Zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele – to by mělo vyplývat obecně ze vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel, konkrétně je to pak zakotveno v § 301 písm. d) zákoníku práce, 262/2006 Sb. Otázkou však je, jak lze stanovit hranici mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele a jinými právy zaměstnanců a dále jaké má případně…
Dohoda o srážkách ze mzdy je jedním z důvodů, proč může zaměstnavatel srážky ze mzdy svému zaměstnanci provádět. Obecnou úpravu nalezneme v § 146 a násl. zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a v § 2045 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).
Nekalá soutěž vedle demonstrativně vymezených skutkových podstat v paragrafech 2976 až 2987 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (OZ), nabízí celou řadu dalších, tzv. soudcovských (nepojmenovaných) skutkových podstat. Tyto podstaty blíže rozvádějí tzv. generální klauzuli, tj. § 2975 OZ. Nelze opomenout, že kromě…
Jak mají uchazeč o zaměstnání, tedy budoucí zaměstnanec, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, a jeho zaměstnavatel správně postupovat při sjednávání dohody o práci konané mimo pracovní poměr, aby nebyl problém s úřadem práce - aby uchazeč neztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti?
V praxi se často vyskytují případy, kdy součástí pracovní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele je klauzule, která přímo zakazuje zaměstnanci, aby zveřejňoval údaje o výši a složkách své mzdy. Tato klauzule pak bývá často doplněna souvisejícími sankcemi. Je však takový požadavek zaměstnavatele v souladu se zákoníkem…
Pátou částí končí přehled loňských judikátů k zákoníku práce.
Povinnosti zaměstnance (loajalita, zákaz účastnit se jím zadávaných veřejných zakázek na straně zájemce o veřejnou zakázku) a korespondující oprávnění zaměstnanavatele (ochrana soukromí zaměstnance)
Přelomové rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vnášející více světla do ne-zcela vyjasněné problematiky GPS monitoringu zaměstnanců muselo v nedávné době projít náročným testem ve formě rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 6A 42/2013-48[1]. Jak obstálo, se dozvíte níže v tomto textu. "Přelomovost" spatřují autoři v tom, že…
Nejvyšší soud ČR se v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2345/2015, ze dne 23. 1. 2017, vyjádřil k právním otázkám předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci na odloženém dopravním prostředku použitém pro cestu do zaměstnání a zpět.
V tomto článku bych se rád rozdělil o své zkušenosti z oblasti kontroly zaměstnance se zaměřením na kamerové systémy. Článek jsem rozdělil na několik kapitol, předně je to právní úprava, a to Listina základních práv a svobod, zákoník práce a zákon na ochranu osobních údajů, dále jsem pak shrnul poznatky z několika málo dosud vydaných…
Předchozí tři části přehledu pracovněprávní judikatury za loňský rok se zabývaly judikáty k všeobecným ustanovením zákoníku práce a jeho ustanovením o pracovním poměru, zvláště pak problematikou skončení pracovního poměru, která patří mezi často řešené otázky, kdy soudy a soudci svými rozhodnutími ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli…
Nejvyšší soud ČR vydal v březnu letošního roku rozhodnutí, v němž se věnoval výkladu některých otázek spojených s okamžitým zrušením pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), tedy problematikou zrušení pracovního poměru v případech, kdy zaměstnanec zvlášť hrubým…
Zaměstnavatelé někdy postupují při propouštění zaměstnanců z pracovního poměru neuváženě, a doplácejí na to v následných sporech se zaměstnanci. Tereza Landwehrmann varovala zaměstnavatele před přílišnou kreativitou při sestavování rozvazovacích úkonů,[1] Richard W. Fetter před přepjatým formalismem a byrokracií vnitropodnikové personalistiky.[2]…
Ve třetím pokračování přehledu pracovně-právní judikatury z loňského roku se budeme ještě jednou, tedy podruhé věnovat otázkám kolem skončení pracovního poměru, řešeným na základě sporů o platnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající, jak je zodpověděl Nejvyšší soud České republiky.
Se zaměstnancem byl jeden a tentýž pracovní poměr rozvázán jednou okamžitým zrušením a dvakrát výpovědí. Je takový postup možný? Lze jej někdy doporučit?
Přehled judikatury k zákoníku práce za loňský rok nemůže nezahrnovat odpovědi na otázky související s rozvázáním pracovního poměru a k nárokům z toho vyplývajícím, naopak judikatura k části druhé hlavě IV zákoníku práce o skončení pracovního poměru převažuje, neboť spory o platnost rozvázání pracovního poměru jsou nejčastějšími spory mezi…
Nejvyšší soud ČR vynesl i v uplynulém roce 2016 celou řadu zajímavých a přínosných rozhodnutí ve věcech pracovně-právních; vybrali jsme proto několik nových, aktuálních judikátů z oblasti vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci či jinými institucemi. Přehled by měl posloužit každému, kdo se zabývá pracovním právem - nejen právníkům, ale i…
Právní předpisy, jak už bylo na www.epravo.cz dvakrát poukázáno[1] nedávají jasnou odpověď na otázku, zda odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se při exekuci srážkami ze mzdy provede jednorázová srážka nebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku). Problém…
Senát Parlamentu České republiky aktuálně projednává vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 911). Návrh přináší mimo jiné změny v agenturním zaměstnávání a úpravu dočasné pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání. Obsahuje ale i dílčí změny zákoníku práce[1] a…
Mediální ohlasy na postup cizinecké policie při postihování nelegální práce rezonující v poslední době tuzemským internetem, vynesly na světlo světa otázku, se kterou již několik měsíců potýká řada advokátů a státních úředníků, a to zda mohou v České republice legálně pracovat cizinci ze zemí mimo EU, kteří disponují pouze pracovními vízy vydanými…
Jakým způsobem může zaměstnavatel zpracovávat osobní údaje svých zaměstnanců? Jak taková data následně ochránit? Je k jejich zpracování třeba souhlas zaměstnance? Tyto i další otázky se pokusí zodpovědět následující článek.
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
