Návrh zákona o státním rozpočtu a rozpočtové provizorium

Státní rozpočet je ústředním peněžním fondem státu. V souladu s Ústavou České republiky projednání a schválení státního rozpočtu spadá výhradně do působnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Návrh zákona o státním rozpočtu podává vláda a návrh tedy slouží jako podklad pro jeho schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu.

Samotný návrh státního rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol státního rozpočtu (těmi jsou ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, pokud je zákonem stanoveno, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely), územními samosprávnými celky a státními fondy. Ministerstvo financí předkládá návrh vládě.

Hlavním úkolem Ministerstva financí je řídit práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky jsou dle zákona o rozpočtových pravidlech povinni předložit údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Obce tyto údaje předkládají prostřednictvím okresních úřadů krajům, které údaje předkládají Ministerstvu financí. Výjimkou je Hlavní město Praha, které předkládá údaje přímo Ministerstvu financí. Pokud jde o podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, tak ty obce předkládají vždy přímo příslušnému správci kapitoly.

Zvláštní režim je stanoven pro návrh kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv, který vypracovávají správci kapitol po projednání s Ministerstvem financí, které je do návrhu zákona o státním rozpočtu zařadí. Pokud nastane situace, že vláda s předloženými návrhy těchto kapitol nesouhlasí, je oprávněn o číselných údajích na žádost vlády do 15. září rozhodnout Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona o státním rozpočtu tedy schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Jestliže není Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok (rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním) před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Hovoříme o tzv. období rozpočtového provizoria.

Jiný postup je zvolen v případě, že Poslaneckou sněmovnou byl vysloven souhlas se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak zákon nenabyl v první den rozpočtového roku účinnosti. Pak se rozpočtové hospodaření řídí od prvního dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou schváleným zákonem o státním rozpočtu.

Pokud vláda před prvním dnem rozpočtového roku Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu vůbec nepředloží, postupuje se stejně jako když není Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas, rozpočtové hospodaření se tak řídí v době od prvního dne rozpočtového roku do nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz