Legislativní rada vlády schválila návrh novely občanského zákoníku, jejímž cílem je odstranit problémy, které se objevily po zavedení nového zákoníku na počátku roku 2014. Úpravy se týkají práce mladistvých lidí, omezení svéprávnosti, předkupního práva nebo názvů spolků a společenství vlastníků.
Přestože zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který umožňuje notářům provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku, je účinný již od 1. 1. 2014, prodlevy s technickým řešením přístupu notářů do systému obchodního rejstříku a chybějící legislativní úprava poplatků za zápis způsobily to, že v praxi můžeme přímé zápisy využívat…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.4.2015, sp. zn. 21 Cdo 2444/2013, řešil otázku, kdy vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pokud faktický začátek výkonu závislé práce předchází datu sepsání pracovní smlouvy, a jaké důsledky má tato okolnost na zkušební dobu sjednanou v pracovní smlouvě.
Překážka litispendence (probíhajícího řízení) je typickým institutem procesního práva vycházejícím ze zásady ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Uplatňuje se zejména v řízení občanském a správním, naopak tento institut v pravém slova smyslu nezná trestní právo procesní.[1] Tento příspěvek bude zaměřen především na překážku litispendence ve…
Institut smluvní pokuty se v aktuální právní praxi těší veliké oblibě a je takřka essentialia negotii každé smlouvy, kterou uzavírají mezi sebou lidé, jež nejsou příbuznými či známými. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut má vícero funkcí, zejména má však motivovat dlužníka, aby řádně a včas plnil svůj závazek. Je však smluvní pokuta v praxi…
V současné době je ochrana osobních práv zaměstnance zakotvená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, poněkud bezzubá. Zákoník práce sice upravuje povinnosti zaměstnavatele v této oblasti, ale k účinné ochraně zaměstnanců chybí pravidla postihu zaměstnavatele, který tato pravidla poruší. Inspekce práce sice může zaměstnavatele…
Nový občanský zákoník dává zakladateli nadace, která byla založena před jeho účinností, jedinečnou, ale časově omezenou možnost se chopit pravomocí zakladatele v dosud nevídaném rozsahu.
Předně bych si dovolil poznamenat, že článek je určen širší veřejnosti a kolegům, kteří se touto problematikou nezabývají. Zkušené právníky pracující v této problematice upřímně řečeno můj příspěvek neobohatí. Česká republika patří mezi země, kde se lidé, alespoň co se ve statistikách uvádí[1], umí napít. Zároveň se ne každému, kdo se napije, chce…
Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad smyslem a dopady informační povinností České obchodní inspekce při kontrole provozovatelů čerpacích stanic zaměřené na jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot.
Ústavní soud před nedávnem zvrátil dřívější průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Nejvyšší soud v poslední době opětovně upřesnil, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance a posuzoval s tím…
Stanovení ceny ve smlouvách ponechávají strany leckdy stranou. Pro řádnou dohodu o ceně, která nebude způsobovat problémy, je ale vhodné doporučit, aby cena, či způsob jejího určení byly dohodnuty již v době uzavření smlouvy a to tak, aby bylo již v tomto okamžiku možné zjistit přesnou hodnotu ceny. Jaké problémy se mohou…
Ve svém následujícím příspěvku bych chtěl seznámit čtenáře se zajímavou problematikou fikce platnosti víza k pobytu nad 90 dnů dle § 47 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Evropský soudní dvůr („Soud“) vydal 16. června 2015 rozsudek ve věci C-62/14 Gauwweiler a i. v. Deutscher Bundestag („OMT[1] rozhodnutí“). OMT rozhodnutí je zajímavé z několika hledisek: i když nešlo o první případ, kdy předběžnou otázku podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské Unie pokládal ústavní soud[2], jde o první případ, kdy tak udělal…
Jedním z důvodů zániku účasti člena v družstvu či společníka v obchodní společnosti je postižení jeho podílu v exekuci či výkonu rozhodnutí. Současná podoba úpravy tohoto institutu, a ostatně i poslední účinné úpravy obchodního zákoníku, vychází z aktuální úpravy provedení exekuce či výkonu rozhodnutí tímto způsobem. Naproti tomu úprava případného…
Dotčené ustanovení stanoví, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
Vláda chce do roku 2020 vynaložit s přispěním fondů EU na zvýšení digitální gramotnosti Čechů kolem sedmi miliard korun. Je to jeden z devíti kroků Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, který ministři na svém jednání schválili, oznámil tiskový odbor vlády. Cílem materiálu je shrnout hlavní opatření, která napomohou rozvoji tuzemské digitální…
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění (dále jen „zákon o přeměnách“ nebo „český zákon o přeměnách“) upravuje možnost přeshraniční fúze v ustanovení části druhé, hlavy IX § 180 až 242 zákona o přeměnách. Zároveň se při realizaci musíme řídit ustaveními části první, hlavy XIV zákona o přeměnách, a to…
Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu nových institutů. Jedním z těch v praxi nejúspěšnějších se pro účely úvěrového financování stal zákaz zřízení zástavního práva (či případně jiných majetkových dispozic) s účinky vůči třetím osobám ve smyslu ust. § 1309 odst. 2, resp. 1761 ObčZ. Důvodů je přitom hned…
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik...
