326
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.
(3)
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana Evropské unie se použijí i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d).
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a)
je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincem , který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
b)
pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,3)
c)
požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.
HLAVA II
VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 5
(1)
Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1). Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic3b) se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona.
(2)
Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1) a dále je na požádání povinen
a)
vyplnit a podepsat hraniční průvodku ,
b)
strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.
(3)
Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince , který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince .
(4)
a)
přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5),
b)
přes území provážen (§ 152), nebo
c)
na území předáván podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství.
(5)
Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.
(6)
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.
§ 9
Odepření vstupu na území
(1)
a)
nemá platný cestovní doklad,
b)
předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu,
c)
nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,
d)
nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území,
e)
nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území,
f)
je nežádoucí osobou (§ 154),
g)
je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích , jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,
h)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,
i)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo
j)
nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“).
(2)
(3)
a)
občanu Evropské unie,
1.
nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5,
2.
předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu,
3.
nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
4.
je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
5.
je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie,
1.
z důvodů uvedených v písmenu a),
2.
nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu,
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
4.
je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(4)
(5)
(6)
Nelze-li cizince , kterému byl na mezinárodním letišti odepřen vstup na území, dopravit neprodleně z tohoto letiště zpět do zahraničí, zajistí policie dopravu cizince na jiné mezinárodní letiště, z něhož bude neprodleně dopraven zpět do zahraničí. Nelze-li cizince podle věty první dopravit neprodleně zpět do zahraničí ani z jiného mezinárodního letiště a není-li na mezinárodním letišti, na kterém mu byl odepřen vstup na území, zajištěna podle zákona o ochraně státních hranic místnost pro osoby, kterým byl odepřen vstup na území, zajistí policie dopravu cizince na jiné vhodné mezinárodní letiště, na němž je taková místnost zajištěna, a popřípadě pro účely jeho vycestování z území na mezinárodní letiště, z něhož bude dopraven zpět do zahraničí.
(7)
§ 10
(1)
Povinnost cizince , kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince , pokud
a)
je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění,
b)
by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo
c)
je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči.
(2)
Vyžaduje-li zdravotní stav cizince , na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území.
(3)
(4)
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1)
Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením
a)
peněžních prostředků alespoň ve výši
1.
0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2.
15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima,
3.
50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b)
dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
(2)
Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje
a)
výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince , ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a),
b)
jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo
c)
platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a).
(3)
(4)
Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
§ 15
Pozvání
(1)
Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27).
(2)
V pozvání k pobytu cizince na území delšímu než 3 měsíce se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a)
spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
b)
spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
c)
spojené s poskytnutím zdravotních služeb po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,
d)
spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.
§ 15a
(1)
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje,
c)
potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a
d)
potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt.
(2)
Za rodinného příslušníka občana Evropské unie se považuje též cizinec , který prokáže, že
a)
je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud
1.
ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, žil před vstupem na území s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,
2.
je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, nebo
3.
se o sebe z vážných zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, nebo
b)
má s občanem Evropské unie trvalý partnerský vztah, který není manželstvím, a žije s ním ve společné domácnosti; při posuzování trvalosti partnerského vztahu se zohlední zejména povaha, pevnost a intenzita vztahu.
(3)
Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince , který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky.
HLAVA III
PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území
§ 16
(1)
Cizinec pobývá na území přechodně
a)
po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly , nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,
b)
po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo
c)
ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).
(2)
Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly , je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a)
bez víza,
b)
na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství27),
c)
na základě dlouhodobého víza , povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo
d)
na základě výjezdního příkazu.
§ 17b
Dlouhodobé vízum
Díl 2
Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a)
stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,
b)
stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],
c)
je-li občanem Evropské unie,1b)
d)
je-li
1.
ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
3.
mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem , v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo
4.
jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc28) anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby,
5.
držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
6.
žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu,
7.
e)
je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie , jehož krátkodobé vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
f)
je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizince , který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo
g)
je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu
(1)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec
a)
úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek,
b)
poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
e)
na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizince .
(2)
Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.
(3)
Díl 3
Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
§ 20
(1)
Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři27).
(2)
Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
(3)
Žádost o prodloužení doby platnosti krátkodobého víza nebo doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii.
(4)
(5)
Cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže
a)
předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad,
b)
nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
c)
je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d)
je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
f)
se dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo
g)
není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo občana Evropské unie nedoprovází nebo nenásleduje.
(6)
Zastupitelský úřad písemně informuje cizince uvedeného v odstavci 5 o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie.
§ 21
Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání
(1)
Pro krátkodobé vízum27) za účelem sezónního zaměstnání54) se použije obdobně § 32 odst. 2 písm. c), d) a e), § 32 odst. 3 a § 58 odst. 4.
(2)
Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, zastupitelský úřad posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele.
Díl 4
Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu
Oddíl 1
Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1)
Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince , který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnání ; to neplatí, jde-li o cizince , který žádá o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo o mimořádné pracovní vízum.
(2)
Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).
(3)
Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání , vízum podle odstavce 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců.
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí oprávnění k pobytu podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující účel pobytu na území,
c)
prostředky k pobytu na území (§ 13),
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince ,
f)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30).
(3)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit
a)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,
b)
doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(4)
Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a občanství.
(5)
Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním . Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
(6)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 31a
Mimořádné pracovní vízum
(1)
Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizince , který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnání , bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů.
(2)
Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit
a)
odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území zaměstnán,
b)
maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu,
c)
státní příslušnost cizince , který je oprávněn požádat o toto vízum,
d)
do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat,
e)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území nesmí být agentura práce, nebo
f)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu.
(3)
K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6.
(4)
Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit.
(5)
Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum.
§ 32
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání
(1)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uděluje ministerstvo na žádost cizince , který hodlá pobývat na území za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů.
(2)
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení a u které krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území na toto vízum a
e)
potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel .
(3)
Na doklad o zajištění ubytování podle odstavce 2 písm. d) se použije § 31 odst. 5 obdobně. Pokud ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel , musí z dokladu o zajištění ubytování vyplývat splnění podmínek pro ubytování podle § 100 písm. d), zejména velikost podlahové plochy místnosti a počet ubytovaných osob, a údaj o výši úplaty nebo o tom, že je ubytování poskytováno bezúplatně; výše úplaty za ubytování nesmí být v takovém případě nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní tohoto ubytování .
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 6 měsíců.
(5)
Žádost cizince , kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání , ministerstvo posoudí přednostně před žádostmi cizinců , kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele .
(6)
Pro vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se použije obdobně § 31 odst. 6.
§ 33
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci ,
a)
kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b)
který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
c)
který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle hlavy IV, pokud je k tomu oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území,
d)
který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby, nebo
e)
který jako nezletilé dítě cizince , jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
(2)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu.
(3)
Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci , jehož vycestování z území není možné (§ 120a).
(4)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo.
(5)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.
(6)
§ 34
Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b)
ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c)
fotografie,
d)
doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
f)
doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d) nebo e).
§ 35
Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum
(1)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 1 rok.
(2)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie.
(3)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).
§ 35a
Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum
(1)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 6 měsíců, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 6 měsíců.
(2)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 32 odst. 2 písm. d) a e) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b).
(3)
Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza podle § 37a.
§ 36
Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie.
(2)
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie.
(3)
Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).
§ 37
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec
a)
byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
b)
neplní na území účel, pro který bylo vízum uděleno,
c)
o zrušení platnosti víza požádá, nebo
d)
v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a), c), d), g), h) a j) až l) nebo v § 56 odst. 2,
b)
policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a
1.
cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2.
ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti , cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá,
c)
cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,
d)
cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,
e)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
f)
cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
g)
cizinec neplnil v době platnosti víza na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, nebo
h)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 37a
(1)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže
a)
cizinec, kterému bylo toto vízum uděleno, o zrušení jeho platnosti požádá,
b)
náležitosti předložené k žádosti o udělení tohoto víza nebo prodloužení doby jeho platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
cizinec neplní účel, pro který mu bylo toto vízum uděleno, nebo
d)
cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže
a)
není splněna některá z podmínek pro udělení tohoto víza,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
c)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo
d)
cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3)
Ministerstvo nepostupuje podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a) v případě, že povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo cizinci odňato pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele a cizinci bylo ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni odnětí tohoto povolení k zaměstnání vydáno nové povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání , stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 38
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
(1)
Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování.
(2)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.
(3)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle
a)
§ 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo
b)
§ 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek.
Oddíl 2
Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
§ 40
(1)
(2)
(3)
K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(4)
§ 41
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza
Oddíl 3
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu
§ 42
Povolení k dlouhodobému pobytu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec , který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizací , jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(4)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec , který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.
(6)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním tiskopisu.
(7)
§ 42a
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec , který je
a)
manželem cizince s povoleným pobytem na území,
b)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem na území nebo takovým dítětem manžela cizince s povoleným pobytem na území,
c)
nezletilým cizincem , který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,
d)
e)
manželem azylanta, pokud manželství vzniklo před vstupem azylanta na území; podmínka doby vzniku manželství neplatí, jde-li o žádost podanou cizincem , který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 2 let,
f)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem azylanta nebo takovým dítětem manžela azylanta,
g)
nezletilým cizincem , který byl azylantovi nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl azylantem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je azylant, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, nebo
h)
rodičem nezletilého azylanta; nemá-li tento nezletilý azylant rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého azylanta.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec , který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci32) (dále jen „modrá karta“) nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie55). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 90 dnů ode dne vstupu na území.
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizinci , který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.
(4)
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.
(6)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území po dobu kratší než 6 měsíců nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání .
(7)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci vydá, jestliže
a)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec , se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec , se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení vydaného podle § 42g a pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců,
c)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. c) až h),
e)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizinec , se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.
(8)
V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci , jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
§ 42b
Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit
a)
b)
doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným způsobem, není-li předložení dokladu možné,
c)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,
d)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet
1.
částek životních minim9d) členů rodiny a
2.
nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti.
Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.
(2)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec , který pobýval na území jiného členského státu Evropské unie32) jako rodinný příslušník držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydal jiný členský stát Evropské unie.
(3)
Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).
(4)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 3.
(5)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42c
Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie47) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.
(2)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit
a)
doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
b)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
d)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c), a
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3.
(4)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
(5)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.
(6)
Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3 písm. b), doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
§ 42d
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec , pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64. Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání .
(2)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g) je cizinec povinen
a)
b)
předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací,
d)
na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 3.
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia
a)
podle § 64 písm. e)
1.
doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a
2.
dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo
b)
podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42e
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci , který je
a)
b)
osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území
za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu . Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na žádost dále cizinci , jehož spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu , k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu .
(2)
(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2).
(4)
K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci , který je
a)
manželem,
b)
nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo
c)
z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče
(6)
Nemůže-li si cizinec , kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení , žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo cizinec , kterému bylo toto povolení vydáno, zajistit ubytování , zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může zajistit ubytování i cizinci uvedenému v odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince .
§ 42f
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec , který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu.9j)
(2)
V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území ministerstvu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání .
(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit
a)
dohodu o hostování,9j)
b)
náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a e),
c)
písemný závazek výzkumné organizace , že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředků , a
d)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3.
(4)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33). Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(5)
Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
§ 42g
Zaměstnanecká karta
(1)
(2)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec , pokud
a)
je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty ,
b)
uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin a
c)
má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva, zejména
1.
má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda cizinec má požadované vzdělání nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnání , je na žádost ministerstva povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným orgánem České republiky,
2.
má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a
3.
splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání.
(3)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizinec , kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání , je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizinec splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). Cizinec , který v postavení společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, není k plnění těchto úkolů oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké karty , přestože mu bylo za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání . Žádost o vydání zaměstnanecké karty dále není oprávněn podat cizinec , kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
(4)
(5)
Žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem může cizinec žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání . V zastoupení cizince , který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel , pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen „vládou schválený program“), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.
(6)
Ministerstvo zaměstnaneckou kartu vydá cizinci , bude-li zjištěno splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizince , který není uveden v odstavci 3 nebo 4 a
a)
na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
b)
je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k zaměstnání , ačkoli k vydání zaměstnanecké karty není podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a
c)
žádá o vydání zaměstnanecké karty na zaměstnání u téhož zaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává.
(7)
Změnu zaměstnavatele , pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty ; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké karty , který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1.
(8)
Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatele , telefonní číslo na budoucího zaměstnavatele , informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty , a prohlášení budoucího zaměstnavatele , že má cizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele .
(9)
Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli , zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele , pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele , přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna.
(10)
Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatele , pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty .
(11)
Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizince , kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnání , je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(12)
V žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty , na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty ,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a
f)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 42h
Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty
(1)
K žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit
a)
b)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3,
c)
pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b),
d)
doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g odst. 2 nebo cizince uvedeného v § 42g odst. 6,
e)
povolení k zaměstnání , jde-li o žádost podle § 42g odst. 3,
f)
doklad prokazující, že se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4, a
g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizince , druh práce, kterou bude cizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele.
(2)
Pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 1 písm. c) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavírá nebo na kterou bude uzavřena,
b)
c)
že s cizincem uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, a výši sjednané mzdy, platu nebo odměny a sjednanou týdenní pracovní dobu a
d)
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42i
Modrá karta
(1)
Žádost o vydání modré karty32) je oprávněn podat cizinec , pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincem , který není občanem Evropské unie, nejde-li o
a)
žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,
b)
rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud občan Evropské unie pobývá na území,
c)
rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnání nebo podnikání,
d)
e)
f)
(2)
Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky.
(3)
Žádost o vydání modré karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu cizinec , který pobývá na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, pokud žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území, a dále cizinec , který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. V zastoupení cizince , který není oprávněn podat žádost o vydání modré karty na území ministerstvu podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel , pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.
(4)
Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.
(5)
Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu35).
(6)
Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne, jestliže
a)
b)
c)
se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincem , který není občanem Evropské unie,
d)
se jedná o agenturní zaměstnávání a jde o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.
(7)
Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“.
(8)
Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu.
(9)
Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost držitele modré karty, pokud držitel této karty podmínky uvedené v odstavci 1 i nadále splňuje. Po uplynutí dvou let pobytu na území je držitel modré karty povinen tyto změny oznámit ministerstvu ve lhůtě do 3 pracovních dnů.
(10)
Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizince , datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.
(11)
V žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, na kterou žádá o vydání modré karty,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a
f)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 42j
Náležitosti k žádosti o vydání modré karty
(1)
K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit
a)
b)
pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí,
c)
doklady potvrzující vysokou kvalifikaci,
d)
jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání,
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3,
f)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).
(2)
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu32), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42k
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance
(1)
(2)
a)
v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do jejího odštěpného závodu s umístěním na území, nebo
b)
z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do obchodní korporace se sídlem na území, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie ovládající nebo ovládanou osobou56) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.
(3)
(4)
(5)
(6)
Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance není oprávněn podat cizinec , jde-li o
a)
žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,
b)
c)
d)
cizince, kterému bylo zprostředkováno zaměstnání agenturou práce,
e)
f)
(7)
Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance podává cizinec na zastupitelském úřadu. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace.
(8)
Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance , pokud
a)
se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera , specialisty nebo zaměstnaného stážisty ,
b)
byl tento cizinec bezprostředně přede dnem vnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců, a
c)
tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, je-li podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a má vysokoškolské vzdělání, jde-li o zaměstnaného stážistu .
(9)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance zamítne, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), nebo
b)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení .
(10)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance dále zamítne, jestliže
a)
obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, není osobou bezdlužnou,
b)
obchodní korporaci, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo
c)
na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byl prohlášen konkurs,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance . Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
(11)
Držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je povinen ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých mu byla karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
§ 42l
Náležitosti žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance
(1)
K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
d)
vysílací dopis, který obsahuje
1.
potvrzení obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, že cizinec bude převeden podle § 42k odst. 2 k výkonu zaměstnání do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území na pozici manažera , specialisty nebo zaměstnaného stážisty s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území,
2.
uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci, a
3.
potvrzení, že cizinec bude po uplynutí doby trvání vnitropodnikového převedení převeden do obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie,
e)
f)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, v níž je cizinec převeden,
g)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou,
h)
doklad o splnění podmínky uvedené v § 42k odst. 8 písm. c) a
i)
jde-li o zaměstnaného stážistu , dohodu o odborné přípravě, která obsahuje
1.
popis programu odborné přípravy, ze kterého vyplývá, že se jedná o odbornou přípravu za účelem profesního rozvoje nebo odbornou přípravu v oblasti obchodních technik nebo metod s cílem připravit cizince na jeho budoucí pozici v obchodní korporaci, v níž nebo z níž je cizinec převeden, nebo v obchodní korporaci, která tuto obchodní korporaci ovládá nebo je jí ovládána, a
2.
dobu trvání odborné přípravy a podmínky, za kterých bude zaměstnaný stážista během odborné přípravy pod dohledem.
(2)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(3)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu32), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42m
Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
(1)
(2)
K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
vysílací dopis obsahující údaje uvedené v § 42l odst. 1 písm. d),
f)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, z níž je cizinec převeden,
g)
v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, a
h)
doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. b).
(3)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(4)
Držitel povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie může podat žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo ministerstvu v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace.
(5)
Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , pokud
a)
se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera , specialisty nebo zaměstnaného stážisty ,
b)
tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a
c)
neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tomuto cizinci jiným členským státem Evropské unie.
(6)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie zamítne, jestliže
a)
nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a),
b)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení , nebo
c)
uplynula celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8.
(7)
Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie dále zamítne, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v § 42k odst. 10, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie . Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
§ 42n
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
(1)
Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování cizinci , který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a
a)
je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem,
b)
hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje,
c)
záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec ,
d)
disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizinec povinen prokázat jejich původ a
e)
je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizince , který dosud na území nepobýval.
(2)
Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem.
(3)
Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování také cizinci , který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(4)
Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda
a)
se jedná o významnou investici,
b)
záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec ,
c)
přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje,
d)
činnost cizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
e)
podíl cizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace.
(5)
Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší.
(6)
Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizince , který je členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády.
(7)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizinec , který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince , který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.
§ 42o
Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
(1)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
c)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
d)
podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil,
e)
doklad, ze kterého vyplývá, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů,
f)
účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti,
g)
čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku,
h)
na požádání doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice,
i)
doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován,
j)
doklad prokazující bezdlužnost cizince ; to neplatí, jde-li o cizince , který dosud na území nepobýval,
k)
jde-li o cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace,
l)
jde-li o cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, a
m)
jde-li o cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(2)
Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 42p
Záměr uskutečnit významnou investici a přínos významné investice
(1)
Záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný, pokud
a)
cíle tohoto záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace,
b)
podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a
c)
popis technického a technologického řešení není v zásadních bodech věcně chybný.
(2)
Významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec , pokud s její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel a pokud
a)
spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obce nedostatečně zastoupeno,
b)
vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obci nedostatkové nebo obtížně dostupné,
c)
mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce,
d)
má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo
e)
má potenciál vytvářet další investiční příležitosti.
§ 43
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území
(1)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje ministerstvo na žádost cizince , kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
(2)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizince , kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení , a probíhá řízení proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci vyplacena.
§ 44
(1)
(2)
(3)
(4)
Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou platnosti
a)
potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,
b)
9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3,
c)
1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu,
d)
odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,
e)
2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,
f)
2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c),
g)
odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,
h)
odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolnické službě nebo dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území z důvodu uvedeného v § 64 písm. f),
i)
odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti, nebo
j)
až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.
(6)
(7)
Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.
(8)
(9)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se vydává na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na 2 roky.
§ 44a
(1)
Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to
a)
na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,
b)
nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), c), f), g), i) a j),
c)
na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),
d)
na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. e),
e)
nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.
(2)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem
a)
účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo
b)
studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky.
(3)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 55 odst. 1 a 2 vztahují obdobně.
(4)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).
(5)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).
(6)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) je cizinec povinen
a)
b)
předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,
d)
předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.
(7)
Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.
(8)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d).
(9)
Platnost zaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizince , kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost zaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání . Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit
a)
náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d),
b)
pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ,
c)
rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání , jde-li o cizince , kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3,
d)
doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizince , kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým cizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání zaměstnanecké karty , pozbyl platnosti,
e)
na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3,
f)
fotografie v případě změny podoby a
g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).
(10)
Jde-li o cizince uvedeného v § 42h odst. 2 a podmínky vládou schváleného programu umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 9 písm. b) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a dobu, na kterou je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřena,
b)
c)
že má s cizincem nadále uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a
d)
(11)
Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží, nesplňuje-li cizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. a), b) a c), § 42g odst. 3 větě první nebo v § 42g odst. 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit. Ustanovení § 42g odst. 3 věta druhá a § 46 odst. 6 písm. d), e) a f) se použije obdobně. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici.
(12)
Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d) a f), s výjimkou fotografie.
(13)
Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(14)
§ 44b
(1)
Platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie lze opakovaně prodloužit na dobu převedení na území členských států Evropské unie, nejdéle však na dobu 3 let, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty , a nejdéle na dobu 1 roku, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty , pokud
a)
se nadále jedná o vnitropodnikové převedení k výkonu zaměstnání na pozici manažera , specialisty nebo zaměstnaného stážisty ,
b)
c)
neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie .
(2)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. Na prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se § 44a odst. 13 a 14 a § 55 odst. 1 vztahují obdobně.
(3)
K žádosti je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie v případě změny podoby,
c)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e)
potvrzení obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, že údaje obsažené ve vysílacím dopisu podle § 42l odst. 1 písm. d) jsou nadále platné, s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území,
f)
doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b),
g)
potvrzení o prodloužení dohody o odborné přípravě podle § 42l odst. 1 písm. i), s uvedením doby jejího trvání, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané zaměstnanému stážistovi , a
h)
povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie .
(4)
Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací.
(5)
Ministerstvo platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 1 nebo jestliže byla dosažena celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8.
(6)
Ministerstvo dále platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 2, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro neprodloužení platnosti této karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
§ 44c
(1)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze opakovaně prodloužit na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, vždy však nejdéle na dobu 2 let, pokud
a)
jsou splněny podmínky uvedené v § 42n odst. 1 písm. a) a e),
b)
c)
činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
d)
podíl cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(2)
Jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, musí být podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) splněny obchodní korporací. Ustanovení § 42n odst. 6 se použije obdobně.
(3)
Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda
a)
b)
činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
c)
podíl cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
(4)
V rámci posouzení, zda je postupováno v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, přihlédne Ministerstvo průmyslu a obchodu i k důvodům na vůli cizince nezávislým, které mohou mít vliv na plnění záměru uskutečnit významnou investici, zejména k situaci na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší.
(5)
Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se § 35 odst. 3, § 44a odst. 13 a 14 a § 55 odst. 1 vztahují obdobně.
(6)
K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit
a)
cestovní doklad,
b)
fotografie v případě změny podoby,
c)
na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3,
d)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
e)
doklad prokazující bezdlužnost cizince , a jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, dále doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace,
f)
doklad o tom, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici,
g)
na požádání platební výměr daně z příjmů cizince ; jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, platební výměr daně z příjmů právnických osob obchodní korporace,
h)
doklad o tom, že jeho činnost na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince , který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace,
i)
doklad prokazující, že jeho podíl v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince , který žádá o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, a
j)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
§ 45
(1)
(2)
(3)
a)
ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo
b)
k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4)
(5)
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,
c)
doklad o zajištění ubytování na území,
d)
doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,
e)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
f)
fotografie.
(6)
Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.
(7)
§ 46
(1)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1 a 2, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum . Ministerstvo povolení k dlouhodobému pobytu dále nevydá, pokud cizinec neplní na území účel, pro který mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů a pro který mu má být vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo pokud cizinec neplnil v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum . K žádosti je cizinec povinen dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(3)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum .
(4)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum .
(5)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum . Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
(6)
Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum . Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá
a)
z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f),
b)
c)
jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké karty podanou cizincem uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit,
d)
e)
pokud cizinec vykonával nelegální práci, nebo
f)
jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.
(7)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen předložit
a)
b)
doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
c)
doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30),
d)
doklad prokazující bezdlužnost cizince ,
e)
doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jde-li o cizince , který je členem statutárního orgánu obchodní korporace,
f)
na požádání platební výměr daně z příjmu,
g)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(8)
Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum .
(9)
Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci , který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem5a), který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 46a
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1)
Na žádost cizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu .
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
b)
c)
bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
d)
e)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f)
g)
h)
i)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
j)
nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebyla prodloužena nebo skončila, anebo nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebo
k)
držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty vydané na území skončila,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
(3)
Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. h), j) a k) nezruší, jestliže je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se cizinec stal obětí domácího násilí.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46b
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie
(1)
Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu .
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže
a)
je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,
b)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
c)
držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
d)
držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
e)
držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování ,
f)
úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9o), nebo
g)
stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.
(3)
Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46c
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g), jestliže
a)
b)
je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo
c)
(2)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(3)
Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.
(4)
Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(5)
Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.
(6)
Ministerstvo udělí výjezdní příkaz cizinci , kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5; cizinec je povinen ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem z území vycestovat.
§ 46d
Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
(1)
Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu , pokud cizinec neprokáže, že jeho další pobyt na území je v zájmu České republiky.
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
b)
bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
c)
d)
výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3,
e)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo
f)
výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46e
Zrušení platnosti zaměstnanecké karty
(1)
Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35).
(2)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké karty , stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46f
Zrušení platnosti modré karty
(1)
Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže
a)
její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá,
b)
zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty,
d)
její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána,
e)
její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé,
f)
doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 po sobě jdoucí měsíce,
g)
k nezaměstnanosti držitele modré karty došlo opakovaně po dobu platnosti modré karty; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce,
h)
její držitel nemá na území zajištěno ubytování ,
i)
jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35), nebo
j)
její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu .
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže
a)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
b)
je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu,
c)
její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi, nebo
d)
její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele modré karty.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 46g
Zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie
(1)
Ministerstvo zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , jestliže
a)
její držitel o zrušení platnosti požádá,
b)
náležitosti předložené k žádosti o její vydání nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
c)
její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu ,
d)
její držitel neplní účel, pro který mu byla karta vydána, nebo
e)
obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž je cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení .
(2)
Ministerstvo dále zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , jestliže
a)
není splněna některá z podmínek pro její vydání,
b)
její držitel nemá na území zajištěno ubytování ,
c)
jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,
d)
je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu,
e)
její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,
f)
obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, přestane být osobou bezdlužnou,
g)
obchodní korporaci, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byla po vydání karty pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo
h)
na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byl prohlášen konkurs,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení její platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Ministerstvo vyrozumí o vydání rozhodnutí o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o důvodech tohoto rozhodnutí obchodní korporaci, v níž nebo do níž je cizinec převeden.
§ 47
(1)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.
(2)
Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.
(3)
Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.
(4)
Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, ačkoliv žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.
(5)
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.
(6)
Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizinec
a)
podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4,
b)
byl k podání žádosti na území podle odstavce 5, § 42a odst. 6, § 42c odst. 2, § 42f odst. 2, § 42g odst. 5 a § 42i odst. 3 písm. a) oprávněn a
c)
doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu.
(7)
Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty , použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty . Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání . Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.
(8)
Modrá karta se dále považuje za platnou
a)
do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty,
b)
do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu, nebo
c)
po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty.
(9)
Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré karty a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie. Povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , pokud v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie.
(10)
Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně. Na platnost povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavec 9 věta druhá vztahuje obdobně.
(11)
Oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4, 6 a 8 se nepoužijí, podá-li cizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6 nebo 8 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7.
(12)
Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně.
§ 48
Pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince , kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje cizinec ,
a)
kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43),
b)
který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,
c)
který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,
d)
kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno,
e)
který je uveden v § 42e odst. 5, a to ode dne podání žádosti, nebo
f)
který je uveden v § 18 písm. d) bodě 4, a to ode dne vykonatelnosti předběžného opatření příslušného orgánu.
§ 48a
(1)
Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince , který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince , kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše
a)
1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)],
b)
1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,
c)
1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,
d)
1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.
(2)
Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince . Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.
(3)
Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.
(4)
Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud
b)
žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo
c)
žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.
§ 48b
(1)
Je-li cizinci , kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci , který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci , kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.
(2)
Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.
(3)
Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Oddíl 4
§ 49
Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení se vydává formou identifikačního průkazu a lze ho vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.
(2)
O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.
(4)
Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a mezinárodních vládních organizací.
(5)
Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Díl 5
Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie
§ 50
Výjezdní příkaz
(1)
Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje
a)
policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění ,
b)
ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza , po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).
(2)
Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.
(3)
Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec za pobytu na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území.
(4)
Není-li dále stanoveno jinak, doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.
(5)
Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(6)
Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince , číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.
(7)
Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie , ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.
§ 50a
Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie
(1)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci , který
a)
neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince , který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování,
b)
je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života.
(2)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie policie vydá
a)
1.
bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo
2.
nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,
b)
c)
(3)
Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince , začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4)
Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(5)
V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn.
Díl 6
Společná ustanovení k dlouhodobému vízu
§ 51
(1)
(2)
Na udělení dlouhodobého víza není právní nárok.
(3)
(4)
(5)
§ 52
V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být
a)
b)
zkrácena doba platnosti dlouhodobého víza .
§ 53
(1)
Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na úředním tiskopisu.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.
§ 54
V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy místa pobytu na území, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu a označení státu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, a údaj o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu, u studentů název a adresu školy, dobu a účel pobytu na území a upřesňující informace k tomuto pobytu, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem včetně údajů o zdravotním pojištění za pobytu na území, údaje k případné zvoucí osobě v rozsahu příjmení, jméno, adresa místa pobytu na území, a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby. V žádosti je cizinec povinen dále uvést údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území a na území ostatních smluvních států a údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména a den, měsíc, rok a místo narození.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza
(1)
Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince , pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Cestovní doklad, matriční doklad a doklad prokazující účel pobytu je cizinec povinen předložit v originále. V části řízení vedené před zastupitelským úřadem se v originále předkládá i náležitost uvedená v § 31 odst. 1 písm. f).
(2)
Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky.
(3)
§ 56
Důvody neudělení dlouhodobého víza
(1)
a)
se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b)
c)
je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob ,
d)
má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,
e)
předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,
f)
h)
jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého víza ,
i)
před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
j)
pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území,
k)
l)
m)
se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu nad 90 dnů, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství nebo pokud byl účelově jmenován členem statutárního orgánu obchodní korporace a jeho činnost jako člena statutárního orgánu obchodní korporace není skutečným účelem jeho pobytu na území, nebo
n)
(2)
a)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo
b)
v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého víza budou přiměřené důvodu pro neudělení dlouhodobého víza . Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince .
(3)
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání ministerstvo cizinci neudělí, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v odstavci 2 písm. a), a dále jestliže cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uvedl pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a Úřad práce České republiky toto povolení nevydal.
(4)
K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.
(5)
Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).
(6)
Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci , který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 57
(1)
Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízum ; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.
(3)
Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého víza se žadateli o dlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.
§ 58
Vyznačování dlouhodobého víza
(1)
(2)
V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.
(3)
V dlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.
(4)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se vyznačí v oddílu „poznámky“ ve vízovém štítku záznam „SEASONAL WORK“.
§ 60
(1)
Žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum podává cizinec ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o udělení tohoto víza.
(2)
O prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby.
(3)
Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 2 důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 2. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.
(4)
Pokud doba platnosti dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5)
Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě dlouhodobého víza s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
(6)
Lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 také zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
(7)
Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, cizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti; v této době není cizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu.
§ 62
Zánik platnosti dlouhodobého víza
(1)
Platnost dlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění .
(2)
Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké karty , modré karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).
(4)
Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Platnost ostatních dlouhodobých víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
Zánik platnosti zaměstnanecké karty
(1)
Platnost zaměstnanecké karty zaniká nejpozději uplynutím 60 dnů ode dne, kdy cizinci skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání anebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 7 až 10; to neplatí, pokud se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti.
(2)
Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty . Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví.
(3)
Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
§ 64
Studium
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k),
b)
účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c)
střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci,
d)
stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky,
e)
stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
f)
evropská dobrovolná služba cizince ve věku od 18 do 30 let nebo dobrovolnická služba, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem , uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu ministerstvem nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,
g)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.
HLAVA IV
TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
§ 65
(1)
a)
povolení k trvalému pobytu, nebo
b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2)
Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka.
Povolení k trvalému pobytu
§ 66
(1)
Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci
a)
který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména
1.
je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,
2.
je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo
3.
byl-li v minulosti státním občanem České republiky,
b)
který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,
c)
na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
d)
který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizince , jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců na území.
(2)
Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci , kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.
§ 67
(1)
Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci , který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o žalobě nebo kasační stížnosti , pokud tato žaloba nebo stížnost byla podána v zákonné lhůtě. Do doby pobytu podle věty první se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum , na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a doba, po kterou byl cizinec žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo cizincem , který byl strpěn na území podle zákona o azylu. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu; to neplatí, pokud platnost těchto pobytových oprávnění byla zrušena.
(2)
Povolení k trvalému pobytu se při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 vydá, je-li žadatelem cizinec , který
a)
je mladší 18 let,
b)
se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo
c)
je osamělý a starší 65 let.
(3)
Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec ,
a)
b)
kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo
c)
který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý.
(4)
Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec , který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(5)
Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.
(6)
Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3 pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.
(7)
Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území a podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti , lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.
(8)
Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.
§ 68
(1)
Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci , který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.
(2)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají
a)
doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak,
b)
doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu,
c)
doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud
1.
bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie , nebo
2.
d)
jednou polovinou
1.
doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo
2.
doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti ; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu,
e)
období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění nebo studium, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává,
f)
období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizinec svým zaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů; toto období se však nezapočítá, byl-li cizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatele .
(3)
Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba
a)
vyslání cizince na území zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou,
b)
pobytu cizince na území, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair),
c)
výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu,
d)
pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na mimořádné pracovní vízum,
e)
pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a
f)
pobytu na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10 anebo podle § 60 odst. 4; to neplatí, pokud na základě žádosti zakládající oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6 nebo podle § 60 odst. 4 bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno nebo byla prodloužena jeho platnost nebo byla prodloužena platnost dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum.
(4)
Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 560 dnů. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
(5)
Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec , který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.
§ 69
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec , jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,
a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince , jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11),
b)
pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo
c)
pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.
(3)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.
(4)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec , jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e).
(5)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území
a)
na povolení k dlouhodobému pobytu,
c)
během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5.
(6)
Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu.
(7)
Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizinec , jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68.
§ 70
(1)
Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele ), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele ), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,
d)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a
e)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
(2)
a)
fotografie,
b)
cestovní doklad,
d)
doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince , který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a); na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,
e)
doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na cizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), nebo který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67; cizinec , který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,
f)
doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),
g)
souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
h)
doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak.
(3)
(4)
(5)
Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince , který
a)
nedosáhl věku 15 let,
b)
prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program zaměřený na český jazyk na vysoké škole,
c)
prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka,
d)
žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,
e)
prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo
f)
dosáhl věku 60 let.
(6)
Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizince informuje.
§ 71
(1)
Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo rozhodnutím o stanovení daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti za poslední zdaňovací období.
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním . Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu, dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie cizince , pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Cestovní doklad, matriční doklad a doklad prokazující účel pobytu je cizinec povinen předložit v originále.
§ 73
Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.
§ 74
(1)
a)
k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a
b)
ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
a)
k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a
b)
ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(3)
(4)
Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu.
Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu
§ 75
(1)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
b)
v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,
c)
d)
e)
f)
g)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo
(2)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže
a)
b)
c)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g),
d)
e)
f)
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince .
(3)
K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku.
(4)
K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(5)
Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 76
Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká
a)
nabytím státního občanství České republiky,
b)
nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění ,
c)
jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo
d)
úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.
§ 77
(1)
Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
b)
c)
d)
e)
je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy,
f)
o to cizinec požádá,
g)
h)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
i)
byl cizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu , za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok.
(2)
Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže
a)
b)
zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,
c)
byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince , držitele tohoto povolení, pečoval,
d)
e)
f)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce do 3 let včetně, nebo
g)
jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince .
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
Díl 2
Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území
§ 83
(1)
Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec
a)
splnil ke dni podání žádosti podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),
b)
nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a
c)
prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.
(2)
Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.
(3)
Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci , který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie.
(4)
(5)
Žádost o přiznání právního postavení rezidenta na území podle odstavce 2 se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, pohlaví, státní občanství, účel pobytu na území, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu.
§ 84
(1)
Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES"7c).
(2)
Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“, jde-li o cizince , kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nadále platné.
§ 85
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo
b)
jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.
(2)
Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c).
(3)
Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.
Díl 4
Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu
§ 87
(1)
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.
(3)
(4)
Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.
(5)
(6)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže
a)
osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,
b)
c)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo
d)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(7)
Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže
a)
1.
je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
2.
oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,
3.
nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo
4.
dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost cizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,
b)
skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince , nebo
c)
fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
(8)
Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.
(10)
Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).
HLAVA IVa
POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území po dobu delší než 3 měsíce
§ 87a
Přechodný pobyt občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie
a)
hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a
b)
neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.
(2)
K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) anebo studium,
c)
fotografie,
d)
doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a
e)
doklad o zajištění ubytování na území.
(3)
§ 87b
Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
(2)
O vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v odstavci 1 povinen požádat ministerstvo ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Cizinec , který se stane rodinným příslušníkem občana Evropské unie v průběhu pobytu na území, je povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie , a cizinec s jiným oprávněním k pobytu, do 3 měsíců ode dne uplynutí platnosti tohoto oprávnění.
(3)
K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit
a)
b)
doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie , a
c)
doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území.
(4)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a rodinnému příslušníkovi občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 formou průkazu o povolení k pobytu pro cizince .
§ 87c
Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice
(1)
Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí formou identifikačního průkazu podle § 180b.
(2)
(3)
K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
§ 87d
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a důvody pro zrušení a zánik přechodného pobytu občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže
a)
žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
b)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže
a)
se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
b)
c)
byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
d)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění , nebo
e)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(4)
Na zánik přechodného pobytu občana Evropské unie na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Přechodný pobyt občana Evropské unie na území dále zaniká ohlášením ukončení pobytu na území.
§ 87e
Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu
(1)
Ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže
a)
žadatel není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a, nedoprovází nebo nenásleduje občana Evropské unie na území nebo nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3,
b)
žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
c)
se žadatel stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
d)
se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
e)
se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území,
f)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
g)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
h)
je žadatel zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.
(3)
K důvodu podle odstavce 1 písm. h) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí žadateli výjezdní příkaz; žadatel je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 87f
Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie
(1)
Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie 1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie , který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie .
(2)
Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud
a)
přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, a rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě občana Evropské unie, které pobývá na území, a to po dobu vzdělávání tohoto dítěte v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,
b)
občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie,
c)
manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a
1.
2.
před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo
3.
je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětí domácího násilí,
d)
došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie uvedeného v § 15a odst. 2 písm. b) a
1.
2.
je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětí domácího násilí,
e)
f)
se jedná o nepřítomnost rodinného příslušníka občana Evropské unie na území, která nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
1.
z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
2.
pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(3)
Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud
a)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,
b)
se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,
c)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
e)
f)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění , nebo
g)
je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie .
(4)
Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie výjezdní příkaz; rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
(5)
Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizince , který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty druhé se osvědčuje obdobně jako oprávnění pobývat na území podle § 87y. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
(6)
Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.
Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87g
a)
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)
jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
c)
jestliže skončil zaměstnání , podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e), nebo
d)
jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let.
(3)
Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.
(4)
Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.
(5)
Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.
(6)
Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.
(7)
Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu
a)
z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b)
pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.
(8)
Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 odst. 1 až 3, odst. 6, odst. 7 písm. a) bod 1 až 3 a odst. 7 písm. b) a c) použije obdobně. Pobyt na území občana Evropské unie podle věty první se považuje za pobyt trvalý podle tohoto ustanovení; požádá-li o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen k žádosti předložit cestovní doklad a fotografie. Zánikem oprávnění k trvalému pobytu současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud mu by vydán.
(9)
Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.
§ 87h
(1)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13)
a)
po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,
b)
po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,
c)
jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo
d)
jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
1.
ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2.
k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3.
pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.
(2)
Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu
a)
pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky,
b)
z humanitárních důvodů, zejména
1.
z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo
2.
žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití, nebo
c)
pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, v době podání žádosti pobýval na území na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),3a) a tento zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje.
(3)
Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 písm. a) se započítává i doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu 2),3a), pokud se na rodinného příslušníka občana Evropské unie tento zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.
(4)
§ 87i
(1)
K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží
a)
cestovní doklad,
b)
doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,
c)
fotografie a
d)
doklad o zajištění ubytování .
(2)
Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníku udělen souhlas s ubytováním . Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52).
§ 87j
(1)
Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi průkaz o povolení k trvalému pobytu12a). Spolu s průkazem podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.
§ 87k
Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže
a)
je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
c)
se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k trvalému pobytu,
d)
je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
e)
žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie , který sám není občanem Evropské unie, a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
f)
žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, nebo
(2)
K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87l
Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu
(1)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení
a)
ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění ,
b)
je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b), a je zařazen do informačního systému smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c)
se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,
d)
nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,
e)
byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
f)
byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu , za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok,
za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3)
Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území a udělí mu výjezdní příkaz. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.
§ 87m
Díl 3
Potvrzení a průkazy
§ 87n
Potvrzení o přechodném pobytu na území
(1)
Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou vydávanou s dobou platnosti na 10 let.
(2)
Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
§ 87o
Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k pobytu pro cizince
(1)
Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie je veřejnou listinou ; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.
(3)
Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti této karty.
(4)
Na průkaz o povolení k pobytu pro cizince se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
§ 87p
Prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkazu o povolení k pobytu pro cizince
(1)
K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie, nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
(2)
Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana, Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f. Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé.
(3)
§ 87r
Průkaz o povolení k trvalému pobytu
(1)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou ; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.
(3)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.
§ 87s
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu
(1)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.
(2)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je žadatel povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.
Díl 5
Společná ustanovení
§ 87u
(1)
Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.
(2)
Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.
§ 87v
(1)
Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.
(2)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování .
(3)
Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit, vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území se změna neprovádí; ministerstvo vydá jeho držiteli nové potvrzení o přechodném pobytu na území.
§ 87w
Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Cestovní doklad a matriční doklad je cizinec povinen předložit v originále.
§ 87x
(1)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn podat ministerstvu.
(2)
Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést
a)
své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele , poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,
b)
jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky a
c)
jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.
§ 87y
§ 87z
Skončení platnosti průkazů
(1)
Platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele průkazu,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu držitele průkazu,
e)
zánikem platnosti povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu, nebo
f)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší ubytování na území.
(2)
Ministerstvo zruší platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže
a)
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
c)
fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
(3)
Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 87aa
Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území
(1)
Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí
a)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
b)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele potvrzení,
c)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti potvrzení požádal, nebo
e)
zánikem přechodného pobytu občana Evropské unie na území.
(2)
Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, jestliže potvrzení
a)
je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo
b)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3)
Je-li držitel potvrzení o přechodném pobytu na území přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti potvrzení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
HLAVA V
POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1)
Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum . Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území.
(3)
Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
(4)
Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii , pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum , povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.
§ 89
(1)
K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b)
rodný list dítěte,
c)
doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti.
(2)
K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI
VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1)
Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).
(2)
§ 91
a)
občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu,
b)
§ 92
Odepření vycestování z území
a)
potvrzení ověřené policií , že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince , s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění , nebo
b)
potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince , kterého ponechává na území.
HLAVA VII
HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1)
Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(2)
Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince , který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].
(3)
Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti , v níž je cizinec přihlášen k pobytu.
§ 95
§ 96
(1)
Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince , jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).
(2)
Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.
§ 97
§ 98
Hlášení změn
(1)
(2)
Za cizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.
(3)
(4)
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5)
(6)
Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu. Cizinec , který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel , potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny.
§ 98a
Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území
(1)
Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince , kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,
a)
byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,
c)
pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo
d)
zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat.
(3)
Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
(1)
(2)
§ 100
Ubytovatel je povinen
a)
neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b)
umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,
c)
oznámit policii ubytování cizince (§ 102),
d)
zajistit cizinci ubytování , které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci , popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování , která musí činit nejméně
1.
8 m2, je-li ubytována jedna osoba,
2.
12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,
e)
f)
vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincům ubytovaným v té době.
§ 101
Domovní kniha
(1)
Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytování . Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první.
(2)
Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel povinen předložit domovní knihu v listinné podobě.
(3)
Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu.
(4)
Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince .
§ 102
Oznámení ubytování
(1)
(2)
Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a)
předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b),
b)
předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo
c)
prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.
(3)
Jde-li o ubytovatele , který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční.
(4)
Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince .
HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a)
dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii , pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b)
předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie , průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,
c)
uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d)
na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost , včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unie , který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie ,
e)
hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,
f)
chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g)
při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h)
odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
i)
odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti , byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j)
ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil,
k)
strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění , správním vyhoštěním , zajištěním za účelem správního vyhoštění , zjišťováním totožnosti , plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,
l)
podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
m)
neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),
n)
pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o)
na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka nebo o cizince , který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,
p)
v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r)
předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,
s)
na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,
t)
strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnosti ,
u)
zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně,
v)
na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti.
§ 104
Povinnost dopravce
(1)
Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince , který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2)
Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince , který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(3)
Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince
a)
dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,
b)
dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo
c)
přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.
Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie , jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2) nebo po dobu pobytu cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.
(4)
Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,
a)
byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo
b)
jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(6)
Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy.
§ 105
Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice
(1)
Soud, který pravomocně rozhodl
a)
o odsouzení cizince ,
b)
o omezení svéprávnosti cizince ,
c)
o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,
d)
o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen „partnerství “) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec ,
e)
o ustanovení poručníka nezletilému cizinci , kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizinec , nebo
f)
o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,
informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince ; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.
(2)
Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince .
(3)
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1)
Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu
a)
nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty,
b)
ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání , zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání ,
c)
skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo
d)
skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání .
(2)
Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince , kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.
(3)
Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.
(4)
Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta , jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty .
(5)
Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(6)
Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(7)
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání , je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince .
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1)
Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o povolení k trvalému pobytu, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince , je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2)
Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3)
Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií .
(5)
Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince , který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.
(6)
(7)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j)
(8)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání , zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty , je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání , zaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.
(9)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.
(10)
a)
zajistit, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování ; pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem není zaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a
b)
(11)
Pokud je cizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele , je zaměstnavatel povinen cizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizince na území a náklady spojené s vycestováním cizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti.
(12)
Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec , který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie , je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(13)
Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec , který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance , a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie.
(15)
Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.
HLAVA IX
CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1)
Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a)
veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,
b)
veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c)
průkaz totožnosti občana Evropské unie,1b)
d)
cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e)
cestovní průkaz totožnosti , nebo
f)
cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,
g)
náhradní cestovní doklad Evropské unie,15e)
h)
seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li
1.
fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,
2.
potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.
(2)
Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit
a)
údaje o státním občanství cizince,
b)
údaje o jeho totožnosti ,
c)
fotografii držitele,
d)
údaj o době platnosti.
(3)
Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého víza ; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
§ 109
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince , pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
(3)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 111
(1)
V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) dále připojí fotografie.
(2)
V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.
§ 113
Cizinecký pas
(1)
Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. a) a pokud překážka na vůli cizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizince požívajícího doplňkové ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), a jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů , nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů , zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.
(2)
(3)
Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince , číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(4)
Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas dále ztrácí platnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).
(5)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
(6)
Cizinecký pas vydá ministerstvo na žádost cizince
a)
který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b)
který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad,
c)
požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu,
d)
jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2).
(7)
Držitel cizineckého pasu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů , nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů , zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(8)
Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince
a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána, nebo
b)
mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2)
(3)
(4)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci , o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.
(5)
Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizince ,
a)
který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie ,
b)
kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c)
kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu.
(6)
Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci , který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů,
b)
udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza,
c)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,
d)
ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců,
e)
zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),
f)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu,
g)
vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo
h)
skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie , který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem.
(7)
Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci , kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je
a)
manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo
b)
nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany,
pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.
§ 115
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2)
Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince , proti kterému
a)
je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b)
je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3)
Cizinecký pas se nevydá z důvodu podle § 113 odst. 6 písm. d), je-li
a)
důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo
b)
§ 115a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
(1)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,1b) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.
(2)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.
(3)
V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.
(4)
Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.
(5)
Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a)
uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b)
byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c)
je porušena jeho celistvost,
d)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e)
fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f)
držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení cestovního dokladu
(1)
a)
cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1.
cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2.
cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c)
cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.
(2)
Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení .
(3)
Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet cestovní doklad též ministerstvo.
(4)
Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá
a)
útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,
b)
ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem,
s uvedením důvodů jeho zadržení.
(5)
Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení.
(6)
Útvar policie nebo ministerstvo rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů od obdržení zadrženého dokladu podle odstavce 4 nebo 5. V případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení .
(7)
Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení .
HLAVA IXa
PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU
§ 117a
Průkaz o povolení k pobytu
(1)
Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou , vydávanou cizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.
(2)
Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci , u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince .
(3)
Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství40) a dále
a)
v případě povolení k dlouhodobému pobytu
1.
druh a účel pobytu,
2.
rodné číslo,
3.
záznam o omezení svéprávnosti,
4.
záznam podle § 117b odst. 4,
5.
záznam podle § 42i odst. 7,
6.
záznam podle § 117b odst. 1,
7.
digitální zpracování podpisu cizince ,
8.
záznam podle § 117b odst. 5,
9.
záznam podle § 117b odst. 6,
10.
záznam podle § 117b odst. 7,
11.
záznam podle § 117b odst. 8,
b)
v případě povolení k trvalému pobytu
1.
druh pobytu,
2.
rodné číslo,
3.
místo hlášeného pobytu na území,
4.
záznam o omezení svéprávnosti,
5.
záznam podle § 84,
6.
záznam podle § 117b odst. 1,
7.
záznam podle § 117b odst. 2,
8.
digitální zpracování podpisu cizince .
(4)
Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému cizinců , protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.
(5)
Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu.
(6)
Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů , nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů , zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu.
(7)
Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(8)
Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince , a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince , pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizinců .
§ 117b
Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu
(1)
Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.
(3)
Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
(4)
Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké karty , modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie .
(5)
Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“.
(6)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f).
(7)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“.
(8)
V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.
§ 117c
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1)
Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.
(2)
Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let.
§ 117d
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem
(1)
Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let.
(2)
Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.
(3)
V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(4)
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad.
(5)
Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(6)
Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu.
§ 117e
(1)
(2)
(3)
(4)
§ 117f
Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1)
Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí
a)
uplynutím doby v něm uvedené,
b)
ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,
c)
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince ,
d)
nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
e)
nabytím státního občanství České republiky,
f)
úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,
g)
zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území, nebo
h)
dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.
(2)
Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže
a)
je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
c)
fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo
d)
průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.
(3)
Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 117g
Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji
(1)
Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizince , jestliže
a)
došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo
b)
v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.
(2)
Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince .
(3)
Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.
(4)
Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.
(5)
Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.
(6)
K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1)
(2)
(3)
Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince , začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4)
Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.
(5)
Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění , protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince , policie postupuje podle § 50a odst. 5. Cizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie.
(6)
Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1)
a)
až na 10 let,
1.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
až na 5 let,
1.
prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2.
prokáže-li se cizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3.
pobývá-li cizinec na území bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
4.
pobývá-li cizinec na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,
5.
nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole ,
6.
překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,
7.
překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
8.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo
9.
porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
c)
až na 3 roky,
1.
je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání , ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání , na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
2.
neprokáže-li cizinec , že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
a)
ohrožuje bezpečnost státu,
b)
závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo
c)
ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.
(3)
Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c).
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince , který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.
(5)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince , který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství7c).
(6)
Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince , který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.
(7)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince , který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a)
mezinárodní ochrana neuděluje,
b)
žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c)
řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d)
azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.
(8)
Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince , který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(9)
Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
§ 119a
(1)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince .
(3)
Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
(4)
Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince , který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění , které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.
(5)
(6)
(7)
Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, až na
a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.
(2)
Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o
a)
nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo
b)
občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.
(3)
Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.
(4)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince .
§ 120a
a)
rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b)
pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179, nebo
c)
jde-li o občana Evropské unie.
(3)
Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.
(4)
Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a ministerstvo cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).
(5)
Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; policie cizinci udělí výjezdní příkaz.
(6)
(7)
Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, byl-li cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území.
(8)
Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, je-li rozhodnutí, kterým byla udělena doplňková ochrana nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu
a)
rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b)
rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).
(9)
Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí.
(10)
Doba stanovená v odstavci 7 a 8 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(11)
Policie informuje cizince , který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, o právu požadovat po zaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem .
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1)
V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince .
(2)
V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3)
Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4)
Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5)
Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění , a to nejméně o jednu třetinu této doby, jestliže
a)
pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,
b)
jde o cizince , který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění , a zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro které bylo vydáno, nebo
c)
se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(6)
a)
došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání rozhodnutí o správním vyhoštění , nebo
b)
se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(7)
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1)
Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění .
(2)
Jde-li o správní vyhoštění cizince , který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání , je-li podle zvláštního právního předpisu8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele . Věta první a druhá se nepoužijí v případě
a)
b)
toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.
(3)
Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizinec , který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění . Hradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizinec podle věty první, je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním prvním úkonem v řízení.
(4)
Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí
a)
osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií , nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace , která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j),
b)
ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání bez povolení k zaměstnání ,
c)
ten, kdo zaměstnal cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání , zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud cizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizince zaměstnal, prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,
d)
ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání , zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,
e)
dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(5)
Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné.
(6)
Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady
a)
b)
ministerstvo v ostatních případech.
(7)
Písemné vyhotovení rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním , které je prvním úkonem v řízení, ministerstvo cizinci předá při propuštění ze zařízení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti. Není-li možné zajistit přítomnost tlumočníka, ministerstvo současně s písemným vyhotovením rozhodnutí předá cizinci v jazyce, do kterého bylo cizinci tlumočeno v řízení o zajištění, informace o obsahu rozhodnutí, celkové výši nákladů a možnosti podat proti rozhodnutí žalobu k soudu.
§ 123a
Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem
(1)
Na základě písemné žádosti cizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem tohoto cizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizince ,
a)
který je zajištěn za účelem správního vyhoštění ,
b)
kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie stanovena doba k vycestování,
c)
který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, nebo
d)
u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza , k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie , a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), vykonává trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění.
(2)
(3)
Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince na základě jeho žádosti podle odstavce 1
a)
v době zajištění cizince v zařízení po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie,
b)
po nabytí právní moci rozhodnutí o
1.
2.
zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu nebo rozhodnutí o zrušení nebo ukončení oprávnění k pobytu uvedeného v odstavci 1 písm. d) nebo po uplynutí platnosti nebo po zániku tohoto oprávnění k pobytu, za podmínky, že cizinec na území pobývá alespoň na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), nebo
c)
po nabytí právní moci rozsudku, kterým se cizinci ukládá trest vyhoštění.
(4)
O žádosti cizince o úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.
HLAVA XI
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ A ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE
§ 123b
Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území
(1)
Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je
a)
povinnost cizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly,
b)
složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěním (dále jen „finanční záruka“) cizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizince může složit státní občan České republiky nebo cizinec s povoleným dlouhodobým anebo trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“),
c)
povinnost cizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené, nebo
d)
povinnost cizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly.
(2)
Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie.
(3)
Zvláštní opatření za účelem vycestování lze dále uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí, jehož předmětem je jeho vycestování, nevycestuje.
(4)
O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění , a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince .
(5)
Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu nebo o cizince , u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu.
(6)
Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek.
(7)
(8)
V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.
§ 123c
Finanční záruka
(1)
Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizinec .
(2)
(3)
V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizinec , za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.
(4)
b)
c)
d)
(5)
Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince , jestliže cizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.
(6)
Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.
(7)
O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1)
a)
je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b)
je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění , zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti , místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,
§ 170b
(1)
Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.
(2)
Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.
(3)
Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.
(4)
Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.
§ 170c
Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.
Soudní přezkum
§ 171
(1)
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a)
rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza ,
b)
rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,
d)
rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
(2)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
(3)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
§ 172
Žaloba
(1)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2)
Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3)
Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.
(4)
Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení se podává prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie , policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci .
(5)
O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
(7)
K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince , který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění , rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním , rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
(8)
O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.
(9)
V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.
(10)
O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost , Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.
§ 172a
(1)
Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází.
(2)
a)
zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu,
b)
příslušník vězeňské služby , nachází-li se tato osoba ve věznici,
c)
zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení,
d)
zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo
e)
příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie,
pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází.
(3)
Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení.
(4)
Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. O námitce soud rozhodne neprodleně. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí.
(5)
O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam.
(6)
Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
§ 174
Trestní zachovalost
(1)
Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a)
ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu ,
b)
v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu .
(2)
Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 174a
Přiměřenost
(1)
Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince , délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí.
(2)
Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.
(3)
Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví.
§ 175
Česká republika převezme na území cizince , kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
§ 176
Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
(1)
a)
neodkladná péče při stavech, které
1.
bezprostředně ohrožují život,
2.
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3.
způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4.
působí náhlé utrpení a bolest,
5.
způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
6.
se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince ,
b)
v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3)
Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.
(4)
Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.
(5)
V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů
a)
ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b)
(6)
Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizinci , který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.
§ 176a
Zdravotní služby ve zvláštních případech
(1)
a)
neodkladná a základní související léčba při stavech, které
1.
bezprostředně ohrožují život,
2.
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3.
způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4.
ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
5.
se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince ,
b)
v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2)
Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3.
(3)
V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.
§ 176b
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1)
(2)
(3)
Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176c
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1)
Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění .
(2)
Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizince v zařízení.
(3)
Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince , který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1)
(2)
Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.
(3)
§ 178
Procesní způsobilost
Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 178a
(1)
(2)
Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
§ 178b
(1)
(2)
(3)
Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně.
(4)
Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50).
§ 178c
§ 178d
(1)
(2)
§ 178e
Bezdlužnost
(1)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a)
u orgánů Finanční správy České republiky,
b)
u orgánů Celní správy České republiky,
c)
na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a
d)
na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále.
(2)
Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.
§ 178f
Nespolehlivý zaměstnavatel
(1)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel ,
a)
který není bezdlužnou osobou podle § 178e,
b)
kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce,
c)
který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit,
d)
který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění,
e)
který je v likvidaci, nebo
f)
jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele , popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele .
(2)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
§ 179
Důvody znemožňující vycestování
(1)
Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2)
Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a)
se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech ,
b)
spáchal zvlášť závažný zločin,
c)
se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d)
představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4)
Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a)
ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b)
se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5)
V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1)
Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
(2)
Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(3)
(4)
Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(5)
a)
jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob ,
b)
jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,
d)
při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i),
e)
jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo
f)
jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.
(6)
Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a)
disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,
b)
disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,
c)
předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v nebo § 180j disponuje částkou nejméně 60 000 EUR,
d)
disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a), b) a d) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.
(7)
(8)
Ověření policie vyznačí na pozvání.
§ 180a
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1)
Identifikační průkaz je veřejná listina , kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a současně povolením k dlouhodobému pobytu; průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c).
§ 180d
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince
§ 180e
Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území
(1)
a)
neudělení krátkodobého víza,
b)
neudělení dlouhodobého víza ,
c)
odepření vstupu na území podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo
d)
prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti.
(2)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum.
(3)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.
(4)
Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého víza , povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1.
(5)
Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policie .
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci , který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.
(7)
Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie . Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.
(8)
Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.
(9)
Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.
§ 180f
Partnerství
(1)
Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství , dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2)
Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.
(3)
§ 180g
Zkouška z jazyka
(1)
Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona.
(2)
Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti.
(3)
Osoba s oprávněním podle odstavce 1
a)
uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
b)
předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“).
(4)
Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka.
(5)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba
a)
nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince , který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první,
b)
nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c)
při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo
d)
o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná.
(6)
Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky.
(7)
Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3.
§ 180h
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1)
Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).
(2)
§ 180i
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů
(1)
Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27).
(2)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince , který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 180j
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů
(1)
(2)
Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno:
a)
u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45),
b)
u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizinec povolen pobyt.
(3)
V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží:
a)
úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 60 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného,
b)
na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.
(4)
Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15.
(5)
Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 7.
(6)
Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným.
(7)
(8)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1.
§ 180k
Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.
HLAVA XIX
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) nařízením stanovit, že
a)
na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,
b)
§ 181a
Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování
a)
výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou,
b)
v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku,
c)
maximální počet členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a
d)
nejnižší podíl cizince , který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci.
§ 181b
(1)
Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání,
b)
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo
c)
(2)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty , které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartu .
(3)
Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu , které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu , počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1.
§ 182
(1)
Ministerstvo právním předpisem stanoví
a)
náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
b)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství27), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,
c)
výši nákladů na ubytování , stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění ,
d)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,
e)
po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,
f)
technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,
g)
vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování,
h)
obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu,
i)
požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení.
(2)
Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo zahraničních věcí vyhláškou stanoví pro účely podávání žádostí o oprávnění k pobytu územní obvod zastupitelských úřadů.
§ 182a
(1)
Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV
a)
rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka,
b)
bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky,
c)
vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka,
d)
strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených,
e)
jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka.
(2)
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.
§ 182b
Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti , průkazů o povolení k pobytu, pobytových karet rodinných příslušníků občanů Evropské unie , průkazů o povolení k pobytu pro cizince a průkazů o povolení k trvalému pobytu a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.
Přechodná ustanovení
§ 183
(1)
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2)
Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.
(4)
Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.
(5)
Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6)
Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu a materiály nemající archivní hodnotu zničí.
(7)
Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8)
Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění .
(9)
Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte53), jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům , kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
ČÁST TŘETÍ
Novela zákona o správních poplatcích
§ 186
Správní poplatky
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:
1.
V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“.
2.
V položce 99 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“.
3.
V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:
„Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“.
4.
Položka 100, včetně poznámky zní:
„Položka 100
| a) Povolení k pobytu cizinci | Kč | 1 000,- |
| b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let | Kč | 500,- |
| c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizince | Kč | 1 000,- |
| d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu) | Kč | 300,- |
| e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený | Kč | 1 000,- |
Poznámka:
Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“.
5.
Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:
„Položka 101
| a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republiky | Kč | 1 500,- |
| b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky | Kč | 1 000,- |
| c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republiky | Kč | 200,- |
| d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřadem | Kč | 200,- |
| e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnosti | Kč | 1 000,- |
| f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu | Kč | 200,- |
| g) Ověření pozvání cizince do České republiky | Kč | 200,- |
Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno:
a)
Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci.
b)
Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let.
c)
Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.
Zmocnění:
1.
Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.
2.
Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.
Poznámka:
Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.
Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“.
6.
Položka 132 bod 1 zní:
„1.
Udělení
| a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného | Kč | 800,- |
| b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného | Kč | 3000,- |
| c) Víza k pobytu nad 90 dnů | Kč | 1500,- |
| d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného | Kč | 1200,- |
| e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest | Kč | 3000,-“. |
7.
V položce 132 osvobození zní:
„Osvobození:
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
-
udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost,
-
udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,
-
udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,
-
udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“.
8.
Položka 153 písmeno a) zní:
| „a) o vydání Povolení k pobytu | Kč | 200,-“. |
ČÁST ČTVRTÁ
Novela zákona o cestovních dokladech
§ 187
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto:
Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Novela občanského soudního řádu
§ 188
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“.
2.
Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní:
„Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění
§ 200o
(1)
Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(2)
Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.
(3)
Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(4)
Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
(5)
Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.
§ 200p
(1)
K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
§ 200q
(1)
Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.
(2)
Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.
§ 200r
(1)
Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.
(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.
§ 200s
(1)
Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.
(2)
Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
(3)
Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.
§ 200t
Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.
§ 200u
(1)
Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.
(2)
Soud rozhoduje usnesením.
(3)
Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.
(4)
Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.
(5)
Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.
34e)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 189
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
3.
Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 190
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).
1a)
Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).
1b)
Smlouva o fungování Evropské unie.
1c)
Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob.
1d)
Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP.
2)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
3b)
Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
4a)
Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka.
5a)
Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
5c)
Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky.
6a)
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.
7b)
Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV).
8b)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8c)
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
8d)
Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.
8f)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
9c)
9e)
§ 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
9f)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.
9g)
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.
9i)
9k)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10b)
Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.
10c)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
11)
11a)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
11c)
§ 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
13a)
Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
13d)
13f)
Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
14)
§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15b)
Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.
15c)
Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
15e)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
15f)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.
16)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16a)
16b)
§ 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.
17a)
Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.
18)
20)
Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.
20a)
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
21)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21b)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
24a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
24c)
26b)
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
30)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
32)
Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
33)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
35)
Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
38)
39)
41)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
49)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.
50)
§ 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz.
54)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.
55)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
57)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.