epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 7. 2018
    ID: 107925upozornění pro uživatele

    Zadržování nesporné části nadměrného odpočtu bude přezkoumáno Soudním dvorem EU

    Vítězným počinem ankety Hospodářských novin Absurdita roku 2018 bylo vyhlášeno zadržování nadměrných odpočtů v průběhu kontroly finančního úřadu. Dle vyhlašovatelů ankety toto opatření negativně ovlivňuje finanční stabilitu firem a může ohrozit i jejich samotnou existenci.[1]

     
    Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. 
     
    Absurditou na druhou pak je skutečnost, že prověřování oprávněnosti byť jednoho jediného odpočtu může potenciálně být důvodem zadržení nadměrného odpočtu v řádech milionů korun po celou dobu trvání kontroly ono jednoho problematického odpočtu. Přestože správce daně nemá pochybnosti o tom, že nárok na vyplacení nadměrného odpočtu vznikl, musí kontrolovaný plátce na jeho výplatu čekat až do skončení prověřování onoho jednoho sporného odpočtu. Situace dopadá na plátce, který se nemůže domoci finančních prostředků, které mu nesporně náležejí a které mnohdy nutně potřebuje, i na státní rozpočet, který bude nucen nadměrný odpočet vyplatit i s úroky. Finanční správa tento postup obhajuje tím, že procesní předpis jiné řešení neumožňuje, nicméně změna procesního předpisu zjevně není na pořadu dne. Z toho všeho je zřejmé, že titul pro absurditu roku je ve správných rukou.

    Cílem tohoto článku je představit čtenáři možnou cestu, jak se domoci včasného vyplacení oné nesporné části nadměrného odpočtu. Již na úvod lze prozradit, že celou záležitostí se bude zabývat Soudní dvůr Evropské unie, na který se již obrátil Nejvyšší správní soud České republiky s tím, že stávající úprava zadržování nadměrných odpočtů v průběhu kontrolních postupů není dle Nejvyššího správního soudu slučitelná s právem Evropské unie. To je pro české plátce nesporně dobrá zpráva, neboť nejsou odkázáni na milosrdenství tuzemských orgánů spočívající ve změně právních předpisů a naopak mohou o svá práva aktivně bojovat.

    V čem spočívá problém?

    Daňový řád správci daně umožňuje, aby ještě před tím, než daňovému subjektu nadměrný odpočet uplatněný daňovým přiznáním vyměří, prověřil jeho oprávněnost. Má-li o jeho oprávněnosti konkrétní pochybnosti, které je možno relativně snadno a rychle potvrdit či vyvrátit, zahájí u daňového subjektu postup k odstranění pochybností tím, že dle ust. § 89 d.ř. vydá výzvu k odstranění pochybností. Pokud správce daně žádné konkrétní pochybností nemá nebo pokud již na počátku předpokládá rozsáhlé dokazování, je oprávněn ještě před vyměřením daně zahájit u daňového subjektu daňovou kontrolu. Zahájení kteréhokoli ze zmíněných kontrolních postupů má za následek oddálení okamžiku vyměření daně a tím i vyplacení nadměrného odpočtu, neboť nadměrný odpočet je možno vyplatit až poté, co je vyměřen. Vzhledem k tomu, že daň (a tedy i nadměrný odpočet) je vyměřována za zdaňovací období jako celek, je prakticky obtížné vyseparovat ta dílčí plnění, která jsou správcem daně prověřována, takže spor o část odpočtu má za následek zadržení nadměrného odpočtu za celé zdaňovací období. Důsledky těchto obtíží nejvíce dopadají právě na plátce, kterým je nadměrný odpočet zadržován.
    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit


    Vnitrostátní řešení situace – případ Agrobet I

    Cestu ven z této zapeklité situace naznačil rozsudek Krajského soudu v Praze ve věci Agrobet.[2] Tímto rozsudkem Krajský soud v Praze vyhověl žalobě na ochranu proti nečinnosti, kterou se daňový subjekt domáhal vydání částečného platebního výměru, jímž mělo být rozhodnuto o vyplacení té části nadměrného odpočtu, která mezi správcem daně a daňovým subjektem nebyla sporná. Správce daně toto odmítal s odůvodněním, že daňový řád nezná institut částečného vyměření daně a tedy správce daně nemůže nespornou část nadměrného odpočtu vyplatit dříve, než bude ukončena daňová kontrola, kterou provádí.

    Krajský soud v Praze uložil správci daně povinnost rozhodnout o stanovení daně v rozsahu plnění, která nebyla dotčena daňovou kontrolou prováděnou u daňového subjektu. V odůvodnění svého rozsudku zdůraznil, že plátce daně sice musí strpět kontrolu oprávněnosti jím vykázaného nadměrného odpočtu a s tím spojené zadržení tohoto odpočtu po dobu provádění kontroly, avšak toto platí pouze v rozsahu nezbytném pro objasnění pochybností správce daně. Pokud správce daně žádné pochybnosti nemá a další odpočty správce daně nejsou předmětem daňové kontrole, neexistuje žádný důvod k jejich zadržování. Rozsudek Krajského soudu v Praze v podstatě znamenal, že správce daně měl od nadměrného odpočtu tvrzeného žalobcem odečíst sumu odpočtů, jejichž oprávněnost je předmětem prověřování, a takto získanou částku měl žalobci vyplatit.

    Proti rozsudku Krajského soudu v Praze podal správce daně kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl. Ve svém rozsudku 6 Afs 264/2016 (rozsudek NSS AGROBET I) dal za pravdu správci daně v tom, že vnitrostátní procesní právo nezná institut částečného vyměření daně a tedy postup přikázaný správci daně krajským soudem není právně možný. Vnitrostátní úpravou soud shledal slučitelnou s právem Evropské unie.

    Druhé kolo – případ Agrobet II

    Zdálo se, že pokus domoci se vyplacení nesporné část nadměrného odpočtu ještě v průběhu daňové kontroly selhal, věc byla uzavřena a plátci DPH budou nuceni pasivně čekat, zda finanční správa potažmo vnitrostátní zákonodárce milostivě neusoudí, že by bylo vhodné vnitrostátní úpravu změnit a popisovanou absurditu napravit.

    Jiskrou naděje, že by tomu mohlo být jinak a že možná nebude třeba čekat na milosrdenství, dává usnesení Nejvyššího správního soudu ve věci téhož stěžovatele (věc AGROBET II),[3] v níž Nejvyšší správní v řízení o kasační stížnosti daňového subjektu (skutkové okolnosti byly v podstatě stejné jako ve věci AGROBET I, šlo pouze o jiná zdaňovací období) položil tuto předběžnou otázku Soudním dvoru Evropské unie: „Je v souladu s unijním právem, a především s principem neutrality DPH, opatření členského státu, které podmiňuje vyměření a výplatu části nárokovaného odpočtu DPH ukončením řízení o všech zdanitelných plněních v daném zdaňovacím období?“

    V odůvodnění usnesení o položení předběžné otázky Nejvyšší správní soud analyzuje jak vnitrostátní právní úpravu, tak i stávající judikaturu SDEU vztahující se důsledkům zadržování odpočtů. Za zdůraznění stojí zejména ta část argumentace, v níž Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že „obecné řešení potvrzené judikaturou Soudního dvora (stanovení přiměřené lhůty a úroků z prodlení) efektivně řeší pouze část problému se zadržením odpočtu daně. Zavedení úroků z prodlen ze zadržovaného daňového odpočtu a stanovení přiměřené lhůty odpovídá kompromisu mezi efektivní ochranou správného stanovení daně a předcházení daňovým únikům (ochranou národních veřejných peněžních fondů) a principem neutrality DPH (ochranou kontrolovaných povinných osob a nastolením rovnosti mezi jednotlivými povinnými osobami). Tato úprava neřeší okamžitý výpadek cash flow a následky s ním spojené.“ Nejvyšší správní soud dále uvádí, že „okamžitý výpadek cash flow může být jen obtížně kompenzován až po 3 či více měsících formou zpětných výplat procentní části zadržovaného nadměrného odpočtu, neboť v té době již může probíhat insolvenční řízení, kterým se na velmi dlouhou dobu očerní pověst dané osoby povinné k dani, v rámci exekuce může též dojít k prodeji obchodního majetku (včetně nenahraditelných statků jako je know-how patenty apod.) či k pozastavení možnosti úhrady svých závazků, která způsobí snížení důvěry obchodních partnerů v osobu povinnou k dani.“

    Nejvyšší správní soud popisuje možné důsledky zadržování nadměrného odpočtu pro plátce velmi jemně a eufemisticky, skutečnost může být po mém soudu daleko drsnější. Insolvenční řízení v tuzemských podmínkách neznamená „pouhé“ očernění dobré pověsti, ale zpravidla konec podnikání jako takového. Důsledky zadržování nadměrného odpočtu (zejména je-li odpočet zadržován za více po sobě jdoucích zdaňovacích období) tedy mohou být bez nadsázky likvidační. I tak je nutno ocenit, že Nejvyšší správní soud, pokud je mi známo poprvé, vyzdvihl i tento aspekt problematiky, z něhož je patrné, že vyplacení úroku z odpočtu vše neřeší. V případech, kdy plátce není schopen výpadek v cash flow překlenout, nejde ani tak o úrok, jako spíše o včasné zajištění náhradních zdrojů financování podnikatelské činnosti plátce, aby jej zadržování nadměrného odpočtu nezlikvidovalo.

    To, jak Soudní dvůr Evropské unie o položené předběžné otázce rozhodne, samozřejmě nelze s jistotou předvídat a odpověď se dozvíme pravděpodobně za rok až dva. Nejvyšší správní soud v předkládacím usnesení zaujal názor, že popsaná vnitrostátní praxe není slučitelná s právem Evropské unie. Podstata porušení práv plátce spočívá dle Nejvyššího správního soudu v tom, že plátci není umožněno prokázat oprávněnost nároku na odpočet u tzv. nesporných případů a je nucen vyčkat na výsledek řízení o případech sporných. Nejvyšší správní soud uvádí, že „osoba povinná k dani by neměla být zbavena práva na prokázání nároku na odpočet daně pouze pro skutečnost, že dané zdanitelné plnění je plněním, které vykázala v určitém zdaňovacím období, resp. že všechna zdanitelná plnění vykázaná v daném zdanitelném období nebyla ještě vyměřena (o některých panují pochybnosti)."

    Judikatura SDEU, kterou Nejvyšší správní soud ve svém předkládacím usnesení cituje, dle mého názoru nezakládá žádnou argumentační oporu pro názor, že plátce musí po celou dobu trvání daňové kontroly strpět zadržování celého nadměrného odpočtu včetně jeho nesporné části. Ani správce daně v řízení před Nejvyšším správním soudem ve věcech  AGROBET I a AGROBET II ani kritici rozsudku Krajského soudu v Praze[4] ve věci AGROBET I neargumentují právem Evropské unie, nýbrž tím, že se jedná o záležitost práva vnitrostátního, případně praktickými obtížemi spojenými s připuštěním existence částečného vyměření daně. Tyto aspekty dle mého názoru představují dostatečný základ pro tvrzení, že výrok o neslučitelnosti tuzemské vnitrostátní procesní úpravy s unijním právem je do té míry pravděpodobný, že je na místě po příslušných státních orgánech požadovat, aby se připravily na implementaci rozhodnutí Soudního dvora do své praxe, ať už bude jakékoli.

    Co bude dál?

    Patrně nelze očekávat, že finanční správa změní svůj negativní přístup pouze na základě toho, že bylo zahájeno řízení o předběžné otázce před SDEU. Pro plátce, kterým je zadržována nesporná část nadměrného odpočtu, se ovšem již dnes otevírá cesta k tomu, aby si o vyplacení nesporné části nadměrného odpočtu řekli, a neuspějí-li, nabízí se procesní cesta popsaná v rozsudku Krajského soudu v Praze ve věci AGROBET I. Za situace, kdy první senát Nejvyššího správního soudu položením předběžné otázky implicitně odmítl právní názor šestého senátu Nejvyššího správního soudu vyjádřený v rozsudku AGROBET I, stěží lze tento rozsudek šestého senátu NSS pokládat za právní názor závazný pro krajské soudy. Ty jsou oprávněny a současně povinny aplikovat právo EU a případně odepřít aplikaci rozporných ustanovení vnitrostátního práva. Krajské soudy nicméně obecně nejsou soudy poslední instance a nejsou tedy povinny pokládat předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Po mém soudu proto nic nebrání tomu, aby žalobě na ochranu proti nečinnosti požadující vydání částečného platebního výměru na nespornou část nadměrného odpočtu vyhověly. Bude potom věcí Nejvyššího správního soudu, aby s rozhodnutím o případné kasační stížnosti správce daně vyčkal na rozhodnutí SDEU ve věci AGROBET. To však již v situaci, kdy by správce daně byl vázán vykonatelným rozsudkem krajského soudu a musel by tedy konat. S ohledem na princip primátu práva Evropské unie a zásadu in dubio mitius dle mého názoru neexistuje žádná opora pro závěr, že do rozhodnutí SDEU se musí uplatnit právě sporný výklad správce daně.

    V potaz je třeba vzít též skutečnost, že rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce je rozhodnutím deklaratorním, které pouze osvětluje výklad již existujícího unijního práva. Dospěje-li Soudní dvůr k závěru o neslučitelnosti vnitrostátního práva s právem unijním, pak tato neslučitelnost je dána od samého počátku. Pokud tedy v důsledku protiprávního (byť s odkazem na vnitrostátní právo realizovaného) procesního postupu správce daně vznikne některým plátcům škoda, budou moci po státu vymáhat její náhradu.

    Zároveň platí, že vnitrostátní orgány (včetně všech správců daně) budou muset na rozhodnutí SDEU okamžitě reagovat. Vzhledem k tomu, že rozhodováno bude o předběžné otázce položené českým soudem, nebude existovat žádný prostor pro úhybné manévry podobné těm, které finanční správa podnikala, když reagovala na četná soudní rozhodnutí ukládající správcům daně povinnost vyplácet úrok ze zadrženého nadměrného odpočtu. Přitom je zcela irelevantní, zda je vnitrostátní procesní úprava a informační systémy používané finanční správou na takto vnucenou změnu připravena. Z tohoto důvodu je záhodno, aby všechny státní orgány nadané příslušnými kompetencemi bezodkladně zahájily kroky směřující k uzpůsobení vnitrostátních procesních předpisů tomu, aby na jejich základě bylo možné vyplácet nespornou část vykázaného nadměrného postupu již v průběhu kontrolních postupů prováděných správcem daně. V konečném důsledku je zcela lhostejné, zda se tak stane za účelem dosažení souladu českého práva s unijním právem, nebo za účelem alespoň částečného odstranění největší absurdity roku 2018.

    JUDr. Ondřej Moravec, Ph.D.
    JUDr. Ondřej Moravec, Ph.D., 
    advokát

    Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.

    Sokolovská 49
    186 00  Praha 8 - Karlín

    Tel.: +420 225 000 400
    Fax: +420 225 000 444
    e-mail: recepcepha@hjf.cz

    _________________________
    [1]K dispozici >>> zde. 
    [2] Rozsudek Krajského soudu v Praze 48 Af 21/2016 ze dne 4.10.2016. Autor pokládá za korektní uvést, že byl autorem žaloby v této věci. Blíže k argumentaci srov. MORAVEC, Ondřej. Vyplacení nesporné části nadměrného odpočtu v podmínkách daňového řádu. In: Portál DAUČ.cz [online]. Praha: Wolters Kluwer, 11. 12. 2016. [cit. 2017-03-21]. K dispozici >>> zde. 
    [3] Usnesení Nejvyššího správního soudu 1 Afs 271/2017-56 ze dne 31.5.2018.
    [4] Srov. Švancara, D., Rozehnal, T.: Jiný pohled na otázku vyplacení nesporné části nadměrného odpočtu v podmínkách daňového řádu, k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Ondřej Moravec, Ph.D. (Hartmann, Jelínek, Fráňa)
    24. 7. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Způsob výpočtu výše odškodnění za trvalé následky v recentní judikatuře Nejvyššího soudu
    • Trh START – praktický průvodce právního poradce při IPO
    • Novela zákona o platebním styku přináší vyšší regulaci služby DCC
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen
    • Factoring jako stále významnější alternativa úvěrového financování
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Ztráta licence a další osud Sberbank

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Vylučovací žaloba
    • DEAL MONITOR
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.