obchodní právo

V rámci celoevropského trendu digitalizovat proces zadávání veřejných zakázek byla na začátku května tohoto roku v Úředním věstníku EU uveřejněna Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (dále jen „Směrnice“).

Při uplatnění pohledávky mého klienta přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím jsem se neubránil politování nad situací likvidátorů jmenovaných soudy, ke kterým právní řád v současném není vůbec milostiv. Tento článek se týká zejm. obchodních korporací, byť v některých částech dopadá i na další právnické…

V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva se nové právní úpravy dočkal i tzv. squeeze-out, tedy právo výkupu účastnických cenných papírů (jak institut nazýval obchodní zákoník), respektive nucený přechod účastnických cenných papírů (jak je squeeze-out nově označován v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“)). Squeeze-out (zjednodušeně…

Může zadavatel využít institutu jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, na zadání víceprací, o jejichž potřebě se dozvěděl po skončení lhůty pro podání nabídek, ale ještě před uzavřením původní smlouvy s vybraným uchazečem? V praxi je ve velké většině případů řešena otázka zadávání víceprací, jejichž potřebu zadavatel…

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník…

Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…

Každý subjekt zapisovaný do veřejného rejstříku se za dobu svojí existence setká se zápisem nebo změnou zápisu svého sídla. Přestože se právní úprava této problematiky jeví jako poměrně jednoznačná a nekomplikovaná, lze se v aplikační praxi setkat s určitými výkladovými rozdíly.

Ačkoliv existuje k dělení předmětu veřejné zakázky bohatá judikatura, zadavatelé se neoprávněným rozdělením předmětu veřejné zakázky stále vystavují sankcím ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“). Téma rozdělení předmětu veřejné zakázky pod stanovené limity vám tento článek představuje z pohledu veřejných zakázek na služby…

Ve své dřívější judikatuře Nejvyšší soud ČR opakovaně stanovil, že rozsudek týkající se určitého skutku vydaný v rámci řízení o žalobě na plnění představuje překážku věci rozsouzené (res iudicata) ve vztahu k určovací žalobě ohledně totožného skutku. V nedávném rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia přitom Nejvyšší soud ČR…

Zrušený obchodní zákoník výslovně ve svém § 150 odst. 3 připouštěl možnost stanovit si ve společenské smlouvě delší než zákonnou lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu. Podle této úpravy měla společnost vypořádací podíl vyplatit bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6 obchodního zákoníku, přičemž společenská…

Zajímavým tématem objevujícím se v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) je problematika možnosti zadavatele v zadávacích podmínkách omezit prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. Níže v článku bychom rádi upozornili na existující rozhodnutí, která se uvedenou problematikou zabývají, a na závěry z nich…

Vztahy mezi dodavateli a odběrateli se obecně považují za takzvané vertikální vztahy. V rámci těchto vertikálních vztahů může docházet k dohodám, které mohou vést k omezení hospodářské soutěž, což je obecně zakázáno.

Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů („transparenční zákon“), jež upravuje změnu listinných akcií na majitele, na listinné akcie na jméno a s tím související povinnosti akciových společností. Tato opatření měla vést ke zvýšení…

Je uzavření dodatku (za účinnosti ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podstatnou změnu smlouvy) na „méněpráce“ porušením § 82 odst. 7 citovaného zákona, v případě, kdy původní zadávací řízení bylo zahájeno před nabytím účinnosti tohoto…

Předmětem tohoto příspěvku je krátké shrnutí k možnostem zadavatele veřejné zakázky nechat se v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadávanou v režimu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zastoupit třetí osobou a omezení vyplývající z jednoho z nedávných rozhodnutí Úřadu pro ochranu…

Zadavatel má možnost využít jednacího řízení bez uveřejnění pro případ pořízení zboží, které je v tom kterém okamžiku nabízeno za podstatně nižší cenu než obvyklou tržní cenu, a která je nabízena po velmi krátkou dobu. Tento článek by měl nastínit, v jakých situacích lze tohoto rychlejšího a jednoduššího způsobu, jak zadávat veřejnou zakázku…

Smlouva o koupi závodu je v praxi poměrně hojně využívaným způsobem dispozice se jměním podnikatele nebo jeho částí. Rekodifikace soukromého práva však zasáhla i do této oblasti a její běžné využívání přinejmenším dočasně zkomplikovala, byť o dobrém záměru zákonodárců a tvůrců zákona není důvod…

Rekodifikace soukromého práva, tedy zejména zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), se dotkla zejména kapitálových společností. Úprava týkající se společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti doznala více či méně změn, na které musí tyto společnosti adekvátně reagovat a…

Tento článek je úvahou nad tím, zda bylo možné platně uzavřít rozhodčí doložku v obchodněprávním styku dvou podnikatelů, a to také s ohledem na novelu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (19/2012 Sb.), jež s účinností od 1.4.2012 doplnila původní znění § 7 zákona o větu „Rozhodce může být určen i stranami…

Existuje poměrně široká paleta různých odborných článků, které se zabývají uplatňováním vzájemných práv a povinností mezi účastníky smlouvy o dílo z hlediska vnitrostátního – českého práva. V těchto článcích se však neřeší možné dopady mezinárodního prvku, jestliže je ve smlouvě přítomen. Postupem času a vzhledem k tomu, že v rámci celé Evropské…