Pro zahraniční osoby, ani pro podniky se zahraniční majetkovou účastí neplynou žádná omezení. K náležitostem založení burzy patří, kromě obecných náležitostí pro zápis do obchodního rejstříku, též vypracování statutu burzy, řádu burzovního rozhodčího soudu (je-li zřízen) a udělení povolení od příslušného orgánu státní správy. Tímto orgánem může být například ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo průmyslu a obchodu. Komoditní burza vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Na rozdíl od burzy cenných papírů však není zapotřebí ke zrušení komoditní burzy povolení ministerstva a burza se zrušuje a vstupuje do likvidace na základě usnesení valné hromady nebo z rozhodnutí příslušného orgánu státní správy. Burza zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Orgány a členové burzy. Hlavními orgány komoditní burzy jsou valná hromada a burzovní komora. Burza si může zřídit i další orgány - burzovní rozhodčí soud a burzovní výbory (viz obě hesla). Členové burzy jsou osoby, které se podílejí na jejím řízení. Za členy burzy zákon považuje zakladatele burzy, generálního sekretáře burzy a osoby přijaté burzovní komorou za členy. Dále pak také burzovní dohodce (nikoli však dohodce soukromé) a členy burzovní komory jmenované příslušným orgánem státní správy. Státní dozor nad komoditní burzou vykonává burzovní komisař (viz heslo).
Valná hromada. Skládá se ze všech členů burzy a je jejím nejvyšším orgánem. Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina její členů. Ke schválení usnesení se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů. V některých případech je podmínkou přijetí souhlas kvalifikované většiny, kterou činí tři pětiny přítomných členů. Do působnosti valné hromady náleží především: 1) volit a odvolávat členy burzy, 2) usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, 3) usnášet se na burzovních pravidlech, 4) zrušit burzu a určit osobu likvidátora, 5) další záležitosti určené zákonem a statutem.
Burzovní komora. Je statutárním a zároveň řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Burzovní komora musí mít alespoň tři členy, kterými mohou být výlučně fyzické osoby starší 21 let. Tito jsou voleni ze dvou třetin valnou hromadou a z jedné třetiny příslušným orgánem státní správy. Volební období členů je maximálně čtyřleté, s možností opětovného zvolení. Do působnosti komory patří zejména: 1) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy, 2) rozhodovat o použití majetku burzy, 3) stanovit a zveřejňovat kursy komodit, 4) povolovat činnost soukromých dohodců, 5) pozastavovat burzovní obchody a další. Burzovní komora je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů zvolených valnou hromadou a nadpoloviční většina členů zvolených příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
Generální sekretář. Kandidát na generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem. Volba generálního sekretáře probíhá na zasedání burzovní komory na návrh předsedy burzovní komory. Generální sekretář je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí provozovat podnikatelskou činnost ani být zaměstnancem nebo členem statutárního či dozorčího orgánu společnosti zabývající se podnikatelskou činností. Ve své funkci generální sekretář burzy řídí činnost burzovního aparátu, připravuje podklady pro zasedání burzovní komory, uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory, dbá na zachování pořádku na burzovních shromážděních a plní další úkoly, kterými jej pověří statut. Taktéž je oprávněn se účastnit zasedání valného shromáždění, burzovní komory a burzovních výborů, pouze však s hlasem poradním.
Burzovní obchody a burzovní shromáždění. Burzovním obchodem se rozumí koupě a prodej komodit na burzovním shromáždění či mimo něj na půdě burzy. Burzovní obchod se může uskutečnit i mimo burzu, avšak jen za podmínek stanovených zákonem. Burzovní shromáždění je shromáždění oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů. Osoby oprávněné účastnit se burzovního shromáždění jsou osoby, jimž byla udělena vstupenka na burzovní shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a zaměstnanci burzy určení burzovní komorou. Na druhé straně, osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou: 1) členové burzy, 2) osoby, které mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, obdrží-li vstupenku na burzovní shromáždění, 3) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv. Členové burzovní komory jmenovaní orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodům, ani k jejich zprostředkování, pokud nebyli přijati za členy burzy. Oprávněná právnická osoba musí za účelem obchodování na komoditní burze zmocnit, se souhlasem burzovní komory, jednu nebo více fyzických osob, které budou na burze jejím jménem uzavírat burzovní obchody (zákon o komoditních burzách tuto osobu výslovně neoznačuje jako "makléř"). Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní nebo soukromí dohodci (viz burzovní dohodci). Osoba může být z burzovního obchodu vyloučena na základě rozhodnutí burzovní komory. Ti, kdo sjednávají burzovní obchody přímo, mají povinnost oznámit cenu z přímého obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem. Dohodci zaznamenávají ceny ze zprostředkovaných obchodů v obchodní knize nebo v počítači. Na základě těchto údajů stanoví burza po skončení burzovního shromáždění kursy komodit.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Vznik a zánik komoditní burzy. Komoditní burza může být založena na základě dohody nejméně tří osob, zapsaných do obchodního rejstříku (tedy osob fyzických i právnických). Spoluzakladateli nemohou být proto stát, zájmová sdružení apod. Pro zahraniční osoby, ani pro podniky se zahraniční majetkovou účastí neplynou žádná omezení. K náležitostem založení burzy patří, kromě obecných náležitostí pro zápis do obchodního rejstříku, též vypracování statutu burzy, řádu burzovního rozhodčího soudu (je-li zřízen) a udělení povolení od příslušného orgánu státní správy. Tímto orgánem může být například ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo průmyslu a obchodu. Komoditní burza vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Na rozdíl od burzy cenných papírů však není zapotřebí ke zrušení komoditní burzy povolení ministerstva a burza se zrušuje a vstupuje do likvidace na základě usnesení valné hromady nebo z rozhodnutí příslušného orgánu státní správy. Burza zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Orgány a členové burzy. Hlavními orgány komoditní burzy jsou valná hromada a burzovní komora. Burza si může zřídit i další orgány - burzovní rozhodčí soud a burzovní výbory (viz obě hesla). Členové burzy jsou osoby, které se podílejí na jejím řízení. Za členy burzy zákon považuje zakladatele burzy, generálního sekretáře burzy a osoby přijaté burzovní komorou za členy. Dále pak také burzovní dohodce (nikoli však dohodce soukromé) a členy burzovní komory jmenované příslušným orgánem státní správy. Státní dozor nad komoditní burzou vykonává burzovní komisař (viz heslo).
Valná hromada. Skládá se ze všech členů burzy a je jejím nejvyšším orgánem. Valná hromada je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina její členů. Ke schválení usnesení se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů. V některých případech je podmínkou přijetí souhlas kvalifikované většiny, kterou činí tři pětiny přítomných členů. Do působnosti valné hromady náleží především: 1) volit a odvolávat členy burzy, 2) usnášet se na změnách statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, 3) usnášet se na burzovních pravidlech, 4) zrušit burzu a určit osobu likvidátora, 5) další záležitosti určené zákonem a statutem.
Burzovní komora. Je statutárním a zároveň řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Burzovní komora musí mít alespoň tři členy, kterými mohou být výlučně fyzické osoby starší 21 let. Tito jsou voleni ze dvou třetin valnou hromadou a z jedné třetiny příslušným orgánem státní správy. Volební období členů je maximálně čtyřleté, s možností opětovného zvolení. Do působnosti komory patří zejména: 1) rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy, 2) rozhodovat o použití majetku burzy, 3) stanovit a zveřejňovat kursy komodit, 4) povolovat činnost soukromých dohodců, 5) pozastavovat burzovní obchody a další. Burzovní komora je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů zvolených valnou hromadou a nadpoloviční většina členů zvolených příslušným státním orgánem. K rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů.
Generální sekretář. Kandidát na generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem. Volba generálního sekretáře probíhá na zasedání burzovní komory na návrh předsedy burzovní komory. Generální sekretář je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí provozovat podnikatelskou činnost ani být zaměstnancem nebo členem statutárního či dozorčího orgánu společnosti zabývající se podnikatelskou činností. Ve své funkci generální sekretář burzy řídí činnost burzovního aparátu, připravuje podklady pro zasedání burzovní komory, uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory, dbá na zachování pořádku na burzovních shromážděních a plní další úkoly, kterými jej pověří statut. Taktéž je oprávněn se účastnit zasedání valného shromáždění, burzovní komory a burzovních výborů, pouze však s hlasem poradním.
Burzovní obchody a burzovní shromáždění. Burzovním obchodem se rozumí koupě a prodej komodit na burzovním shromáždění či mimo něj na půdě burzy. Burzovní obchod se může uskutečnit i mimo burzu, avšak jen za podmínek stanovených zákonem. Burzovní shromáždění je shromáždění oprávněných osob v místnostech a hodinách určených burzovní komorou pro uzavírání a zprostředkování burzovních obchodů. Osoby oprávněné účastnit se burzovního shromáždění jsou osoby, jimž byla udělena vstupenka na burzovní shromáždění, členové burzovní komory, dohodci, burzovní komisař a zaměstnanci burzy určení burzovní komorou. Na druhé straně, osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou: 1) členové burzy, 2) osoby, které mají oprávnění k výrobě nebo zpracování zboží, jež je předmětem burzovních obchodů, obdrží-li vstupenku na burzovní shromáždění, 3) právnické osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných rezerv. Členové burzovní komory jmenovaní orgánem státní správy nejsou oprávněni k burzovním obchodům, ani k jejich zprostředkování, pokud nebyli přijati za členy burzy. Oprávněná právnická osoba musí za účelem obchodování na komoditní burze zmocnit, se souhlasem burzovní komory, jednu nebo více fyzických osob, které budou na burze jejím jménem uzavírat burzovní obchody (zákon o komoditních burzách tuto osobu výslovně neoznačuje jako "makléř"). Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní nebo soukromí dohodci (viz burzovní dohodci). Osoba může být z burzovního obchodu vyloučena na základě rozhodnutí burzovní komory. Ti, kdo sjednávají burzovní obchody přímo, mají povinnost oznámit cenu z přímého obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem. Dohodci zaznamenávají ceny ze zprostředkovaných obchodů v obchodní knize nebo v počítači. Na základě těchto údajů stanoví burza po skončení burzovního shromáždění kursy komodit.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
