epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 8. 2010
    ID: 65145upozornění pro uživatele

    Přímá volba presidenta v ČR a její možnosti

    Nová česká koaliční vláda slíbila již během červnového vyjednávání, že se pokusí v tomto volebním období zavést přímou volbu presidenta v ČR. V této stati bych se rád věnoval možnostem volebních systémů, které se pro přímou volbu presidenta nabízejí. O detailech vládního návrhu budou navíc jednat ještě expertní týmy, dokonce ani prosazení této volby není jisté (a to i přes proklamovanou shodu většiny parlamentních stran o této otázce), neboť vládní koalice chybí k ústavní většině v Poslanecké sněmovně PČR dva hlasy. Ponechal bych zde stranou otázky týkající se navrhování kandidátů (zda má mít toto právo pouze parlament, či by mělo příslušet i občanům) i případného přesunu pravomocí směrem k budoucímu přímo volenému presidentovi (na což to ostatně ani nevypadá, parlament – český zvláště – a vláda by se nejspíše jen neradi zbavovali svých kompetencí).

     

    Nový obrázek

    1. Volební systém prvního v cíli (prvního na pásce)

    Tento volební systém je oceňován pro svou jednoduchost z hlediska volebního aktu voliče (vybere jméno jednoho kandidáta, kterého preferuje) a zjišťování volebního výsledku (odevzdané hlasy se sečtou a zvítězí kandidát s největším počtem hlasů). Systém je tak schopen redukovat šance extremistických kandidátů, nicméně jeho jistou nevýhodou je to, že vítězný kandidát by při párovém hlasování nemusel vždy porazit ostatní alternativy. Problémem může být, že spousta hlasů „propadne“, což problematizuje vztah mezi zvoleným kandidátem a jeho voliči. Zvyšuje se tak pravděpodobnost odcizení voličů od politiky. Klasickým příkladem použití tohoto systému jsou parlamentní volby ve Velké Británii.


    2. Alternativní hlasování

    Pro jeho lokální ukotvenost v Pacifiku se mu také říká často australské hlasování. Tento systém se stává velmi oblíbeným (v samotné Austrálii se nazývá preferenčním hlasováním, což by např. v ČR v souvislosti s nedávnými volbami určitě vyvolávalo konotace s větší možností zvolení „všeobecně oblíbeného“ kandidáta). Volič v tomto případě očíslovává kandidáty podle svých preferencí, neboli sestavuje takové pořadí kandidátů, jak by dle sympatií volil. Nejprve se sčítají první preference pro kandidáty a zjišťuje se, který z kandidátů získal více než 50 procent (tak se děje v praxi, nicméně by toto číslo mohlo být i jiné). Není-li tomu tak, prochází se jednotlivými skrutinii – vždy je vyřazen kandidát s nejmenším počtem prvních preferenčních hlasů, hlasy pro něj jsou pak přerozděleny podle druhých, třetích… preferenčních hlasů (záleží na tom, kolikáté skrutinium je prováděno), poté se vždy zjišťuje, zda nějaký kandidát již nepřekročil stanovenou hranici nutnou pro zvolení. Není-li tomu tak, pokračuje se v přerozdělování hlasů dále (až do situace, kdy zbudou pouze dva kandidáti).

    Alternativní hlasování může být povinné (volič musí určit preferenci u všech kandidátů), nepovinné (preference může volič vyznačit u kolika kandidátů chce) či omezené (je nastaven určitý počet povinně udělených preferenčních hlasů). Tento systém produkuje vítězné kandidáty s absolutních většinou hlasů (což však nemusí být pravda u nepovinného a omezeného hlasování). Vítězný kandidát se pak přibližuje díky preferenčnímu systému představě kandidáta nejvíce přijatelného pro široké vrstvy voličů. Problémem však může být poměrně velké nároky na voliče, kteří musí být schopni seřadit kandidáty podle svých preferencí, což v případě velkého množství kandidátů může být obtížné.


    3. Dvou- a vícekolové varianty většinového volebního systému


    Volič v tomto případě dává hlas pouze jedinému kandidátu, avšak podmínky pro vítězství jsou narozdíl od systému prvního v cíli složitější. Jednotlivé varianty se tedy liší na základě několika problémů:

    1. Jaká je hranice pro vítězství v prvním kole? Obvykle bývá nadpoloviční většina hlasů (je tomu tak např. v českých senátních volbách), ale práh může být jak vyšší, tak i nižší. Může být zároveň s tímto prahem stanoven odstup od v pořadí druhého kandidáta.
    2. Jaké jsou podmínky pro postup do závěrečného kola? Může to být předem určený počet kandidátů (opět případ českých senátních voleb, kdy do druhého kola postupují dva nejúspěšnější z kola prvního), všichni kandidáti překročivše stanovenou bariéru (případ voleb do francouzského Národního shromáždění, kde je bariéra 12,5 % hlasů v prvním kole), či je závěrečné kolo otevřeno všem kandidátům z kola prvního, může být otevřeno i kandidátům dalším.
    3. Jaká je hranice pro vítězství v závěrečném kole?  Tato otázka úzce souvisí s otázkou předchozí. V případě dvou kandidátů je nutná většina pro jejich zvolení absolutní, u více než dvou pak relativní.
    4. Jsou hranice pro vítězství v bodech 1. a 3. totožné? V současné době tomu tak bývá v případech, kdy je pro vítězství stanoven požadavek absolutní většiny hlasů jak v prvních kolech, tak i v kole závěrečném.

    Existuje i specifická možnost změny elektorů (voličů) ve vícekolových systémech. Nezíská-li ve všelidovém hlasování žádný z kandidátů v prvním kole stanovený počet hlasů (nadpoloviční), přechází v dalším kole právo volby na parlament (případ volby chilského prezidenta Salvatora Alllendeho v roce 1970 – parlament zde vybíral mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z prvního kola).

    Vícekolový systém umožňuje vlastně také preferenční hlasování (v případě, že můj favorit nepostoupil do dalšího kola, hlasuji pro svou druhou či další preferenci). Tento systém také podporuje motivaci kandidátů, kteří by neměli šanci uspět ve volbě jednokolové. Podobně jako systém jednokolový redukuje možnost prosazení extremistického kandidáta. Problémem zde může být však právě počet kol – český případ dvoukolového senátního hlasování je příkladem omrzení voličů z množství volebních aktů, volební účast je zvláště v kole druhém velmi nízká, navíc voliči ztrácí motivaci k účasti při vypadnutí jejich favorita.


    4. Doplňkové hlasování

    Tato možnost je mixem systémů předešlých. Volič může obvykle krom první preference udělit ještě nejméně jednu další „doplňkovou preferenci“ (jejich počet může být různý). V prvním kole vítězí kandidát s nadpoloviční většinou hlasů, nedojde-li k tomu, koná se kolo druhé („instantní“), kam postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Poté se zjišťuje, kterému ze zbylých kandidátů udělili voliči eliminovaných kandidátů svou další preferenci. Tyto preference se postoupivším kandidátům přičítají, kdo má poté více hlasů, vyhrál. Volí se tak například starosta Londýna.

    Tento systém zdánlivě připomíná systém alternativního hlasování, avšak může produkovat vítěze, který je zvolen malým počtem hlasů, neboť velká většina druhých preferencí může být udělena kandidátu, který do druhého kola nepostoupí (a v případě alternativního hlasování by se mu započítala).


    5. Závěr

    Každý volební systém je ospravedlnitelný. Je politickou otázkou, zda má být vygenerován takový vítěz, který bude mít co nejširší podporu (jako je tomu v případě alternativního hlasování), nebo se naopak dá přednost jednoduchosti volby (případ jednokolového systému). V ČR se k této problematice přidává i otázka tradice – preferovaným systémem je příklad českých senátních voleb (dvoukolový systém). Osobně bych se však přikláněl (nebo minimálně jej zahrnul do všeobecné diskuse, v níž se zatím příliš neobjevovalo) k alternativnímu hlasování. V ČR je silná poptávka po nadstranickém presidentu - to vyžaduje jeho podporu napříč politickými přesvědčeními voličů, což tento systém plní velmi dobře. Nevýhodu v podobě nároků na voličské chování lze přetavit v možnost jakési výchovy občanů-voličů k odpovědné a promyšlené volbě. Eliminoval by se tak snad i efekt přílišného počtu voleb (krom pouhého jednoho volebního kola by positivně mělo působit i odlišný systém hlasování než je tomu u jiných českých voleb).

    Rozdělení a popis jednotlivých volebních systémů jsem čerpal z publikace Volební systémy od Romana Chytilka, Jakuba Šeda, Tomáše Lebedy a Dalibora Čalouda, která vyšla v roce 2009 v nakladatelství Portál, s.r.o., ISBN 978-80-7367-548-6


    Daniel Maroušek


    Schaffer & Partner Legal, s.r.o., advokátní kancelář

    Gallery Myšák
    Vodičkova 710/31
    110 00  Praha 1

    Tel.: + 420 221 506 300
    Fax: + 420 221 506 301
    e-mail: info@schaffer-partner.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Daniel Maroušek ( Schaffer & Partner Legal )
    17. 8. 2010
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení
    • DEAL MONITOR
    • Bilance roku 2024: Ohlédnutí za klíčovými událostmi a výzvami

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.