epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Nové přestupkové právo 2021
1. 9. 2020
ID: 111752upozornění pro uživatele

Právní regulace cookies pro marketingové účely

„Cookies“ jsou malé textové soubory, které internetová stránka ukládá do zařízení uživatele (počítač, tablet či mobilní telefon) a které zpět na server odesílají zaznamenané informace o jeho chování během návštěvy stránek. Činí tak prostřednictvím internetového prohlížeče, který má k tomuto účelu vyhrazen speciální prostor na disku. Cookies jsou samy o sobě neškodné, pozornost je však nutné věnovat problematice ochrany osobních údajů návštěvníků internetových stránek.

Využití cookies v marketingu

Cookies lze rozdělit do tří kategorií:

  1. Sledovací a konverzní cookies, které umožňují analyzovat výkon různých prodejních kanálů.

  2. Marketingové cookies, které pomáhají personalizovat obsah reklamy a efektivněji zacílit na zákazníka.

  3. Reklama
    Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
    Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
    20.1.2020 09:003 250 Kč s DPH

    Koupit

    Analytické a esenciální cookies, které pomáhající zefektivnit uživatelské prostředí internetové stránky a základní funkčnost webu.[1]

Cookies nacházejí široké uplatnění v oblasti internetového marketingu. Můžeme je dále rozlišit na cookies první strany, které ukládá navštívený web pro fungování svých základních služeb. Tou může být například funkce košíku v e-shopu. Cookies si pamatuje obsah virtuálního košíku během procházení internetového obchodu. Dokonce i po návratu do e-shopu druhý den mohou být v košíku stále připraveny položky, které do něj uživatel vložil, avšak nákup nedokončil.

Druhým typem jsou cookies třetích stran. Ty pro marketing využívají mimo jiné provozovatelé reklamních systémů, jakými jsou Google Ads nebo Facebook Ads Manager. Pomáhají v cílení reklamy podle toho, co uživatele zajímá, ke zlepšování přehledů o výkonu kampaní a k tomu, aby se uživateli nezobrazovaly reklamy, které už viděl.[2]

Cookies jsou nezbytné pro fungování marketingové metody zvané „remarketing“[3]. Remarketing umožňuje cíleně zobrazovat reklamy uživatelům, kteří v minulosti internetové stránky již navštívili. Jde o vysoce efektivní způsob cílení reklamy na stále ještě nerozhodnutého zákazníka ve fázích Think a Do[4]. Ve výše uvedeném příkladu s e-shopem si využití remarketingu lze představit tak, že návštěvníkovi, který z e-shopu odešel, aniž by nákup dokončil, bude reklama i na jiných internetových stránkách a ve vyhledávačích nadále připomínat, o jaké produkty měl zájem a že by mohl nákup dokončit.

Ochrana osobních údajů a souhlas s použitím cookies

Evropská unie si uvědomuje existenci možných konfliktů cookies s ochranou soukromí uživatelů internetu, a proto ve směrnici č. 2002/58/ES ze dne 12. července 2002, o soukromí a elektronických komunikacích (tzv. „ePrivacy Directive“), již této problematice věnovala svou pozornost. Především zavedla povinnost jasně a úplně informovat uživatele, mimo jiné o účelech použití cookies a o rozsahu informací ukládaných do jeho zařízení.

Co se týče souhlasu s jejich ukládáním, nejprve evropský zákonodárce zavádí opt-out režim, tedy že uživatel musí mít možnost odmítnout ukládání cookies do svého zařízení.[5] V pozdější novelizaci ePrivacy Directive směrnicí č. 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009 tento přístup mění na opt-in. Možnost odmítnout ukládání cookies mění na povinnost získat předchozí souhlas uživatele: „Členské státy zajistí, aby uchovávání informací nebo získávání přístupu k již uchovávaným informacím bylo v koncovém zařízení účastníka nebo uživatele povoleno pouze pod podmínkou, že dotčený účastník či uživatel poskytl svůj souhlas poté, co mu byly poskytnuty jasné a úplné informace v souladu se směrnicí 95/46/ES, mimo jiné o účelu zpracování.“[6]

Režim opt-out nadále platí pro technické cookies nezbytné pro technické zajištění provozu stránek a pro poskytování služeb, které si účastník nebo uživatel výslovně vyžádal (nejedná se o použití pro marketingové účely).

Náležitostí souhlasu se zabýval Soudní dvůr EU v předběžné otázce německého Spolkového soudního dvora. Ve svém rozhodnutí ze dne 1. října 2019 se mimo jiné vyjadřuje k platnosti souhlasu uděleného formou předem zaškrtnutého políčka. Soudní dvůr trvá na tom, že poskytnutí souhlasu vyžaduje aktivní jednání ze strany uživatele (např. zaškrtnutím souhlasného políčka). A naopak souhlas není právoplatně udělen, pokud je ukládání cookies a přístup k nim povolen předem zaškrtnutým políčkem, jehož zaškrtnutí musí tento uživatel k odmítnutí svého souhlasu zrušit.[7]

Povaha směrnice vyžaduje její implementaci do národního právního řádu. Český zákonodárce však implementaci provedl nedůsledně, když nezohlednil novelizaci ePrivacy Directive č. 2009/136/ES a do českého zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, zavedl s účinností od 1. ledna 2012 pouze režim opt-out. Podle § 89 odst. 3 platí nadále povinnost umožnit odmítnout používání marketingových cookies.

Nepřesná transpozice směrnice ePrivacy Directive však ani po zpřesňujícím eurokonformním výkladu Soudního dvora EU nezakládá povinnost českým soukromým subjektům nově souhlas s použitím cookies vyžadovat. Nadále postačuje řídit se platným zněním zákona o elektronických komunikacích (opt-out režim).

Situaci zcela nevyjasnilo ani nařízení GDPR, které zmiňuje cookies v bodě 30 preambule. Pokud jsou soubory cookies využívány k identifikaci uživatelů, považují se za osobní údaje a podléhají regulaci GDPR. V takovém případě by byl předem poskytnutý souhlas nutný.

Otázkou tedy je, kdy cookies jsou osobním údajem podle čl. 4 bodu 1 nařízení GDPR a kdy nikoliv. Osobním údajem budou vždy, pokud obsahují informace, které jsou schopny identifikovat konkrétní fyzickou osobu, či jsou informace z nich spojovány s informacemi o již identifikované fyzické osobě (například, pokud je sledováno chování uživatele na internetu a vysledované informace následně propojeny s jeho uživatelským účtem).[8] V opačném případě se GDPR neuplatní.

Představme si situaci, kdy internetová stránka ukládá cookie obsahující informace jako „180 cm, 85 kg, Praha 3, zájem o fotbal“. Tyto informace samy o sobě nelze považovat za osobní údaje. Pokud bychom ale ještě přidali informaci „Karel Novák, ulice Seifertova“, pak už o osobní údaje půjde, protože na základě nich můžeme identifikovat konkrétní fyzickou osobu.

Co na to Úřad pro ochranu osobních údajů?

Své doporučení vydal také Úřad pro ochranu osobních údajů.[9] Pokud je vyžadován souhlas s použitím cookies, lze podle Úřadu považovat za jeho poskytnutí v kvalitě dle čl. 4 bodu 11 nařízení GDPR i nastavení internetového prohlížeče, které umožňuje internetové stránce cookies ukládat. Úřad odkazuje na novelizační směrnici č. 2009/136/ES, která v bodě 66 preambule říká, že „Je-li to technicky možné a efektivní, může být v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 95/46/ES souhlas uživatele se zpracováním údajů vyjádřen vhodným nastavením prohlížeče nebo jiné aplikace.“

Úřad doporučuje pro marketingové cookies souhlas získat vždy, a to alespoň tímto způsobem.

Pravidla dle nařízení ePrivacy (PECR)

Jasná pravidla pro používání marketingových cookies má definovat nové nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (PECR).[10] Dosavadní harmonizační snahou EU nebylo dosaženo kýženého cíle, přímo účinné nařízení má pravidla unifikovat a nahradit výše uvedenou směrnici ePrivacy a národní právní úpravu.

Cílem nařízení PECR je zvýšit důvěru a bezpečnost na jednotném digitálním trhu. Jeho předpokladem je, že uživatelé budou mít kontrolu nad informacemi uloženými v jejich zařízeních, tedy i nad cookies. Přestože mělo nařízení PECR nabýt platnosti spolu s nařízením GDPR, jeho schválení je zatím v nedohlednu.

Aktuální návrh nařízení PECR se ke cookies staví jako k osobnímu údaji per se (s výjimkou technických cookies). K jejich marketingovému použití bude vyžadovat jednoznačný informovaný souhlas uživatele. Povaha souhlasu má odkazovat na jeho definici a podmínky v čl. 4 bodu 11 a čl. 7 nařízení GDPR: „Souhlasem se rozumí jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů.“

Za souhlas dle čl. 4 bodu 11 nařízení GDPR nelze považovat:

  • Pasivní jednání uživatele – Tím je např. ponechání předem zaškrtnutého souhlasného políčka.

  • Tzv. „cookie wall“ – Jde o nastavení, které brání přístupu na internetovou stránku nebo k některým jejím funkcím, pokud uživatel neudělí souhlas s použitím cookies. Pokud je podmínkou souhlasu zpřístupnění služby, pak takový souhlas není považován za svobodný.

  • „Scrollování“ po stránce – Pouhé posouvání po zobrazené internetové stránce nesplňuje podmínku jednoznačnosti projevu vůle. Přejíždění kurzorem po obrazovce či její posunování tedy není považováno za vyjádření souhlasu.[11]

Nařízení PECR má i nadále umožnit získat souhlas odpovídajícím transparentním a k uživateli vstřícným nastavením internetového prohlížeče nebo jiné aplikace. Většina internetových prohlížečů však má ve výchozím stavu nastaveno „přijímat všechna cookies“, proto bude muset umožnit konfigurovat nastavení i tak, aby uživatel měl možnost ukládání marketingových cookies zabránit.

Uživatelé by měli mít možnost vybrat si z několika úrovní zabezpečení – od vyšší úrovně ochrany (například „nikdy nepřijímat cookies“) přes střední úroveň (například „odmítnout přijímání cookies třetích stran“) až po nižší úroveň (například „vždy přijímat cookies“).

Tato nastavení ochrany soukromí mají být prezentována snadno viditelným a srozumitelným způsobem.

Pokud internetový prohlížeč má ve výchozím stavu nastaveno „přijímat všechna cookies“, měl by již při instalaci nebo prvním spuštění informovat, že si uživatel může vybrat z různých možností nastavení ochrany soukromí, a nabídnout možnost volby.

Pokud internetový prohlížeč tyto funkce ještě nenabízí, pravděpodobně je budou vývojáři muset implementovat v některé z prvních aktualizací po nabytí platnosti nařízení.

Ani v případě, kdy se uživatel rozhodne pro nastavení svého internetového prohlížeče globálně na „odmítnout přijímání cookies třetích stran“, není vyloučeno dodatečné získání souhlasu prostřednictvím individuální žádosti uživateli. V praxi však bude pro inzerenty v internetovém prostředí tento způsob získávání souhlasů obtížnější.

Kritika nařízení ePrivacy (PECR)

Členské státy EU se zatím nedokážou shodnout na finálním znění nařízení PECR. Ke konci roku 2019 Evropská komise avizovala, že současný návrh upraví nebo připraví zcela nový.

Na nedostatky současného návrhu a možné negativní dopady na digitální průmysl upozorňuje také české Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Varuje před výrazným snížením výdajů na digitální reklamu.

Cílená online inzerce je výrazně účinnější, než reklama necílená, a pro inzerenty je klíčová. Nebudou-li moci inzerenti využívat cílenou reklamu, hrozí, že omezí své investice do tohoto segmentu reklamy. Přitom reklama je pro existenci médií klíčová. Omezování cílené reklamy by pak znatelněji dopadlo na menší nezávislé vydavatele.[12]

SPIR vadí především nevyváženost zájmů digitálního průmyslu se zájmy subjektů osobních údajů a rozšíření omezení nad rámec nařízení GDPR. SPIR přesto cíle nařízení PECR podporuje, na druhou stranu by ale rádo zachovalo byznys model internetové reklamy 21. století. Navrhuje, aby bylo rozlišováno mezi profilováním na základě osobních údajů, kterým se zabývá GDPR, a segmentací za účelem cílené reklamy. Na základě historie zhlédnutých stránek je internetový prohlížeč, a nikoli uživatel jako konkrétní fyzická osoba, zařazen do široké kategorie, která vykazuje společné znaky, a tudíž nehrozí žádný významný zásah do soukromí. Nebude tedy důvod k tomuto sběru informací přistupovat restriktivněji, než nyní přistupuje nařízení GDPR.

Z pohledu uživatele pak hrozí, že bude zatížen přemírou individuálních žádostí o udělení souhlasu. Méně obezřetný uživatel tak může být náchylnější k „odkliknutí“ i potenciálně nebezpečného obsahu.

Závěr

Je zřejmé, že v otázce používání cookies pro marketingové účely není co do ochrany osobních údajů ještě zcela jasno. Než bude v platnosti nové nařízení PECR, lze postupovat tímto způsobem:

  • Pečlivě vyhodnoťte, zda vaše marketingové cookies jsou osobním údajem či nikoliv. Osobním údajem budou vždy, pokud je lze spojit s konkrétní fyzickou osobou (tzn., obsahují informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě).

  • Pokud cookies jsou osobním údajem, musíte před jejich použitím získat od návštěvníka stránek svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný souhlas.

  • Pokud cookies nejsou osobním údajem, nemusíte žádat o souhlas, ale nadále musíte splnit povinnost návštěvníka stránek řádně a úplně informovat o tom, jaké údaje, v jakém rozsahu a za jakým účelem prostřednictvím cookies zpracováváte. Uživatel má mít možnost zpracování jednoduše odmítnout. Stačí informovat, že tak lze učinit vhodným nastavením internetového prohlížeče.

Provozovatelé internetových stránek si pro účely informování o použití cookies oblíbili formát informační lišty ve spodní části stránky. Rozšířila se v internetovém prostředí do takové míry, že už je mylně považována za povinnou. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů ale není nutné o používání cookies informovat tímto způsobem, stačí přehledně informovat kdekoliv na stránkách, a to například na samostatné podstránce.

Mgr. Miloslav Tichý

Autor se specializuje na digitální marketing, je absolventem mediálních a komunikačních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a studentem pátého ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

 


[1]     JANSA, Lukáš a kol. Internetové právo. Brno: Computer Press, 2016, s. 254.

[2]     K dispozici >>> zde. 

[3]     Systém Seznam Sklik používá název „retargeting“.

[4]     Více o frameworku See-Think-Do-Care k dispozici >>> zde.

[5]     čl. 5 odst. 3 a bod 25 preambule směrnice EP a Rady č. 2002/58/ES ze dne 12. července 2002, o soukromí a elektronických komunikacích (ePrivacy Directive)

[6]     čl. 3 směrnice EP a Rady č. 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009

[7]     rozsudek Soudního dvora EU ze dne 1. října 2019, ve věci C 673/17, bod 65

[8]     SLÍŽEK, David. GDPR last minute: A co cookies? Musí mít weby povinně lištu se souhlasem? [on-line]. Lupa.cz, 22. května 2018. K dispozici >>> zde.

[9]     ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ. Doporučení k zpracování cookies a obdobných prostředků sledování od 25. května 2018 [on-line]. K dispozici >>> zde.

[10]   K dispozici >>> zde.

[11]   ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ. Sbor upozornil na nekalé praktiky k vyžadování souhlasu při použití cookies [on-line]. K dispozici >>> zde.

[12]   SDRUŽENÍ PRO INTERNETOVÝ ROZVOJ. Nešťastné důsledky omezování cílené reklamy pro online trh [on-line]. SPIR.cz, 15. září 2017. K dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Miloslav Tichý
1. 9. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Brexit – Nová srovnatelná ochranná známka Spojeného království
  • Společná účast společníka s.r.o. a jeho doprovodu na valné hromadě po 1. 1. 2021
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • GDPR a novinářské výjimky nejen pro novináře
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Připravované změny ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem
  • Omezení výkonu vlastnického práva k nemovitým věcem
  • Advokátní kanceláře a marketing: Co funguje a čeho se vyvarovat?

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • Smluvní pokuta
  • Praktické aspekty rozhodčího řízení
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Vypořádání SJM
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů