Mezi nejzávažnější trestné činy řadí český trestní zákon trestné činy proti životu a zdraví, které jsou ne zcela vhodně zařazeny do systematiky zvláštní části a to do hlavy VII. zvláštní části trestního zákona. Vzhledem k objektu těchto trestných činů, kterým je život a zdraví člověka, by bylo vhodnější tuto skupinu trestných činů zařadit na…
Vlastnické právo jako právo absolutní je charakterizováno svou působností proti všem, což znamená, že všechny ostatní subjekty jsou povinny se zdržet jakéhokoli zásahu do vlastníkova oprávnění. Přesto existuje skupina subjektivních práv, která se nazývá věcná práva k věci cizí a jež přináší možnost stanoveným způsobem cizí věci…
Věcná břemena jako jeden ze souborů subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem, lze kategorizovat i na základě způsobu jejich vzniku. O vzniku věcných břemen hovoříme pouze tam, kde došlo k jejich originárnímu vzniku. Pouhou změnu některého ze subjektů právního vztahu věcných břemen za vznik věcného břemena…
Přestože platná právní úprava stanoví velmi přesně podmínky, za kterých lze zaměstnat nezletilé, je poměrně běžným jevem, když se na ulicích našich měst setkáváme s dětmi evidentně nedosahujících požadovaného věku pro nabývání práv a povinností z pracovně právních vztahů a přesto vykonávajících práci na základě pokynů „zaměstnavatele“. Jedná se…
Postupným vývojem společnosti a zejména její morálky se v několika posledních desetiletích stalo běžným, že stále více partnerů dává přednost soužití faktickému tedy v nelegitimním svazku před soužitím v manželství. Přestože je výskyt nesezdaného soužití v naší společnosti poměrně hojný, platná právní úprava zákona o rodině tento institut nejen…
Tiskový zákon (zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku) upravuje dva velmi významné právní instituty, které jsou nově zařazeny do našeho právního řádu a konkretizují tak některé aspekty Listinou základních práv a svobod garantovaných práv na informace a nedotknutelnost osoby a jejího…
Konkretizovanou úpravu všeobecného osobnostního práva, tedy práv občana, která se týkají oblasti jeho osobního života a individuálních svobod, nalezneme v ustanoveních §§ 11 až 16 občanského zákoníku. Lze říci, že současná právní úprava této oblasti v podstatě již srovnala krok s ostatními moderními západoevropskými právními…
Každé fyzické osobě vniká v souladu s § 7 občanského zákoníku narozením způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Tato způsobilost zaniká až smrtí a nelze ji fyzické osobě odejmout. Způsobilost k právním úkonům tedy schopnost nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu až dosažením…
I když je subjekt vybaven způsobilostí podle § 8 občanského zákoníku vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, tj. způsobilostí k právním úkonům, nemusí být ochoten této právní výbavy využívat a zákon ho k tomu samozřejmě nenutí. Pro tyto případy je zde stanoven institut zastoupení na základě plné moci, který umožňuje…
Jednou z nejvýznamnějších svobod demokratické společnosti je právo na informace, které je zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod České republiky. Zvláštním projevem práva na informace je právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl 35 odst. 2 Listiny). Toto právo úzce souvisí s čl. 31…
V běžném životě se lze setkat s pojmy neoprávněná stavba a nepovolená stavba, které se často zaměňují, ač jejich význam je značně rozdílný stejně tak jako důsledky, které z nich mohou vyplynout. Stavba nepovolená je stavba, která je pořízena v rozporu se stavebně právními předpisy.
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena.
Nový zákon o matrikách č. 301/2000 Sb., který vstoupil v účinnost dne 1.7.2001, přinesl některé změny týkající se určení jména dítěte. Lze říci, že nová právní úprava značně zjednodušuje pravidla pro určení jména dítěte. Jako nejvýznamnější změna však bude veřejností hodnocena především možnost, aby rodiče určili dítěti dvě jména, což podle…
Novelou občanského zákoníku č. 91/1998 Sb., byl dosavadní institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazen společným jměním manželů. Jednou z podstatných otázek, kterou společné jmění manželů upravuje, jsou vztahy manželů vůči třetím osobám tj. odpovědnost manželů za závazky. Právní úprava odpovědnosti manželů za závazky nepřevzala úplně…
Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena. Způsobilost fyzické osoby v plném rozsahu vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe…
Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje. Avšak i toto právo může být omezeno a to zejména tím, že nesmí být…
Přestože se v pracovním právu velmi často setkáme s pojmem pracovní kázeň a její porušení s sebou přináší poměrně závažné následky, nenalezneme v zákoníku práce její definici. Pracovní kázní lze chápat určitou kvalitu chování zaměstnance při plnění povinností vyplývajících z pracovního závazku.
Institut vyvlastnění je nástrojem, kterým lze dosáhnout odnětí vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že jde o velmi závažný zásah státu do vlastnického práva vlastníka, je nutno, aby vyvlastnění proběhlo na základě zákona, postupem zákonem upraveným a vždy pouze za náhradu. Vyvlastněním lze dosáhnout jak omezení vlastnického práva, tak i odnětí…
Vyvlastňovací řízení je zvláštním druhem správního řízení, které se řídí stavebním zákonem a je prováděno stavebním úřadem. Řízení o vyvlastnění lze zahájit pouze na základě návrhu. Tento návrh je oprávněn podat orgán státní správy, právnická nebo fyzická osoba, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud se…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
