Správní řízení dozná zásadních změn

Ve Sbírce zákonů byl dne 24. září 2004 publikován pod 500/2004 Sb. nový správní řád, který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2006. Poměrně dlouhým obdobím mezi přijetím zákona a jeho účinností by mělo být orgánům státní správy a samosprávy umožněno připravit se na nová pravidla správního řízení, která nahradí poněkud zastaralou a evropským standardům neodpovídající úpravu stávajícího správního řádu. Jakých zásadnějších změn správní řízení tedy dozná?

Nový správní řád v první řadě opouští povinnost spolehlivě zjišťovat stav věci (vycházející ze zásady tzv. materiální pravdy) a nadále ukládá správním orgánům zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to pouze v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jejich úkonu se základními principy nového správního řádu.

Nový správní řád se dále snaží najít rovnováhu mezi požadavkem na demokratizaci správního řízení, který tíhne k tomu, aby účastníkem řízení byl každý, do jehož práv nebo povinností může být rozhodnutím správního orgánu zasaženo, a principem efektivity správního řízení, podle kterého je třeba zamezit tomu, aby správní řízení mohly blokovat osoby, jejichž zájem na výsledku řízení je poměrně slabý. Správní řád proto sice do určité míry omezuje okruh účastníků, ale na druhou stranu v některých konkrétních situacích reflektuje zvláštní postavení osob, jimž jsou správním rozhodnutím ukládány konkrétní povinnosti nebo přiznávána práva.

Nový správní řád rovněž podrobněji upravuje ochranu proti nečinnosti správního orgánu, která je podle stávajícího správního řádu řešena pouze možností tzv. atrakce, kdy nadřízený orgán může v dané záležitosti rozhodnout sám. Dle nové právní úpravy může nadřízený orgán jednak sám ve věci rozhodnout, ale dále může např. rovněž přikázat nečinnému orgánu, aby učinil stanovená potřebná opatření, přijal rozhodnutí nebo usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém obvodu. Na tuto úpravu navazuje rovněž obrana proti nečinnosti správních orgánů v rámci správního soudnictví.

Nový správní řád rovněž podrobněji upravuje režim opravných prostředků, a to zejména opravných prostředků mimořádných. Opravné prostředky zůstávají v zásadě stejné – odvolání jako řádný opravný prostředek a přezkumné řízení a obnova řízení jako mimořádné opravné prostředky.

Nově a podrobněji jsou upraveny správní exekuce, které se podle současné úpravy staly obsolentními. Velmi potřebná je rovněž nová podrobná a komplexní úprava veřejnoprávních smluv.

Nový správní řád představuje významný krok v demokratizaci českého právního řádu a jeho harmonizace s komunitárním právem. Teprve budoucí praxe a přístup správních orgánů ukáže nakolik nová právní úprava přispěje k zvýšení efektivity fungování státní správy.