epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 4. 2016
    ID: 100963upozornění pro uživatele

    Několik poznámek ke zdánlivé kolizi přechodných ustanovení daňového řádu a zákona č. 281/2009 Sb. ve vztahu k otázce běhu lhůt pro stanovení daně u místních poplatků

    Přechodná ustanovení zákona 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), určují, podle kterého právního předpisu se bude postupovat v případě, kdy dojde k temporální kolizi daňového řádu a ostatních právních předpisů. Obecným pravidlem vlastním nejen daňovému řádu je použití nových procesních pravidel i na řízení zahájená před jeho účinností,[1] přičemž většina z přechodných ustanovení daňového řádu je postavena na, zpravidla přípustné, nepravé retroaktivitě.[2]

    Daňový řád tak relativně jasným způsobem vymezuje vztah mezi ním samotným a ostatními právními předpisy, na které z časového hlediska navazuje. Jaký je však vztah přechodných ustanovení daňového řádu a přechodných ustanovení právního předpisu, který nabyl účinnosti současně s daňovým řádem? Jaký je vztah daňového řádu, tohoto předpisu a předpisu, který se na první pohled může jevit jako právní předpis speciální vůči daňovému řádu?

    K otázce kolize přechodných ustanovení a jejich dopadu na lhůtu pro stanovení daně


    Typickým příkladem k zodpovězení uvedených otázek je vztah § 264 odst. 4 daňového řádu, který upravuje přechodná ustanovení vztahující se k běhu lhůty pro stanovení daně, a čl. IX bod 1 části osmé zákona 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 281/2009 Sb.“), a který se stal účinným téhož dne jako daňový řád, tj. 1. 1. 2011. Částí osmou zákona 281/2009 Sb. došlo ke změně zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), který je svou povahou speciálním právním předpisem vůči daňovému řádu. Správné posouzení vztahu přechodných ustanovení daňového řádu a zákona 281/2009 Sb. je zcela zásadní pro nalezení odpovědi na první otázku, a to kterým právním předpisem se bude řídit běh lhůty pro stanovení daně, která byla upravena do 31. 12. 2010 v § 12 zákona o místních poplatcích[3] a jejíž běh neskončil do nabytí účinnosti daňového řádu.

    Dotčená přechodná ustanovení zní následovně:

    Podle § 264 odst. 4 daňového řádu platí, že běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu pro stanovení daně; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro stanovení daně podle tohoto zákona, které započaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

    Čl. IX bod 1 zákona 281/2009 Sb. stanoví, že právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

    Ke správnému posouzení vzájemného vztahu citovaných ustanovení je podle názoru autorů nutné vymezit rovněž účel, který byl uvedenými ustanoveními sledován.

    Účel § 264 odst. 4 daňového řádu „lze spatřovat jednak ve snaze sjednotit pravidla pro běh a délku lhůty pro vyměření nebo stanovení daně (a tím zajistit jejich přehlednost pro účely jejich další aplikace), jednak v tom, aby i v případech, kdy lhůta začala běžet za účinnosti zákona o správě daní a poplatků, mohlo dojít k jejímu prodloužení podle § 148 odst. 2 daňového řádu“.[4] (viz bod 45 nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015).

    Účelem přechodných ustanovení zákona 281/2009 Sb., je stanovit obecné pravidlo, podle kterého by se právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzovaly podle dosavadních právních předpisů.[5]

    Již z uvedených formulací přechodných ustanovení daňového řádu a zákona 281/2009 Sb. a z účelu, který byl jimi sledován, lze podle názoru autorů shledat, že zatímco zákon 281/2009 Sb. obsahuje obecné pravidlo pro použití právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, daňový řád upravuje problematiku speciální, konkrétně běh lhůt pro stanovení daně. Zákonodárce sice mohl v přechodných ustanoveních daňového řádu použít stejnou formulaci, jako to učinil v zákoně 281/2009 Sb., avšak je zjevné, že požadavek na sjednocení běhu lhůt pro stanovení daně ve všech daňových předpisech převážil nad požadavkem na plnou aplikovatelnost předchozí právní úpravy, tj. i zákona o místních poplatcích.

    Již na tomto místě  lze podle názoru autorů učinit závěr, že
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    úprava obsažená v § 264 odst. 4 daňového řádu je speciální vůči úpravě v čl. IX bodu 1 části osmé zákona č. 281/2009 Sb.

    Vzhledem k uvedenému závěru zůstává otázkou dopad tohoto ustanovení na předchozí právní úpravu, v našem případě zejména na zákon o místních poplatcích. Vzhledem k tomu, že tímto ustanovením jsou dotčeny všechny právní předpisy, které upravují problematiku běhu lhůt pro stanovení daně (srov. … běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle dosavadních právních předpisů…), dopadá § 264 odst. 4 daňového řádu i na právní úpravu zákona o místních poplatcích ve znění účinném do 31. 12. 2010, konkrétně na jeho § 12.
    Reklama
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    29.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Na běh lhůt pro stanovení daně, které se řídily § 12 zákona o místních poplatcích ve znění účinném do 31. 12. 2010 a jejichž běh do doby účinnosti daňového řádu neskončil, se dle uvedeného použije právní úprava obsažená v § 148 daňového řádu.

    K nepravé retroaktivitě daňového řádu

    Vzhledem k tomu, že v úvodu tohoto článku nastíněná nepravá retroaktivita je zpravidla považována za přípustnou, je podle názoru autorů nutné zabývat se (nad rámec výše uvedeného) také tím, zda ustanovení § 264 odst. 4 daňového řádu nedopadá do sféry poplatníků negativně, tzn., zda při aplikaci uvedeného ustanovení nevzniká situace, kdy by aplikace uvedeného přechodného ustanovení daňového řádu byla pro poplatníky nedůvodně nevýhodná nebo příliš tvrdá. Za tímto účelem je nutné porovnat právní úpravu § 12 zákona o místních poplatcích a novou právní úpravu obsaženou v daňovém řádu ve vztahu k dopadům uvedených právních úprav do sféry poplatníků.[6]

    Podle § 12 zákona o místních poplatcích ve znění účinném do 31. 12. 2010 platilo, že pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Následující ustanovení pak stanoví, že byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník nebo plátce o tomto úkonu písemně uvědomen. Vyměřit a doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.

    Podle § 148 odst. 1 daňového řádu platí, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Následující odstavce pak upravují skutečnosti, které mají za následek prodloužení lhůty pro stanovení daně a stavení běhu této lhůty. Např. podle odst. 2 písm. b) platí, že lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k oznámení rozhodnutí o stanovení daně.

    Výsledkem porovnání dopadu obou ustanovení do sféry poplatníků lze podle názoru autorů dospět k následujícím závěrům:

    • 1. základní délka lhůty pro stanovení daně se podle daňového řádu neprodlužuje, naopak končí ve stejný den, jako je tomu u zákona o místních poplatcích;
    • 2. prodloužení lhůty pro stanovení daně nedochází podle daňového řádu již pouhým úkonem správce daně směřujícím k vyměření, jako je tomu u zákona o místních poplatcích, avšak až za situace, kdy má správce daně shromážděny všechny podklady pro vydání rozhodnutí, tj. po učinění uvedených úkonů směřujících k vyměření daně, a to až oznámením rozhodnutí o stanovení daně;
    • 3. pokud byly splněny podmínky podle zákona o místních poplatcích, mohla činit lhůta pro stanovení daně při prvním prodloužení až 6 let, podle daňového řádu až 4 roky, a to pouze za podmínky, že příslušná právní skutečnost uvedená v § 148 odst. 2 daňového řádu (např. rozhodnutí o stanovení daně) nastala až v posledních 12i měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně;
    • 4. pokud již k prodloužení lhůty dojde, bude lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu prodloužena jen o 1 rok, nikoliv o 3 roky, jako je tomu u zákona o místních poplatcích.
    S ohledem na uvedené lze podle názoru autorů učinit závěr, že § 264 odst. 4 daňového řádu směřuje ve prospěch daňového subjektu, a to na rozdíl od zákona o místních poplatcích, který naopak do jisté míry zvýhodňuje správce poplatku. I z uvedeného důvodu je podle názoru autorů nutné dát přednost výkladu, podle kterého je § 264 odst. 4 daňového řádu speciální k čl. IX bod 1 části osmé zákona 281/2009 Sb.[7]

    Nad rámec výše uvedených úvah je podle názoru autorů vhodné poukázat také na to, že otázka souladu § 264 odst. 4 daňového řádu s ústavním pořádkem byla předmětem rozhodování Ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 dospěl k závěru, že uvedené ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem a že toto ustanovení dopadá na všechny právní předpisy, které řešily problematiku lhůt pro stanovení daně před nabytím účinnosti daňového řádu. Z tohoto důvodu se autoři článku domnívají, že výše nastíněný výklad je výkladem ústavně konformním.

    Shrnutí závěrem

    Jak autoři tohoto článku uvedli již v jeho nadpise, ačkoliv se na první pohled jeví střet přechodných ustanovení daňového řádu a zákona 281/2009 Sb. jako kolizní, ve skutečnosti je tato kolize jen zdánlivá. Specialita § 264 daňového řádu dává jasné odpovědi na otázky použitelnosti konkrétních ustanovení upravujících lhůtu pro stanovení daně, přičemž dopady § 148 daňového řádu jsou oproti § 12 zákona o místních poplatcích účinného do 31. 12. 2010 pro poplatníky příznivější.


    Mgr. Václav Těžký

    Mgr. Václav Těžký
    ,
    Krajský úřad Moravskoslezského kraje

    Mgr. Michal Jantoš

    Mgr. Michal Jantoš
    ,
    Krajský úřad Moravskoslezského kraje

    ------------------------------------------------
    [1] Lichnovský, O.; Ondrýsek, R.; Nováková, P. a kol. Daňový řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 589.
    [2] K pojmu „retroaktivita“ srov. Knapp, V.: Teorie práva, 1. Vydání. Praha. C.H.Beck 1995, str. 161 a násl. a 207 a násl.
    [3] Znění § 12 zákona o místních poplatcích bylo v podstatě totožně jako znění tehdy účinného § 47 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
    [4] Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015, bod 45.
    [5] Důvodová zpráva k zákonu 281/2000 Sb. ohledně konkrétního účelu mlčí, nicméně ze znění tohoto přechodného ustanovení uvedený účel jednoznačně vyplývá.
    [6] Srov. § 20 daňového řádu ve spojení se zákonem o místních poplatcích (osobou zúčastněnou na správě daní, tedy daňovým subjektem, je v případě zákona o místních poplatcích poplatník).
    [7] K výkladu směřujícího ve prospěch poplatkových subjektů při interpretaci přechodných ustanovení se přiklonil také Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 1 Afs 14/2012 ze dne 9. 2. 2012, viz body 18-20.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Václav Těžký, Mgr. Michal Jantoš
    5. 4. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Specifika převodních cen u úvěrů a finančních nákladů
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Dědické řízení
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.