epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
29. 4. 2015
ID: 97716upozornění pro uživatele

Nařízení o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou aneb „Reguluji, tedy jsem.“

Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (dále jen „nařízení“) je součástí unijní legislativy, která tvoří regulaci zveřejňování údajů na trzích s energiemi. Tato regulace transparentnosti sleduje ambiciózní cíl přispět k vytvoření a fungování unijního energetického trhu, což má vést ke snížení ceny energií pro spotřebitele, větší stabilitě a bezpečnosti dodávek energií a přispět k rovnosti podmínek na energetických trzích. Nařízení není vnímáno odbornou veřejností s takovou intenzitou a zájmem[1] jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (dále jen „nařízení REMIT“), přestože zmíněná nařízení společně vytvářejí v úvodu zmíněnou nosnou konstrukci regulace transparentnosti v oblasti elektroenergetiky.

Ačkoli je již ze samotného charakteru[2] obou předpisů zřejmé, že nařízení REMIT, jakožto předpis s dosahem na trh s energií (tedy nikoli pouze na trh s elektřinou jako v případě nařízení), je komplexnější a významnější, není možné opomenout druhé zmíněné nařízení. Oba dva předpisy jsou potom přímo provázané v rozsahu určitých zpřístupňovaných údajů, kde se prolínají. Jestliže je uložena nařízením REMIT povinnost zpřístupnit určité údaje[3], považuje se toto za splněné, pokud jsou předmětné údaje zpřístupněny prostřednictvím postupu dle nařízení (viz čl. 4 odst. 4 nařízení REMIT).

Vztah k současné unijní legislativě upravující transparentnost v elektroenergetice

Nařízení významným způsobem reguluje předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a přímo zavazuje příslušné adresáty nařízení. Z úvodu je třeba říci, že samotná myšlenka regulace transparence údajů v elektroenergetice není nová. Nařízení rozšiřuje a upravuje dosavadní materii obsaženou v bodě 5 rámcových pokynů přílohy I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (dále jen „nařízení 714“). Nařízení výslovně doplňuje nařízení 714 a je jeho nedílnou součástí, s čímž souvisí, že odkazy na nařízení 714 v jiných právních předpisech se považují také za odkazy na nařízení.

Cíle nařízení

Jak je již ze samotného názvu nařízení zřejmé, cílem nařízení je posílit transparentnost na trzích s elektřinou prostřednictvím systému, ve kterém budou příslušní adresáti nařízení povinni předkládat relevantní údaje v požadované formě určitému subjektu, který je následně zveřejní tak, aby byly dostupné pro širokou veřejnost. Výše popsaný proces pak počítá se zapojením dalšího subjektu (resp. dalších subjektů), do samotného předložení a zveřejňování požadovaných údajů na trzích s elektřinou (dále jen „údaje“). Subjektem, který má povinnost zveřejnit takové údaje je potom ENTSO-E[4]. Jedná se o jeden z případů, kdy ENTSO-E, ačkoli je soukromou právnickou osobou, a nikoli unijním orgánem či unijní agenturou, jako je tomu v případě ACER[5], nese povinnost běžně nepřisuzovanou soukromoprávním subjektům. Obdobné lze potom říci na národní úrovni i o provozovatelích přenosových soustav, kteří jsou do značné míry zatíženi po stránce technické, administrativní, finanční i personální, přestože se jedná o soukromoprávní subjekty pohybující se v tržním prostředí.

Evropská komise (dále jen „Komise“) představuje v úvodních bodech nařízení celou řadou argumentů, které mají odůvodnit vznik tohoto nařízení. Z pohledu Komise totiž dosavadní právní opatření (tedy právní úprava v nařízení 714) plně nesplňovala svou úlohu při podpoře transparentnosti. Komise poukazuje na to, že dostupnost údajů je nezbytná pro přijímání účinných rozhodnutí o výrobě, spotřebě a obchodování, ale také pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie.

Zajímavá úvaha se nabízí při zamyšlení se nad body 3 a 4 úvodních ustanovení nařízení. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním ze stěžejních unijních prostředků, jak zabezpečit energetickou soběstačnost, resp. podpořit energetickou bezpečnost v Evropské unii (dále jen „EU“). Zmíněný bod 3 říká, že: „… rychlý rozvoj nepravidelné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární zdroje, vyžaduje poskytování úplných, včas dostupných, kvalitních a snadno pochopitelných informací týkajících se základních aspektů nabídky a poptávky.“, a současně dle bodu 4 dostupnost určitých údajů pomůže k tomu aby: „… provozovatelé přenosových soustav měli být schopni lépe regulovat své sítě a provozovat je za lépe předvídatelných a bezpečnějších podmínek.“ Tato tvrzení nemám v úmyslu kompletně rozporovat, pouze chci upozornit na to, že problémy v unijních elektrizačních soustavách do značné míry způsobuje právě dosavadní koncepce elektroenergetiky EU (zvláště s ohledem na deficit v poměru podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a podpory rozvoje elektroenergetické infrastruktury), která do jisté míry nerespektuje fyzikální zákonitosti, a potažmo existující elektroenergetickou infrastrukturu v EU. Představa, že dostupnost údajů široké veřejnosti pomůže zásadně řešit energetické strukturální problémy, se nezdá být zcela realistická. Jako praktičtější varianta transparentnosti údajů ve vazbě na bezpečnost dodávek elektřiny se nabízí spíše podpora spolupráce a výměny údajů mezi relevantními subjekty (např. provozovateli přenosových sítí), která již v praxi funguje delší dobu.

Struktura nařízení

Předmětem nařízení je stanovit minimální společný soubor údajů týkajících se výroby, přenosu a spotřeby elektřiny, které se zpřístupňují účastníkům trhu. Upraven je také centrální sběr a zveřejňování údajů.

Z dříve popsané vazby na nařízení 714 je zřejmé, že pro nařízení se použijí definice z nařízení 714. Přesto, vzhledem k hloubce a charakteru údajů, jsou v článku 2 nařízení uvedeny další relevantní definice.

Nařízení následně v článku 3 upravuje zřízení a provoz centrální platformy pro transparentnost informací, za které je odpovědné ENTSO-E. Přístup k údajům na platformě je bezplatný a tyto musí být dostupné (i stažitelné) po dobu pěti let od jejich zpřístupnění.

Předkládání a zveřejňování údajů, stěžejní povinnost uložená nařízením, je upravena v článku 4 nařízení. Zmíněná povinnost dopadá na primární vlastníky údajů[6], kdy se za takové považují pro účely článků 6 až 17 nařízení i provozovatelé přenosových soustav. Postup pohybu údajů má směřovat od primárních vlastníků údajů k provozovatelům přenosových soustav[7] a tito mají údaje následně odeslat ENTSO-E, která údaje zpřístupní na centrální platformě. Primární vlastníci údajů musí zajistit, že údaje, jež poskytují provozovatelům přenosových soustav (resp. poskytovatelům údajů dle odst. 2 článku 4 nařízení), jsou úplné, v požadované kvalitě a jsou předávány tak, aby zmíněné subjekty mohli údaje zpracovat a předat ENTSO-E s dostatečným předstihem. Bližší vymezení tohoto kvalitativního parametru údajů a detaily ohledně poskytování údajů lze nalézt v příručce o postupech dle článku 5 nařízení. Příručka o postupech[8] je vytvořena a aktualizována (na základě veřejné a transparentní konzultace) ENTSO-E. Příručka stanoví technické detaily ve vztahu k předávání údajů mezi primárními vlastníky údajů, provozovateli přenosových soustav (resp. poskytovateli údajů) a ENTSO-E.

V praxi se objevily názory, že technickými náležitostmi dle příručky o postupech se mají řídit pouze provozovatelé přenosových soustav (resp. případně poskytovatelé údajů). S takovým názorem se ovšem nelze ztotožnit, jelikož by bylo ohroženo splnění účelu nařízení, kterým je včasné zpřístupnění údajů. Současně takový názor odporuje výkladu zmíněného článku 4 odst. 1 nařízení, který vymezuje obecně kvalitativní parametry plnění povinností ze strany primárních vlastníků údajů. V případě přijetí výše popsaného názoru se může takový primární vlastník údajů snadno dostat do situace, kdy provozovatel přenosové soustavy nebude moc splnit svou povinnost v souladu s nařízením, jelikož nebude schopen zpracovat údaje a předat je ENTSO-E s předstihem, což může vést k postihu dotyčného primárního vlastníka údajů ze strany ERÚ (viz níže).

Nelze pominout, že nařízení klade značné nároky na provozovatele přenosové soustavy, a to přestože se jedná o soukromoprávní subjekt (v českém případě, ale i ve většině dalších), u něhož veškeré další povinnosti uvalené nad rámec povinností souvisejících přímo s bezpečným a spolehlivým provozem přenosové soustavy, zvyšují provozní náklady, a tím navyšují cenu elektřiny pro koncového spotřebitele.

Navýšení ceny elektřiny pro koncového spotřebitele je paradoxním výsledkem regulace transparentnosti v elektroenergetice. Trvající tlak na soukromoprávní subjekty (a to nejen zmíněné provozovatele přenosových soustav, ale i další primární vlastníky údajů) ze strany EU, aby zveřejňovaly stále více údajů, vytváří smyčku, kdy EU přichází s regulací, aby došlo ke snížení cen elektřiny, což ovšem vede ke zvýšení provozních nákladů soukromoprávních subjektů projevující se zvýšením ceny elektřiny. Otázkou tedy je, zda právě takový tlak na čím dál větší transparentnost údajů je skutečně ideální volbou, anebo zda by šlo přispět k dosažení požadovaných cílů uvedených v nařízení i jiným způsobem (např. ponecháním předchozího rozsahu zveřejňování údajů dle národní, ale i unijní právní úpravy).

S tímto souvisí názor, který zazněl[9] ze strany zástupců zájmových energetických a průmyslových sdružení, podle kterého nekončící příval další regulace ve vztahu k transparentnosti nejen, že přispívá ke zvýšení nákladů pro konečného spotřebitele, ale také poškozuje konkurenceschopnost evropských společností, jelikož zpřístupňuje pro např. asijské společnosti údaje, jež nemají pro obecného uživatele smysl.

V článku 4 odst. 2 nařízení lze nalézt neobvyklé schvalovací oprávnění pro provozovatele přenosové soustavy[10]. Pro takové oprávnění nelze ovšem nalézt jinde oporu ani podrobnější úpravu[11], které by například stanovila, jakou formou provozovatel přenosové soustavy schvaluje či jaký případný opravný prostředek přísluší při odmítnutí schválení a další související otázky.

Články 6 až 17 nařízení podrobně upravují údaje, které mají být zpřístupněny, a další související informace ve vztahu k těmto údajům. Jedná se o následující údaje:

  • informace o celkovém zatížení;
  • informace týkající se nedostupnosti spotřebních jednotek;
  • predikovaná disponibilní záloha na následující rok;
  • přenosová infrastruktura;
  • informace o nedostupnosti přenosové infrastruktury;
  • informace týkající se odhadu a nabídky kapacit mezi zónami;
  • informace týkající se využití kapacit mezi zónami;
  • informace týkající se opatření pro řízení přetížení;
  • predikovaná výroba;
  • informace týkající se nedostupnosti výrobních bloků a výroben;
  • skutečná výroba;
  • udržování výkonové rovnováhy.

Odpovědnost relevantních subjektů (tj. primárního vlastníka údajů, poskytovatele údajů a ENTSO-E) vůči osobě používající zpřístupněné údaje je upravena v článku 18 nařízení a je omezena v rámci povinností dle nařízení na případy hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení[12]. Pro doplnění je třeba uvést, že vnitrostátní regulační orgány (v českém prostředí je to Energetický regulační úřad) mají povinnost zajistit, aby primární vlastníci údajů, provozovatelé přenosových soustav a poskytovatelé údajů splnili své povinnosti stanovené nařízením.

Závěr

Závěrem lze říci, že nařízení značně rozšiřuje dosavadní povinnosti ve vztahu ke kvantitě i kvalitě poskytovaných údajů. Zvoleným názvem i vlastním textem článku bych rád vybídl čtenáře k zamyšlení se nad pokračující tendencí ze strany EU prohlubovat regulaci transparentnosti. Skutečně je nutné vyvíjet stále novou aktivitu v regulaci transparentnosti, když kýžený pozitivní efekt není ani zdaleka jistý? Přitom dosavadním výsledkem tohoto pokračujícího procesu, který dopadá na soukromoprávní subjekty, je zvýšení jejich provozních nákladů, resp. navýšení ceny elektřiny pro konečné spotřebitele.

Současně chci upozornit na zajímavý záměr Komise, která přenáší určité povinnosti (resp. i oprávnění) na soukromoprávní subjekty (provozovatele přenosových soustav a ENTSO-E). V kontextu již řečeného se na první pohled může zdát, že dochází také k přenosu provozních nákladů, spjatých s povinnostmi a oprávněními dle předchozí věty, z veřejného na soukromý sektor (myšleno provozovatelé přenosových soustav a ENTSO-E). Při bližším prozkoumání však zjistíme něco jiného. Provozovatelé přenosových soustav jsou soukromoprávní subjekty pohybující se v tržním prostředí, ale naprostá většina jejich provozních nákladů je hrazena ve vazbě na veřejnoprávní cenovou regulaci stanovenou národními regulačními orgány.[13] Tyto zvýšené provozní náklady se následně promítnou ve výsledné ceně za elektřinu, čímž dopadají na konečné spotřebitele. Dojde tedy k přenosu nákladů z veřejného na soukromý sektor, ale nikoli na provozovatele přenosových soustav a ENTSO-E, nýbrž na konečné spotřebitele.


Mgr. Patrik Walas,
právník


--------------------------------------------------------------------------------
[1] A to přestože je nařízení účinné od 5. 1. 2015.
[2] Nařízení bylo přijato Evropskou komisí, zatímco nařízení REMIT bylo přijato Evropským parlamentem a Radou.
[3] Zmíněné údaje lze nalézt v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení REMIT.
[4] ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity) je asociací evropských provozovatelů přenosových soustav zřízenou na základě článku 5 nařízení 714.
[5] ACER (Agency for the Cooperation of Energy Regulators) zřízená na základě NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
[6] Nařízení definuje v článku 2 primární vlastníky údajů jako subjekty, které údaje vytváří.
[7] Případně poskytovatelům údajů dle odst. 2 článku 4 nařízení. V české praxi se ovšem tato varianta nejeví zatím příliš životaschopná.
[8] Příručka o postupech je přístupná veřejnosti a lze ji nalézt na následujícím webovém odkazu - k dispozici >>> zde. 
[9] Na konferenci ACER Annual Conference 2014. 'REMITage: the age of REMIT pořádané ACER.
[10] Podle tohoto ustanovení provozovatel přenosové soustavy, v jehož regulační oblasti se primární vlastník nachází, musí předem schválit plnění povinností primárního vlastníka údajů dle článku 4 odst. 1 nařízení prostřednictvím poskytovatele údajů.
[11] S výjimkou textu v příručce o postupech dle čl. 5 písm. c) nařízení.
[12] Nařízení výslovně vylučuje i náhradu jakéhokoliv ušlého zisku, podnikatelských ztrát nebo jakýchkoliv jiných nepřímých náhodných, zvláštních nebo následných škod jakéhokoli druhu vzniklých v souvislosti s porušením povinností relevantních subjektů podle nařízení.
[13] Jak již bylo zmíněno, ENTSO-E je asociací provozovatelů přenosových soustav, proto i příspěvky na chod této právnické osoby pochází od provozovatelů přenosových soustav.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Patrik Walas
29. 4. 2015
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
  • Nový zákon o odpadech: Přehled 10 vybraných změn
  • Ústavním soudcem pouze jednou. Opakování mandátu narušuje víru v nezávislost
  • Pokut za porušení GDPR přibývá, jak jim předejít?
  • Úhrada vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS –CoV-2 v oblasti poskytování sociální péče
  • Přehnaný právní formalismus versus prezident republiky
  • DEAL MONITOR
  • Výjimky z pravidla přednosti pozdější příznivější právní úpravy v přestupkovém právu dle judikatury Nejvyššího správního soudu
  • Kamerový systém dle zákona o odpadech ve světle GDPR
  • Bankovní identita – posun v digitalizaci nejen veřejné správy
  • V posledních letech jsou do České republiky stále častěji doručovány protokoly dopravních přestupků spáchaných v zahraničí.

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky II. část
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky I. část
  • Ochrana osobních údajů
  • Bezpečnost osobních údajů
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
Mgr. Libor Zbořil
Mgr. Libor Zbořil
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Koronavirus – praktická příručka zaměstnavatele
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů