epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 4. 2015
    ID: 97716upozornění pro uživatele

    Nařízení o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou aneb „Reguluji, tedy jsem.“

    Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (dále jen „nařízení“) je součástí unijní legislativy, která tvoří regulaci zveřejňování údajů na trzích s energiemi. Tato regulace transparentnosti sleduje ambiciózní cíl přispět k vytvoření a fungování unijního energetického trhu, což má vést ke snížení ceny energií pro spotřebitele, větší stabilitě a bezpečnosti dodávek energií a přispět k rovnosti podmínek na energetických trzích. Nařízení není vnímáno odbornou veřejností s takovou intenzitou a zájmem[1] jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (dále jen „nařízení REMIT“), přestože zmíněná nařízení společně vytvářejí v úvodu zmíněnou nosnou konstrukci regulace transparentnosti v oblasti elektroenergetiky.

    Ačkoli je již ze samotného charakteru[2] obou předpisů zřejmé, že nařízení REMIT, jakožto předpis s dosahem na trh s energií (tedy nikoli pouze na trh s elektřinou jako v případě nařízení), je komplexnější a významnější, není možné opomenout druhé zmíněné nařízení. Oba dva předpisy jsou potom přímo provázané v rozsahu určitých zpřístupňovaných údajů, kde se prolínají. Jestliže je uložena nařízením REMIT povinnost zpřístupnit určité údaje[3], považuje se toto za splněné, pokud jsou předmětné údaje zpřístupněny prostřednictvím postupu dle nařízení (viz čl. 4 odst. 4 nařízení REMIT).

    Vztah k současné unijní legislativě upravující transparentnost v elektroenergetice

    Nařízení významným způsobem reguluje předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a přímo zavazuje příslušné adresáty nařízení. Z úvodu je třeba říci, že samotná myšlenka regulace transparence údajů v elektroenergetice není nová. Nařízení rozšiřuje a upravuje dosavadní materii obsaženou v bodě 5 rámcových pokynů přílohy I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (dále jen „nařízení 714“). Nařízení výslovně doplňuje nařízení 714 a je jeho nedílnou součástí, s čímž souvisí, že odkazy na nařízení 714 v jiných právních předpisech se považují také za odkazy na nařízení.

    Cíle nařízení

    Jak je již ze samotného názvu nařízení zřejmé, cílem nařízení je posílit transparentnost na trzích s elektřinou prostřednictvím systému, ve kterém budou příslušní adresáti nařízení povinni předkládat relevantní údaje v požadované formě určitému subjektu, který je následně zveřejní tak, aby byly dostupné pro širokou veřejnost. Výše popsaný proces pak počítá se zapojením dalšího subjektu (resp. dalších subjektů), do samotného předložení a zveřejňování požadovaných údajů na trzích s elektřinou (dále jen „údaje“). Subjektem, který má povinnost zveřejnit takové údaje je potom ENTSO-E[4]. Jedná se o jeden z případů, kdy ENTSO-E, ačkoli je soukromou právnickou osobou, a nikoli unijním orgánem či unijní agenturou, jako je tomu v případě ACER[5], nese povinnost běžně nepřisuzovanou soukromoprávním subjektům. Obdobné lze potom říci na národní úrovni i o provozovatelích přenosových soustav, kteří jsou do značné míry zatíženi po stránce technické, administrativní, finanční i personální, přestože se jedná o soukromoprávní subjekty pohybující se v tržním prostředí.

    Evropská komise (dále jen „Komise“) představuje v úvodních bodech nařízení celou řadou argumentů, které mají odůvodnit vznik tohoto nařízení. Z pohledu Komise totiž dosavadní právní opatření (tedy právní úprava v nařízení 714) plně nesplňovala svou úlohu při podpoře transparentnosti. Komise poukazuje na to, že dostupnost údajů je nezbytná pro přijímání účinných rozhodnutí o výrobě, spotřebě a obchodování, ale také pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie.

    Zajímavá úvaha se nabízí při zamyšlení se nad body 3 a 4 úvodních ustanovení nařízení. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním ze stěžejních unijních prostředků, jak zabezpečit energetickou soběstačnost, resp. podpořit energetickou bezpečnost v Evropské unii (dále jen „EU“). Zmíněný bod 3 říká, že: „… rychlý rozvoj nepravidelné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární zdroje, vyžaduje poskytování úplných, včas dostupných, kvalitních a snadno pochopitelných informací týkajících se základních aspektů nabídky a poptávky.“, a současně dle bodu 4 dostupnost určitých údajů pomůže k tomu aby: „… provozovatelé přenosových soustav měli být schopni lépe regulovat své sítě a provozovat je za lépe předvídatelných a bezpečnějších podmínek.“ Tato tvrzení nemám v úmyslu kompletně rozporovat, pouze chci upozornit na to, že problémy v unijních elektrizačních soustavách do značné míry způsobuje právě dosavadní koncepce elektroenergetiky EU (zvláště s ohledem na deficit v poměru podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a podpory rozvoje elektroenergetické infrastruktury), která do jisté míry nerespektuje fyzikální zákonitosti, a potažmo existující elektroenergetickou infrastrukturu v EU. Představa, že dostupnost údajů široké veřejnosti pomůže zásadně řešit energetické strukturální problémy, se nezdá být zcela realistická. Jako praktičtější varianta transparentnosti údajů ve vazbě na bezpečnost dodávek elektřiny se nabízí spíše podpora spolupráce a výměny údajů mezi relevantními subjekty (např. provozovateli přenosových sítí), která již v praxi funguje delší dobu.

    Struktura nařízení

    Předmětem nařízení je stanovit minimální společný soubor údajů týkajících se výroby, přenosu a spotřeby elektřiny, které se zpřístupňují účastníkům trhu. Upraven je také centrální sběr a zveřejňování údajů.

    Z dříve popsané vazby na nařízení 714 je zřejmé, že pro nařízení se použijí definice z nařízení 714. Přesto, vzhledem k hloubce a charakteru údajů, jsou v článku 2 nařízení uvedeny další relevantní definice.

    Nařízení následně v článku 3 upravuje zřízení a provoz centrální platformy pro transparentnost informací, za které je odpovědné ENTSO-E. Přístup k údajům na platformě je bezplatný a tyto musí být dostupné (i stažitelné) po dobu pěti let od jejich zpřístupnění.

    Předkládání a zveřejňování údajů, stěžejní povinnost uložená nařízením, je upravena v článku 4 nařízení. Zmíněná povinnost dopadá na primární vlastníky údajů[6], kdy se za takové považují pro účely článků 6 až 17 nařízení i provozovatelé přenosových soustav. Postup pohybu údajů má směřovat od primárních vlastníků údajů k provozovatelům přenosových soustav[7] a tito mají údaje následně odeslat ENTSO-E, která údaje zpřístupní na centrální platformě. Primární vlastníci údajů musí zajistit, že údaje, jež poskytují provozovatelům přenosových soustav (resp. poskytovatelům údajů dle odst. 2 článku 4 nařízení), jsou úplné, v požadované kvalitě a jsou předávány tak, aby zmíněné subjekty mohli údaje zpracovat a předat ENTSO-E s dostatečným předstihem. Bližší vymezení tohoto kvalitativního parametru údajů a detaily ohledně poskytování údajů lze nalézt v příručce o postupech dle článku 5 nařízení. Příručka o postupech[8] je vytvořena a aktualizována (na základě veřejné a transparentní konzultace) ENTSO-E. Příručka stanoví technické detaily ve vztahu k předávání údajů mezi primárními vlastníky údajů, provozovateli přenosových soustav (resp. poskytovateli údajů) a ENTSO-E.

    V praxi se objevily názory, že technickými náležitostmi dle příručky o postupech se mají řídit pouze provozovatelé přenosových soustav (resp. případně poskytovatelé údajů). S takovým názorem se ovšem nelze ztotožnit, jelikož by bylo ohroženo splnění účelu nařízení, kterým je včasné zpřístupnění údajů. Současně takový názor odporuje výkladu zmíněného článku 4 odst. 1 nařízení, který vymezuje obecně kvalitativní parametry plnění povinností ze strany primárních vlastníků údajů. V případě přijetí výše popsaného názoru se může takový primární vlastník údajů snadno dostat do situace, kdy provozovatel přenosové soustavy nebude moc splnit svou povinnost v souladu s nařízením, jelikož nebude schopen zpracovat údaje a předat je ENTSO-E s předstihem, což může vést k postihu dotyčného primárního vlastníka údajů ze strany ERÚ (viz níže).

    Nelze pominout, že nařízení klade značné nároky na provozovatele přenosové soustavy, a to přestože se jedná o soukromoprávní subjekt (v českém případě, ale i ve většině dalších), u něhož veškeré další povinnosti uvalené nad rámec povinností souvisejících přímo s bezpečným a spolehlivým provozem přenosové soustavy, zvyšují provozní náklady, a tím navyšují cenu elektřiny pro koncového spotřebitele.

    Navýšení ceny elektřiny pro koncového spotřebitele je paradoxním výsledkem regulace transparentnosti v elektroenergetice. Trvající tlak na soukromoprávní subjekty (a to nejen zmíněné provozovatele přenosových soustav, ale i další primární vlastníky údajů) ze strany EU, aby zveřejňovaly stále více údajů, vytváří smyčku, kdy EU přichází s regulací, aby došlo ke snížení cen elektřiny, což ovšem vede ke zvýšení provozních nákladů soukromoprávních subjektů projevující se zvýšením ceny elektřiny. Otázkou tedy je, zda právě takový tlak na čím dál větší transparentnost údajů je skutečně ideální volbou, anebo zda by šlo přispět k dosažení požadovaných cílů uvedených v nařízení i jiným způsobem (např. ponecháním předchozího rozsahu zveřejňování údajů dle národní, ale i unijní právní úpravy).

    S tímto souvisí názor, který zazněl[9] ze strany zástupců zájmových energetických a průmyslových sdružení, podle kterého nekončící příval další regulace ve vztahu k transparentnosti nejen, že přispívá ke zvýšení nákladů pro konečného spotřebitele, ale také poškozuje konkurenceschopnost evropských společností, jelikož zpřístupňuje pro např. asijské společnosti údaje, jež nemají pro obecného uživatele smysl.

    V článku 4 odst. 2 nařízení lze nalézt neobvyklé schvalovací oprávnění pro provozovatele přenosové soustavy[10]. Pro takové oprávnění nelze ovšem nalézt jinde oporu ani podrobnější úpravu[11], které by například stanovila, jakou formou provozovatel přenosové soustavy schvaluje či jaký případný opravný prostředek přísluší při odmítnutí schválení a další související otázky.

    Články 6 až 17 nařízení podrobně upravují údaje, které mají být zpřístupněny, a další související informace ve vztahu k těmto údajům. Jedná se o následující údaje:

    • informace o celkovém zatížení;
    • informace týkající se nedostupnosti spotřebních jednotek;
    • predikovaná disponibilní záloha na následující rok;
    • přenosová infrastruktura;
    • informace o nedostupnosti přenosové infrastruktury;
    • informace týkající se odhadu a nabídky kapacit mezi zónami;
    • informace týkající se využití kapacit mezi zónami;
    • informace týkající se opatření pro řízení přetížení;
    • predikovaná výroba;
    • informace týkající se nedostupnosti výrobních bloků a výroben;
    • skutečná výroba;
    • udržování výkonové rovnováhy.

    Odpovědnost relevantních subjektů (tj. primárního vlastníka údajů, poskytovatele údajů a ENTSO-E) vůči osobě používající zpřístupněné údaje je upravena v článku 18 nařízení a je omezena v rámci povinností dle nařízení na případy hrubé nedbalosti nebo úmyslného pochybení[12]. Pro doplnění je třeba uvést, že vnitrostátní regulační orgány (v českém prostředí je to Energetický regulační úřad) mají povinnost zajistit, aby primární vlastníci údajů, provozovatelé přenosových soustav a poskytovatelé údajů splnili své povinnosti stanovené nařízením.

    Závěr

    Závěrem lze říci, že nařízení značně rozšiřuje dosavadní povinnosti ve vztahu ke kvantitě i kvalitě poskytovaných údajů. Zvoleným názvem i vlastním textem článku bych rád vybídl čtenáře k zamyšlení se nad pokračující tendencí ze strany EU prohlubovat regulaci transparentnosti. Skutečně je nutné vyvíjet stále novou aktivitu v regulaci transparentnosti, když kýžený pozitivní efekt není ani zdaleka jistý? Přitom dosavadním výsledkem tohoto pokračujícího procesu, který dopadá na soukromoprávní subjekty, je zvýšení jejich provozních nákladů, resp. navýšení ceny elektřiny pro konečné spotřebitele.

    Současně chci upozornit na zajímavý záměr Komise, která přenáší určité povinnosti (resp. i oprávnění) na soukromoprávní subjekty (provozovatele přenosových soustav a ENTSO-E). V kontextu již řečeného se na první pohled může zdát, že dochází také k přenosu provozních nákladů, spjatých s povinnostmi a oprávněními dle předchozí věty, z veřejného na soukromý sektor (myšleno provozovatelé přenosových soustav a ENTSO-E). Při bližším prozkoumání však zjistíme něco jiného. Provozovatelé přenosových soustav jsou soukromoprávní subjekty pohybující se v tržním prostředí, ale naprostá většina jejich provozních nákladů je hrazena ve vazbě na veřejnoprávní cenovou regulaci stanovenou národními regulačními orgány.[13] Tyto zvýšené provozní náklady se následně promítnou ve výsledné ceně za elektřinu, čímž dopadají na konečné spotřebitele. Dojde tedy k přenosu nákladů z veřejného na soukromý sektor, ale nikoli na provozovatele přenosových soustav a ENTSO-E, nýbrž na konečné spotřebitele.


    Mgr. Patrik Walas,
    právník


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] A to přestože je nařízení účinné od 5. 1. 2015.
    [2] Nařízení bylo přijato Evropskou komisí, zatímco nařízení REMIT bylo přijato Evropským parlamentem a Radou.
    [3] Zmíněné údaje lze nalézt v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení REMIT.
    [4] ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity) je asociací evropských provozovatelů přenosových soustav zřízenou na základě článku 5 nařízení 714.
    [5] ACER (Agency for the Cooperation of Energy Regulators) zřízená na základě NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
    [6] Nařízení definuje v článku 2 primární vlastníky údajů jako subjekty, které údaje vytváří.
    [7] Případně poskytovatelům údajů dle odst. 2 článku 4 nařízení. V české praxi se ovšem tato varianta nejeví zatím příliš životaschopná.
    [8] Příručka o postupech je přístupná veřejnosti a lze ji nalézt na následujícím webovém odkazu - k dispozici >>> zde. 
    [9] Na konferenci ACER Annual Conference 2014. 'REMITage: the age of REMIT pořádané ACER.
    [10] Podle tohoto ustanovení provozovatel přenosové soustavy, v jehož regulační oblasti se primární vlastník nachází, musí předem schválit plnění povinností primárního vlastníka údajů dle článku 4 odst. 1 nařízení prostřednictvím poskytovatele údajů.
    [11] S výjimkou textu v příručce o postupech dle čl. 5 písm. c) nařízení.
    [12] Nařízení výslovně vylučuje i náhradu jakéhokoliv ušlého zisku, podnikatelských ztrát nebo jakýchkoliv jiných nepřímých náhodných, zvláštních nebo následných škod jakéhokoli druhu vzniklých v souvislosti s porušením povinností relevantních subjektů podle nařízení.
    [13] Jak již bylo zmíněno, ENTSO-E je asociací provozovatelů přenosových soustav, proto i příspěvky na chod této právnické osoby pochází od provozovatelů přenosových soustav.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Patrik Walas
    29. 4. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.