Zákon o účetnictví – nové postihy za porušení zákona

V souvislosti s novelou zákona o účetnictví došlo i ke změnám postihů pro účetní jednotky. Změna vychází z novely 410/2010 Sb. z 9. prosince 2010, kterou se mění zákon 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Správní delikty, dříve sankce, nově vymezují:

konkrétní okruhy subjektů, kterých se přestupky nebo správní delikty týkají;
výši pokuty;
hodnotu aktiv jako základnu pro stanovení výše pokuty;
společná ustanovení.

Subjekty, kterých se správní delikty týkají

Správní delikt je v novém pojetí chápán jako přestupek nebo správní delikt. Záleží na tom, jaká skupina účetních jednotek porušení zákona způsobila.

Subjekty, kterých se přestupky a správní delikty týkají, jsou vymezeny do 3 skupin:

účetní jednotky, které nejsou podnikatelem (přestupek);
ostatní účetní jednotky (správní delikt);
konsolidující účetní jednotky (správní delikt).

Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že:

nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6 zákona;
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4 zákona, nebo nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 zákona, nebo nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 5 zákona;
vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 zákona;
vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 zákona;
jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2 zákona;
v rozporu s § 20 odst. 1 zákona nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6 zákona nemá auditorem ověřenou výroční zprávu;
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a zákona;
v rozporu s § 31 zákona neuschová účetní záznamy.

Ostatní účetní jednotky (neuvedené v odstavci výše) se dopustí správního deliktu tím, že:

nevedou účetnictví podle § 4 odst. 1 zákona;
nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4 zákona, nebo nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 zákona, nebo nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 5 zákona;
vedou účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 zákona;
vedou účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 zákona;
jimi sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2 zákona;
v rozporu s § 19a odst. 1 zákona nepoužijí pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy;
v rozporu s § 20 odst. 1 zákona nemají účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6 zákona nemají auditorem ověřenou výroční zprávu;
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a zákona;
nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku, ač jsou k tomu povinny podle § 23b zákona;
v rozporu s § 31 zákona neuschovávají účetní záznamy;
nepředávají účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5 zákona.

Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že:

nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4 zákona, nebo nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2 zákona, nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2 zákona;
jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2 zákona;
v rozporu s § 20 odst. 1 zákona nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6 zákona nemá auditorem ověřenou konsolidovanou výroční zprávu;
nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a zákona;
v rozporu s § 23a odst. 1 zákona nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.

Vymezení výše pokuty

Účetní jednotce, která není podnikatelem a dopustí se přestupku, lze uložit pokutu do výše:

6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) zákona;
3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až h) zákona.

Ostatním účetním jednotkám (neuvedeným v odstavci výše) a konsolidujícím účetním jednotkám, které se dopustily správního deliktu, lze uložit pokutu do výše:

6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) a f) zákona;
3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e) a g) až j) zákona;
3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle § 22a odst. 1 bodu 1 zákona, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 zákona;
5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) zákona a není-li dále stanoveno jinak.

Vymezení hodnoty aktiv jako základny pro stanovení výše pokuty

Hodnota aktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2 a v § 37a odst. 3 zákona se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky, sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo.

Pokud hodnota aktiv celkem zjištěná podle odstavce 1 zákona neodpovídá aktivům celkem zjištěným v řízení o uložení pokuty, použije se pro účely § 37 odst. 2 a § 37a odst. 3 zákona tato zjištěná výše aktiv neupravená o položky podle § 26 odst. 3 zákona. Obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.

Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odstavce výše, stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, kvalifikovaným odhadem.

V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce výše se rozumí hodnota aktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Společná ustanovení pro správní delikty

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán. Od uložení pokuty za správní delikt podle § 37a odst. 1 písm. k) zákona lze upustit.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby, nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Ing. Tomáš Brabec