Technická novela insolvenčního zákona

Struktura „technické novely“

Technická novela se skládá ze dvou hlavních tématických oblastí: (i) novely samotného insolvenčního zákona, a (ii) změnového zákona, který uzpůsobuje novému insolvenčnímu řízení český právní řád. Zajímavostí je, že technická novela mění více než sto českých právních předpisů. Mezi speciální zákony, které musely být v souvislosti s insolvenčním zákonem novelovány patří např. zákoník práce, trestní zákon, zákon směnečný a šekový, občanský soudní řád, obchodní zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o veřejných zakázkách, a řada dalších.

Obsah technické novely

Kromě řady drobných gramatických a terminologických úprav obsahuje technická novela i několik zásadních doplnění a upřesnění, která jsou uvedena dále.

Tak například pokud jde o zahájení insolvenčního řízení, které lze ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 insolvenčního zákona zahájit pouze na návrh. Zahájení insolvenčního řízení pak oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Technickou novelou je zachování této dvouhodinové lhůty dočasně upraveno, a to tak, že do 31.12.2008 se tato lhůta považuje za zachovanou v případě, že insolvenční návrh došel insolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu nebo v den pracovního klidu – když insolvenční soud zveřejní vyhlášku do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. K tomuto kroku se uchýlil zákonodárce zřejmě proto, že by bylo technicky, personálně a hlavně finančně prozatím velice náročné zajistit na věcně příslušných (krajských, resp. městských soudů) „nepřetržitý provoz.“

S insolvenčním návrhem souvisí i další změna, kterou technická novela přináší a to, že insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. Toto ustanovení bylo do insolvenčního zákona vloženo nově a je mu nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Další změna souvisí se zveřejňováním, resp. nezveřejňováním některých osobních údajů fyzické osoby, která učinila podání v insolvenčním řízení. Je totiž možné, aby insolvenční soud rozhodl, že na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, nebudou některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy. Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení. Do 31. prosince 2008 pak platí, že se nepřipojují informace o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

V neposlední řadě lze také vyzdvihnout, že se ustanovení, které taxativně vypočítává výjimky z působnosti insolvenčního zákona rozšířilo a jeden bod a to sice ten, že se insolvenčního zákona nelze použít tehdy, jde-li o veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení zřízené podle zvláštního zákona.

Závěrem

Přijetí tří novel během poměrně krátké doby legisvakance je signálem, že nový insolvenční zákon bude v nadcházejícím období procházet stejně bouřlivým vývojem, jako jeho předchůdce (zákon o konkursu a vyrovnání). Některé hlasy z odborné veřejnosti již naznačují, že další „technické novely“ na sebe nenechají dlouho čekat (například v oblasti definice předlužení, odpovědnosti za přihlášení nadhodnocených pohledávek apod.). Na další zásadní změny v novém insolvenčním zákoně Vás samozřejmě upozorníme.

Autor: JUDr., Ing. Ivan Barabáš, advokát
Spoluautor: Mgr. Jana Poddaná, koncipient

HAVEL & HOLÁSEK s.r.o., advokátní kancelář

Týn 1049/3, 110 00  Praha 1
Tel.: +420 224 895 950, Fax: +420 224 895 980