epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 10. 2019
    ID: 110018upozornění pro uživatele

    Zneužití bankovní záruky v kontextu českého práva

    Platná právní úprava bankovní záruky (finanční záruky) obsažená v ustanovení § 2029 až § 2039 o. z. v zásadě vychází z úpravy tohoto institutu v obchodním zákoníku. I v poměrech nové právní úpravy jsou proto nadále využitelné závěry, z nichž soudní praxe ustáleně vychází (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4747/2016, ze dne 24. 10. 2018).

    Základní charakteristika bankovní záruky

    Z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2387/2007, ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1730/2012, ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2171/2014, nebo ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4752/2014[1] pak mj. vyplývá, že:

    • Při bankovní záruce vzniká v zásadě právně samostatný závazek banky, který je závislý na existenci zajišťovaného závazku, jen když to vyplyne z obsahu záruční listiny.
    • Nevyplývá-li z obsahu bankovní záruky něco jiného, má tato záruka povahu bezpodmínečné bankovní záruky (tj. záruky na první výzvu a bez námitek). Při této formě bankovní záruky se neuplatní ani princip akcesority, ani princip subsidiarity.
    • V rozsahu vyplývajícím ze záruční listiny může mít bankovní záruka podmínečnou povahu a banka si v ní může vyhradit některé nebo všechny námitky, které má vůči věřiteli v souvislosti se zajištěným závazkem dlužník. V záruční listině tak může být stanovena (v určitém rozsahu nebo zcela) akcesorita bankovní záruky, jakož i subsidiarita bankovní záruky (např. věřitel musí napřed požadovat zaplacení na dlužníku, nebo jej žalovat či dokonce neúspěšně vést exekuci na jeho majetek).
    • Obsah práv a povinností banky a oprávněného z bankovní záruky je dán striktně (jen) obsahem záruční listiny. Nejsou-li splněny podmínky stanovené v záruční listině, nelze plnění z bankovní záruky požadovat.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Princip neakcesority a nesubsidiarity bankovní záruky

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Z hlediska možného zneužití bankovní (finanční) záruky jsou klíčové závěry uvedené zejména pod bodem 2) týkající se tzv. záruk na první výzvu a bez námitek, u kterých neplatí tzv. princip akcesority a subsidiarity a které jsou tak nejvíce rizikové a náchylné ke zneužití.

    Tato zásada je v platném právu vyjádřena v § 2035 odst. 2 o. z.: „Nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže výstavce uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník (pozn. autorů: princip neakcesority). Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje, stanoví-li to záruční listina (pozn. autorů: princip nesubsidiarity).“

    Komentářová literatura předmětné ustanovení vykládá následovně: „Pokud tedy není v záruční listině uvedeno jinak, musí výstavce plnit i v případě, kdy zajišťovaný dluh dlužníka již zanikl, popřípadě se pohledávka věřitele promlčela, věřitel neposkytl dlužníkovi plnění sjednané ve smlouvě nebo mu neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu apod. Výstavce, jenž vydal (případně potvrdil) finanční záruku, je tedy oprávněn a povinen zkoumat před výplatou záruky jen ty skutečnosti, na které obsah záruční listiny výplatu váže. Pokud je žádáno o plnění ze záruky v souladu se záruční listinou, výstavce nemůže odepřít plnění s poukazem, že dlužník není povinen věřiteli plnit na zajištěný dluh (VS Praha 5 Cmo 265/2006).“[2]

    „V případě tzv. formálního principu, kdy povinnost výstavce uspokojit věřitele ze záruky je vázána toliko na prohlášení věřitele, jehož obsah je v záruční listině přesně vymezen (např. na prohlášení věřitele, že dlužník svůj splatný dluh nesplnil), není výstavce oprávněn zkoumat pravdivost takového prohlášení (NS 32 Cdo 4725/2014)...“[3]

    Ochrana před zneužitím bankovní záruky ex post

    Obchodní zákoník obsahoval ochranu dlužníka před zneužitím bankovní záruky
    (z pohledu ex post) v
    § 321 odst. 4: „Věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, vrátí dlužníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.“[4]

    Nový občanský zákoník předmětné ustanovení nepřevzal. V případě, že věřitel dosáhne na základě bankovní záruky plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, použijí se na vztah věřitele a dlužníka ustanovení o bezdůvodném obohacení a o náhradě škody.

    Ochrana před zneužitím bankovní záruky ex ante v České republice (obecně)

    České právo (jak obchodní zákoník, tak i recentní úprava) stejně jako Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání URDG neobsahují výslovné pravidlo na ochranu dlužníka ex ante na základě, kterého by mohl výstavce záruky na první výzvu a bez námitek odmítnout plnění z bankovní záruky v případě jejího zneužití.

    Řešení ochrany dlužníka z pohledu ex post skrze ust. § 321 odst. 4 obch. zák., resp. ustanovení o bezdůvodném obohacení (náhradě škody), se přitom nejeví jako dostačující. Dlužník je totiž povinen plnění z titulu bankovní záruky vyplacené (třebaže na základě zneužívající žádosti věřitele) nahradit bance (výstavci záruky) bez jakýchkoliv námitek – viz § 2039 o. z. (§ 321 odst. 2 a 3 obch. zák.) s tím, že se současně vystavuje značnému riziku, že se již nedomůže vrácení vyplaceného plnění včetně náhrady škody od věřitele.

    Ochrana před zneužitím bankovní záruky ex ante v zahraničí (zjevné zneužití práva)

    Judikatorní praxe v zahraničí poskytuje ochranu dlužníka v této situaci prostřednictvím institutu tzv. zjevného zneužití práva. Jako příklad lze uvést Rakousko.

    Dle rakouského práva[5] platí, že banka (výstavce záruky) může odmítnout provést platbu z titulu bankovní záruky, pokud žádost učiněná dle takové bankovní záruky představuje zjevné zneužití práv.[6] Dle rakouského práva dále platí, že příkazce (dlužník) bankovní záruky může vznést nárok: (a) proti příjemci (věřiteli) na stažení žádosti o čerpání a (b) proti bance (výstavci záruky), aby se zdržel provedení platby z bankovní záruky, a to na základě zjevného zneužití žádosti.[7]

    Uznávaným nápravným prostředkem zneužití nároku z titulu bankovní záruky dle rakouského práva není určovací žaloba, ale žaloba o plnění.[8]

    Žádost z titulu bankovní záruky lze kvalifikovat jako zjevné zneužití práva, pokud: (a) lze jednoznačně a zjevně prokázat, že příjemce (věřitel) nemá platný nárok předmětnou transakci, nebo (b) příjemce (věřitel) jednal podvodně, tj. podvodně s úmyslem způsobit protiprávní škodu.[9]

    Převládající rakouská judikatura uvádí, že příjemce (věřitel), který se z hodnověrných důvodů dle přiměřeného výkladu předmětné transakce považuje za oprávněného vznést nárok z titulu bankovní záruky, nemůže být obviněn z podvodného jednání či zneužití, pokud nelze jasně prokázat, že příjemce (věřitel) nemá platný nárok.[10]

    Další judikatura naznačuje, že aby bylo možné předpokládat zjevné zneužití práva, musí existovat očividná nerovnováha mezi zájmy sledovanými příjemcem (věřitelem) a zájmy druhé dotčené strany (dlužníkem). Rakouský Nejvyšší soud shledal, že příjemci (věřiteli) nenáleží ochrana, pokud vznese nárok z bankovní záruky za okolností, kdy je příjemci (věřiteli) zřejmé, že na předmětnou transakci nemá žádný platný nárok, a tedy by musel prostředky vyplacené z titulu bankovní záruky bezprostředně vrátit.[11]

    Rakouské soudy kvalifikují žádost učiněnou z titulu bankovní záruky jako zjevné zneužití práva v následujících případech:

    • když byla bankovní záruka použita za jiným účelem než dohodnutým,
    • když byla žádost z bankovní záruky učiněna bez ohledu na skutečnost, že příjemce (věřitel) si byl vědom, že nárok není splatný, dříve, než nastala událost krytá zárukou, nebo pro účely jiné než stanovené smlouvou,
    • když byla žádost z bankovní záruky učiněna záměrně na základě nesprávného prohlášení ohledně splatnosti nároku z předmětné transakce,
    • když byla žádost z bankovní záruky vznesena záměrně před splatností nároku z předmětné transakce, splatnost nebyla očekávána v dohledné budoucnosti a „předčasné“ čerpání by mohlo mít za následek vznik škod,
    • když příjemce (věřitel) předložil žádost z bankovní záruky i přes skutečnost, že zjevně neměl žádný nárok na náhradu škod v důsledku uzavření dohody o ukončení předmětné transakce,
    • když příjemce (věřitel) předložil žádost ze záruky ve vztahu k nároku krytému zárukou, který byl pravomocně zamítnut soudem,
    • když si byl příjemce (věřitel) vědom, že nebyl oprávněn obdržet prostředky z bankovní záruky,
    • když byla žádost z bankovní záruky podána se zlým úmyslem nebo
    • když je jinak jasně prokázáno, že příjemce (věřitel) nemá žádný nárok vůči příkazci záruky.[12]

    V rakouské judikatuře ani komentářích není žádný případ, který by naznačoval, že by soud či rozhodce mohl přikázat příjemci (věřiteli) stažení nebo zdržení se žádosti z bankovní záruky (pouze) z toho důvodu, že příjemce (věřitel) porušil příslušnou smlouvu mezi příkazcem (dlužníkem) záruky a příjemcem (věřitelem). Jediným způsobem, kterým by porušení podkladové smlouvy příjemcem (věřitelem) mohl opravňovat příkazce (dlužníka) záruky požadovat příkaz, aby byl příjemce (věřitel) povinen žádost stáhnout nebo se jí zdržet, je situace, kdy by předmětné jednání dosáhlo úrovně zjevného zneužití práv ve smyslu rakouského práva.

    Ochrana před zneužitím bankovní záruky ex ante v České republice (inspirace zahraničím)

    • občanskoprávní oblast

    Jsme toho názoru, že rovněž podle českého práva lze de lege lata po vzoru kupř. právě rakouské judikatury, dospět (z obecných právních principů) k závěru, že obecné soudy mohou dlužníkovi poskytnout ochranu ex ante, tj. před vyplacením bankovní záruky na podkladě zneužívající žádosti věřitele, a to s odkazem na
    § 6 odst. 2 o. z.
    : „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“ a na § 8 o. z.: „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“

    V rovině procesní půjde o žalobu na plnění směřovanou jak proti příjemci (věřiteli) na stažení žádosti o čerpání (resp. zdržení se uplatňování bankovní záruky) tak současně i proti bance (výstavci záruky), aby se zdržela provedení platby z bankovní záruky, a to na základě zjevného zneužití konkrétní žádosti, tak aby uvedené rozhodnutí bylo závazné pro všechny strany (§ 159a odst. 1 o. s. ř.) podkladové obligace (věřitel vs. dlužník, dlužník vs. banka) a bankovní záruky (věřitel vs. banka), doprovázenou návrhem na vydání předběžného opatření dle § 74 a násl. o. s. ř. zakazujícím bance do pravomocného skončení řízení o věci samé bankovní záruku věřiteli vyplatit.[13]

    S ohledem na ustálenou judikaturu českých soudů týkající se vztahu žaloby na plnění a žaloby na určení (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2193/2015, ze dne 21. 9. 2015) máme za to, že žaloba na určení by v tomto případě nevytvořila pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (věřitele, dlužníka a banky), a proto by měla mít žaloba na plnění přednost před žalobou na určení, na jejímž podání by tudíž neměl být dán v tomto případě naléhavý právní zájem.

    V případě, že by banka anebo jiný výstavce finanční záruky i přes pravomocné rozhodnutí obecného soudu ukládající povinnost se takového kroku zdržet, bankovní záruku věřiteli proplatily, měl by mít dlužník možnost v tomto směru vznést vůči bance (jinému výstavci) námitku v řízení dle § 2039 o. z. na základě, které by měla být případná žaloba banky (jiného výstavce) bez dalšího zamítnuta.

    Ust. § 2039 odst. 2 o. z. je třeba v tomto kontextu tudíž vykládat v návaznosti na institut zjevného zneužití práva při uplatnění plnění z bankovní záruky. To znamená, že pokud bance (jinému výstavci) bylo před vyplacením záruky prokazatelně známo, že věřitel uplatňuje bankovní záruku zjevně zneužívajícím způsobem, neměla by jít tato skutečnost k tíži dlužníka, který by tak měl mít zajištěnu účinnou ochranu i proti bance (jinému výstavci) právě v řízení dle § 2039 odst. 2 o. z. skrze možnost vznést uvedenou námitku. Takové řešení je dle našeho názoru v souladu s principy spravedlnosti a dobrým uspořádáním práv a povinností.

    Jsme si vědomi toho, že institut tzv. zjevného zneužití práva uplatňovaný na bankovní (záruky) může do určité míry oslabovat ochotu dotčených stran využívat tohoto zajišťovacího instrumentu (proto soudíme, že by měl být používán uvážlivě a restriktivním způsobem, viz shora citované příklady z Rakouska), na druhou stranu však nelze připustit, aby se pod rouškou principu neakcesority a nesubsidiarity zjevně zneužívalo právo, tím spíše, že takové jednání může mít i trestněprávní konsekvence (viz níže).

    • trestněprávní oblast

    České trestní soudy již měly možnost v minulosti řešit zneužití bankovní záruky z pohledu trestního práva (ex ante), konkrétně šlo o trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. ve stádia pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák.

    Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 7 Tdo 1138/2006, ze dne 18. 10. 2006 dospěl (navzdory opačnému stanovisku státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství) k závěru, že:

    „Bankovní záruka je institutem obchodního práva a je jedním ze způsobů zajištění závazku. Z právní úpravy bankovní záruky, tak jak ji obsahují ustanovení § 313 - § 322 obch. zák. vyplývají některé specifické rysy, jimiž se bankoví záruka liší od ostatních způsobů zajištění závazku, zejména od ručení. Hlavním z nich je to, že pro podmínky a rozsah plnění banky je rozhodující obsah záruční listiny. To, co spadá do rámce vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, má význam jen potud, pokud je to promítnuto do obsahu záruční listiny. V tomto smyslu je bankovní záruka neakcesorická v poměru k závazku, který zajišťuje. 

    Tím není vyloučena možnost zneužití bankovní záruky, a to dokonce způsobem zakládajícím trestný čin podvodu, jestliže ten, kdo uplatní nárok na plnění banky z titulu bankovní záruky, v písemné výzvě k plnění banky předstírá, že dlužník nesplnil určitý závazek nebo že byly splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.“

    Vzhledem k tomu, že (jak již bylo v úvodu naznačeno) stávající právní úprava bankovní záruky (finanční záruky) obsažená v ustanovení § 2029 až § 2039 o. z. je obdobou tohoto institutu v obchodním zákoníku, lze výše uvedený závěr Nejvyššího soudu použít i v režimu aktuální právní úpravy. Nejvyšší soud tak potvrzuje tezi, že princip neakcesority a nesubsidiarity bankovní záruky není bezbřehý a že je možné jej v případě zneužití v konkrétním případě prolomit, a to dokonce i prostředky trestního práva. Je třeba však současně zdůraznit, že zodpovězení otázky, zdali byl v konkrétní věci spáchán trestný čin (zejména z hlediska naplnění znaku subjektivní stránky), odvisí od institutů, které jsou vlastní trestnímu právu. Jinými slovy, nelze zaměňovat trestněprávní pojmy (kupř. úmysl) s kategoriemi občanského práva (zjevné zneužití práva).

    V trestním řízení lze pak zabránit vyplacení bankovní záruky v případě zneužívající žádosti věřitele cestou vydání usnesení o zajištění práva věřitele na vyplacení bankovní záruky dle § 79a odst. 1 tr. řádu, a to jako výnosu trestné činnosti, s tím, že se současně dle § 79a odst. 2 tr. zakáže bance předmětnou částku z titulu bankovní záruky věřiteli vyplatit. Již vyplacené peněžní prostředky lze pak zajišťovacím usnesením vydaným rovněž na podkladě § 79a tr. řádu na účtu věřitele tzv. zmrazit, popř. (nelze-li již např. vyplacené prostředky dohledat) věřiteli uložit zajištění náhradní hodnoty dle § 79g tr. řádu. 

    JUDr. Vladimír Janošek,
    advokát


    JUDr. Martin Bareš
    ,
    advokát

    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

    V Jámě 699/1
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 731 773 563
    e-mail:    janosek@arws.cz
    e-mail:    bares@arws.cz

     

    [1] Pro praxi je také důležitý závěr přijatý v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3936/2016, ze dne 12. 9. 2018 „Pro vznik oprávnění dlužníka požadovat po věřiteli vrácení plnění, které na jeho úkor neoprávněně získal na základě bankovní záruky dle § 321 odst. 4 obch. zák., resp. pro vznik povinnosti věřitele takto získané plnění dlužníkovi vrátit, není podmínkou, aby dlužník nejprve uhradil bance to, co v souladu s bankovní zárukou plnila věřiteli.“, který je dle našeho názoru uplatnitelný i v režimu stávající právní úpravy, viz kupř. § 2952 o. z.: „Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.“

    [2] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 2060, marg. č. 7.

    [3] Op. cit. sub. 2, s. 2060, marg. č. 8.

    [4] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3042/2009, ze dne 27. 4. 2011: „Případná odpovědnost za předložení neplatných dokumentů či dokumentů obsahujících nepravdivé informace (např. při přeložení nepravdivého prohlášení o tom, že dlužník nesplnil své závazky, ač je ještě dle dohody s věřitelem neměl plnit, a podle dohody mezi dlužníkem a věřitelem měla bankovní záruka zajišťovat pouze pohledávky věřitele po splatnosti; případně předložení kopií neuhrazených faktur v rozporu s dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o zajištění vzájemných závazků prostřednictvím bankovní záruky, z níž by vyplývalo, že neuhrazenými fakturami byly míněny faktury po splatnosti; případně předložení kopie již uhrazených faktur, na jejichž základě by bylo z bankovní záruky plněno opakovaně), stíhá věřitele. Podle § 321 odst. 4 obch. zák. totiž věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, vrátí dlužníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.“

    [5] V textu tohoto článku vycházíme z konečného rozhodčího nálezu ze dne 16. 7. 2019 vydaného rozhodcem při Mezinárodním rozhodčím centru ve Vídni (VIAC) ve věci č. SCH-5525, kde je tato judikatorní a doktrinální rakouská praxe shrnuta. 

    [6] Graf v Kletečka/Schauer, ABGB-ON1.04 § 880a Rz 37 (Stand 1.10.17, rdb.at) Rakouský Nejvyšší soud R50018027.

    [7] Rakouský Nejvyšší soud 4.11.1997 No 10 Ob 120/97p, Graf v Kletečka/Schauer, ABGB-ON1.04 § 880a Rz 41 (Stand 1.10.17, rdb.at).

    [8] Graf v Kletečka/Schauer, ABGB-ON1.04 § 880a Rz mwN (Stand 1.10.17, rdb.at): V případě hrozícího zneužití nároku z titulu bankovní záruky může příkazce bankovní záruky (dlužník) podat žalobu na plnění ohledně opomenutí či stažení proti příjemci (věřiteli) či ručiteli (bance), pokud lze prokázat zneužití, tj. neexistenci nároku ze záruky, rakouský Nejvyšší soud 4.11.1997 No 10 Ob 120/97p.

    [9] Graf v Kletečka/Schauer, ABGB-ON1.04 § 880a Rz 37 (Stand 1.10.17, rdb.at), Dullinger v Rummel/Lukas ABGB4 § 880 Rz 18 (Stand 1.11.2014, rdb.at).

    [10] Rakouský Nejvyšší soud RS0017997.

    [11] Rakouský Nejvyšší soud 17.5.2001, 7 Ob 109/01 g, 23. 6. 2005, 6 Ob 253/03d, 25. 6. 2004, 1 Ob 66/04 v.

    [12] Riedler v Schwimann/Kodek (Hrsg), ABGB Praxiskommentar4 (2014) k § 880a Rz 33, Graf v Kletečka/Schauer, ABGB-ON1.04 § 880a Rz 37 mwN (Stand 1.10.17, rdb.at)

    [13] K řízení o vydání předběžného opatření zakazujícím bance proplatit bankovní záruku s mezinárodním prvkem srov. kupř. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 242/18, ze dne 10. 4. 2018.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Vladimír Janošek, JUDr. Martin Bareš (ARROWS)
    2. 10. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.