ZOK nově stanoví povinnost, aby akciová společnost měla zřízeny internetové schránky a na nich uváděla údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem (§ 7/2 ZOK). Povinnost mít internetové stránky vyplývá i pro družstvo (§ 636/1 ZOK).[1] Ostatní obchodní společnosti, včetně společnosti s ručením…
1. leden 2014 je tady, a s ním i změny, které se méně či více dotknou každého z nás. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) mimo jiné citelně zasahují do právní úpravy obchodních korporací a jejich orgánů. Rekodifikace soukromého práva má přinést flexibilitu a propracovanost. Je tomu…
Koupi obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným často předchází důkladná prověrka (due diligence) všech právních, finančních, obchodních a ostatních poměrů takové společnosti. Jednatelé společností, které jsou předmětem takového obchodu svých společníků, však málokdy vědí, jaké informace o společnosti mohou, resp. musí sdělit…
Smlouva o koupi závodu reglementovaná v ust. § 2175 a násl. NOZ není nově konstruována jako samostatný smluvní typ, nýbrž jde toliko o zvláštní případ kupní smlouvy. Tento příspěvek se pak zabývá některými výkladovými problémy této nové úpravy.
Dne 1. 1. 2014 nabude účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále rovněž jako „rejstříkový zákon“), v němž je koncentrována hmotněprávní úprava rejstříků stejně jako procesní pravidla související se zápisem, evidencí a výmazem těchto subjektů, na které se rejstříkový zákon vztahuje. Zákon rovněž…
V souvislosti s datem účinnosti zákona o obchodních korporacích č. 250/2012 Sb. od 1.ledna 2014 vzniká problém u akciových společností se základním kapitálem nižším než 2 000 000,- Kč. Například a.s. se základním kapitálem 1 000 000,- Kč. Musí tyto akciové společnosti zvýšit základní kapitál na částku 2 000 000,-…
Dne 1. 1. 2014 vstoupí v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník spolu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“ a „zákon o obchodních korporacích“), tedy zákony, které představují hlavní právní předpisy provádějící rekodifikaci českého civilního práva a které vedle celé řady dalších změn přinášejí…
Dne 30. 6. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon o zvýšení transparentnosti“). Od 1. 1. 2014 již nebude možné, dle nové právní úpravy, vydávat akcie na majitele, které nejsou imobilizovány (listinné akcie na majitele, které drží…
Výhrada vlastnického práva, tedy ujednání, kterým se váže převod vlastnického práva ke splnění určité podmínky, bývá často sjednávána ve smlouvách o dílo. V takovém případě bývá danou podmínkou zaplacení ve smlouvě dohodnuté ceny za dílo. Strany si však mohou podmínit převod vlastnického práva zaplacením záloh (průběžných faktur). Kdy v takovém…
Ve Sbírce zákonů byl dne 30. září 2013 pod číslem 304/2013 Sb. vyhlášen zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVŘ“). Nový zákon spojuje jednak hmotněprávní, ale i procesněprávní ustanovení týkající se veřejných rejstříků, přičemž nový občanský zákoník rozlišuje mezi veřejnými rejstříky, které jsou seznamy osob, a…
Jak je celé právnické obci jistě známo, měly by k 1. lednu 2014 vstoupit v účinnost zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako “NOZ”) a zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jako “ZOK”). Tyto dva předpisy jsou hlavními normami, na kterých je založena velká rekodifikace soukromého práva v České…
Chystané změny v podobě Zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a nového Občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) s sebou přinášejí mnoho možností a usnadnění při zahájení podnikání a založení nových obchodních společností, po novu obchodních korporací. Mezi ty nejvýraznější a nejpodstatnější patří například snížení základního kapitálu nově…
Očekávaná rekodifikace soukromého práva zasáhne také právní úpravu souběhu funkcí, a jak vyplývá ze současného znění zákona o obchodních korporacích, nelze tuto změnu považovat jen za pozitivní.
Obecné povědomí ohledně počátku běhu promlčecí doby je založeno na předpokladu, že pohledávka se začne promlčovat až poté, co nastane její splatnost a je jí tedy možné uplatnit soudně. Pro mnohé možná překvapivě však z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že počátek promlčecí doby může v určitých případech nastat dříve než splatnost závazku a…
Ústavní soud České republiky („ÚS“) se ve svém nálezu ze dne 3. září 2013, sp. zn. I. ÚS 1799/13 vyjádřil k problematice podoby a počtu vyhotovení listin předkládaných rejstříkovému soudu.
Členové orgánů obchodních korporací, zejména tedy členové statutárních orgánů budou od 1.1.2014 vystaveni dalšímu riziku spojenému s výkonem funkce v obchodní společnosti nebo družstvu, obzvláště pokud budou tyto subjekty v obtížné ekonomické situaci. Netřeba zmiňovat, že počet obchodních společností, které se nacházejí na hranici bytí a nebytí, v…
Zastoupení na valné hromadě a při rozhodování jediného společníka dle současné úpravy
V současné době obchodní zákoník stanoví, že o některých důležitých rozhodnutích valné hromady, resp. jediného společníka, musí být pořízen notářský zápis (např. v případě změny zakladatelského dokumentu nebo zvýšení základního…
V souvislosti s účinností zákona č. 90/2012 Sb., zákon o korporacích (dále jen „zákon o korporacích“) dojde od 1. ledna 2014 k některým více či méně významným změnám v právní úpravě týkající se příplatku mimo základní kapitál u společností s ručením omezeným (dále jen „příplatek“), která je v současné době obsažena v zákoně č. 513/1991 Sb.
Dle současného znění obchodního zákoníku[1] platí, že hodnotu nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti je potřeba stanovit podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Takový znalecký posudek pak musí obsahovat popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
