rekodifikace

Novým občanským zákoníkem bylo k 1. lednu 2015 zrušeno zákonné předkupní právo spoluvlastníků k převáděným spoluvlastnickým podílům upravené starým občanským zákoníkem. Nestalo se tak však bez výjimek, přičemž nový občanský zákoník rovněž obsahuje úpravu zákonem stanovených předkupních práv pro některé specifické situace. I v současné době je tak…

Cílem tohoto příspěvku je vymezit institut přídatného spoluvlastnictví jako zvláštní druhu obecnější kategorie podílového spoluvlastnictví[1] a zhodnotit, zda je institut přídatného spoluvlastnictví užitečný a opodstatněný. Jde o hledání odpovědi na otázku, zda se dá účelu přídatného spoluvlastnictví dosáhnout i jinak – prostřednictvím jiných…

„Nebojte se, garantuji Vám, že Vám dluh zaplatí…“, „Zařídím, že tu smlouvu s Vámi uzavře...“, „Ujišťuji Vás a stojím si za tím, že můj klient splní vše, co slíbil...“. Taková prohlášení zaznívají na jednáních běžně. Uvědomují si však jejich autoři, jaké důsledky mohou tato prohlášení pro ně mít? Napovědět by jim měl tento…

Do českého právního řádu bylo prostřednictvím zákona 396/2012 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2013 doplněno ustanovení § 142a zakotvující institut tzv. předžalobní výzvy.

Obchodní podmínky jsou řazeny mezi nepřímé jednání ve smlouvě stejně jako výkladová pravidla, ceníky a další ujednání doplňující smlouvu hlavní. Jejich použití má mnohé výhody, avšak současně skýtá nečekaná úskalí. Jak tedy co nejvýhodněji přistupovat k uzavírání smluv s obchodními podmínkami?

Vady u prodávaných věcí můžeme obecně uplatňovat po dobu 24 měsíců od jejich zakoupení. Jak se liší práva spotřebitele, pokud si koupí věc použitou?

Jak je známo již z dob římského práva, mater semper certa est, je matka vždy žena, která dítě porodila. Toto je částečně prolomeno institutem tzv. náhradního mateřství. Surogátní, nebo-li náhradní mateřství, je známo od roku 1986. Jedná se o způsob reprodukce, při které se oplodněné vajíčko přenese ve stádiu embrya do dělohy jiné ženy, která toto…

Uzavření dohody o narovnání je jedním z možných způsobů řešení sporů nebo potencionálních sporů v obchodní praxi. Každá dohoda o narovnání musí být vždy revidována, mimo jiné, i v kontextu povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Spotřebitelské právo, tu velebené, jindy proklínané, nakonec nestihl stejný osud jako registrované partnerství, neboť na rozdíl od něj tvoří nedílnou součást nového občanského zákoníku, byť zde panovaly snahy jej vyčlenit do samostatného právního předpisu. Česká republika prostřednictvím této úpravy plní své závazky vyplývající jí z členství v…

Prakticky první ze smluv, se kterou se při koupi nemovitosti prostřednictvím realitní kanceláře kupující setká, je rezervační smlouva. V praxi bývá tato smlouva nazývána různě - dohoda o rezervaci, blokovací dohoda, smlouva o složení blokovacího depozita atp. Vždy se však jedná o smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku…

Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) platí skoro rok a půl. Začínají se proto pomalu objevovat první soudní rozhodnutí vyjasňující některé pochybnosti ohledně jeho výkladu. Na některé závěry takových rozhodnutí ve věcech obchodního rejstříku poukazuje tento článek.

Obecná klauzule umožňující nabytí vlastnického práva od neoprávněného (v dřívější terminologii „od nevlastníka“) je obsažena v § 1111 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ“), který stanoví, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci…

Občanský zákoník vychází především z rovnosti manželů ohledně rozhodování při právním jednání, které se týká podstatných záležitosti a způsobu života rodiny. Základním pravidlem tedy je, aby se manželé ohledně těchto podstatných záležitostí spolu dohodli. Je zřejmé, že mezi podstatné záležitosti, kdy je potřeba souhlasu druhého manžela, nebude…

Nová úprava zastavení podílu v korporaci podle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „Občanský zákoník“) přinásí oproti právní úpravě obsažené v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „Starý občanský zákoník“) a v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „Obchodní zákoník“) podstatné změny. Právní…

Smlouva o účtu zavedená do právní praxe spolu s přijetím zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový občanský zákoník“ či „NOZ“) souhrnně nahradila do té doby hojně využívané a dle všeho i dobře zažité dva smluvní typy – smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu, jež obsahoval obchodní zákoník (zákon 513/1991 Sb.).

V nedávné době jsme se setkali s odkazy na názor uvedený v komentáři[1] profesora Bělohlávka k zákonu 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen "ZOK"). Komentář k § 135 odst. 2 ZOK poznamenává, že ZOK nemá žádnou úpravu pro spojení podílu ex lege. Z toho dovozuje, že pokud společenská smlouva…

Nový občanský zákoník přinesl nové pojetí předkupního práva, a to zejména s ohledem na dobu, kdy se činí nabídka výkonu předkupního práva, jakož i s ohledem na náležitosti takové nabídky. Jakkoliv se tato úprava může zdát praktičtější a minimalizující případné spory v důsledku nenabídnutí věci ke koupi či v důsledku vadné nabídky, přináší s sebou…

Zákon o obchodních korporacích v ust. § 244 odst. 1 formuluje (k obdobné úpravě v obchodním zákoníku srov. ust. § 56a odst. 2, resp. v novém občanském zákoníku ust. § 212 odst. 2 in fine) generální pravidlo spočívající v rovném zacházení společnosti s akcionáři. Jde o princip, dle něhož by měla být vykládána jednotlivá ustanovení akciového práva.

Nový občanský zákoník zavádí nový institut nejen pro ochranu práv smluvní strany, která důvodně očekávala uzavření smlouvy a jejíž neuzavřením jí byla způsobena škoda, ale i její obranu ve formě práva žádat náhradu škody za porušení povinnosti smluvní strany jednat v obchodním styku poctivě. Důležitou součástí této kvazikontraktní odpovědnosti je…

Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…