rekodifikace

Žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku jako nástroj soudní ochrany člena spolku před rozhodnutím orgánu spolku je tradiční součástí českého právního řádu a byla obsažena i v zákoně 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále také jen „zákon o sdružování občanů“). Přijetím zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový…

Občanský zákoník zná dva výjimečné typy institutů, které prolomují zásadu pacta sunt servanda. Je jimi jednak odvolání daru pro nevděk[1], jednak odvolání daru pro nouzi, které bylo zavedeno nově.

Spolek, jakožto právnická osoba upravená v § 214 – 302 NOZ, představuje prototyp korporace. Tedy právnické osoby koncipované jako účelové sdružení osob. Předpokládá se přitom, že mnoho spolků bude mít velkou členskou základnu (to plyne už z toho, že zákonodárce počítá s možností konat dílčí členské schůze či nahradit členskou schůzi schůzí…

Přinejmenším právní veřejnosti je dobře známo, že nový občanský zákoník stanoví určité limity při používání smluv uzavíraných adhezním způsobem (tzv. formulářové smlouvy) a obchodních podmínek. Účelem tohoto článku není objevovat nové, ale stručně shrnout limity zavedené NOZ.

Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ“) výslovně upravuje institut nabytí od neoprávněného v ustanoveních § 1109 až § 1113 v pododdílu, který je příhodně pojmenován „nabytí vlastnického práva od neoprávněného“, a dále rovněž v rámci úpravy materiální publicity veřejných seznamů v § 980 a § 984 a násl.

Stará úprava[1] korporátního práva rozdělení působnosti členů orgánu společnosti neumožňovala, respektive neposkytovala tomuto řešení vedení společnosti s ručením omezeným[2] hmotněprávní základ, přestože je tzv. horizontální delegace působnosti členů orgánu poměrně praktickým řešením správy společnosti. Nová právní úprava – konkrétně nový…

Téměř každý mladší kolega působící v advokátní kanceláři zabývající se právem společností se dříve či později setkal s návrhem na zápis do veřejného rejstříku. Dnes již duch elektronizace postoupil do té míry, že takový návrh nelze vytvořit jinak než pomocí online aplikace umístěné kdesi na serverech Ministerstva spravedlnosti ČR („ministerstvo“).

Institut osvojení po účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) zůstal z větší části velmi podobný s předchozí právní úpravou. NOZ s sebou ovšem přinesl určité novinky, které jsou svou podstatou poměrně zásadní, a nelze dopředu předjímat, jak se s těmito novými instituty vyrovná judikatura českých soudů. Cílem tohoto článku…

Smluvní pokuta je nejen v obchodním styku hojně používaným prostředkem k posílení právního postavení věřitele, tedy k utvrzení dluhu. V tomto příspěvku se zabývám souvislostí mezi povinností hradit smluvní pokutu a tím vzniklou škodou subjektu, který tuto pokutu hradí v důsledku porušení povinnosti jiného subjektu, typicky dalšího dodavatele, a to…

Zpravidla ve všech písemných obchodních smlouvách lze nalézt ujednání o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen písemně. Do jaké míry je takové ujednání závazné? Lze smlouvu zrušit nebo změnit i jinou formou?

Přestože nová právní úprava korporátního práva obsažená v zákoně 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] nepřináší v otázce svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným žádné zásadní změny, je třeba hodnotit úpravu této problematiky v novém zákonu jako úpravu přesnější a v tomto ohledu tedy jako úpravu zdařilejší.

Období letních měsíců je přirozeně nejvíce zájezdy zatíženým obdobím v roce. S touto skutečností však vyvstává nespočet problémů na straně pořadatelů zájezdů, a taktéž jejich zákazníků. Průřezem rekodifikací soukromého práva v České republice nalézáme historické základy právní úpravy samotného zájezdu, která byla do našeho právního řádu…

Dle § 131 odst. 8 a § 183 obchodního zákoníku platilo, že rejstříkové soudy mohly za určitých podmínek přezkoumávat v řízeních ve věch obchodního rejstříku platnost usnesení valné hromady, a to i v případě, že nebylo separátně zahájeno soudní řízení o vyslovení jeho neplatnosti, případně pokud sice takové řízení zahájeno bylo, ale návrh na…

Na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikací vzniká veřejná účelová komunikace již pouhým naplněním zákonných znaků bez nutnosti vydání jakéhokoli správního rozhodnutí. O její existenci se nedozvíte ani ze zápisu v katastru nemovitostí. Čerstvý vlastník pozemku tak může být nemile překvapen, že se na jeho nově nabytém pozemku nachází…

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o společnost osobního charakteru, jejímž pojmovým znakem je osobní účast společníků na společnosti. Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen…

Víme, že nabídkou na uzavření smlouvy může být i vystavení zboží, či jeho reklama (§ 1732 odst. 2). Víme také, že kdo nedodrží smlouvu, odpovídá za škodu. Víme ale, že to může ohrozit naše výhradní obchodní zastoupení?

Dostávám se k poslednímu dílu mé minisérie článků na téma Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen „Metodika“), prostřednictvím které byla nastavena tolik potřebná podrobnější pravidla k výkladu značně vágních pojmů „plné vyvážení újmy“ a „zásady slušnosti“. Podle těchto dvou hledisek totiž mají být dle § 2958 nového občanského…

Právní úprava zániku závazku tak, jak je situována v části IV. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), konstruuje a nově taktéž poskytuje právo odstoupit od smlouvy v případě prodlení s plněním smluvní povinnosti, které nastalo nejen na straně dlužníka, nicméně zakládá i právo dlužníka od smlouvy odstoupit pro případ prodlení…

Se změnou právní úpravy k 1. lednu 2014 došlo mimo jiné ke změně vyplácení záloh na podíl na zisku společníků obchodních korporací. Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) výslovně zakazoval vyplácet zálohy na podíl na zisku společníkům společností s ručením omezeným, akcionářům akciových společností, rovněž i komanditistům…

Nový občanský zákoník mění v podstatné části dosavadní konstrukci odvolání daru oproti předchozímu občanskému zákoníku. V předchozím ust. § 630 zákona 40/1964 Sb., dle kterého se dárce mohl domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Oproti tomu, dnešní konstrukce…