epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 6. 2015
    ID: 98287upozornění pro uživatele

    Podjatost rozhodce z řad advokátů

    Rozhodčí řízení je způsobem řešení sporů, který má v právní praxi jistě své místo. V důsledku dosti živelného vývoje předchozích let má ale stigma čehosi nepoctivého a nespravedlivého a u velké části laické veřejnosti vyvolává automaticky pocity nedůvěry. Nutno však podotknout, že Nejvyšší soud ČR prostředí rozhodčího řízení svými rozhodnutími dosti kultivuje. V rozhodnutí publikovaném nedávno v „zelené sbírce“ se přitom zabývá otázkou podjatosti rozhodců – advokátů.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Judikatura týkající se rozhodčích doložek

    Hlavním znakem zmiňované kultivace prostředí rozhodčího řízení byly judikáty Nejvyššího soudu ČR, které převažující část rozhodčích doložek k soukromým rozhodčím centrům označily za neplatnou, což pak mělo vliv i na platnost samotných rozhodčích nálezů a jejich uplatnění v exekucích či insolvenčních řízeních. V praxi mají tato rozhodnutí za následek, že pokud jsou v současné době strany určitého právního vztahu vůbec ochotny jednat o řešení případných sporů prostřednictvím rozhodčího řízení, omezují se téměř výhradně na sjednávání rozhodčích doložek Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

    Podjatost rozhodce

    V rozhodnutí ve věci spis. zn. 23 Cdo 3150/2012 ze dne 30. září 2014, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 29/2015, se ovšem Nejvyšší soud ČR zabýval dalším aspektem, který může ovlivňovat spravedlivost rozhodčího řízení, a to podjatostí rozhodce z řad advokátů z důvodu jeho vazeb na zástupce některé ze stran sporu.

    Nutno podotknout, že tato problematika se může týkat obou základních modelů rozhodčího řízení, tj. řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ale též řízení vedených rozhodci soukromých rozhodčích center. Ve druhém jmenovaném případě však může, resp. mohla nabývat většího významu, neboť nebylo výjimkou, že různá rozhodčí centra úzce spolupracovala s konkrétními advokátními kancelářemi, které pak logicky vlastním klientům do smluv prosazovaly rozhodčí doložky k těmto rozhodčím centrům. V případě zahájení řízení se pak mohla druhá strana sporu domnívat, že se celé rozhodčí řízení fakticky realizuje za „jedněmi dveřmi“ a že tedy pozice obou stran nemusí být stejná.

    Také v řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ovšem může dojít na straně rozhodce k řešenému konfliktu zájmů, neboť nemalý počet rozhodců se rekrutuje z řad advokátů. Půjde však ve větší míře o dílo náhody, než o pojmový znak daného systému. Navíc bude záležet i na tom, jakou pozici bude hodnocený rozhodce zastávat. Bude-li se totiž jednat o jediného rozhodce určovaného přímo Rozhodčím soudem nebo o předsedu rozhodčího senátu určovaného rozhodci nominovanými jednotlivými stranami sporu, bude případná podjatost této osoby většinou spíše náhodná, nikoli cílená. Naopak u jednotlivých rozhodců jmenovaných stranami sporu pochopitelně určitá míra podjatosti vyplývá z podstaty věci, a hodnotící kritéria v tomto ohledu musí být mírnější.

    Nejvyšší soud ČR přitom ve výše uvedeném rozhodnutí k dané problematice konstatoval, že je-li stranami zvolený rozhodce zvolen z řad advokátů, lze předpokládat a současně jej nelze v takové činnosti omezovat, že bude v běžném pracovním styku v kontaktu např. s jinými advokáty, přičemž takováto běžná profesní spolupráce nemusí sama o sobě znamenat okolnost, která by vzbuzovala důvodné pochybnosti o případném poměru takového rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícího účastníka rozhodčího řízení. Důvodné pochybnosti o poměru rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícího účastníka rozhodčího řízení by mohla vyvolat např. dlouhodobá spolupráce mající povahu určité ekonomické závislosti, např. spolupráce ve společné advokátní kanceláři.

    Mírnější kritéria než u soudců

    S výše citovaným závěrem lze samozřejmě souhlasit, neboť určitá míra nezávislosti rozhodce či rozhodčího senátu je podstatným předpokladem pro spravedlivé rozhodování sporů. Zejména přitom dopadá na případy rozhodců ze soukromých rozhodčích center, kde je riziko podjatosti pochopitelně o něco vyšší. Na druhé straně je ovšem třeba konstatovat, že podjatost rozhodců nelze posuzovat tolik striktně jako u soudců.

    Není totiž možné přehlížet, že v rámci rozhodčího řízení fungují určité principy a hlavně ekonomické zájmy, které úplnou nepodjatost logicky vylučují.

    Zásadní je v tomto ohledu skutečnost, že rozhodci jsou na rozdíl od soudců ekonomicky závislí na jednotlivých sporech. Vždy u nich tedy bude ve větší či menší míře působit vědomí, že pokud jejich rozhodnutí nebude pochuti jejich „chlebodárcům“, tedy těm subjektům, které primárně prosazují příslušné rozhodčí doložky, resp. smlouvy a které pak jmenují jednotlivé rozhodce do funkce, mohou o další případy jednoduše přijít. To je však skutečnost, která vyplývá ze samotné koncepce rozhodčího řízení, a nelze ji tudíž zcela eliminovat, ale je ji spíše potřeba považovat za fakt.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
    30. 6. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.