epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 7. 2015
    ID: 98196upozornění pro uživatele

    Zpřístupňování televizního vysílání osobám se sluchovým a zrakovým postižením

    Zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v ustanovení § 32 odst. 2 ukládá provozovatelům televizního vysílání povinnost, jejímž cílem je umožnit osobám se sluchovým a zrakovým postižením stát se v určitém rozsahu konzumenty vysílaných audiovizuálních obsahů.

    § 32 odst. 2 zákona 231/2001 Sb.: Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.

    Ačkoli o tom zákonné ustanovení explicitně nehovoří, kompenzační pomůckou, jejímž prostřednictvím se pořady zpřístupňují osobám se zrakovým postižením, jsou tzv. audiopopisy (audiodescription).

    Uvedená zákonná povinnost je zakotvena v souladu s požadavky Směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která v článku 46 preambule konstatuje: „Právo osob se zdravotním postižením a starších osob podílet se na společenském a kulturním životě Unie a začlenit se do něj je neoddělitelně spjato s poskytováním dostupných audiovizuálních mediálních služeb. Prostředky k zajištění této dostupnosti zahrnují mimo jiné znakovou řeč, titulkování, zvukový popis a snadno srozumitelnou orientaci v nabídce.“ A rovněž článkem 7 této Směrnice, který ukládá: „Členské státy vyzvou poskytovatele mediálních služeb spadající do jejich pravomoci, aby zajistili postupné zpřístupnění svých služeb osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením.“

    Orgánem dozoru, který kontroluje a vyhodnocuje naplňování zákonné povinnosti zpřístupnění televizního vysílání osobám se sluchovým a zrakovým postižením, je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. V případě, že provozovatel svou povinnost nesplní, hrozí mu finanční sankce od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč.

    Efektivní dozor je nicméně v současnosti značně složitý, jelikož zákonná úprava je v mnoha ohledech vágní a nabízející různé výklady, přičemž pravidlem je, že regulované subjekty vycházejí z takového výkladu, který je pro ně příznivější.

    Shrňme si, jaké jsou nedostatky současné právní úpravy:

    1) V zákoně není vymezeno období, k němuž se povinnost vztahuje. Ze znění zákonného ustanovení není zřejmé, v jaké časové periodicitě má provozovatel svou povinnost naplňovat. Výkladů se nabízí celá řada. Provozovatel tak může povinnost vztáhnout ke každým 24 hodinám, ke kalendářnímu týdnu, měsíci, čtvrtletí či například celému roku.

    Čím delší bude sledované období, například zmiňovaný kalendářní rok, tím větší je riziko, že si provozovatel svůj úkol usnadní a naplnění zákonné povinnosti provede v časově omezeném období. Například odvysílá během několika měsíců seriál zpřístupněný pro osoby se zrakovým postižením, jehož jednotlivé epizody bude navíc několikrát reprízovat, čímž naplní zákonné požadavky a po zbytek roku již další zpřístupněné pořady zařazovat nebude. Takový přístup by ovšem znamenal ignorování reálných potřeb osob se smyslovým postižením a nelze jej v praxi akceptovat.

    2) Z formulace zákonného ustanovení nevyplývá zcela jednoznačně, zda je provozovatel povinen naplňovat zákonný požadavek v rámci každého svého programu (provozuje-li více televizních programů), nebo zda může povinnost naplnit souhrnně za všechny své programy. Jinými slovy, zda nemůže naplňování povinnosti nakumulovat do jediného svého programu, který považuje za divácky nejatraktivnější. Může tak například upřednostnit program plnoformátový před programy tematicky zaměřenými.

    K tomuto postupu již ze strany některých provozovatelů skutečně dochází a je nutno konstatovat, že cílová skupina osob, pro něž jsou kompenzační pomůcky určeny, tento fakt vnímá značně nelibě, jelikož takový přístup lze hodnotit jako diskriminační.

    3) Zákon hovoří o povinnosti zpřístupnění určitého procenta pořadů. Tato povinnost se dá chápat dvojím způsobem, resp. výpočet povinného zastoupení zpřístupněných pořadů se dá provádět dvojím způsobem. Buď z celkového vysílacího času pořadů, nebo z celkového počtu pořadů. Provozovatelé zpravidla používají takový přístup k výpočtu, který jim zajistí vyšší dosažené hodnoty.

    4) Zákon o vysílání neukládá provozovateli povinnost, aby archivoval a orgánu dozoru poskytoval ke kontrolním účelům záznam vysílání i s kompenzační pomůckou, jejímž prostřednictvím došlo ke zpřístupnění (skryté titulky, audiopopis). Dozorový orgán tak nemá možnost zpětně zkontrolovat, zda a v jaké kvalitě ke zpřístupnění došlo.

    5) Zákon o vysílání stejně tak neukládá provozovateli povinnost, aby orgánu dozoru poskytoval data, z nichž by bylo možné doložit a verifikovat, u jakých konkrétních pořadů ke zpřístupnění došlo.

    6) Zákon nikterak nezakotvuje nároky na kvalitu kompenzačních pomůcek, v důsledku čehož se k cílové skupině diváků často dostávají značně neuspokojivé služby. Audiopopisy mnohdy neplní svou funkci, jelikož sdělují informace nadbytečné nebo některé skutečnosti plnohodnotně nezprostředkovávají. Někdy se naopak uchylují k tomu, že mají tendenci divákovi se zrakovým postižením subjektivně interpretovat některé události nebo pocity, což u zvukového popisu není správný postup.

    Problémem titulků pro neslyšící zase často bývají hrubé gramatické nebo stylistické chyby. Význam mluveného slova někdy překrucují či zcela znehodnocují.

    7) Zákon nikterak nezohledňuje fakt, že si většina provozovatelů vytváří archív zpřístupněných pořadů, které následně stále dokola reprízuje. Svou zákonnou povinnost tak provozovatelé sice plní, ale jde o naplnění čistě formální, jelikož potřeby osob s postižením uspokojovány nejsou.

    8) Pro zpřístupňování pořadů osobám se sluchovým postižením považuje zákon za rovnocenné, pokud je pořad opatřen otevřenými či skrytými titulky. Tyto titulky ale nejsou shodné. Otevřené titulky, které zpravidla plní funkci překladových podtitulků, přinášejí pouze informaci o obsahu dialogu či komentáře, nikoli o dalších zvucích a ruších, které jsou pro pochopení děje podstatné (střelba, zvonění telefonu, ťukání na dveře). Bylo by proto vhodné, aby byly, vedle pořadů v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočených do českého znakového jazyka, za kompenzační pomůcku považovány pouze skryté titulky s úpravou pro osoby se sluchovým postižením.

    9) Znění zákona ukládá totožnou povinnost všem provozovatelům celoplošného televizního vysílání, aniž by bralo v úvahu, že některé televizní programy jsou svým charakterem specifické a jejich zpřístupnění pro osoby s postižením není nezbytné. Typickým příkladem jsou hudební kanály, které osoby se zrakovým postižením poslouchají jako vysílání rozhlasové, aniž by očekávaly, že do hudby bude vstupovat audiopopis, který bude líčit, jak je zpěvák oblečený či jaký je děj videoklipu. V takovém případě je zvukový popis spíše kontraproduktivní, jelikož poslech hudby narušuje.

    Jak je zřejmé, právní úprava dané oblasti je nevyhovující a lze jen doufat, že připravovaná novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání nedostatky odstraní.


    Mgr. Vilma Hušková, MBA


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vilma Hušková, MBA
    16. 7. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Profesor Petr Hajn, legenda obchodního práva, byl uveden do Právnické síně slávy
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.