epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 11. 2014
    ID: 96104upozornění pro uživatele

    Zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným po rekodifikaci

    Dle literatury[1] má základní kapitál společnosti[2] trojí funkci, a to funkci měřítka zisku a ztráty společnosti, garanční funkci vůči věřitelům[3] a funkci určení míry účasti společníka na společnosti. Z ekonomického pohledu je však smyslem základního kapitálu zpravidla poskytnout společnosti určité prostředky a umožnit jí tak nastartovat vlastní činnost. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je sice veličinou povinně zapisovanou do obchodního rejstříku,[4] avšak nikoliv neměnnou. V případě změn základního kapitálu se pak většinou jedná o jeho zvýšení.

     
     Weinhold Legal, v. o. s.
     
    Motivem pro zvýšení základního kapitálu mohou být vedle přání vzbuzovat větší důvěryhodnost např. také pravidla tzv. nízké kapitalizace upravující daňovou uznatelnost úroků z úvěrů, zápůjček či dluhopisů mezi spojenými osobami.[5] Pro úplnost je třeba uvést, že vedle zvýšení základního kapitálu mohou společníci do společnosti (do jejího vlastního kapitálu) „nalít“ čerstvé peníze i prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál.[6]

    V oblasti zvyšování základního kapitálu sice nedošlo s účinností nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) a zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) k žádným zásadním změnám, nicméně v následujícím shrnutí si dovolím na některé novinky upozornit.

    Ke zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným může dojít pouze na základě usnesení valné hromady (rozhoduje dvoutřetinová většina hlasů, nestanoví-li společenská smlouva jinak), o němž musí být pořízen notářský zápis.[7] Zvýšení základního kapitálu je možné (i) převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, (ii) z vlastních zdrojů nebo (iii) kombinací předchozích způsobů.

    Výše zmíněné usnesení valné hromady by mělo v souladu s § 223 ZOK obsahovat minimálně:

         a) částku, o níž se základní kapitál zvyšuje;
         b) lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti;
         c) určení druhu podílů, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl;
         d) popis nepeněžitého vkladu a částku, která se započítává na emisní kurs společníka;[8]
         e) lhůtu pro splnění odevzdání/převzetí kmenového listu.

    Vzhledem k tomu, že pozvánka na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným musí obsahovat i návrhy usnesení valné hromady,[9] můžeme dovodit, že výše uvedené náležitosti musejí být obsaženy rovněž v této pozvánce.

    Jak je patrné, odlišnosti oproti úpravě obsažené v obchodním zákoníku pramení především z toho, že již není stanovena minimální výše vkladu (resp. je jí 1 Kč), z možnosti vydávat na podíl kmenový list a ze skutečnosti, že společník může vlastnit více podílů. Z usnesení valné hromady tedy musí mimo jiné vyplývat, zda společník pouze zvyšuje svůj podíl (vklad), nebo zda se bude na společnosti účastnit dalším podílem a v případě, že společenská smlouva připouští různé druhy podílů, měl by být určen i jeho druh. Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít i osoba, která dosud společníkem není.[10]

    Zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku je, s výjimkou případů, kdy je zvyšováno z vlastních zdrojů, nově pouze deklaratorní (na rozdíl od jeho snížení). Účinky zvýšení však nemohou nastat dříve než je vklad splacen/vnesen a později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do  obchodního rejstříku.[11]

    V případě zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti zůstalo zachováno pravidlo, že společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu v poměru dle svých podílů pouze v případě, že se zvyšuje peněžitými vklady. S ohledem na úpravu (nebo spíš neúpravu) v NOZ je však možné vzdát se přednostního práva i s účinky do budoucna (NOZ již na rozdíl od předchozího občanského zákoníku nezakazuje vzdát se budoucích práv).

    Stejně jako dříve se vkladová povinnost přebírá písemným prohlášením s úředně ověřenými podpisy, které musí, kromě výše popsaných náležitostí usnesení valné hromady, v případě nových společníků obsahovat i jejich prohlášení, že přistupují ke společenské smlouvě společnosti.[12] Nebyla-li povinnost k novému vkladu nebo ke zvýšení vkladu převzata ve lhůtě určené v usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, vkladová povinnost zaniká.[13] V takovém případě vzniká společnosti povinnost vrátit dosud splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem.[14] Ač to zákon výslovně nezmiňuje, bude způsob splnění vkladové povinnosti typicky upraven ve smlouvě o vkladu, která bude uzavřena mezi společností a vkladatelem. Z důvodů právní jistoty lze doporučit, aby rovněž tato smlouva byla schválena valnou hromadou společnosti.

    Samotné splnění vkladové povinnosti, resp. přechod vlastnického práva k předmětu vkladu na společnost, je i pro případy zvýšení základního kapitálu v souladu s odkazem v § 29 upraven v  obecných ustanoveních ZOK. Vklady mohou být buď peněžité (splácejí se) nebo nepeněžité (vnášejí se). V případě společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti stanoví ZOK[15] stejně jako dříve obchodní zákoník,[16] že vklady spočívající v provedení prací nebo služeb jsou nepřípustné.[17] Rovněž shodně s dřívější právní úpravou nemůže být pohledávka společníka proti společnosti předmětem nepeněžitého vkladu, lze ji však započíst oproti pohledávce na splacení peněžitého vkladu, a to písemnou smlouvou, jejíž návrh schválila valná hromada.[18] Novinkou je jmenování znalce pro určení ceny nepeněžitého vkladu jednateli namísto soudem.[19] ZOK již nestanoví, že nepeněžitý vklad musí být v důležitém zájmu společnosti, nicméně i dle ZOK jsou jednatelé povinni předložit valné hromadě písemnou zprávu s odůvodněním zvýšení nepeněžitým vkladem a jeho výše.[20]

    K movitým věcem nabyde (existující) společnost vlastnické právo již účinností smlouvy o vkladu (subsidiarita NOZ a translativní účinky smlouvy), je-li uzavírána a nebude-li v ní sjednáno jinak.[21] V případě nemovitých věcí společnost nabyde vlastnické právo až vkladem do katastru nemovitostí.

    Komplikovanější je situace v případě, kdy je předmětem vkladu obchodní závod. Závod je věc hromadná, tvořená jak věcmi movitými (včetně práv a dluhů), tak věcmi nemovitými. Vlastnické právo společnosti je nabýváno k závodu jako celku. Jedná se o změnu oproti předchozímu pojetí, kdy obchodní zákoník[22] vázal okamžik přechodu vlastnického práva k nemovitým věcem, které jsou součástí závodu, na zápis do katastru nemovitostí. Účinnost vkladu závodu je dle § 21 odst. 1 ZOK vázána na účinnost smlouvy o vkladu, přičemž na tuto smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení NOZ upravující koupi závodu.[23] Drobná nejasnost ohledně okamžiku účinnosti smlouvy o vkladu však nastává v případech, kdy je kupující zapsán ve veřejném rejstříku. Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným se do obchodního rejstříku zapisuje ze zákona, bude se o tuto situaci jednat v případě vkladu závodu do jejího základního kapitálu vždy. V těchto případech totiž kupující (společnost) nabývá vlastnické právo k závodu jako celku „zveřejněním údaje o tom, že uložil doklad o koupi (vkladu) závodu do sbírky listin dle jiného právního předpisu.“[24] Dle mého názoru plyne z jazykového vyjádření tohoto ustanovení, že má být zveřejňován údaj (oznámení) o tom, že byl uložen doklad (a ne doklad samotný), čehož lze dosáhnout pouze zveřejněním v obchodním věstníku. Tento závěr však není v praxi přijímán zcela jednoznačně. Alternativní výklad nabízí § 3018 NOZ a odkaz na § 13 odst. 1 nařízení vlády 351/2013 Sb., ze kterého by mohlo být dovozováno, že ke „zveřejnění údaje o tom, že doklad o koupi závodu byl uložen ve sbírce listin obchodního rejstříku“ dochází již v okamžiku, kdy se tento doklad stane přístupným dálkovým způsobem (je vložen do elektronické verze sbírky listin). Dokladem o vkladu závodu nemusí být nutně smlouva (pro smlouvu o koupi závodu ostatně není předepsána písemná forma), ale může to být např. potvrzení o převzetí závodu podepsané smluvními stranami, které bude na smlouvu odkazovat.

    V souladu s výše uvedeným je sice vlastnické právo k nemovitostem, které jsou součástí závodu, do katastru nemovitostí zapisováno vkladem, ten je však pouze deklaratorní. V této souvislosti pouze na okraj poznamenávám, že v důsledku vkladu závodu, jehož součástí jsou nemovité věci, vznikne vkladatelům povinnost zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Dřívější osvobození vkladu nemovitosti do základního kapitálu za předpokladu, že účast společníka nezanikne dříve, než do pěti let od vkladu, totiž bylo od 1. ledna 2014 zrušeno.

    V souvislosti se zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti je nutné připomenout, že nemůže být zvýšeno o částku vyšší, než kolik činí rozdíl mezi vlastním a základním kapitálem společnosti.[25] Dále je třeba upozornit na nutnost auditovat účetní závěrku, na jejímž základě je základní kapitál z vlastních zdrojů zvyšován, a to bez ohledu na skutečnost, zda společnost jinak povinnému auditu podléhá či nikoliv.[26]

    Můžeme uzavřít, že problematika zvyšování základního kapitálu nedoznala v důsledku rekodifikace tak výrazných změn jako některé jiné právní instituty. Za pozitivní lze označit především upuštění od nutnosti jmenování znalce za účelem ocenění nepeněžitého vkladu soudem a celkovou detailnější úpravu procesu zvýšení základního kapitálu ve srovnání s obchodním zákoníkem.


    Václav Smetana

    Václav Smetana


    Weinhold Legal, v. o. s. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 225 385 333
    Fax: +420 225 385 444
    e-mail: wl@weinholdlegal.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Dědič a kol: Právo obchodních společností. Prospektrum, 1998, s. 93.
    [2] Pojmem „společnost“ se dále rozumí „obchodní společnost“.
    [3] Byť byla garanční funkce základního kapitálu značně diskutabilní již v době obchodního zákoníku, v případě společnosti s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem (vkladem) ve výši 1 Kč o ní již dle mého názoru nemůže být řeč vůbec.
    [4] Viz ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
    [5] Viz např. ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
    [6] Příplatek mimo základní kapitál je v zákoně výslovně upraven sice pouze v případě společnosti s ručením omezeným, avšak o možnosti jeho využití i v případě akciové společnosti je za současné právní úpravy všeobecně přijímána.
    [7] Vzhledem k tomu, že ve většině případů již nebude mít zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku konstitutivní povahu, povinnost formy notářského zápisu bude dovozena z ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) ZOK.
    [8] Emisním kursem se dle ustanovení § 15 odst. 4 ZOK rozumí vklad a vkladové ážio (u akciové společnosti nazývané emisní ážio). Částka, která se započítává na emisní kurs, nesmí být vyšší než ocenění uvedené v posudku znalce nebo ocenění podle § 468 nebo 469 ZOK (viz ustanovení § 144 odst. 2 ZOK).
    [9] Viz ustanovení § 184 odst. 1 ZOK.
    [10] Viz ustanovení § 222 ZOK.
    [11] Viz ustanovení § 216 odst. 2 ZOK.
    [12] Viz ustanovení § 224 odst. 2 ZOK.
    [13] Vkladová povinnost zaniká rovněž v případě, že ani do dvou měsíců od rozhodnutí valné hromady nebyl podán návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku či v případě, že návrh na zápis nové výše základního kapitálu byl rejstříkovým soudem zamítnut či uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí o jeho odmítnutí rejstříkovým soudem (viz ustanovení § 218 ZOK).
    [14] Viz ustanovení § 225 odst. 2 ZOK:
    [15] Viz ustanovení § 17 odst. 1 ZOK.
    [16] Viz ustanovení § 59 odst. 2 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
    [17] Práce nebo služby však mohou být za určitých podmínek vneseny jako nepeněžitý vklad do veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a družstva.
    [18] Viz ustanovení § 21 odst. 3 ZOK a § 224 odst. 3 ZOK.
    [19] Viz ustanovení § 143 odst. 1 ZOK. Alternativní možnosti ocenění vkladu jsou upraveny v ustanovení § 468 až 473 ZOK. Tyto způsoby ocenění není možné využít při založení společnosti, ale právě jen při zvyšování základního kapitálu.
    [20] Viz ustanovení § 219 odst. 2 ZOK.
    [21] Dle mého názoru se v případech zvyšování základního kapitálu neuplatní ustanovení ZOK o správci vkladu, neboť ten může být předán přímo společnosti, naopak by se měla uplatnit ustanovení § 1099 NOZ.
    [22] Viz ustanovení § 483 odst. 3 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
    [23] Ustanovení § 2175 – 2183 NOZ.
    [24] Viz ustanovení § 2180 odst. 1 NOZ.
    [25] Viz ustanovení § 228 ZOK.
    [26] Viz ustanovení § 231 odst. 1 ZOK.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Václav Smetana ( Weinhold Legal )
    24. 11. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
    • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
    • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti
    • Akviziční smlouva pro nemovitostní investiční fond

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.