2. 1. 2019
ID: 108614upozornění pro uživatele

Lze vyplácet mzdu v cizí měně?

Zdroj: shutterstock.com

V současné době, kdy více než kdy jindy dominuje tzv. volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie, ale i mimo ni, objevují se stále častěji požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda, nebo alespoň její část vyplácena v cizí měně (nejčastěji v eurech).

 
ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.  
 
Tento požadavek je ze strany zaměstnanců naprosto logický, kdy zejména cizinci ze třetích zemí pobývají na našem území zpravidla pouze omezenou dobu a vydělané peníze pak "vozí domů". V takovém případě je pak samozřejmě pro dané zaměstnance nejlepším možným řešením, pokud jim zaměstnavatel vyplatí část mzdy v českých korunách (na pokrytí nezbytných nákladů v ČR) a zbytek mzdy v měně jejich domovského státu. Dotčení zaměstnanci pak nejsou nuceni mzdu směňovat, což je pro ně z časového, ale hlavně z ekonomického hlediska výhodnější.

Z pohledu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") však situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Dle § 142 odst. 1 ZP platí, že mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích. Zákonnými penězi jsou podle § 16 odst. 1 zákona o ČNB platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou. Peněžní jednotkou je v České republice podle § 13 zákona o ČNB pouze koruna česká (Kč).

Odchýlené ujednání ve věci měny, ve které se bude mzda nebo plat vyplácet, není možné, neboť ustanovení § 142 odst. 1 ZP má tzv. kogentní povahu (zaměstnavatel je povinen vyplácet mzdu v zákonných penězích, viz § 4a ZP). Výplatu mzdy nebo platu v jiné měně připouští ZP pouze u zaměstnanců s místem výkonu práce v zahraničí a to za podmínek stanovených v § 143 odst. 2.[1]

V cizí měně lze mzdu, plat nebo jejich část vyplácet pouze těm zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí. Podmínkou je souhlas zaměstnance a dohoda o měně, ve které má být výplata mzdy nebo platu prováděna. Tato dohoda může být již součástí uzavírané pracovní smlouvy, pokud je samozřejmě místo výkonu práce (nebo jedno z těchto míst) dohodnuto v zahraničí.

V případě cizí měny se vždy musí jednat o měnu, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz, aby bylo možné posoudit správné uspokojení mzdových nebo platových práv zaměstnance a dodržení povinností uložených zvláštními právními předpisy (např. v oblasti daní, pojistného a srážek ze mzdy). Pokud není kurz české koruny ke měně státu, ve kterém zaměstnanec koná práci, vyhlašován, je nutné, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na jiné měně, ke které kurz vyhlášen je.[2]

Pokud by tedy zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci mzdu v cizí měně a to (i) zaměstnanci, který nepracuje v zahraničí nebo také (ii) bez souhlasu zaměstnance, který v zahraničí pracuje, je otázkou, jaké bude mít toto jednání zaměstnavatele důsledky.

S ohledem na jazykový výklad § 56 odst. 1 písm. b) ZP se nedomnívám, že by okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem přicházelo v úvahu a to i s přihlédnutím ke smyslu a účelu tohoto ustanovení, kterým je bezesporu ochrana zaměstnance před neplacenou prací.

Hospodářským účelem uzavření pracovního poměru ze strany zaměstnance je nepochybně zajištění přísunu finančních prostředků. Není-li tento účel naplňován, má zaměstnanec možnost pracovní poměr okamžitě ukončit, aniž by musel setrvávat v nejistotě, zda zaměstnavatel bude do budoucna své finanční povinnosti vůči němu plnit.[3]

Jelikož ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) ZP hovoří o nevyplacení mzdy, tedy o situaci, kdy zaměstnanec práci vykonal, ale zjednodušeně řečeno nedostal zaplaceno, nelze dle mého názoru podřadit pod toto ustanovení situaci, kdy zaměstnanec mzdu fakticky obdrží (pouze tedy ve "špatné" měně).[4]

Z hlediska všech možných souvislostí však lze rozhodně upozornit, že pokud bude zaměstnavatel vyplácet mzdu v rozporu s § 142 a 143 ZP v cizí měně, vystavuje se riziku postihu ze strany Státního úřadu inspekce práce. Přestupkem či správním deliktem v takovém případě je, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci mzdu nebo její část způsobem, který právní předpisy nedovolují. Za takové jednání lze uložit dle zákona o inspekci práce pokutu až do výše 1.000.000,- Kč.

Oliva
Mgr. Jakub Oliva
advokát

trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V Jámě 699/1
110 00 Praha 1

Tel.:       +420 910 058 058
e-mail:    office@arws.cz
_____________________________
[1] ROTHOVÁ, Eva. § 142 [Způsob a místo výplaty; zaokrouhlování]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 742.
[2] Tamtéž s. 745.
[3] Tamtéž s. 371.
[4] Nelze zaměňovat pojmy jako je "výplata" a "způsob výplaty".


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz