Nemá-li vyloučení nájemců užívajících k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci z příspěvku na bydlení podle § 24a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 456/2022 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., legitimní cíl v podobě věcného, hodnotového či jiného ústavně…
Obecné soudy se dopustí porušení práva rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a porušení práva na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod, pokud odmítnou rozšířit styk rodiče s dítětem bez přesvědčivého a dostatečného odůvodnění…
Osoba, která o sobě tvrdí, že je poškozenou v trestním řízení a že splňuje požadavky stanovené trestním řádem (zejména podle § 43 odst. 1 a 2, § 44 a § 206 odst. 3 a 4 a § 229 trestního řádu), uplatňuje právo na soudní ochranu ve formě práva být připuštěna do zahájeného trestního řízení. Jsou-li tyto podmínky splněny, a nepřipustí-li ji přesto…
„Pokud soudy paušálně vyloučí odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), za zrušené předběžné opatření ve věci ochrany před domácím násilím s…
Rozlišení tarifních hodnot (a v souvislosti s tím i rozdílných sazeb odměny) u řízení vymezených v § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., a v § 9 odst. 7 advokátního tarifu, které nespočívá v…
Zamítnutím stěžovatelčiny žaloby z rušené držby s odůvodněním, že je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalované, krajský soud popřel smysl a účel posesorního řízení a zjevně překročil meze, za kterých lze ochranu stěžovatelčiny držby vyloučit. Jestliže krajský soud její žalobu z rušené držby zamítl na základě jiných než zákonem…
Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v daném řízení rozhoduje.
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím vlastnické právo stavebníka, musí pro takovou změnu existovat velmi závažné důvody v podobě reálného a intenzivního zásahu do jiných ústavně zaručených základních práv a…
Zásada ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod se uplatňuje ve všech fázích realizace trestněprávní odpovědnosti. Osoba, vůči níž se trestněprávní odpovědnost uplatní, je chráněna uvedenou zásadou nejen pro fázi samotného uložení trestu (potrestání), ale také pro fázi výkonu trestu, a pokud uložený trest vykoná…
Prodlužuje-li soud zabezpečovací detenci, musí primárně vycházet z § 96 odst. 1 trestního zákoníku, který lze považovat za průmět čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod do zákonné úpravy. Soud se takto musí zabývat (1) kritériem přiměřenosti zabezpečovací detence ve vztahu k povaze a závažnosti trestné činnosti, na základě níž je pachateli…
Poslanecká sněmovna má při interpretaci a aplikaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, velkou míru autonomie, a není ani úkolem Ústavního soudu posuzovat, zda je postup orgánů Poslanecké sněmovny při schvalování zákona v souladu s tímto jednacím řádem; důvodem zásahu Ústavního soudu zde může…
Situace, kdy nadřízený soud nesprávně posoudí, že určitý žalobní bod v žalobě obsažen není, přestože v ní zcela jasně obsažen je, a svým kasačním rozhodnutím nesprávně zaváže nižší soud k tomu, aby se v dalším řízení nezabýval tomu odpovídající právní otázkou, ve svém důsledku vede k porušení práva žalobce na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny…
Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního zákoníku), musí soudy řádně vyhodnotit všechny skutečnosti, které svou mimořádnou intenzitou a závažností mohly vést k silnému rozrušení stěžovatele (obviněného), včetně…
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody je podkladem k nároku poškozeného na náhradu újmy způsobené trestnou činností. Výše způsobené škody, kterou obsahuje výrok o vině, bez dalšího nepředurčuje, jak vysokou…
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být správní zásahová žaloba podle soudního řádu správního úspěšná jen tehdy, ukládá-li právní řád žalovanému správnímu orgánu povinnost, která odpovídá "plnění" požadovanému…
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy), resp. životního prostředí (čl. 35 Listiny), na straně druhé, v souvislosti s vyhlášením chráněné krajinné oblasti, nemůže Ústavní soud…
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává osobám právo volby právně významného chování, přičemž její konkrétní projevy lze soustředit do čtyř variant chování: autonomie volby, zda učinit právní jednání, či nikoliv…
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho svěření do střídavé péče. V každém případě musí soudy své rozhodnutí o konkrétní formě péče přesvědčivě odůvodnit a vyvarovat se paušalizujících závěrů bez navázání na…
V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat příčinou rozvratu vazeb, možnostmi nápravy a perspektivou budoucího rozvoje vztahu.
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
