326
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.
(2)
Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b).
(3)
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana Evropské unie se použijí i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d).
(4)
V souladu s částí druhou Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „výstupová dohoda“) se ustanovení tohoto zákona vztahující se na
a)
občana Evropské unie použijí i na občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který na území oprávněně pobýval ke dni 31. prosince 2020, (dále jen „občan Spojeného království“) a
b)
rodinného příslušníka občana Evropské unie podle
1.
§ 15a odst. 1 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 1, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. a), nebo
2.
§ 15a odst. 3 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 2, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. b).
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a)
je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
b)
pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,3)
c)
požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.
HLAVA II
VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 5
(1)
Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1). Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic3b) se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona.
(2)
Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a dále je na požádání povinen
a)
vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
b)
strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.
(3)
Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je
a)
přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5),
b)
přes území provážen (§ 152), nebo
c)
na území předáván podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(5)
Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.
(6)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.
§ 9
Odepření vstupu na území
(1)
Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže
a)
nemá platný cestovní doklad,
b)
předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu,
c)
nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,
d)
nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území,
e)
nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území,
f)
je nežádoucí osobou (§ 154),
g)
je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,
h)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,
i)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo
j)
nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“).
(2)
Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j).
(3)
Policie odepře vstup na území
a)
občanu Evropské unie,
1.
nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5,
2.
předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu,
3.
nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
4.
je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
5.
je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie,
1.
z důvodů uvedených v písmenu a),
2.
nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu,
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
4.
je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(4)
Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(5)
Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno jinak.
(6)
Nelze-li cizince, kterému byl na mezinárodním letišti odepřen vstup na území, dopravit neprodleně z tohoto letiště zpět do zahraničí, zajistí policie dopravu cizince na jiné mezinárodní letiště, z něhož bude neprodleně dopraven zpět do zahraničí. Nelze-li cizince podle věty první dopravit neprodleně zpět do zahraničí ani z jiného mezinárodního letiště a není-li na mezinárodním letišti, na kterém mu byl odepřen vstup na území, zajištěna podle zákona o ochraně státních hranic místnost pro osoby, kterým byl odepřen vstup na území, zajistí policie dopravu cizince na jiné vhodné mezinárodní letiště, na němž je taková místnost zajištěna, a popřípadě pro účely jeho vycestování z území na mezinárodní letiště, z něhož bude dopraven zpět do zahraničí.
(7)
Cizinec uvedený v odstavci 6 je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely převozu cizince na mezinárodní letiště a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI.
§ 10
(1)
Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud
a)
je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění,
b)
by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo
c)
je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči.
(2)
Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území.
(3)
Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od střežení cizince po dobu jeho hospitalizace.
(4)
Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat.
§ 12
Jsou-li splněny podmínky podle čl. 23a Schengenského hraničního kodexu, může policie rozhodnout o zpětném přemístění občana třetí země z území a přijmout občana třetí země zpět na území. Rozhodnutí o zpětném přemístění je prvním úkonem v řízení a vydává se na jednotném formuláři pro přemísťování osob zadržených v oblastech vnitřních hranic72). Rozhodnutí nabývá právní moci oznámením; odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. Policie poučí občana třetí země o jeho právu podat proti tomuto rozhodnutí žalobu.
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1)
Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením
a)
peněžních prostředků alespoň ve výši
1.
0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2.
15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima,
3.
50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b)
dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
(2)
Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje
a)
výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a),
b)
jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo
c)
platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a).
(3)
Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(4)
Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území.
§ 15
Pozvání
Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27).
§ 15a
Rodinný příslušník občana Evropské unie
(1)
Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje,
c)
potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a
d)
potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt.
(2)
Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizinec, který je ke státnímu občanu České republiky přihlášenému k trvalému pobytu na území ve vztahu uvedeném v odstavci 1 písm. a) až d).
(3)
Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizinec, který
a)
je příbuzným občana Evropské unie nebo státního občana České republiky přihlášeného k trvalému pobytu na území a
1.
je v zemi, z níž pochází, osobou vyživovanou tímto občanem Evropské unie nebo státním občanem České republiky,
2.
je v zemi, z níž pochází, členem domácnosti tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo
3.
u kterého vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo
b)
má s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky přihlášeným k trvalému pobytu na území řádně doložený trvalý partnerský vztah.
§ 15b
Rodinný příslušník občana Spojeného království podle výstupové dohody
(1)
Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se pro účely § 1 odst. 4 písm. b) rozumí jeho
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Spojeného království mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje,
c)
potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Spojeného království,
d)
potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Spojeného království, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Spojeného království nebo jeho manželem nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, a
e)
příbuzný, jehož přítomnost na území je potřebná proto, aby občan Spojeného království nebyl zbaven práva přechodného nebo trvalého pobytu na území, které má podle části druhé výstupové dohody.
(2)
Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se dále rozumí cizinec, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a nebo rodinným příslušníkem občana Spojeného království podle odstavce 1 a který
a)
je příbuzným občana Spojeného království a v zemi, z níž pochází, jím byl vyživován nebo je členem jeho domácnosti nebo vážné zdravotní důvody tohoto cizince naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Spojeného království, nebo
b)
má s občanem Spojeného království řádně doložený trvalý partnerský vztah.
(3)
Postavení uvedené v § 1 odst. 4 písm. b) náleží cizinci uvedenému v
a)
odstavci 1, pokud
1.
oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020,
2.
při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území následuje občana Spojeného království, pokud ke dni 31. prosince 2020 nepobýval na území, a příbuzenský vztah podle odstavce 1 k tomuto občanu existoval ke dni 31. prosince 2020, nebo
3.
se po dni 31. prosince 2020 stal narozením nebo osvojením potomkem rodičů, kteří jsou oba občany Spojeného království, 1 rodič je občanem Spojeného království a druhý je státním občanem České republiky nebo 1 z rodičů je občanem Spojeného království a má výhradní nebo společná práva péče o dítě63), zejména právo určit místo bydliště dítěte, nebo
1.
písm. a), pokud oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020 nebo přede dnem 1. ledna 2021 podal žádost o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, nebo
2.
písm. b), pokud při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území žil v trvalém partnerském vztahu podle odstavce 2 písm. b), který byl trvalý již ke dni 31. prosince 2020.
HLAVA III
PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území
§ 16
(1)
Cizinec pobývá na území přechodně
a)
po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,
b)
po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo
c)
ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).
(2)
Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a)
bez víza,
b)
na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27), nebo
c)
na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu.
§ 17b
Dlouhodobé vízum
Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.
Díl 2
Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a)
stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,
b)
stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],
c)
je-li občanem Evropské unie,1b)
d)
je-li
1.
ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo trestu domácího vězení nebo je-li dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
2.
umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,
3.
mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo
4.
jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc28) anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby,
5.
držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
6.
žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu,
7.
rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem pobytové karty nebo karty trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
e)
je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, jehož krátkodobé vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
f)
je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizince, který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo
g)
je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu
(1)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec
a)
úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek,
b)
poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
c)
pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),
d)
na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo
e)
na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizince.
(2)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.
(3)
Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“).
Díl 3
Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
§ 20
(1)
Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři27).
(2)
Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
(3)
Žádost o prodloužení doby platnosti krátkodobého víza nebo doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii.
(4)
Rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 21b), který sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu.
(5)
Cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže
a)
předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad,
b)
nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
c)
je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d)
je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
f)
se dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo
g)
není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo občana Evropské unie nedoprovází nebo nenásleduje.
(6)
Rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v § 15a odst. 3 je k žádosti o udělení krátkodobého víza na zastupitelském úřadu povinen předložit veškeré náležitosti a podpůrné doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27). Zastupitelský úřad krátkodobé vízum neudělí z důvodů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie27). Na udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a odst. 3, není právní nárok.
(7)
Zastupitelský úřad písemně informuje cizince uvedeného v odstavci 5 o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie.
§ 21
Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání
(1)
Pro krátkodobé vízum27) za účelem sezónního zaměstnání54) se použije obdobně § 32 odst. 2 písm. c), d) a e), § 32 odst. 3 a § 58 odst. 4.
(2)
Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, zastupitelský úřad posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele.
Díl 4
Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu
Oddíl 1
Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1)
Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnání; to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo o mimořádné pracovní vízum.
(2)
Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).
(3)
Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, vízum podle odstavce 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců.
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí oprávnění k pobytu podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující účel pobytu na území,
c)
prostředky k pobytu na území (§ 13),
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince,
f)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit a
g)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem, jde-li o cizince, který dosáhl věku 15 let; stanoví-li tak příslušný zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením cizince o bezúhonnosti, zejména v případech, kdy tento stát takový doklad nevydává.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30).
(3)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit
a)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech ve svém souhrnu po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,
b)
doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(4)
Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a občanství.
(5)
Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
(6)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 31a
Mimořádné pracovní vízum
(1)
Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů.
(2)
Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit
a)
odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území zaměstnán,
b)
maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu,
c)
státní příslušnost cizince, který je oprávněn požádat o toto vízum,
d)
do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat,
e)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území nesmí být agentura práce, nebo
f)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu.
(3)
K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d), e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6.
(4)
Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit.
(5)
Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum.
§ 32
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání
(1)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uděluje ministerstvo na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení a u které krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území na toto vízum a
e)
potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel.
(3)
Na doklad o zajištění ubytování podle odstavce 2 písm. d) se použije § 31 odst. 5 obdobně. Pokud ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel, musí z dokladu o zajištění ubytování vyplývat splnění podmínek pro ubytování podle § 100 písm. d), zejména velikost podlahové plochy místnosti a počet ubytovaných osob, a údaj o výši úplaty nebo o tom, že je ubytování poskytováno bezúplatně; výše úplaty za ubytování nesmí být v takovém případě nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní tohoto ubytování.
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 9 měsíců.
(5)
Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, ministerstvo posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele.
(6)
Pro vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se použije obdobně § 31 odst. 6.
§ 33
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,
a)
kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b)
který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
c)
který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle hlavy IV, pokud je k tomu oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území,
d)
který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby, nebo
e)
který jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
(2)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu.
(3)
Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a). Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo.
(5)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.
(6)
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 34
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b)
ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c)
fotografie,
d)
doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
f)
doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d) nebo e).
§ 35
Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum
(1)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 1 rok.
(2)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie.
(3)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).
§ 35a
Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum
(1)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 6 měsíců, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 6 měsíců.
(2)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 32 odst. 2 písm. d) a e) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b).
(3)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza podle § 37a.
§ 36
Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie.
(2)
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie.
(3)
Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).
§ 37
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec
a)
byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
b)
neplní na území účel, pro který bylo vízum uděleno,
c)
o zrušení platnosti víza požádá, nebo
d)
v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a), c), d), g), h), j) až l) a o) nebo v § 56 odst. 2,
b)
policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a
1.
cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2.
ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá,
c)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene b) bodu 2,
d)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,
e)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
f)
cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
g)
cizinec neplnil v době platnosti víza na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, nebo
h)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 37a
(1)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže
a)
cizinec, kterému bylo toto vízum uděleno, o zrušení jeho platnosti požádá,
b)
náležitosti předložené k žádosti o udělení tohoto víza nebo prodloužení doby jeho platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
cizinec neplní účel, pro který mu bylo toto vízum uděleno, nebo
d)
cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže
a)
není splněna některá z podmínek pro udělení tohoto víza,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
c)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo
d)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo nepostupuje podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a) v případě, že povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo cizinci odňato pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele a cizinci bylo ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni odnětí tohoto povolení k zaměstnání vydáno nové povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 38
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování.
(2)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.
(3)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle
a)
§ 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo
b)
§ 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek.
Oddíl 2
Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
§ 40
(1)
Diplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(2)
Zvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.
(3)
K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(4)
Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.
§ 41
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza
Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Oddíl 3
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
§ 42
Povolení k dlouhodobému pobytu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(4)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který požívá příslušných výsad a imunit a který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.
(6)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním tiskopisu.
(7)
Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.
§ 42a
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je
a)
manželem cizince s povoleným pobytem na území,
b)
nezletilým dítětem cizince s povoleným pobytem na území nebo takovým dítětem manžela cizince s povoleným pobytem na území,
c)
nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,
d)
osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území nebo jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, které je azylantem,
e)
manželem azylanta,
f)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem azylanta nebo takovým dítětem manžela azylanta,
g)
nezletilým cizincem, který byl azylantovi nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl azylantem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je azylant, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,
h)
rodičem nezletilého azylanta; nemá-li tento nezletilý azylant rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého azylanta, nebo
i)
rodičem, a nemá-li ho azylant, jiným blízkým příbuzným ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, do 3 měsíců ode dne, kdy byl azylantovi udělen azyl.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci32) (dále jen „modrá karta“) nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie55). Žádost je rodinný příslušník držitele modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie povinen podat do 30 dnů a rodinný příslušník držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie do 90 dnů ode dne vstupu na území.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizinci, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.
(4)
Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.
(6)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území po dobu kratší než 6 měsíců nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.
(7)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci vydá, jestliže
a)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení vydaného podle § 42g a pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců,
c)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. c) až i),
d)
cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty nebo držitelem povolení vydaného podle § 42f, 42k, 42m nebo 42n, nebo
e)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizinec, se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.
(8)
V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
§ 42b
Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g),
b)
doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným způsobem, není-li předložení dokladu možné,
c)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,
d)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet
1.
částek životních minim9d) členů rodiny a
2.
částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti.
Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci, dávky státní sociální pomoci a dávky pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.
(2)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval na území jiného členského státu Evropské unie32) jako rodinný příslušník držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydal jiný členský stát Evropské unie.
(3)
Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu a vznikly-li rodinné vztahy před vstupem azylanta na území, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(4)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 3.
(5)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42c
Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit
a)
doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
b)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
d)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c) a g), a
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3.
(4)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.
(6)
Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3 písm. b), doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
§ 42d
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64. Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.
(2)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g) je cizinec povinen
a)
předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d), e) a g),
b)
předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací,
d)
na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia
1.
doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a
2.
dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo
b)
podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42e
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je
a)
pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi9h), nebo
b)
osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území
za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na žádost dále cizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.
(2)
Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2).
(4)
K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je
a)
manželem,
b)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo
c)
z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče
cizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie.
(6)
Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo cizinec, kterému bylo toto povolení vydáno, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může zajistit ubytování i cizinci uvedenému v odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince.
§ 42f
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu.9j)
(2)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území ministerstvu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit
a)
dohodu o hostování,9j)
b)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a g),
c)
písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředků, a
d)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33). Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42g
Zaměstnanecká karta
(1)
Zaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v odstavcích 7 až 10, a to ode dne uvedeného v oznámení. Cizince, u kterého je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání nebo který je uveden v § 98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká karta k pobytu na území za účelem zaměstnání49).
(2)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec, pokud
a)
je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty,
b)
uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než měsíční minimální mzda; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin a
c)
má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva, zejména
1.
má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda cizinec má požadované vzdělání nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání, je na žádost ministerstva povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným orgánem České republiky,
2.
má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a
3.
splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání.
(3)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizinec, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizinec splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). Cizinec, který v postavení společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, není k plnění těchto úkolů oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké karty, přestože mu bylo za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání. Žádost o vydání zaměstnanecké karty dále není oprávněn podat cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
(4)
Cizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o vydání zaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b).
(5)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem může cizinec žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání. V zastoupení cizince, který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen „vládou schválený program“), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.
(6)
Ministerstvo zaměstnaneckou kartu vydá cizinci, bude-li zjištěno splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizince, který není uveden v odstavci 3 nebo 4 a
a)
na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
b)
je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k zaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké karty není podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a
c)
žádá o vydání zaměstnanecké karty na zaměstnání u téhož zaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává.
(7)
Změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1.
(8)
Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatele, že má cizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele.
(9)
Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna.
(10)
Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty.
(11)
Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(12)
V žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a
f)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 42h
Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty
(1)
K žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g),
b)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3,
c)
pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b),
d)
doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g odst. 2 nebo cizince uvedeného v § 42g odst. 6,
e)
povolení k zaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3,
f)
doklad prokazující, že se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4,
g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizince, druh práce, kterou bude cizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele a
h)
doklad o číselném označení volného pracovního místa obsaditelného držiteli zaměstnanecké karty, na kterém hodlá být zaměstnáván; to neplatí, uvede-li jej do tiskopisu žádosti.
(2)
Pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 1 písm. c) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavírá nebo na kterou bude uzavřena,
b)
že cizinec má zajištěno ubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5,
c)
že s cizincem uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, a výši sjednané mzdy, platu nebo odměny a sjednanou týdenní pracovní dobu a
d)
že cizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c).
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42i
Modrá karta
(1)
Žádost o vydání modré karty32) je oprávněn podat cizinec, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o
a)
žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,
b)
rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnání nebo podnikání,
c)
cizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána, s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu, nebo
d)
cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34).
(2)
Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky, nebo dosažení vyšší odborné dovednosti; vyšší odbornou dovedností se rozumí znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí srovnatelnou s vysokoškolským vzděláním, které souvisejí s povoláním nebo s odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány minimálně během doby, kterou pro vybraná povolání vyhláškou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí.
(3)
Žádost o vydání modré karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu nebo cizinec, který pobývá na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, pokud žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území, a dále cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. V zastoupení cizince, který není oprávněn podat žádost o vydání modré karty na území ministerstvu podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.
(4)
Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.
(5)
Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu35).
(6)
Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na jeho dopady do soukromého nebo rodinného života cizince, budou přiměřené důvodu pro zamítnutí žádosti, jestliže
a)
cizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, nebo
b)
jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i) nebo j),
c)
se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie,
d)
je hlavním účelem činnosti zaměstnavatele usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí.
(7)
Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“. V případě, že je modrá karta vydána státnímu příslušníkovi třetí země, kterému byla udělena mezinárodní ochrana, ministerstvo do rubriky poznámky uvede záznam podle § 84 odst. 2.
(8)
Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu.
(9)
Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení, pokud budou i nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 1; tuto změnu je povinen oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů.
(10)
Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.
(11)
V žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, na kterou žádá o vydání modré karty,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a
f)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 42j
Náležitosti k žádosti o vydání modré karty
(1)
K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g),
b)
pracovní smlouvu nebo smlouvou o smlouvě budoucí pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně 6 měsíců na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí,
c)
doklady potvrzující vysokou kvalifikaci,
d)
jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání,
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3.
(2)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(3)
Cizinec, který přede dnem podání žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je povinen k žádosti předložit
a)
platnou modrou kartu vydanou jiným členským státem a
(4)
Na cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty pracoval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie po dobu minimálně 2 let, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle odstavce 1 písm. c) ve vztahu k zaměstnání, které má vykonávat.
§ 42k
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance
(1)
Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení.
(2)
Vnitropodnikovým převedením se pro účely tohoto zákona rozumí dočasné převedení cizince
a)
v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do jejího odštěpného závodu s umístěním na území, nebo
b)
z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do obchodní korporace se sídlem na území, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie ovládající nebo ovládanou osobou56) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.
(3)
Manažerem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec pracující ve vedoucí pozici, který především řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod a na jehož činnost obecně dohlíží nebo mu vydává pokyny zejména statutární orgán, nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán; manažer řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod nebo jejich část, vykonává dohled nad dalšími zaměstnanci vykonávajícími dohledové, profesní nebo řídící činnosti a jejich kontrolu, a to včetně pravomoci přijímat nebo propouštět zaměstnance nebo doporučit jejich přijetí nebo propuštění nebo provedení jiných personálních opatření.
(4)
Specialistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který má specializované znalosti, které jsou zásadní pro oblast činnosti, postupy nebo řízení obchodní korporace nebo odštěpného závodu, a který má dále potřebnou úroveň dosažené kvalifikace a profesní zkušenosti, popřípadě je členem profesního sdružení, stanoví-li tyto požadavky zvláštní právní předpis.
(5)
Zaměstnaným stážistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který má řádně ukončené vysokoškolské vzdělání, je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik a metod a kterému je po dobu převedení vyplácena mzda nebo plat.
(6)
Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance není oprávněn podat cizinec, jde-li o
a)
žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,
b)
cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34),
c)
cizince, který na území pobývá za účelem podnikání,
d)
cizince, kterému bylo zprostředkováno zaměstnání agenturou práce,
e)
cizince, který na území pobývá za účelem studia podle § 64 písm. a) až d), jde-li o denní studium na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky nebo prezenční studium na vysoké škole, nebo
f)
cizince, který je zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem ve státě, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž občanům tohoto státu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo ve státě, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d).
(7)
Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance podává cizinec na zastupitelském úřadu. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace.
(8)
Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, pokud
a)
se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty,
b)
byl tento cizinec bezprostředně přede dnem vnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců, a
c)
tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, je-li podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a má vysokoškolské vzdělání, jde-li o zaměstnaného stážistu.
(9)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance zamítne, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i), l) a o) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), nebo
b)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení.
(10)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance dále zamítne, jestliže
a)
obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, není osobou bezdlužnou,
b)
obchodní korporaci, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo
c)
na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byl prohlášen konkurs,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(11)
Držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je povinen ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých mu byla karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
§ 42l
Náležitosti žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance
(1)
K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
d)
vysílací dopis, který obsahuje
1.
potvrzení obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, že cizinec bude převeden podle § 42k odst. 2 k výkonu zaměstnání do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území,
2.
uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci, a
3.
potvrzení, že cizinec bude po uplynutí doby trvání vnitropodnikového převedení převeden do obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie,
e)
doklad o zaměstnání před vnitropodnikovým převedením podle § 42k odst. 8 písm. b),
f)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, v níž je cizinec převeden,
g)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou,
h)
doklad o splnění podmínky uvedené v § 42k odst. 8 písm. c) a
i)
jde-li o zaměstnaného stážistu, dohodu o odborné přípravě, která obsahuje
1.
popis programu odborné přípravy, ze kterého vyplývá, že se jedná o odbornou přípravu za účelem profesního rozvoje nebo odbornou přípravu v oblasti obchodních technik nebo metod s cílem připravit cizince na jeho budoucí pozici v obchodní korporaci, v níž nebo z níž je cizinec převeden, nebo v obchodní korporaci, která tuto obchodní korporaci ovládá nebo je jí ovládána, a
2.
dobu trvání odborné přípravy a podmínky, za kterých bude zaměstnaný stážista během odborné přípravy pod dohledem.
(2)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42m
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
(1)
Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince, který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení.
(2)
K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
vysílací dopis obsahující údaje uvedené v § 42l odst. 1 písm. d),
f)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, z níž je cizinec převeden,
g)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, a
h)
doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. b).
(3)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(4)
Držitel povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie může podat žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo ministerstvu v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace.
(5)
Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud
a)
se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty,
b)
tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a
c)
neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tomuto cizinci jiným členským státem Evropské unie.
(6)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie zamítne, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i), l) a o) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a),
b)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení, nebo
c)
uplynula celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8.
(7)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie dále zamítne, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v § 42k odst. 10, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
§ 42n
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
(1)
Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování cizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a
a)
je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem,
b)
hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje,
c)
záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec,
d)
disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizinec povinen prokázat jejich původ a
e)
je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval.
(2)
Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem.
(3)
Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování také cizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(4)
Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda
a)
se jedná o významnou investici,
b)
záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec,
c)
přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje,
d)
činnost cizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
e)
podíl cizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace.
(5)
Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší.
(6)
Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizince, který je členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády.
(7)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let.
§ 42o
Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
(1)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
d)
podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil,
e)
doklad, ze kterého vyplývá, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů,
f)
účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti,
g)
čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku,
h)
na požádání doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice,
i)
doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován,
j)
doklad prokazující bezdlužnost cizince; to neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval,
k)
jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace,
l)
jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, a
m)
jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(2)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42p
Záměr uskutečnit významnou investici a přínos významné investice
(1)
Záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný, pokud
a)
cíle tohoto záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace,
b)
podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a
c)
popis technického a technologického řešení není v zásadních bodech věcně chybný.
(2)
Významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec, pokud s její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel a pokud
a)
spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obce nedostatečně zastoupeno,
b)
vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obci nedostatkové nebo obtížně dostupné,
c)
mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce,
d)
má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo
e)
má potenciál vytvářet další investiční příležitosti.
§ 43
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
(1)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje ministerstvo na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
(2)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizince, kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení, a probíhá řízení proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci vyplacena.
§ 44
(1)
Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 30 dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
Cizinci, který podal žádost o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, ministerstvo vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu; to neplatí, jde-li o vydání zaměstnanecké karty cizinci, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti.
(3)
Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(4)
Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou platnosti
a)
potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,
b)
9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3,
c)
1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu,
d)
odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,
e)
2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,
f)
2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c),
g)
odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,
h)
odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolnické službě nebo dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území z důvodu uvedeného v § 64 písm. f),
i)
odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti, nebo
j)
až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.
(6)
Zaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe35), nejdéle však na dobu 2 let; v případě cizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání.
(7)
Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 3 roky.
(8)
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se vydává na dobu převedení na území členských států Evropské unie; celková doba převedení na území členských států Evropské unie však nesmí přesáhnout 3 roky, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty, a 1 rok, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty.
(9)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se vydává na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na 2 roky.
§ 44a
(1)
Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to
a)
na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,
b)
nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), c), f), g), i) a j),
c)
na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),
d)
na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. e),
e)
nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.
(2)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem
a)
účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo
b)
studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky.
(3)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 7 a § 55 vztahují obdobně.
(4)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).
(5)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Platnost povolení vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení uvedené v § 46b.
(6)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) je cizinec povinen
a)
předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b)
předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,
d)
předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.
(7)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.
(8)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d).
(9)
Platnost zaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost zaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d),
b)
pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty,
c)
rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, jde-li o cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3,
d)
doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým cizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti, nebo pokud odbornou způsobilost ministerstvu neprokazoval již dříve,
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3,
f)
fotografie v případě změny podoby a
g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).
(10)
Jde-li o cizince uvedeného v § 42h odst. 2 a podmínky vládou schváleného programu umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 9 písm. b) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a dobu, na kterou je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřena,
b)
že cizinec má zajištěno ubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5,
c)
že má s cizincem nadále uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a
d)
že cizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c).
(11)
Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží, nesplňuje-li cizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. a), b) a c), § 42g odst. 3 větě první nebo v § 42g odst. 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit. Ustanovení § 42g odst. 3 věta druhá a § 46 odst. 6 písm. d), jde-li o důvody uvedené v § 178f odst. 1 písm. a) a c) až f), a dále § 46 odst. 6 písm. e) a f) se použije obdobně. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici.
(12)
Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d), s výjimkou fotografie. Platnost modré karty nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti modré karty podle § 46f.
(13)
Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(14)
Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě žadatele o vydání zaměstnanecké karty se povinnost uvedená ve větě první považuje za splněnou pouze tehdy, předloží-li tento žadatel současně ministerstvu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že žadatel nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké karty.
§ 44b
(1)
Platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie lze opakovaně prodloužit na dobu převedení na území členských států Evropské unie, nejdéle však na dobu 3 let, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty, a nejdéle na dobu 1 roku, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty, pokud
a)
se nadále jedná o vnitropodnikové převedení k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty,
b)
cizinec má nadále požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a
c)
neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. Na prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně.
(3)
K žádosti je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie v případě změny podoby,
c)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
potvrzení obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, že údaje obsažené ve vysílacím dopisu podle § 42l odst. 1 písm. d) jsou nadále platné, s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území,
f)
doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b),
g)
potvrzení o prodloužení dohody o odborné přípravě podle § 42l odst. 1 písm. i), s uvedením doby jejího trvání, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané zaměstnanému stážistovi, a
h)
povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie.
(4)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(5)
Ministerstvo platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 1 nebo jestliže byla dosažena celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8.
(6)
Ministerstvo dále platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 2, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro neprodloužení platnosti této karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
§ 44c
(1)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze opakovaně prodloužit na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, vždy však nejdéle na dobu 2 let, pokud
a)
jsou splněny podmínky uvedené v § 42n odst. 1 písm. a) a e),
b)
cizinec postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, zejména pokud dosud uskutečněná investice poměrně odpovídá dosavadní době pobytu na území a rozsahu významné investice nebo jestliže významná investice již byla uskutečněna, pokud cizinec nadále podniká v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici,
c)
činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
d)
podíl cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(2)
Jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, musí být podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) splněny obchodní korporací. Ustanovení § 42n odst. 6 se použije obdobně.
(3)
Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda
a)
cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, na jehož základě mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování,
b)
činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
c)
podíl cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(4)
V rámci posouzení, zda je postupováno v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, přihlédne Ministerstvo průmyslu a obchodu i k důvodům na vůli cizince nezávislým, které mohou mít vliv na plnění záměru uskutečnit významnou investici, zejména k situaci na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší.
(5)
Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se § 35 odst. 3, § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně.
(6)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie v případě změny podoby,
c)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
d)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
e)
doklad prokazující bezdlužnost cizince, a jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, dále doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace,
f)
doklad o tom, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici,
g)
na požádání platební výměr daně z příjmů cizince; jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, platební výměr daně z příjmů právnických osob obchodní korporace,
h)
doklad o tom, že jeho činnost na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace,
i)
doklad prokazující, že jeho podíl v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, a
j)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 45
(1)
Cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. Cizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let; to se nevztahuje na cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, na cizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 a na cizince uvedeného v odstavci 2.
(2)
Cizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
(3)
Cizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem a je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže
a)
ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny měl na území povolen pobyt po dobu nejméně 2 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo
b)
k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4)
Cizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pokud měl ke dni rozvodu na území povolen pobyt po dobu nejméně 3 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.
(5)
K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,
c)
doklad o zajištění ubytování na území,
d)
doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
f)
fotografie.
(6)
Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.
(7)
Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).
§ 46
(1)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 33, 34, 37, 38, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo povolení k dlouhodobému pobytu dále nevydá, pokud cizinec neplní na území účel, pro který mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů a pro který mu má být vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo pokud cizinec neplnil v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 1 platí obdobně § 62 odst. 1 a 4 vztahující se na dlouhodobé vízum. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti je cizinec povinen dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(3)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l), m) a o), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.
(4)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), l), m) a o), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.
(5)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l), m) a o), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(6)
Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá
a)
z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f),
b)
nesplňuje-li cizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4,
c)
jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké karty podanou cizincem uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit,
d)
je-li zaměstnavatel cizince podle § 178f nespolehlivý,
e)
pokud cizinec vykonával nelegální práci, nebo
f)
jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.
(7)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),
b)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
c)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
d)
doklad prokazující bezdlužnost cizince,
e)
doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jde-li o cizince, který je členem statutárního orgánu obchodní korporace,
f)
na požádání platební výměr daně z příjmu,
g)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(8)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.
(9)
Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem5a), který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 46a
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
Na žádost cizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
b)
cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c)
bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d)
cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),
e)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f)
cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
g)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,
h)
cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
i)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
j)
nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebyla prodloužena nebo skončila, anebo nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena,
k)
držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty vydané na území skončila, nebo
l)
se cizinec dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. h), j) a k) nezruší, jestliže je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se cizinec stal obětí domácího násilí.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46b
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a)
je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
c)
držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
d)
držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
e)
držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,
f)
úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9o),
g)
stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území nebo
h)
se držitel tohoto povolení dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.
(3)
Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46c
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g), jestliže
a)
cizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,
b)
je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo
c)
cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.
(2)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(3)
Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.
(4)
Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(5)
Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.
§ 46d
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, pokud cizinec neprokáže, že jeho další pobyt na území je v zájmu České republiky.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
b)
bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
c)
výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování,9j) byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu;9j) to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána,
d)
výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3,
e)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f)
výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, nebo
g)
se výzkumný pracovník dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46e
Zrušení platnosti zaměstnanecké karty
(1)
Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35).
(2)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46f
Zrušení platnosti modré karty
(1)
Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže
a)
její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá,
b)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty,
d)
její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána,
e)
doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 měsíce a pokud byl držitelem modré karty po dobu kratší než 2 roky,
f)
doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 6 měsíců a pokud byl držitelem modré karty alespoň 2 roky; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce,
g)
její držitel nemá na území zajištěno ubytování,
h)
jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35), nebo
i)
její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
b)
je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu,
c)
její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi,
d)
její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
e)
její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé,
f)
zaměstnavatel jejího držitele není bezdlužný, nebo
g)
se její držitel dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele modré karty.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Ministerstvo nezruší platnost modré karty, jestliže její držitel dočasně, nejdéle však 12 měsíců, nesplňuje podmínky pro její vydání z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené.
(5)
Pokud je v průběhu řízení o zrušení platnosti modré karty shledán důvod podle odstavce 2 písm. f), ministerstvo držiteli modré karty tuto skutečnost oznámí. Cizinec je oprávněn oznámit ministerstvu nového zaměstnavatele nebo své nové pracovní zařazení při dodržení podmínek uvedených v § 42i odst. 1 a 9 do 3 měsíců ode dne oznámení skutečnosti podle věty první; v případě držitele modré karty zaměstnaného po dobu alespoň 2 let činí tato doba 6 měsíců.
§ 46g
Zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
(1)
Ministerstvo zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a)
její držitel o zrušení platnosti požádá,
b)
náležitosti předložené k žádosti o její vydání nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
d)
její držitel neplní účel, pro který mu byla karta vydána, nebo
e)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž je cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a)
není splněna některá z podmínek pro její vydání,
b)
její držitel nemá na území zajištěno ubytování,
c)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
d)
je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu,
e)
její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
f)
obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, přestane být osobou bezdlužnou,
g)
obchodní korporaci, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byla po vydání karty pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce,
h)
na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byl prohlášen konkurs, nebo
i)
se její držitel dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení její platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Ministerstvo vyrozumí o vydání rozhodnutí o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o důvodech tohoto rozhodnutí obchodní korporaci, v níž nebo do níž je cizinec převeden.
§ 47
(1)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.
(2)
Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.
(3)
Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.
(4)
Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. To neplatí, jestliže žádost podle věty první nebyla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, v § 45 nebo v době, kdy se tento zákon na cizince nevztahuje podle § 2.
(5)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.
(6)
Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizinec
a)
podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4,
b)
c)
doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu.
(7)
Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.
(8)
Modrá karta se dále považuje za platnou
a)
do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty,
b)
do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu, nebo
c)
po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty.
(9)
Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré karty a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie. Povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie.
(10)
Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně. Na platnost povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavec 9 věta druhá vztahuje obdobně.
(11)
Oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4, 6 a 8 se nepoužijí, podá-li cizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6 nebo 8 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7.
(12)
Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně.
§ 48
(1)
Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem, cizinec,
a)
kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), § 33 odst. 3 věty první nebo ze stejných důvodů vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo jde-li o cizince uvedeného v § 43 odst. 2,
b)
který je uveden v § 42e odst. 1, a to za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,
c)
který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo
d)
kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno.
(2)
Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizince požívajícího dočasné ochrany dále považuje cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti.
(3)
Pro účely zaměstnanosti se považuje
a)
cizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti, za osobu s trvalým pobytem na území a
b)
žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti za žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
§ 48a
(1)
Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše
a)
1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)],
b)
1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,
c)
1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,
d)
1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.
(2)
Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.
(3)
Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4)
Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud
a)
odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180),
b)
žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
c)
žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
§ 48b
(1)
Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.
(2)
Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.
(3)
Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Oddíl 4
§ 49
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice požívajícím příslušných výsad a imunit a jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení se vydává formou identifikačního průkazu podle § 180b.
(2)
O povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec podle odstavce 1, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
(4)
Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Díl 5
Postavení osoby bez státní příslušnosti
§ 49a
Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti
(1)
Osobou bez státní příslušnosti je cizinec, kterého žádný stát nepovažuje podle svých právních předpisů za svého státního občana. Postavení osoby bez státní příslušnosti cizinec nabývá oznámením rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ode dne oznámení rozhodnutí podle věty druhé se na cizince hledí, jako by mu bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé; to neplatí, nedostaví-li se na ministerstvo za účelem vyznačení víza do 30 dní od oznámení tohoto rozhodnutí. Cizinec je povinen se bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí podle věty druhé dostavit na ministerstvo za účelem udělení víza.
(2)
Žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se podává na území ministerstvu. V žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, stát narození, stát, jehož státní občanství pozbyl nebo na jehož území pobýval před podáním žádosti, a adresu pro doručování. K žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizinec dále povinen předložit doklady prokazující, že cizince žádný stát nepovažuje za svého státního občana a že státní příslušnost nemůže získat, zejména
a)
cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i když uplynula doba jeho platnosti,
b)
rodný a oddací list nebo jiné doklady, ze kterých je patrná totožnost nebo státní příslušnost cizince,
c)
doklad prokazující, že není státním občanem státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti, a
d)
doklady o snahách získat státní příslušnost státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnosti.
(3)
Po podání žádosti ministerstvo cizince poučí o jeho právech a povinnostech a vydá mu průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, který jej po dobu jeho platnosti opravňuje k setrvání na území pouze za účelem řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; to neplatí, byla-li podána druhá nebo jakákoli další žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ministerstvo o vydání průkazu informuje policii.
(4)
Průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a ministerstvo do něj zapíše údaje o totožnosti žadatele, adrese pro doručování a o době jeho platnosti. Dobu platnosti průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti stanoví ministerstvo a lze ji opakovaně prodlužovat.
(5)
Pro nahlížení do spisu platí § 23a zákona o azylu obdobně.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.
(7)
Není-li stanoveno jinak, použijí se na osobu bez státní příslušnosti ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana třetí země.
§ 49b
Postavení osoby bez státní příslušnosti zaniká
a)
smrtí cizince nebo jeho prohlášením za mrtvého,
b)
nabytím státního občanství České republiky nebo jiného státu, nebo
c)
písemným prohlášením cizince o vzdání se postavení osoby bez státní příslušnosti.
§ 49c
(1)
Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů kdykoliv navázat s žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti kontakt.
(2)
Pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře je oprávněn nahlížet do spisu a být přítomen u pohovoru za předpokladu, že s tím žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti souhlasí.
(3)
Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil v souvislosti s řízením o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů.
Díl 6
Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace
§ 50
Výjezdní příkaz
(1)
Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední
a)
policie po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo
b)
ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).
(2)
Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.
(3)
Výjezdním příkazem cizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území.
(4)
Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí.
(5)
Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(6)
Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.
(7)
Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“.
(8)
Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118.
§ 50a
Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace
(1)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci, který
a)
neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování,
b)
je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života.
(2)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie vydá
a)
cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu, jestliže
1.
bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo
2.
nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,
b)
cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo
c)
cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění.
(3)
Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to v rozmezí 7 až 30 dní, a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4)
Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(5)
V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn.
§ 50b
(1)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá občanu Evropské unie, který na území nehodlá pobývat déle než 30 dnů, a je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(2)
Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví dobu k vycestování, a to nejdéle na 30 dnů.
(3)
V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.
Díl 7
Společná ustanovení k dlouhodobému vízu
§ 51
(1)
Dlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Na udělení dlouhodobého víza není právní nárok.
(3)
Dlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.
(4)
Dlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b).
(5)
Dlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.
§ 52
V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být
a)
dlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území,
b)
zkrácena doba platnosti dlouhodobého víza.
§ 53
(1)
Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na úředním tiskopisu.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.
§ 54
V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy místa pobytu na území, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu a označení státu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, a údaj o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu, u studentů název a adresu školy, dobu a účel pobytu na území a upřesňující informace k tomuto pobytu, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem včetně údajů o zdravotním pojištění za pobytu na území, údaje k případné zvoucí osobě v rozsahu příjmení, jméno, adresa místa pobytu na území, a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby. V žádosti je cizinec povinen dále uvést údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území a na území ostatních smluvních států a údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména a den, měsíc, rok a místo narození.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza
(1)
Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(2)
Cestovní doklad je cizinec povinen předložit v jeho originální listinné podobě a matriční doklad v jeho originální listinné nebo elektronické podobě. Ostatní náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen předložit alespoň v podobě, která má stejné účinky jako jejich originál.
(3)
Za účelem ověření pravosti předkládaného dokladu je cizinec na výzvu správního orgánu povinen předložit jeho originál.
(4)
Není-li splněna povinnost podle odstavců 1 až 3 ani na výzvu správního orgánu, k předloženému dokladu správní orgán nepřihlíží. To neplatí v případech, kdy správní orgán pravost předloženého dokladu ověří jiným způsobem.
(5)
Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky.
(6)
Cizinec žádající o udělení dlouhodobého víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.
§ 56
Důvody neudělení dlouhodobého víza
(1)
Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže
a)
se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b)
cizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého víza nepravdivě,
c)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d)
má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,
e)
předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f)
cizinec podal žádost o udělení dlouhodobého víza za účelem zaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza podle odstavce 5 cizince poučí, že je oprávněn požádat o vydání zaměstnanecké karty,
g)
jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j),
h)
jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého víza,
i)
před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
j)
pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území,
k)
cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona,
l)
cizinec nesplňuje některou z podmínek pro udělení víza,
m)
se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu nad 90 dnů, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství nebo pokud byl účelově jmenován členem statutárního orgánu obchodní korporace a jeho činnost jako člena statutárního orgánu obchodní korporace není skutečným účelem jeho pobytu na území,
n)
je zaměstnavatel cizince podle § 178f nespolehlivý, jde-li o mimořádné pracovní vízum, nebo
o)
se cizinec dopustí přestupku vedeného v evidenci přestupků podle zákona o některých přestupcích, a to opakovaně třikrát za sebou v období 12 měsíců.
(2)
Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže
a)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo
b)
v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého víza budou přiměřené důvodu pro neudělení dlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání ministerstvo cizinci neudělí, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v odstavci 2 písm. a), a dále jestliže cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uvedl pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a Úřad práce České republiky toto povolení nevydal.
(4)
K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.
(5)
Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).
(6)
Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 57
(1)
Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.
(3)
Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého víza se žadateli o dlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.
§ 58
Vyznačování dlouhodobého víza
(1)
Dlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.
(3)
V dlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
(4)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se vyznačí v oddílu „poznámky“ ve vízovém štítku záznam „SEASONAL WORK“.
§ 60
(1)
Žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum podává cizinec ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o udělení tohoto víza.
(2)
O prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby.
(3)
Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 2 důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 2. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.
(4)
Pokud doba platnosti dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5)
Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě dlouhodobého víza s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
(6)
Lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 také zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
(7)
Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, cizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti; v této době není cizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu.
§ 62
Zánik platnosti dlouhodobého víza
(1)
Platnost dlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo trest za spáchání trestného činu uvedeného v § 80 odst. 1 trestního zákoníku nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2)
Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).
(4)
Po vycestování cizince z území smluvních států zanikne platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince v postavení osoby bez státní příslušnosti, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé. Platnost ostatních dlouhodobých víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
Zánik platnosti zaměstnanecké karty
(1)
Platnost zaměstnanecké karty zaniká nejpozději uplynutím 90 dnů ode dne, kdy cizinci skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání anebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 7 až 10; to neplatí, pokud se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti.
(2)
Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví.
(3)
Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
§ 64
Studium
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k),
b)
účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c)
střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci,
d)
stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky,
e)
stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
f)
evropská dobrovolná služba cizince ve věku od 18 do 30 let nebo dobrovolnická služba, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu ministerstvem nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
g)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.
HLAVA IV
TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
§ 65
(1)
Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a)
povolení k trvalému pobytu, nebo
b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2)
Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka.
Povolení k trvalému pobytu
§ 66
(1)
Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci
a)
který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména
1.
je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,
2.
je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo
3.
byl-li v minulosti státním občanem České republiky,
b)
který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,
c)
na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
d)
který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců na území.
(2)
Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.
(3)
Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu zaniklo podle § 173a, došlo-li k odstranění zápisu cizince z vnitrostátního sankčního seznamu podle sankčního zákona nebo k vyřazení ze sankčního seznamu Evropské unie na základě rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie, pokud od zápisu cizince na sankční seznam neuplynula doba 3 let.
§ 68
(1)
Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.
(2)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají
a)
doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak,
b)
doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, pokud se na ně zákon o azylu již nevztahuje,
c)
doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud
1.
bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo
2.
cizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5,
d)
jednou polovinou
1.
doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo
2.
doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu,
e)
období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění nebo studium, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává,
f)
období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizinec svým zaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů; toto období se však nezapočítá, byl-li cizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatele.
(3)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba
a)
vyslání cizince na území zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou,
b)
pobytu cizince na území, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair),
c)
výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu,
d)
pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na mimořádné pracovní vízum,
e)
pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a
f)
pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí.
(4)
Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
(5)
Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.
§ 69
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,
a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11),
b)
pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
c)
pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.
(3)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu.
(4)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e).
(5)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území
a)
na povolení k dlouhodobému pobytu,
b)
jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany, nebo
c)
během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5.
(6)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu.
(7)
Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d).
§ 70
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
(2)
Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit
a)
fotografie,
b)
cestovní doklad,
c)
doklad potvrzující účel pobytu na území, například matriční doklad nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68,
d)
doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a); na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
e)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na cizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2); cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,
f)
doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),
g)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
h)
doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).
(4)
Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(5)
Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který
a)
nedosáhl věku 15 let,
b)
prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program zaměřený na český jazyk na vysoké škole,
c)
prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka,
d)
žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,
e)
prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo
f)
dosáhl věku 60 let.
(6)
Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizince informuje.
§ 71
(1)
Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a součet částek nejvyššího normativního nájemného a energetického paušálu, stanovených pro účely složky na bydlení dávky státní sociální pomoci, nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, složky na dítě dávky státní sociální pomoci, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávky pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo rozhodnutím o stanovení daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti za poslední zdaňovací období.
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu, dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně.
§ 74
(1)
Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo
a)
k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a
b)
ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo
a)
k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a
b)
ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(3)
Cizinec je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(4)
Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu.
Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu
§ 75
(1)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
cizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
b)
v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,
c)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),
d)
cizinec ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,
e)
cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
f)
cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,
g)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo
h)
v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 68.
(2)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže
a)
cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,
b)
cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
c)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g),
d)
cizinec v době platnosti posledního povolení k dlouhodobému pobytu bezprostředně předcházejícího podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68 neplnil na území účel, pro který mu povolení k dlouhodobému pobytu bylo vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu,
e)
cizinec ohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
f)
cizinec ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie nebo závažným způsobem narušil jeho veřejný pořádek,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku.
(4)
K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(5)
Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 76
Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká
a)
nabytím státního občanství České republiky,
b)
nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění10) nebo trest za spáchání trestného činu uvedeného v § 80 odst. 1 trestního zákoníku nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,
c)
jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo
d)
úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.
§ 77
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
b)
cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
c)
cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,
d)
cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,
e)
je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy,
f)
o to cizinec požádá,
g)
cizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník, pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 24 měsíců,
h)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
i)
byl cizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok.
(2)
Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže
a)
cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,
b)
zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,
c)
byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,
d)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,
e)
cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který cizince do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
f)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce do 3 let včetně, nebo
g)
jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
Díl 2
Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území
§ 83
(1)
Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec
a)
splnil ke dni podání žádosti podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),
b)
nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a
c)
prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.
(2)
Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.
(3)
Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie.
(4)
Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie.
(5)
Žádost o přiznání právního postavení rezidenta na území podle odstavce 2 se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, pohlaví, státní občanství, účel pobytu na území, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu.
§ 84
(1)
Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU"7c).
(2)
Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“, jde-li o cizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nadále platné.
§ 85
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo
b)
jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(2)
Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c).
(3)
Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.
Díl 4
Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu
§ 87
(1)
Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.
(3)
Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.
(4)
Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.
(5)
Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.
(6)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže
a)
osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,
b)
cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a),
c)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo
d)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(7)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže
a)
cizinec
1.
je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
2.
oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,
3.
nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo
4.
dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost cizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,
b)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo
c)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(8)
Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.
(9)
Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně.
(10)
Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).
HLAVA IVa
POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území po dobu delší než 3 měsíce
§ 87a
Přechodný pobyt občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost osvědčení o registraci, pokud občan Evropské unie
a)
hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a
b)
neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.
(2)
K žádosti o vydání osvědčení o registraci občan Evropské unie předloží
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie,
c)
doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a
d)
doklad o zajištění ubytování na území.
(3)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2 a doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 87b
Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a doprovází občana Evropské unie na území nebo následuje občana Evropské unie, který na území pobývá, je povinen požádat ministerstvo o vydání povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13).
(2)
O vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v odstavci 1 povinen požádat ministerstvo ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Cizinec, který se stane rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 v průběhu pobytu na území, je povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, a cizinec s jiným oprávněním k pobytu, do 3 měsíců ode dne uplynutí platnosti tohoto oprávnění.
(3)
K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit
a)
náležitosti uvedené v § 87a odst. 2,
b)
doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,
c)
doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno osvědčení o registraci nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka státního občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území, a
d)
jako rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 dále doklad
2.
o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 180j odst. 4.
(4)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou
a)
pobytové karty, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle
1.
§ 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo
2.
§ 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo
b)
průkazu o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti nejdéle na 3 roky v ostatních případech.
§ 87c
Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice
(1)
Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a který požívá příslušných výsad a imunit, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá Ministerstvo zahraničních věcí potvrzení o pobytu na území formou identifikačního průkazu podle § 180b.
(2)
Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie, požívá příslušných výsad a imunit a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b.
(3)
K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 87d
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání osvědčení o registraci a důvody pro zrušení a zánik přechodného pobytu občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo žádost o vydání osvědčení o registraci zamítne, jestliže
a)
žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
b)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže
a)
se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
b)
cizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
c)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
d)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo
e)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Na zánik přechodného pobytu občana Evropské unie na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Přechodný pobyt občana Evropské unie na území dále zaniká ohlášením ukončení pobytu na území.
§ 87e
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu
(1)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže
a)
žadatel
1.
není rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo
2.
nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3,
b)
žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
c)
se žadatel stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
d)
se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
e)
se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území,
f)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
g)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
h)
je žadatel zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
i)
žadatel, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, v době podání této žádosti
1.
není podle tohoto zákona oprávněn pobývat na území,
2.
setrvává na území na základě výjezdního příkazu, nebo
3.
je držitelem krátkodobého víza; to neplatí pro držitele krátkodobého víza vydaného podle § 20 odst. 6.
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.
(3)
K důvodu podle odstavce 1 písm. h) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území; žadatel je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 87f
Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo v § 87b odst. 1 nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie.
(2)
Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud
a)
přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, a rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě občana Evropské unie, které pobývá na území, a to po dobu vzdělávání tohoto dítěte v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,
b)
občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie,
c)
manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a
1.
rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu10c) nebo dohodou manželů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území,
2.
před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo
3.
je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětí domácího násilí,
d)
došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie a
1.
rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou rodičů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo
2.
je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětí domácího násilí,
e)
rodinný příslušník občana Evropské unie neuvedený v písmenu c) nebo d) se stal obětí domácího násilí a z tohoto důvodu přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, nebo
f)
se jedná o nepřítomnost rodinného příslušníka občana Evropské unie na území, která nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
1.
z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
2.
pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(3)
Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud
a)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
b)
se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
c)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
cizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,
e)
cizinec byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
f)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo
g)
je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území; rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(5)
Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty druhé se osvědčuje obdobně jako oprávnění pobývat na území podle § 87y. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
(6)
Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.
Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87g
(1)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)
jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
c)
jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e), nebo
d)
jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let.
(2)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(3)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.
(4)
Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.
(5)
Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.
(6)
Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.
(7)
Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
a)
z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b)
pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(8)
Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 odst. 1 až 3, odst. 6, odst. 7 písm. a) bod 1 až 3 a odst. 7 písm. b) a c) použije obdobně. Pobyt na území občana Evropské unie podle věty první se považuje za pobyt trvalý podle tohoto ustanovení; požádá-li o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen k žádosti předložit cestovní doklad a fotografie. Zánikem oprávnění k trvalému pobytu současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud mu by vydán.
(9)
Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.
§ 87h
(1)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území.
(2)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)
po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,
b)
jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo
c)
jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
1.
ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2.
k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3.
pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.
(3)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu
a)
pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky,
b)
z humanitárních důvodů, zejména
1.
z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo
2.
žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití, nebo
c)
pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2, v době podání žádosti pobýval na území jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany a zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje.
(4)
Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 se započítává i doba pobytu jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany, pokud se na rodinného příslušníka občana Evropské unie zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do doby nepřetržitého pobytu se dále započítává i doba, po kterou pobýval v zahraničí manžel diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka Ministerstva zahraničních věcí doprovázející tohoto pracovníka při výkonu služby nebo práce v zahraničí podle zvláštního právního předpisu64). Do doby pobytu se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.
(5)
Rodinný příslušník občana Evropské unie je oprávněn požádat ministerstvo o přiznání právního postavení rezidenta na území; ustanovení § 83 až 85 se použijí obdobně.
§ 87i
(1)
K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1 nebo 2, jde-li o jeho rodinného příslušníka,
c)
fotografie,
d)
doklad o zajištění ubytování a
e)
doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71 odst. 1, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3.
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníku udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
§ 87j
Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
průkaz trvalého pobytu12a), jde-li o občana Evropské unie,
b)
kartu trvalého pobytu12a), jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle
1.
§ 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo
2.
§ 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo
c)
průkaz o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti na 10 let, kterou lze opakovaně prodloužit o dalších 10 let, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie neuvedeného v písmeni b).
§ 87k
Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
c)
se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k trvalému pobytu,
d)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e)
žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
f)
žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, nebo
g)
nejsou splněny podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu uvedené v § 87g nebo 87h.
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87l
Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení
a)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,
b)
je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b), a je zařazen do informačního systému smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,
e)
byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
f)
byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok,
za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 87m
Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně.
Díl 3
Osvědčení a další doklady
§ 87n
Osvědčení o registraci
(1)
Osvědčení o registraci je veřejnou listinou vydávanou s dobou platnosti na 10 let a vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Osvědčením o registraci jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území.
§ 87o
Pobytová karta
(1)
Pobytová karta je veřejnou listinou; vydává se jako samostatný doklad k přechodnému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. a) bodech 2, 3 a 7.
(2)
Pobytová karta se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti této karty.
§ 87p
Prodloužení doby platnosti pobytové karty
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), c) a d) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie, nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(2)
Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f. Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty přechodný pobyt ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé.
(3)
Na prodloužení platnosti pobytové karty se § 87u použije obdobně.
(4)
V případě žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného podle § 87b odst. 4 písm. b) se odstavce 1 až 3 použijí obdobně; rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 je však povinen k této žádosti dále předložit náležitosti podle § 87b odst. 3 písm. d).
§ 87r
Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu
(1)
Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu jsou veřejnými listinami.
(2)
Průkaz trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území; vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí.
(3)
Karta trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad k trvalému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. b) bodech 1 až 3 a 7.
(4)
Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu a karty lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.
§ 87s
Prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu a karty trvalého pobytu
(1)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti vydaného dokladu.
(2)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu je občan Evropské unie povinen předložit cestovní doklad, a pokud došlo ke změně jeho podoby, dále fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(4)
Na prodloužení doby platnosti karty trvalého pobytu se použije obdobně § 87u.
§ 87t
Doklady vydávané občanu Spojeného království a jeho rodinnému příslušníku
(1)
Občanu Spojeného království a rodinnému příslušníku občana Spojeného království podle § 15b se osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu vydává formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a.
(2)
Pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je občan Spojeného království a rodinný příslušník občana Spojeného království podle § 15b povinen se ve stanovené lhůtě dostavit na ministerstvo k pořízení biometrických údajů a následně k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě nesplnění některé z povinností uvedených ve větě první ministerstvo řízení o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu zastaví.
(3)
Průkaz o povolení k pobytu se osobám podle odstavce 1 vydává s dobou platnosti na 5 let, jde-li o osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo na 10 let, jde-li o povolení vydané k trvalému pobytu na území; cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let. Platnost vydaného průkazu lze opakovaně, o stejnou dobu, prodloužit.
(4)
Na průkazy o povolení k pobytu vydané podle odstavců 1 až 3 se použijí obdobně § 117b odst. 1 a 3, § 117f odst. 2 písm. d) a § 117g.
Díl 5
Společná ustanovení
§ 87u
(1)
Rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 87b odst. 4 písm. a) a § 87j písm. b) je povinen dostavit se na ministerstvo
a)
za účelem vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu ke zpracování údajů nezbytných pro vydání tohoto dokladu, a to včetně pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka, a
b)
ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu.
(2)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 platí obdobně i pro cizince, kterému má být doklad podle této hlavy vydán formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a.
(3)
Pokud rodinný příslušník nesplní některou z povinností uvedených v odstavci 1 nebo 2, ministerstvo řízení o vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu zastaví.
(4)
Na vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu se použije obdobně § 117a odst. 2 a 4 až 8. V uvedených dokladech ministerstvo vyznačí záznam podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65).
(5)
Kromě údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie40) obsahují pobytová karta a karta trvalého pobytu dále druh pobytu, rodné číslo, záznam o omezení svéprávnosti a digitální zpracování podpisu. Karta trvalého pobytu obsahuje dále i místo hlášeného pobytu na území.
(6)
Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo v kartě trvalého pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v kartě trvalého pobytu, včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.
(7)
Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu.
§ 87v
(1)
Občan Evropské unie, který žádá o vydání osvědčení o registraci náhradou za osvědčení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené osvědčení.
(2)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu náhradou za doklad ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený doklad; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání dokladu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání dokladu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování.
(3)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo kartě trvalého pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, doklad, ve kterém má být změna provedena, fotografie a doklad prokazující požadovanou změnu.
§ 87w
Náležitosti žádosti o vydání osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nebo prodloužení doby jejich platnosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně.
§ 87x
(1)
Žádost o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu nebo o prodloužení doby platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu je žadatel oprávněn podat ministerstvu.
(2)
Žádost podle odstavce 1 se podává na úředním tiskopisu. Nejde-li o žádost o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, je žadatel povinen v žádosti uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky a
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.
§ 87y
(1)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky, je oprávněn pobývat na území do
a)
dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo
b)
dne, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí ministerstva o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3.
(2)
Po dobu podle odstavce 1 se pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie považuje za pobyt přechodný.
(3)
Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, trestu vyhoštění, ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo jde-li o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti.
(4)
Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající době, kdy se předpokládá skončení doby podle odstavce 1 písm. a) nebo b); to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká dnem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b).
§ 87z
Skončení platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu
(1)
Platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele průkazu,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu držitele průkazu,
e)
zánikem platnosti povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu, nebo
f)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší ubytování na území.
(2)
Ministerstvo zruší platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, jestliže
a)
je doklad poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
c)
fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
(3)
Je-li držitel dokladu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti dokladu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele dokladu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 87aa
Skončení platnosti osvědčení o registraci
(1)
Platnost osvědčení o registraci skončí
a)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
b)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele potvrzení,
c)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti osvědčení požádal, nebo
e)
zánikem přechodného pobytu občana Evropské unie na území.
(2)
Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti osvědčení o registraci, jestliže osvědčení
a)
je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo
b)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3)
Je-li držitel osvědčení o registraci přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti osvědčení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele osvědčení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
HLAVA V
POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1)
Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území.
(3)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pobývá-li na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, má-li na území povolen trvalý pobyt. Pokud žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebude vyřízena v době uvedené v odstavci 1, považuje se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti za přechodný. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k trvalému pobytu, považuje se pobyt narozeného cizince na území po dobu 60 dnů od okamžiku narození za trvalý; v případě podání žádosti o povolení k trvalému pobytu se pobyt tohoto cizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje i nadále za pobyt trvalý.
(4)
Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
§ 89
(1)
K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b)
rodný list dítěte,
c)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti.
(2)
K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI
VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1)
Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1).
(2)
Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.
§ 91
(1)
Policie umožní občanu Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie nebo státu podle § 1 odst. 3, nebo průkaz trvalého pobytu.
(2)
Policie umožní rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, pobytovou kartu, kartu trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu obsahující záznam podle § 117b odst. 9.
§ 92
Odepření vycestování z území
Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, policie rozhodnutím, které vydá na místě38), odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží
a)
potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo
b)
potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.
HLAVA VII
HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1)
Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(2)
Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(3)
Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.
§ 95
Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130).
§ 96
(1)
Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).
(2)
Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.
§ 97
Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, datum jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území. Povinnost sdělit číslo cestovního dokladu a víza neplatí, jde-li o ubytování cizince, který není držitelem cestovního dokladu a kterému úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem podle tohoto zákona nebo podle zákona o azylu zajišťuje ministerstvo.
§ 98
Hlášení změn
(1)
Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta, rodinný příslušník cizince uvedeného v § 1 odst. 3, kterému byl vydán průkaz o povolení k pobytu podle § 117a, a občan Evropské unie, kterému bylo vydáno osvědčení o registraci nebo mu byl na území povolen trvalý pobyt, jsou povinni hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii.
(2)
Za cizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.
(3)
Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.
(4)
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5)
Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 15 dnů ode dne změny, a to útvaru policie příslušnému podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 15 dnů.
(6)
Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu. Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel, potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny.
§ 98a
Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území
(1)
Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,
a)
byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,
c)
pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo
d)
zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat.
(3)
Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
(1)
Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.
(2)
Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem; ubytováním není poskytnutí přenocování v noclehárně podle zákona o sociálních službách.
§ 100
Ubytovatel je povinen
a)
neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b)
umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,
c)
oznámit policii ubytování cizince (§ 102),
d)
zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně
1.
8 m2, je-li ubytována jedna osoba,
2.
12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,
e)
cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
f)
vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincům ubytovaným v té době.
§ 101
Domovní kniha
(1)
Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první.
(2)
Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy.
(3)
Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu.
(4)
Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince.
§ 102
Oznámení ubytování
(1)
Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní útvaru policie.
(2)
Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a)
předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b),
b)
předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo
c)
prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.
(3)
Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční.
(4)
Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.
HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a)
dostavit se nejpozději první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b)
předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu, nejedná-li se o cizince podle § 97 věty druhé, a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,
c)
uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d)
na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, dokladu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu trvalého pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, nemá-li tento doklad, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,
e)
hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,
f)
chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g)
při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h)
odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
i)
odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j)
ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil,
k)
strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,
l)
podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
m)
neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
n)
pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o)
na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 s povoleným přechodným pobytem nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,
p)
v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r)
předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
s)
na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,
t)
strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnosti,
u)
zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně,
v)
na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti,
w)
vycestovat z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království nebo Švýcarské konfederace nebo z území, vznikla-li mu povinnost vycestovat jen z území, ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu, anebo nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, nejpozději do uplynutí oprávněného pobytu na území nebo do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení, kterým došlo k ukončení oprávněného pobytu na území.
§ 104
Povinnost dopravce
(1)
Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2)
Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(3)
Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince
a)
dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,
b)
dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo
c)
přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.
Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2) nebo po dobu pobytu cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.
(4)
Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,
a)
byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo
b)
jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(5)
Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopraven do zahraničí.
(6)
Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy.
§ 105
Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice
(1)
Soud, který pravomocně rozhodl
a)
o odsouzení cizince,
b)
o omezení svéprávnosti cizince,
c)
o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,
d)
o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,
e)
o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizinec, nebo
f)
o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,
informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.
(2)
Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
(3)
Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1)
Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu
a)
nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty,
b)
ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání,
c)
skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo
d)
skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.
(2)
Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.
(3)
Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.
(4)
Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty.
(5)
Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(6)
Územní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(7)
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1)
Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, průkaz trvalého pobytu, pobytovou kartu nebo kartu trvalého pobytu je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2)
Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3)
Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.
(4)
Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.
(5)
Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.
(6)
Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování,9j) neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování. Výzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizace je povinna vydat cizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.
(7)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j)
(8)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.
(9)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.
(10)
Zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen
a)
zajistit, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem není zaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a
b)
zajistit cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3.
(11)
Pokud je cizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen cizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizince na území a náklady spojené s vycestováním cizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti.
(12)
Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(13)
Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie.
(14)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b.
(15)
Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.
HLAVA IX
CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1)
Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a)
veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,
b)
veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c)
průkaz totožnosti občana Evropské unie,1b)
d)
cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e)
cestovní průkaz totožnosti,
f)
cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,
g)
náhradní cestovní doklad Evropské unie,15e)
h)
seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li
1.
fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,
2.
potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad, nebo
i)
evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí59) (dále jen „evropský cestovní doklad pro návrat“).
(2)
Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit
a)
údaje o státním občanství cizince,
b)
údaje o jeho totožnosti,
c)
fotografii držitele,
d)
údaj o době platnosti.
(3)
Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
§ 109
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal. Cizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva.
(3)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 111
(1)
V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) dále připojí fotografie.
(2)
V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.
§ 113
Cizinecký pas
(1)
Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. a) a pokud překážka na vůli cizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.
(2)
Cizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.
(3)
Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(4)
Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).
(5)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
(6)
Cizinecký pas vydá ministerstvo na žádost cizince
a)
který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b)
který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad, nebo
c)
požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu.
(7)
Cizinecký pas nelze vydat cizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.
(8)
Držitel cizineckého pasu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(9)
Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince
a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána, nebo
b)
mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2)
Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3)
Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné.
(4)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem.
(5)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizince,
a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie,
b)
kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c)
kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu.
Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(6)
Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů,
b)
udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,
d)
ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců,
e)
zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),
f)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu,
g)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo
h)
skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem.
(7)
Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je
a)
manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo
b)
nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany,
pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.
§ 115
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému
a)
je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b)
je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 115b
Evropský cestovní doklad pro návrat
(1)
Namísto cestovního průkazu totožnosti může ministerstvo nebo policie pro účely vycestování cizinci v případech uvedených v § 114 odst. 3, 4 a 6 z moci úřední vydat evropský cestovní doklad pro návrat.
(2)
Evropský cestovní doklad pro návrat se vydává s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění vycestování.
(3)
Evropský cestovní doklad pro návrat může ministerstvo nebo policie vydat i pro účely vycestování podle zákona o azylu.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a)
uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b)
byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c)
je porušena jeho celistvost,
d)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e)
fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f)
držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení dokladu
(1)
Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a)
cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1.
cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2.
cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), který je padělaný, pozměněný nebo byl prohlášen za neplatný nebo odcizený a
d)
doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný.
(2)
Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí dokladu, může tento doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.
(3)
Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet doklad též ministerstvo.
(4)
Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá
a)
útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,
b)
ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem,
s uvedením důvodů jeho zadržení.
(5)
Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení.
(6)
Útvar policie nebo ministerstvo v případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.
(7)
Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad vydaný státem, který nemá na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení. Zadržený cestovní doklad vydaný státem, který má na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení, a cestovní doklad nalezený podle § 107 odst. 1 na území policie tomuto zastoupení předá.
HLAVA IXa
PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU
§ 117a
Průkaz o povolení k pobytu
(1)
Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.
(2)
Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.
(3)
Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie40) a dále
a)
v případě povolení k dlouhodobému pobytu
1.
účel pobytu,
2.
rodné číslo,
3.
záznam o omezení svéprávnosti,
4.
záznam podle § 117b odst. 4,
5.
záznam podle § 42i odst. 7,
6.
záznam podle § 117b odst. 1,
7.
digitální zpracování podpisu cizince,
8.
záznam podle § 117b odst. 5,
9.
záznam podle § 117b odst. 6,
10.
záznam podle § 117b odst. 7,
11.
záznam podle § 117b odst. 8,
b)
v případě povolení k trvalému pobytu
1.
rodné číslo,
2.
místo hlášeného pobytu na území,
3.
záznam o omezení svéprávnosti,
4.
záznam podle § 84,
5.
záznam podle § 117b odst. 1,
6.
záznam podle § 117b odst. 2,
7.
digitální zpracování podpisu cizince.
(4)
Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.
(5)
Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu.
(6)
Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu.
(7)
Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(8)
Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizinců.
§ 117b
Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu
(1)
Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.
(2)
V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 68 a 83.
(3)
Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
(4)
Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie.
(5)
Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“.
(6)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f).
(7)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“.
(8)
V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.
(9)
Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle
a)
§ 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam
1.
„PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo
2.
„PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3,
b)
§ 87j písm. a) a § 87t odst. 1 vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT“, jde-li o občana Spojeného království, nebo
c)
§ 87j písm. c) vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT - RP“.
(10)
Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU.
§ 117c
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1)
Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.
(2)
Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let.
§ 117d
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem
(1)
Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let.
(2)
Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.
(3)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(4)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad.
(5)
Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(6)
Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu.
§ 117e
(1)
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f.
(2)
Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.
(3)
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).
(4)
Cizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
§ 117f
Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1)
Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo zánikem jeho platnosti,
e)
nabytím státního občanství České republiky,
f)
úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,
g)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území, nebo
h)
dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.
(2)
Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže
a)
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
c)
fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo
d)
průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.
(3)
Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 117g
Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji
(1)
Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizince, jestliže
a)
došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo
b)
v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.
(2)
Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.
(3)
Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.
(4)
Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.
(5)
Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.
(6)
K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1)
Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.
(2)
Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území.
(3)
Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 30 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodů podle § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4)
Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.
(5)
Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území, setrvání na základě výjezdního příkazu nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie postupuje podle § 50a odst. 5. Cizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace.
(6)
Podá-li cizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno.
(7)
Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
(8)
Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v § 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států,
a)
až na 10 let,
1.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
až na 5 let,
1.
prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2.
prokáže-li se cizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3.
pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
4.
pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,
5.
nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6.
překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,
7.
překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
8.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo
9.
porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
c)
až na 3 roky,
1.
je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
2.
neprokáže-li cizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník
a)
ohrožuje bezpečnost státu,
b)
závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo
c)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.
(3)
Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c).
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.
(5)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie.
(6)
Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.
(7)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a)
mezinárodní ochrana neuděluje,
b)
žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c)
řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d)
azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.
(8)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(9)
Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
§ 119a
(1)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.
(5)
Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(6)
Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci nebo o povolení trvalého pobytu, z moci úřední zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud zjistí, že již netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.
(7)
Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, až na
a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o
a)
nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo
b)
občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.
(3)
Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.
(4)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120a
(1)
Policie si v rámci rozhodování o správním vyhoštění vyžádá závazné stanovisko ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179).
(2)
Závazné stanovisko se nevyžaduje, není-li podle poznatků policie vycestování cizince možné. Závazné stanovisko se dále nevyžaduje, a vycestování cizince je tak možné,
a)
rozhoduje-li policie o správním vyhoštění občana třetí země a občan třetí země výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b)
pochází-li občan třetí země z bezpečné země původu podle zákona o azylu a neuvedl-li individuální skutečnosti a okolnosti týkající se jeho osoby svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179,
c)
opustil-li občan třetí země během řízení o správním vyhoštění území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace,
d)
jde-li o správní vyhoštění z území, nebo
e)
jde-li o občana Evropské unie.
(3)
Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá prvním úkonem v řízení nové rozhodnutí pouze ve věci, zda vycestování cizince je možné, podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva.
(4)
Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně. Ministerstvo může v závazném stanovisku pouze odkázat na řízení ve věci mezinárodní ochrany a rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí a rozsudek, pokud nedošlo k podstatné změně okolností, které byly v rámci těchto řízení ministerstvem nebo soudem posuzovány.
§ 169u
Vymáhání náhrady nákladů řízení
Je-li cizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad.
§ 169v
V řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění policie cizince vyslechne. Odmítne-li cizinec vypovídat nebo se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání, policie další podklady týkající se nemožnosti vycestování a přiměřenosti neobstarává a posoudí důvody, pro které nelze rozhodnutí vydat na základě dosud shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Policie cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi nebo nedostavení se na předvolání.
§ 170
Odvolací řízení
(1)
Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek.
(2)
Proti rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění a rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace má vždy odkladný účinek.
(3)
Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů.
(4)
Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y.
(5)
V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije.
§ 170a
(1)
Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.
(2)
Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.
(3)
Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.
(4)
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,
a)
kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
b)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
c)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5)
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a)
na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba,
b)
proti veřejnému pořádku,
c)
proti občanskému soužití,
d)
proti majetku,
e)
podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo
f)
podle tohoto zákona.
(7)
Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.
(8)
Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.
(9)
Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.
§ 170b
(1)
Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.
(2)
Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.
(3)
Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.
(4)
Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.
§ 170c
Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.
Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti
§ 170d
(1)
Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí.
(2)
Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije § 169 až 170c s výjimkou § 169j a 169l.
(3)
Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení.
(4)
Je-li cizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení.
(5)
Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
§ 170e
(1)
Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.
(2)
Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu.
(3)
Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu.
(4)
Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná.
§ 170f
Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí § 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně.
§ 170g
(1)
Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.
(2)
Pokud nebyl cizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu.
(4)
Nedostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.
(5)
Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání.
Soudní přezkum
§ 171
(1)
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a)
rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza,
b)
rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,
d)
rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
(2)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
(3)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
§ 172
Žaloba
(1)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Žaloba proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3)
Žaloba proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(4)
Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.
(5)
O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
(7)
K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
(8)
O žalobě proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.
(9)
V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.
(10)
O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.
(11)
O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.
§ 172a
(1)
Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází.
(2)
V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1
a)
zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu,
b)
příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské služby České republiky, nachází-li se tato osoba ve věznici,
c)
zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení,
d)
zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo
e)
příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie,
pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází.
(3)
Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení.
(4)
Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí.
(5)
O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam.
(6)
Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta, průkaz o povolení k pobytu, průkaz trvalého pobytu nebo karta trvalého pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.
§ 173a
(1)
Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky.
(2)
Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění.
§ 174
Trestní zachovalost
(1)
Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a)
ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
b)
v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.
(2)
Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 174a
Přiměřenost
(1)
Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí.
(2)
Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.
(3)
Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví.
§ 175
Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
§ 176
Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
(1)
Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby
a)
neodkladná péče při stavech, které
1.
bezprostředně ohrožují život,
2.
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3.
způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4.
působí náhlé utrpení a bolest,
5.
způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
6.
se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b)
v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3)
Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.
(4)
Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.
(5)
V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů
a)
ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b)
policie v ostatních případech.
(6)
Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.
§ 176a
Zdravotní služby ve zvláštních případech
(1)
Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle § 50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby
a)
neodkladná a základní související léčba při stavech, které
1.
bezprostředně ohrožují život,
2.
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3.
způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4.
ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
5.
se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b)
v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3.
(3)
V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.
§ 176b
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1)
Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2)
Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních prostředků.
(3)
Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176c
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1)
Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.
(2)
Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizince v zařízení.
(3)
Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1)
Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
(2)
Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.
(3)
Cizinec může prokázat svou totožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty; o tomto musí být cizinec předem poučen. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost.
(4)
Policie je oprávněna za účelem zjištění totožnosti vyzvat cizince, aby jí zpřístupnil informace, včetně osobních údajů, přístupné pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uložené na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna si do elektronického komunikačního zařízení nebo do nosiče informací zjednat přístup, lze-li se důvodně domnívat, že lze jejich pomocí zjistit jeho totožnost, pokud ji nebylo možné zjistit jinak a cizinec odmítl informace zpřístupnit na výzvu policie; o tomto musí být cizinec předem poučen. Získané informace policie může zpracovávat pouze v rozsahu nezbytném pro zjištění totožnosti cizince.
§ 178
Procesní způsobilost
Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 178a
(1)
Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.
(2)
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
§ 178b
(1)
Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.
(2)
Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnání8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizinec v postavení společníka nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu8e) povolení k zaměstnání.
(3)
Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně.
(4)
Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50).
§ 178c
Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu2), 3a) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona.
§ 178d
(1)
Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštění a výkonu trestu vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost.
(2)
Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím.
§ 178e
Bezdlužnost
(1)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a)
u orgánů Finanční správy České republiky,
b)
u orgánů Celní správy České republiky,
c)
na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a
d)
na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále.
(2)
Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, územní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.
§ 178f
Nespolehlivý zaměstnavatel
(1)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel,
a)
který není bezdlužnou osobou podle § 178e,
b)
kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce,
c)
který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit,
d)
který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění,
e)
který je v likvidaci, nebo
f)
jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.
(2)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
§ 179
Důvody znemožňující vycestování
(1)
Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2)
Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a)
se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b)
spáchal zvlášť závažný trestný čin,
c)
se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d)
představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4)
Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a)
ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b)
se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5)
V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1)
Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
(2)
Zvoucí fyzickou osobou může být cizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu.
(3)
Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(4)
Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(5)
Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(6)
Policie odepře ověření pozvání
a)
jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b)
jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2,
c)
jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27),
d)
jestliže zvoucí osoba porušila závazek plynoucí z pozvání nebo povinnost podle § 100,
e)
při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i), nebo
f)
jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě.
(7)
Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a)
disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,
b)
disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, nebo
c)
disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.
(8)
Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(9)
Ověření policie vyznačí na pozvání.
§ 180a
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně
a)
povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49,
b)
potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo
c)
povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2.
(3)
Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací, veřejných institucí nebo entit70) akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství tento cizinec má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec ve věku 15 až 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c).
§ 180d
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince
Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) tyto údaje dodatečně potvrdí.
§ 180e
Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území
(1)
Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů
a)
neudělení krátkodobého víza,
b)
neudělení dlouhodobého víza,
c)
odepření vstupu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), nebo
d)
prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti.
(2)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum.
(3)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.
(4)
Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1.
(5)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policie.
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.
(7)
Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.
(8)
Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.
(9)
Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.
§ 180f
Partnerství
(1)
Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2)
Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.
(3)
Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.
§ 180g
Zkouška z jazyka
(1)
Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona, a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizince.
(2)
Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti.
(3)
Osoba s oprávněním podle odstavce 1
a)
uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
b)
předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“).
(4)
Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka.
(5)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba
a)
nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první,
b)
nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c)
při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo
d)
o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná.
(6)
Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky.
(7)
Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3.
(8)
Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 180h
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1)
Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(2)
Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.
§ 180i
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů
(1)
Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27).
(2)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 180j
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů
(1)
Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 400 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.
(2)
Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno:
a)
u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45),
b)
u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizinec povolen pobyt.
(3)
V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží:
a)
úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 400 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného,
b)
na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.
(4)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15.
(5)
Vstupuje-li cizinec na území České republiky s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území České republiky uzavřít cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče podle odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45).
(6)
Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8.
(7)
Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným.
(8)
Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte.
(9)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1.
§ 180ja
Společné ustanovení o cestovním zdravotním pojištění
(1)
Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednává cestovní zdravotní pojištění, zveřejní vzor pojistné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění a pojistné podmínky na svých webových stránkách.
(2)
Požádá-li pojistník pojišťovnu, s níž má podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednáno cestovní zdravotní pojištění, o sjednání nového cestovního zdravotního pojištění, je pojišťovna povinna předložit pojistníkovi nový návrh na uzavření smlouvy a tuto smlouvu s ním uzavřít. To platí i v případě, požádá-li o pojištění stejné osoby jiný pojistník.
§ 180jb
Registr zdravotního pojištění cizinců
(1)
Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjedná cestovní zdravotní pojištění, předá údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu odstavce 2 do registru zdravotního pojištění cizinců, který vede a spravuje Česká kancelář pojistitelů. Předmětné údaje pojišťovna předává způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line) nejpozději do 24 hodin od uzavření smlouvy o cestovním zdravotním pojištění.
(2)
Registr zdravotního pojištění cizinců obsahuje údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména pojištěného, datum a místo narození pojištěného, státní občanství pojištěného, číslo, typ a platnost jeho cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojištění u příslušné pojišťovny, název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu. Registr zdravotního pojištění cizinců dále obsahuje rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěného a adresu místa hlášeného pobytu pojištěného na území, jsou-li k dispozici. Údaje podle tohoto odstavce se v registru zdravotního pojištění cizinců uchovávají po dobu 10 let ode dne zániku pojištění.
(3)
Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na písemnou výzvu České kanceláře pojistitelů a ve lhůtách jí stanovených sdělovat České kanceláři pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru zdravotního pojištění cizinců. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky.
(4)
Údaje z registru zdravotního pojištění cizinců se pro účely výkonu jejich působnosti poskytují ministerstvu a policii a v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 také poskytovatelům zdravotních služeb. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5)
Česká kancelář pojistitelů a pojišťovny využívají k plnění svých povinností při naplňování a správě registru zdravotního pojištění cizinců údaje a informační systém podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(6)
Na úhradě nákladů za vedení registru zdravotního pojištění cizinců se podílejí pojišťovny sjednávající cestovní zdravotní pojištění poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného.
§ 180k
Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.
HLAVA XIX
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) nařízením stanovit, že
a)
na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
b)
cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.
§ 181a
Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
a)
výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou,
b)
v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku,
c)
maximální počet členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a
d)
nejnižší podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci.
§ 181b
(1)
Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání,
b)
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo
c)
zaměstnaneckou kartu.
(2)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartu.
(3)
Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1.
§ 182
(1)
Ministerstvo právním předpisem stanoví
a)
náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
b)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,
c)
výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění,
d)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,
e)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,
f)
technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,
g)
vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování,
h)
obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu,
i)
požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení.
(2)
Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi.
§ 182a
(1)
Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV
a)
rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka,
b)
bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky,
c)
vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka,
d)
strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených,
e)
jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka,
f)
nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí.
(2)
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.
§ 182b
Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných dokladů vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů.
Přechodná ustanovení
§ 183
(1)
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2)
Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.
(4)
Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.
(5)
Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6)
Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu a materiály nemající archivní hodnotu zničí.
(7)
Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8)
Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.
(9)
Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte53), jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
ČÁST TŘETÍ
Novela zákona o správních poplatcích
§ 186
Správní poplatky
1.
V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“.
2.
V položce 99 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“.
3.
V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:
„Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“.
4.
Položka 100, včetně poznámky zní:
„Položka 100
a) Povolení k pobytu cizinci1 000,-
b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let500,-
c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizince1 000,-
d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)300,-
e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený1 000,-
Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“.
5.
Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:
„Položka 101
a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republiky1 500,-
b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky1 000,-
c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republiky200,-
d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřadem200,-
e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnosti1 000,-
f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu200,-
g) Ověření pozvání cizince do České republiky200,-
Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno:
a)
Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci.
b)
Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let.
c)
Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.
Zmocnění:
1.
Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.
2.
Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.
Poznámka:
Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.
Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“.
6.
Položka 132 bod 1 zní:
„1.
Udělení
a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného800,-
b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného3000,-
c) Víza k pobytu nad 90 dnů1500,-
d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného1200,-
e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest3000,-“.
7.
V položce 132 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
-
udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost,
-
udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,
-
udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,
-
udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“.
8.
Položka 153 písmeno a) zní:
„a) o vydání Povolení k pobytu200,-“.
ČÁST ČTVRTÁ
Novela zákona o cestovních dokladech
§ 187
Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Novela občanského soudního řádu
§ 188
1.
V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“.
2.
Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní:
„Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění
§ 200o
(1)
Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(2)
Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.
(3)
Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(4)
Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(5)
Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.
§ 200p
(1)
K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
§ 200q
(1)
Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(2)
Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.
§ 200r
(1)
Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.
(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.
§ 200s
(1)
Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.
(2)
Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
(3)
Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.
§ 200t
Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.
§ 200u
(1)
Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.
(2)
Soud rozhoduje usnesením.
(3)
Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.
(4)
Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.
(5)
Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.
34e)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 189
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
§ 190
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění), v platném znění.
1b)
Smlouva o fungování Evropské unie.
1c)
Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob.
1d)
Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP.
2)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
4a)
Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka.
5a)
Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
5c)
Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky.
6a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění), v platném znění.
7b)
Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV).
8b)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8c)
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
8d)
Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
9)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
9c)
§ 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
9f)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.
9g)
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.
9k)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10c)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
13)
Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
13f)
Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
14)
§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15b)
Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15c)
Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
15e)
Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.
15f)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.
16)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16b)
17a)
Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
20)
Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.
20a)
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
21b)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
24a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
26b)
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), v platném znění.
32)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.
33)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
35)
Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.
41)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
49)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.
50)
§ 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz.
54)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.
55)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
59)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994.
60)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS).
Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS), v platném znění.
Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, v platném znění.
61)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011, v platném znění.
62)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624.
63)
Čl. 2 bod 9 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, v platném znění.
65)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pobytu.
66)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157.
67)
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006.
Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU.
Čl. 14 a 16 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, v platném znění.
Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240, v platném znění.
68)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008.
69)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860, v platném znění.
72)
Část B přílohy XII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, v platném znění.