epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 4. 2015
    ID: 97414upozornění pro uživatele

    Úpadek obchodní korporace působící ve více členských státech

    Stěžejním pramenem pro tuto problematiku je Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“). Nařízení se stalo účinným dne 31. 5. 2002. Přijetím tohoto Nařízení vznikla ucelená úprava soustředěna do jednoho předpisu, která, vzhledem k tomu že Nařízení Brusel I. vylučuje ze své působnosti v čl. 1 odst. 2 písm. b) konkurs, vyrovnání a podobná řízení, byla více než vhodná.

    Aplikace

    Nařízení je, v souladu s bývalým čl. 249 Smlouvy o založení ES, nyní čl. 288 Smlouvy o fungování EU, obecně závazný předpis komunitárního práva. [1] Z preambule, konkrétně z jejího bodu 8 vyplývá závaznost a přímá použitelnost Nařízení v členských státech. Pod pojmem členský stát, chápeme všechny státy EU krom Dánska, které je vyloučeno z působnosti. Nařízení má aplikační přednost před jinými vnitrostátními předpisy, např. insolvenčním zákonem. Nejdůležitějším okamžikem pro úpadkové řízení a vůbec pro celou aplikaci Nařízení je čl. 2 písm. f), který uvádí definici zahájení řízení. V této definici je pojem zahájení řízení vymezen jako okamžik, kdy rozhodnutí o zahájení řízení nabývá účinku a je jedno zda se jedná o rozhodnutí konečné či ne.

    Příslušnost

    Mezinárodní místní příslušnost upravuje čl. 3 Nařízení, ve kterém je vyznačena základní kolizní norma, kterou jsou „ hlavní zájmy dlužníka“. Tento pojem je problematický hlavně v případě obchodních společností působících ve více členských státech. Některé obchodní společnosti se mohou snažit, krátce po podání návrhu na prohlášení úpadku, přesunout své sídlo z území členského státu ve kterém byl návrh podán, na území druhého státu ve kterém mají sídlo. [2] Toto jednání se nazývá „forum shopping“, kterým strany chtějí utéci od možné přísnější právní úpravy v jednom státu do státu druhého ve kterém mají sídlo a právní úprava se jim zda být příznivější. Tomuto jednání chce Nařízení zabránit. Z tohoto důvodu je podmínka „určení hlavních zájmu dlužníka“ charakterizována jako vyvratitelná domněnka a důkazní břemeno bude spočívat na tom, kdo bude tvrdit, že hlavní zájmy dlužníka jsou v jiném členském státě, než má společnost skutečně své sídlo.[3] Co se týká místní a věcné příslušnosti ve státech, jejichž orgány jsou oprávněny zahájit řízení, ta je plně v rukou národního práva. Podle našeho insolvenčního zákona[4], použijeme na společnost zřízenou podle českého práva ustanovení § 7a InsZ. Věcně příslušné jsou tedy krajské soudy.

    U mezinárodní příslušnosti dále rozlišujeme, zda se jedná o úpadkové řízení hlavní nebo vedlejší. Oba řízení se liší v tom, která zásada to které řízení ovládá. Hlavní řízení ovládá princip universality, kdežto vedlejší řízení je ovládáno principem teritoriality. [5]

    O hlavním úpadkovém řízení hovoříme tehdy, když se jedná o řízení, které soud označil za řízení zahájeno nejdříve. Pokud má obchodní společnost sídlo v členském státě, lze zahájit v jiném členském státě, kde má obchodní společnost např. provozovnu, vedlejší úpadkové řízení. Rozlišení hlavního a vedlejšího řízení z hlediska přednosti v případě souběhu dvou úpadkových řízení zahájených proti obchodní společnosti působící ve více státech je problematické.[6] Jako příklad mohu uvést společnost, která má hlavní místo podnikání v ČR a v Německu a Itálii pouze pobočky. Hlavní úpadkové řízení, které může probíhat jen jedno, se bude konat před soudem vnitrostátním a řídit se Insolvenčním zákonem v souladu s § 426 InsZ, a další řízení v Německu a Itálii budou probíhat v rámci vedlejšího úpadkového řízení.

    K článku 3 bych zmínila následující judikaturu. Nejznámější případ, který se týká vyvratitelné domněnky „hlavních zájmů dlužníka“, nalezneme v judikatuře ESD pod názvem Eurofood IFSC. Ve výroku rozsudku bylo řečeno, že domněnka stanovena čl. 3. odst. 1. může být vyvrácena pouze tehdy, jestliže skutečnosti, jež jsou objektivní a zjistitelné třetími osobami, umožní prokázat existenci skutečné situace odlišné od té, kterou má odrážet umístění předmětného sídla.[7] Tak by tomu mohlo být zejména v případě společnosti, která by nevykonávala žádnou činnost na území členského státu, kde se nachází její sídlo. Vykonává-li naopak společnost svou činnost na území  členského státu, kde se nachází její sídlo, pouhá skutečnost, že  mateřská společnost se sídlem v jiném členském státě může kontrolovat nebo kontroluje její rozhodnutí v hospodářské oblasti, nestačí  k vyvrácení domněnky stanovené uvedeným nařízením.[8] Judikát Eurofood je dle mého názoru nejvíce diskutabilní, co se týče této problematiky. Je řešen v mnoha souvislostech, také v souvislosti s čl. 26 Nařízení, kdy došlo k porušení veřejného pořádku.

    Následující případ se týká přednosti hlavního a vedlejšího úpadkového řízení. Jedná se o rozsudek ESD MG Probud. V tomto případě bylo zahájeno úpadkové řízení společností MG Probud, sídlící v Polsku, avšak velký podíl společnosti leží na území Německa. Německé banky rozhodly, že společnosti zmrazí tamější účty. Společnost MG Probud se proti tomuto rozhodnutí odvolala, ovšem neúspěšně. Soud konstatoval, že by se společnost snažila přesunout úvěrové účty z německé banky do Polska. ESD prohlásil, že hlavní úpadkové řízení běželo v Polsku, jelikož zde společnost vykonává většinu činnosti. Tuto domněnku by šlo vyvrátit pouze v případě, že by společnost měla v Polsku sídlo, avšak by zde nevykonávala vůbec žádnou činnost. ESD dále potvrdil, že toto řízení naplňuje znaky úpadkového řízení ve smyslu Nařízení. Řízení zahájené polským soudem je totiž řízením kolektivním, v jehož rámci je jmenován správce konkursní podstaty, dlužník je zbaven kontroly nad svým majetkem a řízení je vyvolané úpadkem dlužníka.[9]

    Dalším sporem, který je možno uvést v souvislosti s čl. 3. Nařízení, je případ Susanne Staubitz-Schreiber. Navrhovatelka v tomto případě měla bydliště a sídlo v Německu. Během roku 2001 přestala provozovat podnik a podala návrh na zahájení úpadkového řízení, a za půl roku se přestěhovala do Španělska kde bydlela a zároveň pracovala. Německé soudy zamítly toto řízení z důvodu nedostatku majetku. Navrhovatelka se proti rozhodnutí odvolala, avšak i odvolání bylo zamítnuto. Německé soudy konstatovaly, že nemají příslušnost k zahájení úpadkového řízení, jelikož hlavní zájmy společnosti navrhovatelky se nachází již ve Španělsku. Byl položen dotaz na ESD, zda soud u kterého byl podán návrh na zahájení úpadkového řízení je i nadále příslušný k projednání tohoto návrhu,i když se přesunulo sídlo do jiného státu? Na tuto otázku odpověděl velký senát soudního dvora takto: Článek 3 odst. 1 Nařízení Rady ES o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka v době podání návrhu na zahájení úpadkového řízení dlužníkem, je i nadále příslušný k zahájení uvedeného řízení, pokud uvedený dlužník přemístí středisko svých hlavních zájmů na území jiného členského státu po podání návrhu, ale před rozhodnutím o zahájení řízení. [10] S názorem ESD se plně ztotožňuji. Pokud by Německé soudy odmítly řešit tento případ, tak si myslím, že by se prohloubila propast mezi právní jistotou a dobrou vírou navrhovatelky, která byla přesvědčena že návrh na zahájení úpadkového řízení podává ke správnému soudu. S tímto souvisí i článek 4 Nařízení, který nám určuje rozhodné právo pro vedení úpadkového řízení obchodní společnosti. Rozhodné právo pro zahájení řízení je to právo státu, kde bylo úpadkové řízení zahájeno, což také koresponduje s názorem ESD.

    Uznání úpadkového řízení

    Řízení, které bylo zahájeno v členském státě, se automaticky uznává v státě jiném, jak hovoří čl. 16 Nařízení.[11] Není však třeba tzv. doložky vykonatelnost (exequatur), jak je tomu například u Nařízení Brusel I. Článek 16 lze propojit s čl. 26, který stanovuje souvislost uznání rozhodnutí a veřejného pořádku. Dle Nařízení nesmí být úpadkové řízení uznáno, pokud by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. ESD judikoval ve výše zmíněném rozhodnutí společnosti Eurofood, že výhradu veřejného pořádku lze uplatnit např. v případě, jestliže rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení bylo přijato při zjevném porušení základního práva být vyslechnut, kterého požívá osoba dotčená takovým řízením. [12] V praxi se s aplikací tohoto článku moc nesetkáváme, jelikož k odvolávání se na veřejný pořádek by mělo docházet zřídka.

    Správce podstaty

    Pravomoc s nakládáním konkursní podstaty má správce podstaty, kterého jmenuje místně příslušný soud. Pokud začne úpadkové řízení např. na obchodní společnost v Itálii jako hlavní úpadkové řízení, správce podstaty má pravomoci jednat Italským právním řádem, jelikož zde bylo řízení zahájeno. Správce podstaty může však působit i na provozovnách společnosti, které by byly např. v Rakousku, avšak pouze v těch mezích v jakých to dovoluje italské právo. Pokud by v Rakousku měl správce podstaty více pravomocí než mu nabízí právní řád Itálie, směl by jednat pouze v tom rozsahu v jakém je oprávněn podle italského státu, tedy práva státu, podle kterého byl do funkce správce ustanoven.[13]


    Mgr. Markéta Cibienová
    e-mail: m.cibienova@seznam.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Smlouva o fungování Evropské unie čl. 288, v úplném znění.  In: ÚZ Evropské právo [úplné znění zákonů]. [cit. 4.11.2014].
    [2] KOZÁK, Jan a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 676.
    [3] Tamtéž,  s. 680.
    [4] Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 1. 2015], (dále jen „InsZ“).
    [5] Evropské mezinárodní právo soukromé [online]. Právnická fakulta MU [cit. 1. 11. 2014]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [6] Lyčka M.,: Základní pravidla pro stanovení příslušnosti unijních soudů v rámci volného pohybu rozhodnutí o úpadku, [Právní rozhledy 17/2010, s. 616]
    [7] Rozsudek Evropského soudního dvora C - 341/04 Eurofood IFSC Ltd ze dne 2. 5. 2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 11. 2014].
    [8] Rozsudek Evropského soudního dvora C - 341/04 Eurofood IFSC Ltd ze dne 2. 5. 2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 11. 2014].
    [9] Rozsudek Evropského soudního dvora C – 444/07 MG Probud Gdynia ze dne  21. 1.  201. 0In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 11. 2014].
    [10] Rozsudek Evropského soudního dvora C - 1/04 Susanne Staubitz-Schreiber ze dne 17. 1. 2006. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 11. 2014].
    [11] DĚDIČ, Jan. Obchodní právo po vstupu ČR do EU. Praha: BOVA POLYGON, 2004. s. 351.
    [12] KOZÁK, Jan a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2013, s. 710.
    [13] Tamtéž, s. 724.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Markéta Cibienová
    17. 4. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.